první várka otázek z Judr. Gemini

Question 1

Čím se primárně zabývá ekonomická analýza práva podle vašeho materiálu?
a) Zkoumá historii právních systémů.
b) Zkoumá dopady právních pravidel na ekonomickou efektivnost.
c) Analyzuje jazyk právních textů.
d) Zabývá se pouze trestním právem z ekonomického hlediska.

Answer 1

b) Zkoumá dopady právních pravidel na ekonomickou efektivnost.

Question 2

Co znamená, že právo je “multidimenzionální fenomén”?
a) Že právo má pouze jednu správnou interpretaci.
b) Že právo lze zkoumat pouze z normativního hlediska.
c) Že právo lze zkoumat v mnoha dimenzích a výběrem jedné můžeme opomíjet další.
d) Že právo je vždy v souladu s morálkou.

Answer 2

Správná odpověď: c) Že právo lze zkoumat v mnoha dimenzích a výběrem jedné můžeme opomíjet další.

Question 3

Která z následujících rovin zkoumání práva se zaměřuje na právo jako systém normativních pravidel regulujících chování?
a) Axiologická rovina
b) Mocenská rovina
c) Informační rovina
d) Normativní rovina

Answer 3

Správná odpověď: d) Normativní rovina

Question 4

Kdo byli podle vašeho materiálu hlavními představiteli myšlenky, že mezi právem soukromým a veřejným neexistuje jasně vymezená linie (kritici dualismu)?
a) J.S. Mill a L.D. Brandeis
b) M. Friedman a R. Coase
c) František Weyr a Hans Kelsen
d) R. Posner a G. Becker

Answer 4

Správná odpověď: c) František Weyr a Hans Kelsen

Question 5

Jaký je rozdíl mezi objektivním a subjektivním právem?
a) Objektivní právo je individuální nárok, subjektivní právo je soubor pravidel.
b) Objektivní právo je soubor právních pravidel (právní řád), subjektivní právo je nárok konkrétního subjektu na něco.
c) Objektivní právo se týká pouze majetku, subjektivní právo osobních práv.
d) Objektivní právo je vždy psané, subjektivní právo může být i nepsané.

Answer 5

Správná odpověď: b) Objektivní právo je soubor právních pravidel (právní řád), subjektivní právo je nárok konkrétního subjektu na něco.

Vysvětlení: Na straně 2 materiál definuje: “objektivní - soubor právních pravidel…tvoří dohromady právní řád… Subjektivní právo = nárok na něco, úprava subjektu…”.

Question 6

Který z následujících příkladů nejlépe ilustruje procesní právo?
a) Zákoník práce definující práva a povinnosti zaměstnance.
b) Občanský zákoník upravující dědické vztahy.
c) Trestní řád stanovující postup orgánů při vyšetřování trestného činu.
d) Zákon o rodině upravující podmínky uzavření manželství.

Answer 6

Správná odpověď: c) Trestní řád stanovující postup orgánů při vyšetřování trestného činu.

Vysvětlení: Na straně 2 materiál uvádí, že procesní právo “upravuje samotný procesní postup, jakým způsobem budou orgány postupovat… Trestní soudní řád, jednání před soudy…”. Ostatní příklady spadají pod hmotné právo.

Question 7

Zájmová teorie dělení práva na soukromé a veřejné říká, že:
a) Veřejné právo slouží zájmu jednotlivce a soukromé právo zájmu státu.
b) Soukromé právo slouží zájmu jednotlivce a veřejné právo zájmu státu (či veřejného celku).
c) Dělení na soukromé a veřejné právo je založeno na postavení subjektů (rovnost vs. nadřízenost).
d) Všechno právo je v podstatě veřejné, protože je tvořeno státem.

Answer 7

Správná odpověď: b) Soukromé právo slouží zájmu jednotlivce a veřejné právo zájmu státu (či veřejného celku).

Vysvětlení: Na straně 2 materiál popisuje zájmovou teorii: “…právo soukromé je právo, které slouží jako právo pro jednotlivce (v zájmu jednotlivce) a veřejné slouží v zájmu státního (římské říše)”.

Question 8

Mocenská (subordinační) teorie dělení práva na soukromé a veřejné je založena na:
a) Rozlišování podle toho, čí zájmy jsou chráněny.
b) Vztahu nadřízenosti a podřízenosti mezi subjekty.
c) Tom, zda stát vystupuje jako autorita nebo jako smluvní strana.
d) Historickém původu právních norem.

Answer 8

Správná odpověď: b) Vztahu nadřízenosti a podřízenosti mezi subjekty.

Vysvětlení: Na straně 2 materiál uvádí u mocenské teorie: “Vztah nadřízenosti a podřízenosti. Právo soukromé je tam, kde existuje zásada rovnosti… Ve veřejném právu vystupuje jeden z účastníku v nadřazeném postavení…”.

Question 9

Který z uvedených typů právních norem neupravuje přímo práva a povinnosti, ale zmocňuje jiný orgán k vydání právní úpravy?
a) Kompetenční normy
b) Blanketové normy
c) Kolizní normy
d) Imperfektní normy

Answer 9

b) Blanketové normy

Vysvětlení: Na straně 4 materiál definuje blanketové normy jako “zmocňovací právní normy, které neupravují, ale zmocňují někoho, aby právní problematiku upravil”.

Question 10

Zásada “enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí” znamená, že:
a) Veřejná moc může činit vše, co není výslovně zakázáno.
b) Veřejná moc může činit pouze to, co je jí výslovně zákonem dovoleno.
c) Všechny veřejnoprávní nároky musí být vyčísleny v penězích.
d) Veřejnoprávní smlouvy jsou vždy nadřazeny soukromoprávním.

Answer 10

Správná odpověď: b) Veřejná moc může činit pouze to, co je jí výslovně zákonem

Vysvětlení: Na straně 4 materiál uvádí: “Zásada enümerativnosti veřejnoprávních pretenzí - při výkonu veřejné moci, enumerace = výčet možností, podle kterých Ize postupovat a nemůžeme jít mimo ně (je možné to, co je výslovně dovoleno)”.

Question 11

Jaký je hlavní rozdíl mezi kogentními a dispozitivními normami v soukromém právu?
a) Kogentní normy jsou vždy nepsané, dispozitivní psané.
b) Od kogentních norem se nelze odchýlit dohodou, od dispozitivních ano, pokud to zákon výslovně nezakazuje nebo to není v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem.
c) Kogentní normy se týkají pouze procesního práva, dispozitivní hmotného práva.
d) Porušení kogentní normy nemá žádné následky, porušení dispozitivní normy je vždy trestné.

Answer 11

Správná odpověď: b) Od kogentních norem se nelze odchýlit dohodou, od dispozitivních ano, pokud to zákon výslovně nezakazuje nebo to není v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem.

Vysvětlení: Strana 4 materiál definuje kogentní normy jako ty, od kterých se “nemůžu… ani trošku odchýlit” a dispozitivní jako “podpůrné, můžeme se od nich odchýlit”. Dále upřesňuje test dispozitivnosti v soukromém právu.

Question 12

Otázka 14:
Který z následujících pramenů práva má obecně nejvyšší právní sílu v České republice?
a) Nařízení vlády
b) Zákon
c) Ústavní zákon
d) Vyhláška ministerstva

Answer 12

Správná odpověď: c) Ústavní zákon

Question 13

Co znamená, že je Ústava ČR “polylegální”?
a) Že je napsána ve více jazycích.
b) Že její materie je obsažena ve více právních předpisech (zákonech), nikoli pouze v jednom dokumentu.
c) Že byla přijata většinou všech poslanců a senátorů.
d) Že ji lze měnit pouze referendem.

Answer 13

Správná odpověď: b) Že její materie je obsažena ve více právních předpisech (zákonech), nikoli pouze v jednom dokumentu.

Question 14

Jakou aplikační přednost mají v českém právním řádu tzv. prezidentské (parlamentní) mezinárodní smlouvy, které byly řádně ratifikovány a vyhlášeny?
a) Mají nižší právní sílu než běžné zákony.
b) Mají stejnou právní sílu jako běžné zákony.
c) Mají aplikační přednost před běžnými zákony v případě rozporu.
d) Nejsou vůbec součástí českého právního řádu.

Answer 14

Správná odpověď: c) Mají aplikační přednost před běžnými zákony v případě rozporu.

Vysvětlení: Na straně 6 materiál uvádí u prezidentských (parlamentních) mezinárodních smluv: “Mají aplikační přednost, když je zákon v rozporu s touto smlouvou (smlouva má přednost před zákonem)”.

Question 15

Co jsou to tzv. organické zákony v českém právním systému?
a) Zákony upravující ochranu životního prostředí.
b) Zákony, které mají zvláštní (přísnější) proceduru pro jejich přijetí a týkají se např. volebního práva.
c) Zákony, které byly převzaty z práva Evropské unie.
d) Zákony, které může vydávat pouze prezident republiky.

Answer 15

Správná odpověď: b) Zákony, které mají zvláštní (přísnější) proceduru pro jejich přijetí a týkají se např. volebního práva.

Vysvětlení: Na straně 6 materiál definuje organické zákony jako “právní předpisy zákonné právní síly… Jsou specifické tím že mají zvláštní (přísnější) proceduru pro jejich přijetí” a uvádí příklady jako zákony volební.

Question 16

Kdy může Senát Parlamentu ČR přijímat zákonná opatření Senátu?
a) Kdykoliv, pokud s tím souhlasí Poslanecká sněmovna.
b) Pouze v okamžiku, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.
c) Pouze v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu.
d) Nikdy, zákonná opatření může přijímat pouze vláda.

Answer 16

Správná odpověď: b) Pouze v okamžiku, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.

Vysvětlení: Na straně 6 materiál uvádí, že zákonná opatření Senátu “…přijímá senát v okamžiku, když je poslanecká sněmovna rozpuštěna”.

Question 17

Jaký je rozdíl mezi nařízením vlády a vyhláškou ministerstva z hlediska potřeby zákonného zmocnění k jejich vydání?
a) Nařízení vlády i vyhláška ministerstva vyžadují vždy konkrétní zákonné zmocnění.
b) Nařízení vlády nepotřebuje zvláštní zmocnění (vydává se k provedení zákona a v jeho mezích), zatímco vyhláška ministerstva vyžaduje zvláštní zákonné zmocnění.
c) Vyhláška ministerstva nepotřebuje zvláštní zmocnění, zatímco nařízení vlády ano.
d) Ani jeden z těchto předpisů nepotřebuje zákonné zmocnění, pokud jsou v souladu s Ústavou.

Answer 17

Správná odpověď: b) Nařízení vlády nepotřebuje zvláštní zmocnění (vydává se k provedení zákona a v jeho mezích), zatímco vyhláška ministerstva vyžaduje zvláštní zákonné zmocnění.

Vysvětlení: Na stranách 6-7 materiál uvádí: “vláda k vydání [nařízení] nepotřebuje zvláštní zmocnění na rozdíl od vyhlášek” a u vyhlášek ministerstev: “je potřeba zvláštní zákonné zmocnění”.

Question 18

V jaké působnosti (samostatné nebo přenesené) přijímá zastupitelstvo obce obecně závazné vyhlášky?
a) Vždy v přenesené působnosti.
b) Vždy v samostatné působnosti.
c) Někdy v samostatné, někdy v přenesené, podle obsahu vyhlášky.
d) Zastupitelstvo obce nepřijímá obecně závazné vyhlášky, to činí rada obce.

Answer 18

Správná odpověď: b) Vždy v samostatné působnosti.

Vysvětlení: Na straně 7 materiál uvádí: “obecně závazné vyhlášky jsou přijímány zastupitelstvem k samostatné působnosti = výkon samosprávy”.

Question 19

Kdy nabývá obecně závazná vyhláška obce platnosti a kdy (standardně) účinnosti?
a) Platnosti nabývá schválením zastupitelstvem, účinnosti okamžitě po schválení.
b) Platnosti nabývá vyvěšením na úřední desce, účinnosti 16. dnem po zveřejnění po dobu 15 dnů, není-li uvedeno jinak.
c) Platnosti nabývá zveřejněním ve Sbírce zákonů, účinnosti dnem tam uvedeným.
d) Platnosti i účinnosti nabývá podpisem starosty.

Answer 19

Správná odpověď: b) Platnosti nabývá vyvěšením na úřední desce, účinnosti 16. dnem po zveřejnění po dobu 15 dnů, není-li uvedeno jinak.

Vysvětlení: Na straně 7 materiál uvádí: “obecně závazné vyhlášky obce jsou platné, když jsou vydány v souladu s vyššími normami → obecně musí schválit zastupitelstvo, vyvěšena na úřední desce = platnost. účinnost = musí být uvedena, když je zveřejněna po 15 dnů a 16 dnem začíná platit”.

Question 20

Jaký je hlavní cíl systematického výkladu práva?
a) Zjistit původní úmysl zákonodárce.
b) Porovnat českou právní úpravu se zahraničními.
c) Vyložit jedno ustanovení zákona ve světle jiných ustanovení téhož nebo jiných zákonů tak, aby byla zaručena jejich souladnost a bezrozpornost.
d) Zjistit jazykový význam jednotlivých slov v právní normě.

Answer 20

Správná odpověď: c) Vyložit jedno ustanovení zákona ve světle jiných ustanovení téhož nebo jiných zákonů tak, aby byla zaručena jejich souladnost a bezrozpornost.

Vysvětlení: Na straně 8 materiál uvádí, že při systematickém výkladu se “Jedno ustanovení zákona vykládáme ve ustanovení jiné, aby byla zaručena koherentnost, souladnost zákona. Dosáhnout vnitřní bezrozpornosti”.

Question 21

Co je to analogie v právu?
a) Způsob výkladu, kdy se zkoumá účel právní normy.
b) Dotváření práva, které slouží k vyplňování mezer v právu.
c) Zrušení právní normy Ústavním soudem.
d) Argument, že co není zakázáno, je dovoleno.

Answer 21

Správná odpověď: b) Dotváření práva, které slouží k vyplňování mezer v právu.

Vysvětlení: Na straně 8 materiál definuje: “analogie - dotváření práva, která slouží k vyplňování mezer v právu”

Question 22

Která z uvedených větví soudnictví v ČR primárně rozhoduje o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů a o volebních věcech?
a) Ústavní soudnictví
b) Trestní soudnictví
c) Civilní soudnictví
d) Správní soudnictví

Answer 22

Správná odpověď: d) Správní soudnictví

Vysvětlení: Na straně 9 materiál u správního soudnictví (SŘS) uvádí: “Upravuje řízení před správními soudy. Př. Rozhodováno o žalobách, volební soudnictví”.

Question 23

Jaký je rozdíl mezi subjektivní a objektivní právní odpovědností z hlediska zavinění?
a) Subjektivní odpovědnost nevyžaduje zavinění, objektivní ano.
b) K založení subjektivní odpovědnosti je vyžadováno zavinění, u objektivní odpovědnosti zavinění vyžadováno není.
c) Obě vyžadují zavinění, ale u objektivní odpovědnosti je presumováno.
d) Ani jedna nevyžaduje zavinění, rozhodující je pouze vznik škody.

Answer 23

Správná odpověď: b) K založení subjektivní odpovědnosti je vyžadováno zavinění, u objektivní odpovědnosti zavinění vyžadováno není.
Vysvětlení: Na straně 9 materiál definuje: “Subjektivní - k založení této odpovědnosti je vyžadováno zavinění… Objektivní - bez ohledu na zavinění (odpovědnost kdy zavinění vyžadováno není)”.

Question 24

Jaký typ odpovědnosti (subjektivní/objektivní) vzniká v soukromém právu typicky za porušení smluvní povinnosti podle § 2913 ObčZ?
a) Vždy subjektivní odpovědnost.
b) Objektivní odpovědnost s možností liberace.
c) Absolutní objektivní odpovědnost bez možnosti liberace.
d) Záleží na výši způsobené škody

Answer 24

Správná odpověď: b) Objektivní odpovědnost s možností liberace.

Vysvětlení: Na straně 9 materiál uvádí: “za porušení smluvní povinnosti OBJEKTIVNÍ s možností liberace (§ 2913 ObčZ)”.

Question 25

Který z následujících právních předpisů je hlavním pramenem rekodifikovaného soukromého práva v ČR od roku 2014? a) Zákoník práce b) Zákon o obchodních korporacích c) Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) d) Trestní zákoník

Answer 25

Správná odpověď: c) Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) Vysvětlení: Na straně 10 materiál uvádí: "Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (hlavním pramenem)".

Question 26

Jaký je rozdíl mezi promlčením a prekluzí práva? a) Promlčení znamená zánik práva, prekluze pouze jeho oslabení. b) Promlčení je oslabení práva (nárok nezaniká, ale jeho vymahatelnost je podmíněna námitkou), prekluze znamená zánik práva. c) Promlčení se týká pouze majetkových práv, prekluze osobních práv. d) Promlčecí lhůty jsou vždy kratší než prekluzivní lhůty.

Answer 26

Správná odpověď: b) Promlčení je oslabení práva (nárok nezaniká, ale jeho vymahatelnost je podmíněna námitkou), prekluze znamená zánik práva. Vysvětlení: Na straně 11 materiál uvádí: "promlčení = oslabení... prekluze = zrušení/zánik práva". Toto je dále rozvedeno na straně 83.

Question 27

Co znamená přihlášení se k odbornému výkonu podle § 5 Občanského zákoníku? a) Že osoba musí mít vysokoškolské vzdělání v daném oboru. b) Že osoba dává veřejně najevo, že je schopna jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jejím povoláním nebo stavem spojena, a pokud tak nejedná, jde to k její tíži. c) Že osoba musí být zapsána v profesní komoře. d) Že osoba může vykonávat odbornou činnost pouze na základě živnostenského oprávnění.

Answer 27

Správná odpověď: b) Že osoba dává veřejně najevo, že je schopna jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jejím povoláním nebo stavem spojena, a pokud tak nejedná, jde to k její tíži. Vysvětlení: Na straně 12 materiál přesně cituje § 5 ObčZ: "Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži."

Question 28

Jaký je hlavní rozdíl mezi založením a vznikem právnické osoby? a) Založení je zápis do veřejného rejstříku, vznik je přijetí zakladatelského jednání. b) Založení je přijetí zakladatelského právního jednání (např. společenské smlouvy), vznik je dnem zápisu do veřejného rejstříku. c) Založení a vznik jsou synonyma a označují stejný okamžik. d) Založení se týká pouze obchodních korporací, vznik všech právnických osob.

Answer 28

Správná odpověď: b) Založení je přijetí zakladatelského právního jednání (např. společenské smlouvy), vznik je dnem zápisu do veřejného rejstříku. Vysvětlení: Na straně 14 materiál vysvětluje dvoufázovost ustavení PO: "založení je to, co se děje před vznikem (podepisování smluv), přijetím zakladatelským právním jednáním dochází k založení PO... Vznik = dnem zapsáním do veřejného rejstříku...".

Question 29

Který z následujících typů právnických osob je podle vašeho materiálu charakterizován jako "sdružení majetku"? a) Spolek b) Fundace (např. nadace, nadační fond) c) Obchodní korporace d) Ústav

Answer 29

Správná odpověď: b) Fundace (např. nadace, nadační fond) Vysvětlení: Na straně 14 materiál uvádí: "fundace = sdružení majetku, může to být nadace, cílem je shromáždění majetku". Spolek a obchodní korporace jsou primárně sdružení osob.

Question 31

Co je to "povinnost péče řádného hospodáře" a na koho se vztahuje? a) Povinnost pečovat o vlastní majetek s maximální opatrností, vztahuje se na všechny občany. b) Nejvyšší možný standard péče (jednat loajálně, informovaně, odborně ve prospěch PO), který dopadá na členy volených orgánů právnických osob a na prokuristu. c) Povinnost platit daně řádně a včas, vztahuje se na všechny podnikatele. d) Povinnost starat se o životní prostředí, vztahuje se na všechny právnické osoby.

Answer 31

Správná odpověď: b) Nejvyšší možný standard péče (jednat loajálně, informovaně, odborně ve prospěch PO), který dopadá na členy volených orgánů právnických osob a na prokuristu. Vysvětlení: Na straně 16 materiál popisuje povinnost péče řádného hospodáře, uvádí, že "Dopadá na všechny volené členy orgánu právnické osoby + na prokuristu" a definuje ji jako "nejvyšší možný stupeň ochrany", zahrnující loajalitu, péči, informovanost atd.

Question 32

Jaký je základní rozdíl mezi pojmy "obchodní firma" a "obchodní korporace"? a) Obchodní firma je právnická osoba, obchodní korporace je její název. b) Obchodní firma je název (označení), pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku (je to věc), zatímco obchodní korporace je subjektem práva (právnickou osobou). c) Jsou to synonyma a označují podnikatelský subjekt. d) Obchodní firma se používá pro fyzické osoby podnikatele, obchodní korporace pro právnické osoby.

Answer 32

Správná odpověď: b) Obchodní firma je název (označení), pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku (je to věc), zatímco obchodní korporace je subjektem práva (právnickou osobou). Vysvětlení: Na straně 15 materiál uvádí: "Obchodní firma je jméno/název podnikatele pod kterým je zapsán v obchodním rejstříku. Obchodní korporace je subjekt práva... obchodní firma není subjektem práva ale věcí". Podobně na straně 18: "obchodní firmou (= obchodní firma není subjektem práva, je věcí, je to označení...)"

Question 33

Který z následujících znaků **není** pojmovým znakem podnikatele podle § 420 Občanského zákoníku, jak je uvedeno ve vašem materiálu? a) Činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku. b) Činnost vykonávaná soustavně. c) Činnost vykonávaná vždy pouze jako právnická osoba. d) Činnost vykonávaná samostatně, na vlastní účet a odpovědnost.

Answer 33

Správná odpověď: c) Činnost vykonávaná vždy pouze jako právnická osoba. Vysvětlení: Na straně 17 materiál vyjmenovává pojmové znaky podnikatele a uvádí, že "podnikatelem může být FO i PO". Tudíž není podmínkou být právnickou osobou.

Question 34

Co je to "fikce postavení podnikatele" podle vašeho materiálu? a) Stav, kdy se za podnikatele považuje osoba s živnostenským oprávněním, i když aktuálně nepodniká, ale může to vyvrátit. b) Stav, kdy se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku, i když podnikatelskou činnost nevykonává, a nemůže tuto skutečnost vyvrátit. c) Právní konstrukce, která umožňuje podnikat bez jakéhokoliv oprávnění. d) Situace, kdy podnikatel předstírá úpadek.

Answer 34

Správná odpověď: b) Stav, kdy se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku, i když podnikatelskou činnost nevykonává, a nemůže tuto skutečnost vyvrátit. Vysvětlení: Na stranách 17-18 materiál popisuje: "FIKCE postavení podnikatele pro osoby zapsané v obchodním rejstříku... hledí se na něj jako na podnikatele, i když podnikatel není... a nemůže to vyvrátit..."

Question 35

Které z následujících právních jednání je typicky "jednostranné"? a) Kupní smlouva b) Darovací smlouva mezi živými c) Závěť d) Nájemní smlouva

Answer 35

Správná odpověď: c) Závěť

Question 36

Jaký je hlavní důsledek toho, když vůle při právním jednání není "pravá", "vážná", "vědomá" nebo "určitá"? a) Právní jednání je relativně neplatné. b) Právní jednání je absolutně neplatné. c) Právní jednání je nicotné (zdánlivé, nulitní). d) Právní jednání je platné, ale obtížně vymahatelné.

Answer 36

Správná odpověď: c) Právní jednání je nicotné (zdánlivé, nulitní). Vysvětlení: Na straně 20 materiál uvádí: "Není-li některý z prvků vůle naplněn, jde o právní jednání nicotné (zdánlivé, nulitní)".

Question 37

K čemu slouží tzv. "relativní neúčinnost" (dříve odporovatelnost) právního jednání? a) K ochraně dobré víry třetích osob. b) K tomu, aby právní jednání, které zkracuje věřitele, bylo vůči němu neúčinné a věřitel se mohl uspokojit z majetku, který byl takto převeden. c) K možnosti jednostranně změnit obsah smlouvy. d) K tomu, aby neplatné právní jednání bylo dodatečně zhojeno.

Answer 37

Správná odpověď: b) K tomu, aby právní jednání, které zkracuje věřitele, bylo vůči němu neúčinné a věřitel se mohl uspokojit z majetku, který byl takto převeden. Vysvětlení: Na straně 21 materiál uvádí: "Relativní neúčinnost (dříve odporovatelnost) - u zkracujících úkonů, právní jednání vedeno s cílem věřitele zkrátit... Hanka se může relativní neúčinností dovolat, aby tyto zkracující majetkové převody byli neúčinné...".

Question 38

Jaký je rozdíl mezi vymezením způsobu jednání statutárního orgánu obchodní korporace a omezením jeho jednatelského oprávnění, pokud jde o účinky vůči třetím osobám? a) Obojí se povinně zapisuje do obchodního rejstříku a má vždy účinky vůči třetím osobám. b) Způsob jednání (např. pravidlo "čtyř očí") se zapisuje do OR a má účinky vůči třetím osobám; omezení jednatelského oprávnění (např. limit částky) nemá účinky vůči třetím osobám, i kdyby bylo v OR zapsáno. c) Omezení jednatelského oprávnění má vždy účinky vůči třetím osobám, způsob jednání nikoliv. d) Ani jedno nemá účinky vůči třetím osobám, jde pouze o interní ujednání.

Answer 38

Správná odpověď: b) Způsob jednání (např. pravidlo "čtyř očí") se zapisuje do OR a má účinky vůči třetím osobám; omezení jednatelského oprávnění (např. limit částky) nemá účinky vůči třetím osobám, i kdyby bylo v OR zapsáno. Vysvětlení: Na straně 22 materiál jasně rozlišuje: "Způsob jednání statutárního orgánu... povinně se zapisuje do obchodního rejstříku... má účinky vůči třetím osobám". Naopak "omezení jednatelského oprávnění... NEMÁ účinky vůči třetím osobám, i pokud bude zapsáno do rejstříku".

Question 39

Kdo může udělit prokuru a komu může být udělena? a) Jakýkoliv podnikatel, a to fyzické i právnické osobě. b) Pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, a to pouze fyzické osobě. c) Pouze právnická osoba, a to pouze jiné právnické osobě. d) Kterýkoliv občan starší 18 let, a to komukoliv.

Answer 39

Správná odpověď: b) Pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, a to pouze fyzické osobě. Vysvětlení: Na stranách 22-23 materiál uvádí: "Prokura = obchodní plná moc... Zapisuje se do obchodního rejstříku - může ji udělit pouze podnikatel, který je v něm zapsán... Může být udělena jen fyzické osobě".

Question 40

Které z následujících nejsou všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami podle živnostenského zákona? a) Plná svéprávnost. b) Bezúhonnost. c) Odborná způsobilost pro daný obor. d) Dovršení 18 let věku (lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce).

Answer 40

Správná odpověď: c) Odborná způsobilost pro daný obor. Vysvětlení: Na straně 26 materiál vyjmenovává všeobecné podmínky: "a) plná svéprávnost... b) bezúhonnost". Odborná způsobilost je uvedena jako "Zvláštní podmínka provozování živnosti". Dovršení 18 let je spojeno se svéprávností.

Question 41

Jakým dokumentem primárně prokazuje podnikatel své živnostenské oprávnění u ohlašovací živnosti po úspěšném ohlášení? a) Koncesní listinou b) Živnostenským listem c) Výpisem ze živnostenského rejstříku d) Potvrzením o podání ohlášení

Answer 41

Správná odpověď: c) Výpisem ze živnostenského rejstříku

Question 42

Který z následujících trestů může být uložen jak fyzické, tak právnické osobě? a) Odnětí svobody b) Domácí vězení c) Peněžitý trest d) Zákaz pobytu

Answer 42

Správná odpověď: c) Peněžitý trest

Question 43

Co znamená zásada "presumpce neviny" v trestním řízení? a) Obviněný musí prokázat svou nevinu. b) Na obviněného se hledí jako na nevinného, dokud jeho vina není pravomocně prokázána soudem. c) Soud musí vždy rozhodnout ve prospěch obviněného, pokud existují jakékoliv pochybnosti. d) Státní zástupce je povinen nejprve předpokládat nevinu a teprve poté hledat důkazy viny.

Answer 43

Správná odpověď: b) Na obviněného se hledí jako na nevinného, dokud jeho vina není pravomocně prokázána soudem. Vysvětlení: Na straně 47 je mezi zásadami trestního řízení uvedena "PRESUMPCE NEVINNY (in dubio pro reo)". Toto je její standardní definice.

Question 44

Kdo jsou orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) podle vašeho materiálu? a) Pouze soud a státní zástupce. b) Soud, státní zástupce a policejní orgán. c) Soud, obhájce a poškozený. d) Policejní orgán, znalci a tlumočníci.

Answer 44

Správná odpověď: b) Soud, státní zástupce a policejní orgán.