Pojmy Flashcards
(111 cards)
1
Q
Psychologie
A
Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální a tělesné procesy a jejich vzájemné vztahy a interakce. Předmětem psychologie je vědecké zkoumání chování a duševní činnosti.
2
Q
Zakladatel psychologie
A
Wilhelm Wundt- psychologický ústav v Lipsku
3
Q
Metoda
A
Postup pomocí kterého dosáhneme určitého cíle
4
Q
Metodologie
A
nauka o metodách, vědní disciplína, zabývá se metodami, jejich tvorbou a aplikací.
5
Q
Metodika
A
pracovní postup,souhrn specifických postupů
6
Q
Základní výzkumy v psychologii
A
Prognostických výzkum
Diagnostický výzkum
Výzkumný výzkum
7
Q
Prognostických výzkum
A
zaměřuje se na otázku, zda daný jev má vztah k budoucnosti ohl, jedince či společnosti
8
Q
Diagnostický výzkum
A
zjišťuje aktuální stav daného jedince nebo společnosti
9
Q
Výzkumný výzkum
A
tj. s výzkumným záměrem): slouží k obecnějšímu rozšiřování teoretického poznání (je výrazně teoretičtější, neslouží k výzkumu jedince či společnosti, ale daného jevu, může přinést i zcela nové poznatky obecnějšího charakteru
10
Q
Introspekce
A
lidská schopnost pozorovat své vlastní psychické prožitky (vnímání, myšlení, cítění) probíhající ve vědomí a zkoumání vlastních subjektivních zkušeností.
11
Q
Sebereflexe
A
ede k tomu, že si klau otázky a hledám na ně i odpovědi, všímám si souvislostí, např. co se mi to děje, že se mě tohle tak dotýká, že mě to šte, že se mi chce brečet, odkud to mám ap
12
Q
Extrospekce
A
Záměrné, pozorné vnímání chování druhých osob a následné nebo i souběžné zaznamenávání údajů o vnímaných skutečnostech. Sledujeme vnější projevy (vč. pantomimiky, způsobu i obsahu řeči
13
Q
Model SOMRAK
A
jedná se o charakterizace osobnosti podle modelu prof. Smékala
14
Q
SOMRAK
A
S- somatický systém- stavba těla
O-orientační systém osobnosti ( poznávací dispozice, vědomosti zkušenosti
M- motivační systém osobnosti
R- realizační systém osobnosti- jak uskutečňuje své záměry, plní úkoly, reaguje na podněty
A-Afektivní systém osobnosti- citové prožívání a reakce, typické nálady
K- kontrolní systém osobnosti-kontrola,sebekontrola, vyspělost vědomí
15
Q
Haló-efekt
A
Zjednodušeně lze říct, že jde o chybné vnímání celku v důsledku jednoho aspektu. Typickým příkladem haló – efektu je první dojem. Haló – efekt je jedna z nejčastějších chyb v posuzování nebo hodnocení člověka
16
Q
Stereotyp
A
soubor zafixovaných názorů, pod jejichž vlivem při posuzování minimalizujeme jiné informace.
17
Q
Efekt novosti
A
nejnovější informace mají nejvýraznější vliv na utváření našeho dojmu o novém člověku. Děje se často, pokud se o někom dozvídáme informace v delším časovém období – největší vliv na naše vnímání pak mají vždycky nejnovější informace
18
Q
Paradox
A
překvapující, nečekané, zdánlivě protichůdné tvrzení, odporující běžným předpokladům – protiklad, rozpor
19
Q
Efekt paradoxu
A
= čím více možností člověk má, tím těžší pro něj je se pro jednu z nich rozhodnout. Rostoucí počet dostupných možností může vyvolávat až pocity úzkosti a nespokojenosti, což může vést až k tzv. rozhodovací paralýze
20
Q
Předsudek
A
předem utvořená předpojatost vůči konkrétnímu člověku nebo skupině osob, rase, pohlaví, menšině apod. Předsudek je nepodložený, mnohdy zcela neodůvodněný, ale pevný postoj vytvořený např. v důsledku generalizované zkušenosti z minulosti
21
Q
Experiment
A
Vědecký pokus, soubor jednání a pozorování jehož účelem je vertikovat (ovětřit) nebo falzifikovat (vyvrátit) hypotézu nebo poznatek
22
Q
Představy
A
představy jsou názorné obrazy předmětů a jevů, které v daném okamžiku nevnímáme nebo jsme je ani v dané podobě nikdy nevnímali.
23
Q
Experiment terénní
A
Výzkumník záměrně manipuluje s nezávisle proměnnou, ale děje se o v přirozeném prostředí subjektu“. (Hill. 2004, s. 36) Výhodu je větší ekologická validita než u laboratorního experimentu, protože k chování dochází v přirozeném prostředí při současném omezení zkreslení dané výběrem.
24
Q
Experiment přirozený
A
Nezávisle proměnná se změnila přirozenou událostí, výzkumník pouze zaznamenává vliv této změny na závisle proměnnou“. (Hill, 2004, s. 36) Nevýhodou je skutečnost, že chybí jakékoli kontrola nad nezávisle proměnnou. Výhodou je vysoká ekologická validita.
25
Anamnéza
Rozpomenutí
Jde o zjišťování údajů z minulosti jedince, které mají vztah k poznání osobnosti.
Subjektivní a objektivní je
26
Dětská amnézie
neschopnost vybavit si události z prvních let života
27
Explorativní metody
metody, kdy informace se získávají z výpovědí samotné sledované osoby
Rozhovor
Dotazník
Anamnéza
28
Rozhovor
Standardizovaný/Strukturovaný - Strukturovaný rozhovor využívá předem připravených uzavřených otázek, které mají jasnou formulaci a jsou kladeny ve stejném pořadí
POLOSTRUKTUROVANÝ- Obsahuje pokyny, jaké otázky klást, ale znění a čas jsou ponechány na tazateli, odpovědi mohou být otevřené. Tento druh rozhovoru umožňuje modifikaci dotazů, další dotazování, přidání dalšího podtématu a opětovný návrat k němu.
VOLNÝ- Nestrukturovaný rozhovor je charakterizován především otevřenými otázkami na zvolené téma. Nemá stanoveny pevně otázky ani způsoby odpovědí. Tazatel při rozhovoru pomáhá a objasňuje, respondent je řízen tazatelem, ale bývá zde větší prostor pro dotazovaného, který jeho směr i témata může ovlivňovat.
29
Dotazník
Dotazník je písemná technika získávání údajů od subjektů, umožňuje hromadné zjišťování určitého jevu. Otázky mají psanou formu a vyžaduje se i písemná odpověď. Slouží ke zjišťování podobných údajů jako rozhovor.
30
Projektivní metody
Test- tomto případě nemáme na mysli test jako dotazník, ale jako projektivní test, kdy výsledky jsou chápány zprostředkovaně jako výsledek projekce, přenosu subjektivních obsahů do objektivního vyjádření slovem, kresbou, mimikou apod. Kresba stromu, postavy, rodiny apod. Projektivní testy zadávají úkoly nejednoznačné a málo strukturované, testovaný má poměrně široký prostor pro odpovědi.
31
Přístupy v psychologii
Biologický
Behaviorální
Neobehaviorální
Kognitivní
Psychoanalytický
Subjektivistický
fenomenologický
Humanistický
32
Biologický přístup
: je přístup vysvětlující chování z hlediska elektrických a chemických dějů odehrávající se v těle zejména v mozku a nervové soustavě.
33
Behaviorální přístup
BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUP NEBERE V POTAZ POCITY! Je to psychologický přístup zabývající se pouze sledovatelným chováním a pokoušející se vysvětlit chování ve vztahu k prostředí. PŘÍKLAD BEHAVIORÁLNÍHO PŘÍSTUPU v psychologii: pokud si agresivní holčička prosadí svou a druhá dívenka ji houpačku nechá, bude agresivní chování odměněno a dívka se příště pravděpodobně zachová znova agresivně.
Model: S(stimul) - „černá skříňka“ - R (reakce)
34
Neobehaviorismus
důsledek kritiky pozitivistických nedostatků klasického behaviorismu. Základním východiskem neobehaviorismu, jehož centrální oblastí se stala psychologie učení, je předpoklad aktivního přepracování subjektem přijímané informace, jež je „vloženo“ mezi podnět (S) a reakci (R) a jež nelze ve smyslu determinismu klasického behaviorismu převádět na pouhé působení minulé zkušenosti. Model: S – O(objekt) R
35
Kognitivní přístup
Psychologický přístup orientující se na takové duševní procesy, jako je vnímání, paměť, uvažování, rozhodování a řešení problémů; snaží se vysvětlit chování z hlediska těchto procesů.
36
Psychoanalytický přístup
Nazývá se též jako HLUBINNÁ/DYNAMICKÁ PSYCHOLOGIE. PSYCHOANALYTICKÝ PŘÍSTUP je, že chování vychází z nevědomí ch procesů, tedy z přesvědčení, obav a tužeb, jichž si člověk není vědom, ale které přesto ovlivňují jeho chování.
37
Subjektivistický přístup
tvrdí, že lidské chování je funkcí nikoli objektivního, ale vnímaného světa. Subjektivistický přístup dokresluje klasická rána studie, která zjistila, že lidé přeceňují skutečnou velikost cenných mincí mnohem častěji než velikost mincí nižších hodnot.
38
Fenomenologický přístup
Základní metodou fenomenologické psychologie je studium a popis individuální zkušenosti člověka nezávisle na předem vypracovaných teoriích, předpokladech a hypotézách. Fenomenologická psychologie se snaží za pomocí introspekce vysvětlit jednání a psychologii člověka bez výkladových šablon a schémat, které pokládá za teoretické konstrukty narušující terapeutický proces a zastírající skutečné příčiny jednání.
39
Humanistický přístup
Hlavním předmětem zájmu humanistické psychologie je takzvaná autentické sobě vlastní sebevyjádření člověka, jeho pravá identita to kým doopravdy je, jeho seberealizace tedy tvořivé sebe uskutečnění. Humanistická psychologie věří ve svobodnou vůli a neustálou možnost volby.
40
Psychologické disciplíny
Základní- Obecná psychologie
* Psychologie osobnosti- rozdíl mezi lidmi
* Vývojová psychologie
* Sociální psychologie- člověk x člověk, skupinka x skupinka
* Psychopatologie
Aplikované- psychologie práce
* psychologie řízení
* pedagogická psychologie
* klinická psychologie
* psychologie sportu
* psychologie trhu
Speciální- psycholingvistika – studuje vztahy mezi myšlením a řečí
* zoopsychologie – srovnává psychiku zvířat a lidí
* patopsychologie – zabývá se psychikou nemocných
* farmakopsychologie – sleduje účinky léků a drog na psychiku jedinců
41
Psychika člověka
-Psychiku(mysl) lze definovat jako souhrn duševních dějů během celého lidského života.
-Je celistvá, jednotlivé složky psychiky neexistují izolovaně.
-Je funkcí nervové soustavy, mozku.
-Mimo ni nemůže vzniknout žádný psychologický jev.
-Psychika reguluje a řídí prožívání a chování člověka.
-Má vědomou a nevědomou složku.
42
Informačně orientační fce psychiky
poskytuje člověku informace o tom, co se děje v okolním prostředí i uvnitř jeho těla. Umožňuje získávání, zpracování, ukládání a nové využití těchto informací v nových podmínkách.
43
Regulační fce psychiky
zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání.
44
Adaptační fce psychiky
dává člověku možnost přizpůsobit se situaci, vyrovnat se se změněnými podmínkami, adaptovat se na ně.
45
Reflexní oblouk
Obrazek
46
Psychické jevy
Psychicky proces
Psychický stav
Psychické vlastnosti osobnosti
Každé třídění psychických jevů je nepřesné, schematické zjednodušené. Dělení viz hore
47
Psychický proces
Psychický proces představuje osobité spojení jednotlivce se světem.
Psychický proces je tvořený - cítěním, vnímáním, tvorbou představ (představováním si), myšlením, paměť, pozornost = poznávací procesy, citové procesy a procesy vůle.
48
Psychické procesy členíme
Poznávací procesy- odrážíme objektivní vnitřní a vnější svět (pocity, vnímání, představy, fantasie, paměť, myšlení, řeč a pozornost). Jejich výsledkem je poznání, jak utváříme obraz světa v našem vědomí. Poznávací procesy jsou determinované schopností mozku aktivně odrážet objektivní skutečnost. K poznávacím - kognitivním procesům v psychologii patří: pocity, vjemy, představy, fantazie – obrazotvornost, paměť, myšlení a pozornost.
Procesy vůle-jejich prostřednictvím projevujeme snahu působit na vnější (okolní) svět, ale i na svůj vnitřní svět (na sebe samého), snaha dosáhnout nějaký cíl, který jsme si dali (vytrvalost, inspirace, motivace)
49
Funkce psychiky
Adaptační funkce
Informačně orientační funkce
Regulační funkce
50
Iluze
Jsou zkreslené a deformované vjemy, klam, mylné představy, které Jsou vyvolané skutečným podnětem.
51
Halucinace
klamné vjemy o kterých je člověk nezvratně přesvědčen. Halucinace sluchové, zrakové, čichové, hmatové a chuťové.
52
Formy chování
-Expresivní
- Adaptivní
53
Expresivní chování
Spontánní neregulovatelné chování. vyjadřuje skutečné myšlení, pocity (malé dítě, se nepřizpůsobuje okolnímu prostředí, dává spontánně najevo, co cítí
54
Adaptivní chování
Účelně se přizpůsobuje dané situaci stylizujeme se.. Přizpůsobujeme se ostatním, je to věc výchovy, tradicí, zvyklosti.. (třeba jdeme na pohřeb v černém, nejdeme v karnevalovém kostýmu,…)
55
Práh pociťování
56
Rozdílový práh
rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity, který vede ke vzniku dvou počitků či vjemů
57
Smyslová citlivost
schopnost lidí pociťovat podněty s co nejmenším rozlišovacím prahem
58
Absolutní smyslová citlivost
Když někdo pociťuje podněty s velmi nízkým podnětovým prahem.
Ucítí něco, co většina ostatních nevnímá, nevšime si
59
Rozlišovací smyslová citlivost
Když někdo rozlišuje podněty s velmi malým rozdílovým prahem.
např. ladič piana vnímá rozdíly mezi jednotlivými tóny jinak než běžný člověk, degustátor vnímá více odstínů chutí apod.
60
Dolní podnětový (tedy absolutní) práh:
Je nejnižší intenzita podnětu, která vede ke vzniku příslušného smyslového počitku.
61
Horní podnětový práh
je nejvyšší intenzita podnětu, na kterou analyzátory reagují ještě specificky, tj. vznikem počitku příslušné kvality.( Při dalším zvyšování intenzity podnětu buď žádná senzorická odezva nevznikne, nebo smyslový orgán reaguje nespecificky, tj. vznikem bolesti.)
62
Absolutní smyslová citlivost:
zvýšená citlivost na podněty (někdo něco dříve uslyší než já) – schopen slyšet podněty s velmi nízkou intenzitou, ovšem platí to, co je výše, stanovení absolutního podnětového prahu je obtížné
63
Rozlišovací smyslová citlivost
rozdílový práh je nejmenší rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity, který vede ke vzniku dvou počitků či vjemů
64
Senzorická adaptace
Senzitivita smyslových orgánů vůči déletrvajícím neměnným podnětům se naproti tomu rychle snižuje.
65
Adaptace vlivem zvýšení citlivosti
např. při pobytu ve tmě postupně začínáme vidět např. obrysy předmětů
66
Adaptace vlivem snížené citlivosti
kožní, čichové, chuťové pociťování (časem přestáváme vnímat, že máme na prstu prsten, že nás něco tlačí, že cítíme vůni či zápach a nebo v jídle sůl, koření, při dlouhodobém otužování se snižuje citlivost na chlad apod...)
67
Pocitový kontrast
změna citlivosti smyslového orgánu vlivem působení podnětu opačné vlastnosti (po působení tepla se zvyšuje citlivost na chlad)
68
Exteroreceptory
přinášejí informace z vnějšího prostředí, tedy jsou „na dálku“ (zrakový čichový, sluchový) nebo exteroreceptory dotykové (chuťové, tlakové, tepelné bolesti)
69
Interoreceptory
informují nás o vnitřním stavu našeho organismu (např. bolest žaludku, bušení srdce)
70
Proprioreceptory
umístěny ve svalech a šlachách, slouží k vnímání polohy, pohybu, rovnováhy, vnímání vlastního těla
71
Visceroreceptory
v cévách a vnitřních orgánech, vnímají teplotu, tlak, změny v orgánech, které sice nevnímáme přímo(obsah CO2 v krvi), ale vnímáme např. pocit tlaku v břiše, plný žaludek apod
72
Čití
proces získávání jednoduchých informací z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulzů, které mozek dále využívá.
- K tomuto účelu jsou využívány smyslové orgány (smyslové analyzátory).
73
Počitek
výsledek činnosti analyzátoru, dělíme je dlenašich 5 smyslů (sluchová, hmatový...)
74
Vjem
mozek spojí jednotlivé počitky, výsledkemje vjem, což je odraz předmětu a jevu jako celku ve vědomí člověka, vzniká na základě právě působících podnětů na naše smysly.
75
Vnímání
základní kognitivní proces, který nám umožňuje být v kontaktu s okolním světem,
účelně jednat a orientovat se v životním prostředí. Vnímání lze pojmout jako komunikaci člověka s okolním prostředím (jak s neživými, tak živými objekty. Mezilidské vnímání = též název sociální percepce.
76
Dvě stádia vnímání
senzorické (výsledkem jsou počitky), syntetické (výsledkem jsou vjemy)
77
Asociace
Spojení mezi jednotlivými psychickými vjemy, myšlenkami, pocity, náladami
78
Fáze, procesy paměti
Kódování - spracování
Uchování-podržení- retence
Reprodukce-vybavení
Zapomínání
79
Druhy paměti
Senzorická- ultra krátká
Krátkodobá
Dlouhodobá
80
Dělení dlouhodobé paměti
Implicitní
Explicitní a ta se dělí na> sémantickou a epizodickou
81
Senzorická, ultrakrátká paměť
Do senzorické paměti vstupují smyslové (zrakem,čichem,sluchem atd) podněty. A uchovávají se po několik milisekund.
Jen malá část informací uložených v senzorické paměti, jimiž člověk věnoval pozornost, je převedena ze senzorické paměti do další důležité složky systému do krátkodobé paměti
82
Krátkodobá paměť
- Pomocí kódování, spracování se informace dostává do krátkodobé paměti.
- informace v krátkodobé paměti je informací, kterou si člověk uvědomuje
- pracovní paměť
- informace vypadávají na základě interference
- Pracovní paměť slouží při řešení různých typů problému, například při počítání z paměti, řešení geometrických analogii a odpovídání na otázky týkající se textu.
- Pracovní paměť působí jako přestupní stanice, odkud může být informace převedena do dlouhodobé paměti.
83
Seriálně poziční efekt
Při učení se nějakého materiálu se lehčejc zapamatuje jeho začátek a konec než střední část.
Vysvětluje se to tím, že na první část se soustředíme intenzivneji, protože si uvědomujeme, že následují další části , proto tato soustředěnost na začátku materiálu je mimoradne intenzivní. Naše krátkodobá paměť je přetížená stále novými informacemi a v důsledku čeho vypadnou mnohé prvky z krátkodobé pameti. Konec materiálu si pamatujeme hlavně proto, protože jsme je četli naposledy s časově nejmenším odstupem.
84
Chunks, odřezky
- elementy sematické paměti
- Ukázalo se, že v krátké době jsme schopní zapamatovat si 7±2 "chunks"
- V následující sekvenci smysluprostých slabik, kterých je celkem 7, má být každá zapamatována zvlášť. Sekvence tedy prezentuje 7 "chunks": VED-RON-IK-DON-EM- ÁR-ÁD. Postřehne-livšak někdo, že tato sekvence vyjadřuje smysluplnou větu - VEDRO NIKDO NE- MÁ RÁD -, vzníká jediné "chunks", které se snadno zapamatuje.
85
Dlouhodobá paměť
- kódováním se dostává informace z krátkodobé do dlouhodobě paměti
- Je rozsáhlým skladem informaci, kde se nacházejí všechny informace, které jsou nám dostupné.
- velikost dlouhodobé paměti je, alespoň pokud víme, neomezená.
- dělí se na explicitní - sematicka, epizodická a implicitní
86
Explicitní paměť
Člověk v ní vědomě uchovává vzpomínky na minulé události které jsou spojeny s určitým místem a časem.
- dělí se na SÉMATICKOU a EPIZODICKOU paměť
87
Sématická a epizodická paměť
- Násobíme-li 3x 4 nebo identifikujemeli význam určitého pojmu, používáme sémantickou paměť; jejímiž elementy jsou chunks
- vzpomínáme-li, co jsme dělali o minulé dovolené, používáme epízodíckou paměť, která podléhá neustálým změnám odpovídajícím proměnám osobního života.
88
Implicitní paměť
Slouží k nevědomému ukládání informací různého typu například informací potřebných k provádění tělesných pohybu například koupání do fotbalového míče implicitní paměť je tedy nevědomá. Jde o paměť proto vědět jak dělat takové věci jako mluvit, chodit žonglovat a podobně.
- Implicitní vědomosti jsou velmi odolné vůči zapomínání nikdy nezapomeneme, jak jezdit na kole a jsou rezistentní i vůči poškození mozku jež zasáhnou jiné druhy paměti.
89
Interference
Narušení vybavování
Mám to na jazyku dochází k tomu tehdy, když jsme si vědomi, že informaci máme uloženou v dlouhodobé paměti, ale nedokážeme ji dostat do krátkodobé paměti.
90
Druhy interference
PROAKTIVNÍ interference
RETROAKTIVNÍ interference
91
Proaktivní interference
materiál naučení jako první interferuje s materiálem naučeným později
častým příkladem je účinek stereotypu na nové informace. Např: představte že jste ve velké podzemní garáži dlouhá léta parkovali na určitém místě, ale nyní z nějakého důvodu musíte začít používat jiné místo. Zpočátku si možná budete s obtížemi vybavovat, kde se nachází vaše nové místo. Protože se pokoušíte spojit nové místo s vodítkem moje parkovací místo ale toto vodítko funguje pro staré místo. Tato skutečnost narušuje proces učení nového místa.
92
RETROAKTIVNÍ interference
materiál naučení později interferuje s materiálem naučeným dříve.
např: když váš kamarád Dan změní telefonní číslo a vy si jeho nové číslo konečně zapamatujete, zjistíte, že jsi jen obtížně vybavíte jeho staré telefonní číslo. Protože k vybavení starého čísla používáte vodítko danovo telefonní číslo, ale toto vodítko již aktivuje nové telefonní číslo a Interferuje s vybavením starého čísla.
93
HIPOKAMPUS
Mozková struktura v limbickém systému, která se podílí na upevňování nových vědomosti a zkušenosti.
94
Fonologická smyčka
Část pracovní paměti, která slouží pro ukládání informací v akustickém kódu a pro práci s nimi.
95
Paměť
paměť – jedna z nejdůležitějších vlastností člověka
▪ soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování, vybavení a zapomínání
▪ krátkodobá X dlouhodobá
▪ názorná X slovně-logická
▪ mechanická X logická
▪ bezděčná X záměrná
- Paměť v užším smyslu tedy v krátkodobé paměti vystupuje jako memorování, tj. učení se něčemu nazpaměť, a jeho výsledek projevující se ve vědomém vybavování memorovaného.
- V širším smyslu dlouhodobá paměť
96
Reprodukování paměti
Váže se K vědomému vybavování zapamatovaného
97
Reprodukovat
znamená přivést do vědomí, vybavit si vědomě to, co bylo kdysi prožito, resp. memorováno (učeno se úmyslně nazpaměť, např. slo- víčka cizího jazyka apod.).
98
Druhy Vybavování
VYVOLÁNÍ
ROZPOZNÁNÍ
ZNOVUNAUČENÍ
REKONSTRUKCE
KONFABULACE
REINTEGRACE
99
Zapomínání AMNÉZIE
Trauma, ať už fyzické, nebo psychické, může vážně ovlivnit paměť.
- Částečná ztráta paměti. Jsou zachovány motorické dovednosti ale percepční dovednosti jako je čtení ne. Při amnézii selhává explicitní paměť zejména proces vybavování a rozpoznávání údajů ale implicitní paměť zůstává obvykle zachována.
Amnézie má mnoho možných příčin včetně poškození úderem do hlavy, mrtvici, alkoholem nebo stárnutím
100
Druhy amnézie
RETROGRÁDNÍ AMNÉZIE
ANTEROGRÁDNÍ
PSYCHOGENNÍ
- dětská amnézie
101
Retrográdní AMNÉZIE
Ztráta paměti na události před traumatem
102
ANTEROGRÁDNÍ AMNÉZIE
je narušena nová dlouhodobá paměť pro události po traumatu. Hluboká neschopnost zapamatovat si každodenní události a osvojit si nové konkrétní informace. - Pacient čte stejné časopisy dokola a lékaři, kteří ho léčí desítky let se musí znovu a znovu představovat.
103
PSYCHOGENNÍ AMNÉZIE
amnézie způsobená psychickým traumatem
104
Percepcně motorické dovednosti
Součást implicitní paměti
Čtení zdrdcadlově převrácených písmen
105
Podnícení
Součást implicitní paměti
Doplňování neúplných slov
106
Myšlení
Proces práce s informacemi a jejich následné využití
107
Vnímání
Vzniká spoluučiností vícerych analizatorů
108
Druhy vnímání
Zrakové, čichové, chuťové, sluchově, pohybové, hmat, dotek
109
Poruchy vnímání
Chybějící nebo postižené fce slepota, hluchota
Iluze
Halucinace
Blud
110
Percepce
Vnímání
111
Kognitivní
Poznávací
