přednáška 2 Flashcards
(26 cards)
Slovo můžeme definovat po:
- grafické stránce (od mezery k mezeře)
- zvukové stránce (každé samostatné slovo začínající přízvukem)
- gramatické stránce (gramatické slovo nese gramatické významy)
- významové (stylistické) stránce
Slovo musí pro své vymezení splňovat následující:
- musí mít minimální vydělitelný význam (zabývá se jím sémantika)
- musí být přemístitelné a substituovatelné
- foneticky ztvárnitelné
- izolované v textu
- musí být nositelem přízvuku
lexém =
sémantický lexikální celek, jednoslovná či víceslovná jednotka slovní zásoby
lex =
konkrétní užití slova v textu, realizace abstraktního lexému
alolex =
obdoba alomorfu, reprezentativní tvar slova a všechny jeho konkrétní podoby v paradigmatu (pes, psa, psu, psovi)
slovníkový (reprezentativní) tvar slova =
tvar slova, ve kterém ho najdeme ve slovníku (např. verba jsou tradičně v infinitivu, substantiva zase v nominativu singuláru)
V PMČ (2001) je slovo definováno jako
lexém, který je abstraktivní jednotkou lexikálního systému nadřazený všem svým konkrétním manifestacím v řečových řetězcích)
V České lexikologii (1985) je slovo definováno jako…
- základní jednotka lexikální zásoby, buď jednočlenný lexém monosémický nebo polysémický, obecně formálně významový útvar představující komplex dílčích jednotek a vztahů
- v poslední době se chápe slovo jako základní, centrální jazyková jednotka z hlediska slovní zásoby a gramatiky, tato jednotka má hodnotu syntagmatickou a paradigmatickou, je centrální vzhledem k systému slovní zásoby, primární vzhledem k sybsystému frazologie a je složitě spjata se systémem gramatickým
Model lexikální jednotky vytvořili
Ogden a Richards v roce 1936
Jednoduše vysvětli model lexikální jednotky.
slovo (signifiant) je symbolem v jazykové rovině > symbolizuje (v kauzálním, příčinném vztahu) myšlenku nebo referenci > a to díky pojmu neboli jednotce vědomí (v rovině vědomí v myšlení) > a tím odkazuje (opět v kauzálním vztahu) k referentu neboli denotátu (označovanému předmětu) (v mimojazykové jednotce)
symbol dále nepřímým vztahem zastupuje denotát
Co je pojem?
zevšeobecnělý odraz skutečnosti jednotlivin v našem vědomí, máme je ve vědomí
(když přemýšlím např. o brýlích, mám v hlavě uloženy všechny jejich vlastnosti pod pojmem brýle)
Některé lexémy mají svůj pojem, např. modrý (pojem barvy). Lexémy, které ho nemají, jsou…
- gramatická slova (nezakládají se na zevšeobecnělém významu)
- citoslovce (nemám obecný pojem např. pro “ach”)
- propria (vlastní jména nemají žádný obecný význam, “Karel” od kamarádky Jarmily je jiný než “Karel” od kamaráda Karla)
pojem jsou v podstatě
zevšeobecnělé vlastnosti
Jak si vytváříme mentální slovník?
když se učíme mluvit, ukládáme si do mozku pojmy i zvukovou stránku slova, i jeho použití ve větě
Složky lexikálního významu jsou tyto:
- nocionální (racionální, pojmová)
- emocionální
- kolokační
Nocionální složka lexikálního významu se dělí na:
- externí vztah mimojazykový
- externí vztah jazykový
- interní vztah jazykový
Externí vztah mimojazykový je…
vztah významu ke skutečnosti, např. “pes” označuje živé zvíře
Externí vztah jazykový je…
vztah významu slova k jiným slovům (a jiným významům), např. “pes” je zvíře, “pejsek” je zdrobnělina a třeba malý pes, “pes” často “štěká”
Interní vztah jazykový je…
vztah k formě slova, slovo “pes” je substantivum
Emocionální složka lexikálního významu…
dokládá vztah ke skutečnosti (mám ho ráda, je to můj pejsek, nemám ráda sousedovic psa, hnusnýho čokla…)
Kolokační význam slova…
znamená celkový význam slova, protože ten se může měnit i na základě kolokací, protože slovo není izolované, ovlivňuje ho okolí slova
Sémiotika =
obecná nauka o slovech
Sémiotika má tři složky:
- sémantiku (nocionální složka)
- pragmatiku (emocionální složka)
- syntax (kolokační složka)
Sémióza =
proces fungování něčeho jako jazyk, komunikace
