Sada, ať to mám všechno Flashcards
(119 cards)
1
Q
Které tvrzení nejpřesněji vystihuje podstatu kritiky dualismu práva (dělení na soukromé a veřejné), jak je naznačena v materiálu u Františka Weyra a Hanse Kelsena?
a) Dualismus práva je zastaralý koncept, který moderní právní věda zcela opustila.
b) Mezi právem soukromým a veřejným neexistuje jasně vymezená a ostrá dělící linie.
c) Veškeré právo by mělo být považováno za právo veřejné, protože je tvořeno státem.
d) Soukromé právo má vždy aplikační přednost před právem veřejným.
A
Správná odpověď: b) Mezi právem soukromým a veřejným neexistuje jasně vymezená a ostrá dělící linie.
Vysvětlení: Na straně 1 materiál uvádí, že František Weyr a Hans Kelsen přišli s myšlenkou, že “mezi právem soukromým a veřejným neexistuje jasně vymezená linie”.
2
Q
Co je primárně chápáno pod pojmem “objektivní právo”?
a) Nárok konkrétní osoby na určité chování od jiné osoby.
b) Souhrn všech soudních rozhodnutí v dané zemi.
c) Pravidla morálky a slušného chování uznávaná společností.
d)Soubor platných právních pravidel (norem), která tvoří právní řád.
A
Správná odpověď: d) Soubor platných právních pravidel (norem), která tvoří právní řád
Vysvětlení: Na straně 2 materiál definuje objektivní právo jako “soubor právních pravidel, které jsou členěny do právních předpisů a ty tvoří dohromady právní řád (právní řád = objektivní právo)”
3
Q
Která z následujících charakteristik nejlépe odpovídá “subjektivnímu právu”?
a) Je to vždy právo absolutní, působící vůči všem.
b) Jedná se o systém norem upravujících postavení soudů.
c) Je to oprávnění (nárok) konkrétního subjektu vyplývající z objektivního práva.
d) Subjektivní právo je synonymem pro přirozené právo.
A
Správná odpověď: c) Je to oprávnění (nárok) konkrétního subjektu vyplývající z objektivního práva.
Vysvětlení: Na straně 2 je subjektivní právo popsáno jako “nárok na něco, úprava subjektu, jak se někdo má nebo nemá chovat”.
4
Q
Která z následujících oblastí typicky spadá pod “hmotné právo”?
a) Pravidla pro podávání žaloby u soudu.
b) Stanovení lhůt pro odvolání proti rozhodnutí.
c) Úprava podmínek pro vznik vlastnického práva k věci.
d) Postup při výkonu soudního rozhodnutí (exekuce).
A
Správná odpověď: c) Úprava podmínek pro vznik vlastnického práva k věci.
Vysvětlení: Na straně 2 materiál uvádí, že hmotné právo “upravuje vztahy – jaké jednání je v pohodě a jaké je už zakázané (zakotvuje jasná pravidla chování), říká, co mohu dělat”. Podmínky vzniku vlastnického práva jsou typickým příkladem hmotněprávní úpravy. Ostatní možnosti se týkají procesního práva.
5
Q
Které z následujících tvrzení není charakteristické pro procesní právo?
a) Upravuje postup orgánů veřejné moci v řízení (např. před soudy).
b) Stanovuje, jakým způsobem lze uplatnit a chránit hmotná práva.
c) Definuje skutkové podstaty trestných činů a druhy trestů.
d) Zahrnuje například občanský soudní řád nebo trestní řád.
A
Správná odpověď: c) Definuje skutkové podstaty trestných činů a druhy trestů.
Vysvětlení: Definování skutkových podstat trestných činů a trestů je doménou hmotného trestního práva (Trestního zákoníku). Procesní právo (např. Trestní řád) upravuje postup při jejich projednávání (strana 2 )
6
Q
Co zdůrazňuje “teorie zvláštního práva” při rozlišování soukromého a veřejného práva?
a) Zda právní norma chrání zájem jednotlivce nebo zájem státu.
b) Pouze to, zda v právním vztahu vystupuje státní orgán.
c) Situace, kdy stát nebo veřejnoprávní korporace vystupuje autoritativně a vrchnostensky, na rozdíl od situací, kdy jedná jako běžný soukromý subjekt.
d) Výlučně historický původ dané právní úpravy.
A
Správná odpověď: c) Situace, kdy stát nebo veřejnoprávní korporace vystupuje autoritativně a vrchnostensky, na rozdíl od situací, kdy jedná jako běžný soukromý subjekt.
Vysvětlení: Na straně 3 materiál uvádí, že teorie zvláštního práva “Zdůrazňuje, že musíme rozlišovat situace, kdy ten subjekt / veřejnoprávní korporace vystupuje autoritativně a vrchnostensky”.
7
Q
Které z následujících právních odvětví je standardně řazeno do oblasti veřejného práva?
a) Obchodní právo
b) Pracovní právo (individuální)
c) Správní právo
d) Mezinárodní právo soukromé
A
Správná odpověď: c) Správní právo
Vysvětlení: Na straně 3 je v přehledu odvětví správní právo uvedeno pod veřejným právem. Ostatní možnosti (obchodní, individuální pracovní, mezinárodní právo soukromé) jsou řazeny pod soukromé právo.
8
Q
Čím jsou charakteristické tzv. “imperfektní normy” (nedokonalé normy)?
a) Jsou vždy formulovány velmi obecně a nejasně.
b) Neobsahují sankci za jejich porušení.
c) Vztahují se pouze na nedokonalá (neplatná) právní jednání.
d) Jsou to normy, které ještě nenabyly platnosti.
A
Správná odpověď: b) Neobsahují sankci za jejich porušení.
Vysvětlení: Na straně 3 je u imperfektních norem uvedeno “(normy bez sankcí = imperfektní)”. Na straně 4 je otázka “Imperfektní (jsou vůbec právními normami?) - neobsahují sankce”.
9
Q
Která z následujících norem není podle vašeho materiálu typicky řazena mezi “zvláštní druhy právních norem”?
a) Blanketové normy
b) Dispozitivní normy
c) Kompetenční normy
d) Kolizní normy
A
Správná odpověď: b) Dispozitivní normy
Vysvětlení: Na straně 4 jsou jako zvláštní druhy právních norem uvedeny blanketové, kompetenční, kolizní a imperfektní normy. Dispozitivní normy jsou spíše klasifikovány podle míry závaznosti (vedle kogentních norem), jak je uvedeno níže na téže straně.
10
Q
Pro jakou oblast práva jsou typické “kompetenční normy”, které vymezují pravomoci a působnost orgánů?
a) Pro ústavní nebo procesní právo.
b) Výhradně pro mezinárodní právo soukromé.
c) Pro rodinné právo.
d) Především pro právo obchodních korporací.
A
Správná odpověď: a) Pro ústavní nebo procesní právo.
Vysvětlení: Na straně 4 je u kompetenčních norem uvedeno: “pro ústavní nebo procesní právo, vymezuje kompetence”
11
Q
Jakou primární funkci plní “kolizní normy”, typické například pro mezinárodní právo soukromé?
a) Přímo upravují hmotněprávní vztahy s mezinárodním prvkem.
b) Stanovují sankce za porušení mezinárodních smluv.
c) Určují, kterým právním řádem se bude řídit právní vztah s mezinárodním prvkem.
d) Řeší kompetenční spory mezi mezinárodními soudy.
A
Správná odpověď: c) Určují, kterým právním řádem se bude řídit právní vztah s mezinárodním prvkem.
Vysvětlení: Na straně 4 je uvedeno, že kolizní normy “upravují kolize mezi jednotlivými právními řády, neřeší hmotně právní problematiku… pouze říkají, podle jakého právního řádu se bude postupovat”
12
Q
Co je charakteristickým rysem “kogentních norem”?
a) Umožňují smluvním stranám odchýlit se od jejich znění.
b) Mají pouze doporučující charakter.
c) Jsou bezpodmínečně závazné a nelze se od nich odchýlit dohodou.
d) Vždy obsahují odkaz na jiný právní předpis.
A
Správná odpověď: c) Jsou bezpodmínečně závazné a nelze se od nich odchýlit dohodou.
13
Q
Jaká je hlavní vlastnost “dispozitivních norem” v soukromém právu?
a) Jsou vždy formulovány jako zákazy.
b) Jejich platnost je podmíněna schválením soudu.
c) Nelze se od nich nikdy odchýlit.
d) Umožňují osobám ujednat si práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje nebo to není v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem.
A
Správná odpověď: d) Umožňují osobám ujednat si práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje nebo to není v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem.
14
Q
Podle “testu dispozitivnosti a kogentnosti v soukromém právu”, jak je popsán ve vašem materiálu, se od právní normy nelze odchýlit, pokud:
a) Si to alespoň jedna ze smluvních stran nepřeje.
b) Takové odchýlení není výslovně povoleno v jiném zákoně.
c) Zákon takové odchýlení výslovně zakazuje, nebo by odchylné ujednání porušovalo dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob.
d) Norma není dostatečně srozumitelná.
A
Správná odpověď: c) Zákon takové odchýlení výslovně zakazuje, nebo by odchylné ujednání porušovalo dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob.
Vysvětlení: Na straně 4 je test popsán takto: “pokud to zákon nezakazuje výslovně, nebo pokud takové jednání není v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem nebo postavením osob, pak se od této právní normy můžeme odchýlit.” Otázka se ptá, kdy se odchýlit nelze, což je inverze uvedeného.
15
Q
Které z následujících právních odvětví je ve vašem studijním materiálu (konkrétně v poznámce na str. 4) uvedeno jako odvětví, které standardně není řazeno mezi právo soukromé, ačkoliv jiné části materiálu jej pod soukromé právo řadí?
a) Právo rodinné
b) Právo pracovní (individuální)
c) Právo obchodní
d) Právo občanské
A
Správná odpověď: c) Právo obchodní
Vysvětlení: Vaše specifická poznámka na straně 4 materiálu zní: “Mezi právo soukromé standartně není řazené Právo obchodní”. Ačkoliv obecně (a i na jiných místech vašeho materiálu, např. str. 3) je obchodní právo součástí soukromého práva, tato otázka se zaměřuje na vaši konkrétní poznámku, která mohla být myšlena jako upozornění na určitou teoretickou diskusi nebo specifický pohled.
16
Q
Který z níže uvedených právních aktů není považován za podzákonný právní předpis, ale má sílu zákona?
a) Nařízení vlády
b) Vyhláška ministerstva
c) Obecně závazná vyhláška obce
d) Zákonné opatření Senátu
A
Správná odpověď: d) Zákonné opatření Senátu
17
Q
Jaký je hlavní účinek derogačního nálezu Ústavního soudu, který je publikován ve Sbírce zákonů?
a) Potvrzuje svůj soulad zákona s ústavním pořádkem.
b) Zruší zákon nebo jeho část, která je v rozporu s ústavním pořádkem.
c) Poskytuje závazný výklad zákona pro všechny soudy.
d) Ukládá vládě povinnost připravit nový zákon.
A
Správná odpověď: b) Zruší zákon nebo jeho část, která je v rozporu s ústavním pořádkem.
18
Q
Co jsou prameny práva ve formálním slova smyslu, jak je definováno ve vašem studijním materiálu?
a) Pouze rozhodnutí mezinárodních soudů.
b) Historické dokumenty, ze kterých se právo vyvinulo.
c) Normativní právní akty, které jsou vydávány orgány státní moci a jsou státem uznány jako závazné.
d) Odborné právnické publikace a komentáře k zákonům.
A
Správná odpověď: c) Normativní právní akty, které jsou vydávány orgány státní moci a jsou státem uznány jako závazné.
Vysvětlení: Na straně 5 materiál uvádí: “Prameny práva - Ve formálním slova smyslu to jsou normativní právní akty, které jsou vydávány orgány státní moci (vytvořeny a poznány veřejnou mocí)”. Podobně na straně 3: “…právní předpisy = ve formálním slova smyslu = to co je uznáno státem”
19
Q
V jakém okamžiku typicky vzniká odpovědnost podle “prospektivní koncepce odpovědnosti”?
a) Až po pravomocném rozhodnutí soudu o vině.
b) V okamžiku porušení právní normy.
c) V okamžiku uzavření závazku nebo smlouvy.
d) Teprve tehdy, když dojde ke vzniku škody.
A
Správná odpověď: c) V okamžiku uzavření závazku nebo smlouvy.
20
Q
Co je hlavním obsahem “retrospektivní koncepce odpovědnosti”?
a) Povinnost předcházet porušení právních norem.
b) Způsobilost nést sankci za již uskutečněné porušení právní normy.
c) Odpovědnost za budoucí plnění smluvních závazků.
d) Právo na náhradu škody vzniklé před uzavřením smlouvy.
A
Správná odpověď: b) Způsobilost nést sankci za již uskutečněné porušení právní normy.
21
Q
Který prvek je nezbytný pro vznik “subjektivní odpovědnosti” za protiprávní jednání?
a) Vznik škody velkého rozsahu.
b) Porušení smluvní povinnosti.
c) Zavinění (úmysl nebo nedbalost) ze strany škůdce.
d) Existence příčinné souvislosti mezi jednáním a škodou, bez ohledu na zavinění.
A
Správná odpověď: c) Zavinění (úmysl nebo nedbalost) ze strany škůdce.
Vysvětlení: Na straně 9 materiál uvádí: “Subjektivní - k založení této odpovědnosti je vyžadováno zavinění, škůdce musí to porušení zavinit…”.
22
Q
Jak se liší “objektivní odpovědnost” od subjektivní odpovědnosti?
a) Objektivní odpovědnost je vždy mírnější.
b) Objektivní odpovědnost vzniká bez ohledu na zavinění škůdce.
c) U objektivní odpovědnosti se nikdy nelze zprostit odpovědnosti.
d) Objektivní odpovědnost se vztahuje pouze na právnické osoby.
A
Správná odpověď: b) Objektivní odpovědnost vzniká bez ohledu na zavinění škůdce.
Vysvětlení: Na straně 9 materiál definuje: “Objektivní - bez ohledu na zavinění (odpovědnost kdy zavinění vyžadováno není)”.
23
Q
Co charakterizuje “objektivní absolutní odpovědnost”?
a) Je možné se jí zprostit prokázáním mimořádných okolností.
b) Odpovědnost vzniká pouze v případě úmyslného jednání.
c) Není možné, aby se škůdce této odpovědnosti jakkoliv zprostil (liberoval).
d) Vztahuje se pouze na škodu způsobenou provozem dopravních prostředků
A
Správná odpověď: c) Není možné, aby se škůdce této odpovědnosti jakkoliv zprostil (liberoval).
Vysvětlení: Na straně 9 je u objektivní odpovědnosti uvedeno dělení na “Absolutní - není možné, aby se škůdce odpovědnosti, jakkoliv zprostil” a “Nebo s možností liberace”.
24
Q
Co platí pro “objektivní odpovědnost s možností liberace”?
a) Odpovědnost vůbec nevzniká, pokud škůdce prokáže, že nejednal zaviněně.
b) Škůdce odpovídá bez ohledu na zavinění, ale za splnění určitých zákonných podmínek se může odpovědnosti zprostit.
c) Liberace je možná pouze v případě, že škoda byla způsobena vyšší mocí.
d) Tato forma odpovědnosti se uplatňuje jen ve veřejném právu.
A
Správná odpověď: b) Škůdce odpovídá bez ohledu na zavinění, ale za splnění určitých zákonných podmínek se může odpovědnosti zprostit.
Vysvětlení: Na straně 9 je uvedeno: “Nebo s možností liberace - zproštění odpovědnosti je možné, odpovídáme bez ohledu na zavinění”. Příkladem je odpovědnost za porušení smluvní povinnosti (§ 2913 ObčZ) uvedená na téže straně.
25
Jaký je obecný přístup k "dobré víře" v soukromém právu podle vašeho materiálu?
a) Dobrá víra se musí vždy aktivně prokazovat.
b) Dobrá víra se předpokládá, pokud není prokázán opak (špatná víra).
c) Ochrana dobré víry se vztahuje pouze na jednání nezletilých.
d) Dobrá víra hraje roli pouze u smluv uzavřených písemně.
Správná odpověď: b) Dobrá víra se předpokládá, pokud není prokázán opak (špatná víra).
Vysvětlení: Na straně 11 materiál uvádí: "Ochrana dobré víry (např. u vydržení) - vždy se předpokládá (!), jednání v dobré víře...". Na straně 12 je pak poznámka: "...dobrá víra se předpokládá (ten kdo jednal, tak se předpokládá že jednal v dobré víře a když to bude opak, špatná víra, musím to prokázat)".
26
Pokud se někdo veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání (§ 5 ObčZ), jaký to má právní důsledek?
a) Automaticky získává oprávnění k výkonu daného povolání bez dalších požadavků.
b) Dává tím najevo, že je schopen jednat s potřebnou znalostí a pečlivostí, a pokud tak nejedná, jde to k jeho tíži.
c) Je povinen složit odbornou zkoušku před profesní komorou.
d) Jeho právní jednání v rámci tohoto výkonu jsou vždy považována za bezvadná.
Správná odpověď: b) Dává tím najevo, že je schopen jednat s potřebnou znalostí a pečlivostí, a pokud tak nejedná, jde to k jeho tíži.
Vysvětlení: Na straně 12 je citován § 5 ObčZ: "Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu... dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži."
27
Od kterého okamžiku nabývá fyzická osoba právní osobnost (právní subjektivitu)?
a) Dosažením zletilosti (18 let).
b) Narozením.
c) Uzavřením prvního právního jednání.
d) Zápisem do matriky.
Správná odpověď: b) Narozením.
28
Které tvrzení o "omezení svéprávnosti" fyzické osoby je podle vašeho materiálu správné?
a) O omezení svéprávnosti rozhoduje lékař, pokud osoba trpí duševní poruchou.
b) Svéprávnost lze omezit pouze na návrh samotné osoby, které se to týká.
c) Svéprávnost nelze nikdy omezit, lze ji pouze zcela odejmout.
d) O omezení svéprávnosti rozhoduje vždy soud a svéprávnost nikdy nemůže být úplně odejmuta.
Správná odpověď: d) O omezení svéprávnosti rozhoduje vždy soud a svéprávnost nikdy nemůže být úplně odejmuta.
Vysvětlení: Na straně 14 materiál uvádí: "omezení svéprávnosti (§ 55 a násl. ObčZ) - nikdy nemůže být úplně odejmuta, o omezení rozhoduje vždy soud".
29
Jaké dvě fáze typicky zahrnuje "dvoufázové ustanovení právnických osob"?
a) Schválení názvu a registrace sídla.
b) Založení (např. přijetím zakladatelského právního jednání) a následný vznik (zápisem do veřejného rejstříku).
c) Vydání živnostenského oprávnění a první daňové přiznání.
d) Jmenování statutárního orgánu a první valná hromada.
Správná odpověď: b) Založení (např. přijetím zakladatelského právního jednání) a následný vznik (zápisem do veřejného rejstříku).
Vysvětlení: Na straně 14 materiál popisuje: "Dvoufázové ustanovení právnických osob = založení a vznik. založení je to, co se děje před vznikem... Vznik = dnem zapsáním do veřejného rejstříku...". Podobně na straně 15.
30
Co je podle vašeho materiálu charakteristickým znakem "korporace" jako typu právnické osoby?
a) Je vždy založena za účelem dosahování zisku.
b) Je to primárně sdružení majetku k určitému účelu.
c) Jejím statutárním orgánem je vždy pouze jedna osoba (ředitel).
d) Je to sdružení osob (fyzických nebo právnických), které ji tvoří.
Správná odpověď: d) Je to sdružení osob (fyzických nebo právnických), které ji tvoří.
Vysvětlení: Na straně 14 materiál definuje: "Korporace = sdružení osob (spolek, obchodní korporace...)" a na straně 73: "Korporace - PO korporačního typu, sdružení osob".
31
V jakém kontextu je ve vašem materiálu zmíněn "přímý zápis notářem" do veřejného rejstříku?
a) Jako možnost zápisu změny trvalého pobytu fyzické osoby.
b) Jako způsob, jakým notář provádí exekuce.
c) Jako možnost zápisu právnické osoby (např. jednočlenné s.r.o.) do veřejného rejstříku, pokud notář vyhotovil podkladový notářský zápis.
d) Jako povinnost notáře hlásit všechny jím ověřené smlouvy.
Správná odpověď: c) Jako možnost zápisu právnické osoby (např. jednočlenné s.r.o.) do veřejného rejstříku, pokud notář vyhotovil podkladový notářský zápis.
Vysvětlení: Na straně 15 je v souvislosti se založením a vznikem PO (kapitálových obchodních společností) uvedeno: "(Je umožněn dálkový zápis do veřejného rejstříku notářem elektronicky, pokud notář vyhotovil notářský zápis.) - PŘÍMÝ ZÁPIS NOTÁŘEM v testu -jednočlenné". Na straně 74 je zmíněn zákon o veřejných rejstřících "vč. možnosti přímého zápisu notářem".
32
Co ve skutečnosti kupující nabývá při "koupi družstevního bytu", jak je naznačeno ve vašem materiálu?
a) Vlastnické právo k bytové jednotce a podíl na společných částech domu.
b) Pouze právo nájmu k danému bytu od družstva.
c) Družstevní podíl v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu.
d) Předkupní právo k bytu pro případ, že by jej družstvo prodávalo.
Správná odpověď: c) Družstevní podíl v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu.
Vysvětlení: Na straně 76 (strana 16 dokumentu) je poznámka: "Koupě družstevního bytu - nekupuji bytové právo ale družstevní podil se kterým je spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy"
33
Který aspekt povinnosti péče řádného hospodáře je zdůrazněn tvrzením, že "řádný hospodář musí upřednostnit zájem PO před svým vlastním zájmem"?
a) Povinnost odborné péče a dostatečné informovanosti.
b) Povinnost loajality vůči právnické osobě.
c) Povinnost jednat vždy s maximální opatrností, i kdyby to bylo v neprospěch PO.
d) Povinnost pravidelně kontrolovat účetnictví PO.
Správná odpověď: b) Povinnost loajality vůči právnické osobě.
Vysvětlení: Na straně 16 materiál u povinnosti péče řádného hospodáře uvádí: "Povinnost loajality a povinnost péče... konaný v dobré víře ve prospěch společnosti bez preferování vlastních soukromých zájmů, (řádný hospodář musí upřednostnit zájem PO před svým vlastním zájmem)". Toto je klíčový prvek loajality.
34
K čemu primárně slouží "pravidlo podnikatelského úsudku" v kontextu odpovědnosti členů orgánů obchodních korporací?
a) K určení výše odměny členů statutárního orgánu.
b) K vymezení rozsahu přezkumu, zda člen statutárního orgánu jednal s péčí řádného hospodáře při podnikatelském rozhodování.
c) Jako kritérium pro zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku.
d) K posouzení, zda je podnikatelský záměr společnosti dostatečně ziskový.
Správná odpověď: b) K vymezení rozsahu přezkumu, zda člen statutárního orgánu jednal s péčí řádného hospodáře při podnikatelském rozhodování.
Vysvětlení: Na straně 17 materiál uvádí: "Pravidlo podnikatelského úsudku = pouze k obchodním korporacím, vymezuje rozsah při přezkoumání, jestli osoba (člen statutárního orgánu) jednala s péčí dobrého hospodáře či ne".
35
Jaký termín byl používán pro označení subjektů podnikajících podle všeobecného obchodního zákoníku z roku 1863, jak je zmíněno ve vašem materiálu?
a) Živnostník
b) Obchodník
c) Kapitalista
d) Továrník
Správná odpověď: b) Obchodník
36
Který z následujících znaků není nutnou součástí definice podnikatele podle § 420 Občanského zákoníku, jak je uvedeno ve vašem materiálu?
a) Činnost vykonávaná soustavně.
b) Činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost.
c) Zápis v obchodním rejstříku.
d) Činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku.
Správná odpověď: c) Zápis v obchodním rejstříku.
37
Co znamená "vyvratitelná domněnka postavení podnikatele" pro osoby s živnostenským nebo jiným podnikatelským oprávněním?
a) Tyto osoby jsou vždy a nezvratně považovány za podnikatele.
b) Má se za to, že jsou podnikateli, i když aktuálně nepodnikají, ale mohou prokázat opak.
c) Pokud nevykonávají činnost po dobu 6 měsíců, automaticky přestávají být podnikateli.
d) Musí každoročně prokazovat aktivní výkon podnikatelské činnosti.
Správná odpověď: b) Má se za to, že jsou podnikateli, i když aktuálně nepodnikají, ale mohou prokázat opak.
Vysvětlení: Na straně 18 materiál uvádí: "VYVRATITELNÁ DOMNĚNKA postavení podnikatele pro osoby s živnostenským nebo jiným podnikatelským oprávněním. Má-li určitá osoba živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, má se za to, že je podnikatele... Můžou prokázat opak...".
38
Který z následujících pojmů **není** typem obchodní firmy podle dělení uvedeného ve vašem materiálu?
a) Firma osobní (např. jméno podnikatele)
b) Firma neomezená (např. bez specifikace činnosti)
c) Firma věcná (např. vyjadřující předmět činnosti)
d) Firma fantazijní (např. smyšlený název)
Správná odpověď: b) Firma neomezená (např. bez specifikace činnosti)
Vysvětlení: Na straně 18 materiál dělí obchodní firmy na osobní, věcnou, fantazijní a smíšenou. Termín "firma neomezená" v tomto kontextu dělení uveden není.
39
Jak se "společenská úsluha" liší od právního jednání?
a) Společenská úsluha je vždy poskytována za úplatu.
b) Společenská úsluha nevyvolává právně relevantní následky (práva a povinnosti).
c) Společenská úsluha musí být vždy učiněna písemně.
d) Společenská úsluha je typická pouze pro vztahy mezi podnikateli.
Správná odpověď: b) Společenská úsluha nevyvolává právně relevantní následky (práva a povinnosti).
Vysvětlení: Na straně 19 materiál uvádí: "vs společenská úsluha = jednání, které nevyvolává právní následky (pustím ve frontě někoho před sebe, kluk podrží slečně dveře, dýško)".
40
Které z následujících právních jednání je typickým příkladem vícestranného právního jednání?
a) Výpověď z nájmu bytu
b) Sepsání závěti
c) Uzavření kupní smlouvy
d) Veřejný příslib
Správná odpověď: c) Uzavření kupní smlouvy
Vysvětlení: Na straně 20 materiál uvádí: "Vícestranná - právní jednání činí dvě nebo více stran, jsou nejčastější (př. smlouvy)". Kupní smlouva vyžaduje souhlasný projev vůle nejméně dvou stran. Závěť a veřejný příslib jsou typicky jednostranné, výpověď je také jednostranné adresované jednání.
41
Vyberte právní jednání, které je typicky činěno pro případ smrti (mortis causa):
a) Darovací smlouva na automobil
b) Smlouva o dílo na opravu střechy
c) Dědická smlouva
d) Smlouva o zápůjčce peněz
Správná odpověď: c) Dědická smlouva
Vysvětlení: Na straně 20 materiál jako příklad jednání pro případ smrti uvádí závěť a "uzavření dědické smlouvy". Ostatní možnosti jsou typická jednání mezi živými (inter vivos).
42
Které z následujících právních jednání je pojmově bezúplatné (lukrativní)?
a) Kupní smlouva
b) Smlouva o nájmu
c) Darovací smlouva
d) Smlouva o obchodním zastoupení
Správná odpověď: c) Darovací smlouva
Vysvětlení: Na straně 20 materiál uvádí: "Bezúplatná - nejméně jedna strana nedostala žádné protiplnění (př darovací smlouva...)". U kupní smlouvy a nájmu je úplata podstatným znakem, obchodní zastoupení je také typicky úplatné.
43
Jaký je charakteristický rys **neadresného** právního jednání?
a) Je vždy činěno ústně.
b) Vyžaduje ke své platnosti souhlas adresáta.
c) Není směřováno vůči konkrétní osobě (nebo osobám), ale neurčitému okruhu adresátů.
d) Může být učiněno pouze právnickou osobou.
Správná odpověď: c) Není směřováno vůči konkrétní osobě (nebo osobám), ale neurčitému okruhu adresátů.
Vysvětlení: Na straně 20 materiál uvádí: "Neadresná - směřuje ke všem, není směřováno ke konkrétní osobě (př veřejný příslib)".
44
Co odlišuje abstraktní právní jednání od kauzálního?
a) Abstraktní jednání je vždy neplatné.
b) Abstraktní jednání nemusí v sobě vyjadřovat hospodářský důvod (kauzu) svého vzniku.
c) Abstraktní jednání může učinit pouze stát.
d) Abstraktní jednání se týká pouze nemovitých věcí.
Správná odpověď: b) Abstraktní jednání nemusí v sobě vyjadřovat hospodářský důvod (kauzu) svého vzniku.
Vysvětlení: Na straně 20 materiál uvádí: "Abstraktní - nemusí v sobě obsahovat kauzu, ten hospodářský důvod (př abstraktní cenný papír = směnky - nezjistím z jakého důvodu byla vystavená)".
45
Která z následujících náležitostí není podle vašeho materiálu požadavkem na vůli, aby mohlo vzniknout platné právní jednání?
a) Vůle musí být pravá (skutečně od jednající osoby).
b) Vůle musí být projevena písemně.
c) Vůle musí být vážná (nikoliv učiněna z žertu).
d) Vůle musí být určitá (srozumitelný obsah).
Správná odpověď: b) Vůle musí být projevena písemně.
Vysvětlení: Na straně 20 jsou uvedeny náležitosti vůle: pravá, vážná, vědomá, určitá. Požadavek písemné formy se týká formy projevu vůle u některých právních jednání, nikoliv vůle samotné jako její imanentní náležitosti.
46
Co se rozumí "konverzí" v kontextu vadného právního jednání?
a) Dodatečné schválení právního jednání učiněného nezmocněnou osobou.
b) Možnost, aby vadné právní jednání vyvolalo účinky jiného právního jednání, jehož náležitosti splňuje a odpovídá vůli jednajících.
c) Zrušení smlouvy pro podstatnou změnu okolností.
d) Promlčení nároku z vadného právního jednání.
Správná odpověď: b) Možnost, aby vadné právní jednání vyvolalo účinky jiného právního jednání, jehož náležitosti splňuje a odpovídá vůli jednajících.
Vysvětlení: Na straně 21 materiál zmiňuje: "Možnost právního jednání: konverze (X změna smluvního typu, z typu A na B)". Konverze (§ 575 ObčZ) umožňuje, aby neplatné právní jednání platilo jako jiné jednání, pokud jsou splněny jeho náležitosti a je-li z okolností zřejmé, že by si to strany přály.
47
V jaké situaci může dojít ke "konvalidaci" právního jednání?
a) Pokud se jedná o nicotné (zdánlivé) právní jednání.
b) Pokud dojde ke zhojení vady, která způsobovala (relativní či absolutní) neplatnost právního jednání.
c) Pokud třetí osoba potvrdí platnost jednání.
d) Pouze u jednostranných právních jednání.
Správná odpověď: b) Pokud dojde ke zhojení vady, která způsobovala (relativní či absolutní) neplatnost právního jednání.
Vysvětlení: Na straně 21 materiál uvádí: "konvalidace (zhojení vady právního jednání, konvalidovat Ize neplatné právní jednání, je jedno jestli absolutně nebo relativně) [právní jednání nicotná nelze konvalidovat!]".
48
Která z následujících situací typicky vede k "absolutní neplatnosti" právního jednání, ke které soud přihlíží i bez návrhu?
a) Právní jednání bylo učiněno v omylu týkajícím se vedlejší okolnosti.
b) Právní jednání se zjevně příčí dobrým mravům nebo zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
c) Jedna ze stran byla k jednání přivedena lstí druhou stranou.
d) Právní jednání nebylo učiněno v písemné formě, ačkoliv si to strany pouze ústně dohodly.
Správná odpověď: b) Právní jednání se zjevně příčí dobrým mravům nebo zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Vysvětlení: Na straně 21 materiál cituje § 588 ObčZ: "Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému." Ostatní možnosti by spíše vedly k relativní neplatnosti nebo by nemusely způsobovat neplatnost vůbec.
49
Živností není (neživnostenské):
a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,
b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich
původci nebo autory,
c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským
podle zvláštního právního předpisu,
d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných
umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,
e) provádění archeologických výzkumů.
b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich
původci nebo autory.
50
(více správných možností) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:
a) lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při
poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů,
b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků
veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a
plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,
c) advokátů, notářů a patentových zástupců a soudních exekutorů,
d) znalců a tlumočníků,
e) auditorů a daňových poradců,
f) burzovních dohodců,
g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při
rozhodování majetkových sporů
a) lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při
poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů,
b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků
veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a
plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,
c) advokátů, notářů a patentových zástupců a soudních exekutorů,
51
Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje smlouvu o podnikatelském úvěru, jak vyplývá z obecných znaků úvěrové smlouvy ve vašem materiálu?
a) Je to reálná smlouva, která vzniká až faktickým poskytnutím finančních prostředků.
b) Jejím předmětem je vždy poskytnutí peněz za účelem konkrétní investice.
c) Jedná se o konsenzuální smlouvu, která je vždy úplatná a jejím předmětem je poskytnutí peněz k užití.
d) Může být uzavřena i bezúplatně, pokud se tak strany dohodnou.
Správná odpověď: c) Jedná se o konsenzuální smlouvu, která je vždy úplatná a jejím předmětem je poskytnutí peněz k užití.
Vysvětlení: Na straně 87 materiál u "ÚVĚR" uvádí: "Konsenzuální, vždy úplatný, pouze na peníze... Přenechávají se k užití peníze... Jde o smlouvu konsenzuální... Vždy je smlouvou úplatnou... Může být účelový i neúčelový."
52
Které z následujících tvrzení o prokuře není správné podle vašeho studijního materiálu?
a) Prokuru může udělit pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku.
b) Prokura se vždy zapisuje do obchodního rejstříku.
c) Prokura může být udělena jak fyzické, tak právnické osobě.
d) Prokurista je omezen na právní jednání týkající se závodu (podniku) nebo pobočky.
Správná odpověď: c) Prokura může být udělena jak fyzické, tak právnické osobě.
Vysvětlení: Na stranách 22-23 materiál uvádí, že prokura "Může být udělena jen fyzické osobě". Ostatní tvrzení jsou v souladu s textem.
53
Z jakého důvodu dopadá na prokuristu povinnost péče řádného hospodáře, i když není členem voleného orgánu právnické osoby?
a) Protože prokurista vždy ručí za dluhy společnosti celým svým majetkem.
b) Protože zákon tuto povinnost na prokuristu explicitně vztahuje vzhledem k rozsahu jeho oprávnění jednat za podnikatele.
c) Protože prokurista je automaticky považován za zaměstnance s vedoucí funkcí.
d) Tato povinnost na něj dopadá pouze v případě, že tak stanoví smlouva o výkonu funkce prokuristy.
Správná odpověď: b) Protože zákon (§ 454 ObčZ dle vašeho materiálu) tuto povinnost na prokuristu explicitně vztahuje vzhledem k rozsahu jeho oprávnění jednat za podnikatele.
Vysvětlení: Na straně 16 je uvedeno: "Dopadá na všechny volené členy orgánu právnické osoby + na prokuristu (§ 454 ObčZ)...". Strana 23 potvrzuje: "Prokurista a povinnost péče řádného hospodáře (PPŘH se vztahuje na všechny členy) = jednat tak, aby tu firmu nepřivedl na buben..." a "Byť prokurista není členem voleného orgánu dopadá na něj péče řádného hospodáře.
54
Který z následujících orgánů není podle výčtu ve vašem materiálu přímo živnostenským úřadem?
a) Krajský živnostenský úřad (odbor krajského úřadu).
b) Obecní živnostenský úřad (odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností).
c) Finanční úřad.
d) Živnostenský úřad České republiky (jehož činnost do jeho zřízení vykonává MPO).
Správná odpověď: c) Finanční úřad.
Vysvětlení: Na straně 24 (a také str. 28) materiál vyjmenovává živnostenské úřady jako obecní živnostenské úřady, krajské živnostenské úřady a Živnostenský úřad ČR. Finanční úřad mezi nimi uveden není, i když s podnikateli úzce spolupracuje v daňových záležitostech.
55
Kdo je podle živnostenského zákona (jak je uvedeno ve vašem materiálu) oprávněn provozovat živnost?
a) Pouze fyzické osoby starší 18 let s českým občanstvím.
b) Výhradně právnické osoby se sídlem na území ČR.
c) Každá fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky stanovené živnostenským zákonem (všeobecné a případně zvláštní).
d) Jen osoby s vysokoškolským vzděláním v daném oboru.
Správná odpověď: c) Každá fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky stanovené živnostenským zákonem (všeobecné a případně zvláštní).
Vysvětlení: Na straně 26 materiál uvádí: "Živnost může provozovat každá fyzická nebo právnická osoba, tj. podnikatel, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem (tj. všeobecné a zvláštní podmínky)."
56
V jakých případech se podle živnostenského zákona vyžaduje "koncese" k provozování živnosti?
a) Pro všechny živnosti volné.
b) Pouze v případech živností vymezených živnostenským zákonem jako koncesované.
c) Pro každou živnost provozovanou zahraniční osobou.
d) Jen pokud podnikatel nemá dostatečnou odbornou způsobilost.
Správná odpověď: b) Pouze v případech živností vymezených živnostenským zákonem jako koncesované.
Vysvětlení: Na straně 26 je uvedeno: "Státní povolení k provozování živnosti, tj. koncese, se vyžaduje jen v případech živností vymezených živnostenským zákonem." Na straně 27 je pak "koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese."
57
Co se rozumí "provozovnou" podle živnostenského zákona?
a) Pouze hlavní sídlo podnikatele zapsané v obchodním rejstříku.
b) Jakýkoliv prostor, kde podnikatel skladuje své zboží.
c) Prostor, v němž je živnost fakticky provozována.
d) Virtuální adresa sloužící pro doručování pošty.
Správná odpověď: c) Prostor, v němž je živnost fakticky provozována.
Vysvětlení: Na straně 26 materiál definuje provozovnu jako "prostor, v němž je živnost provozována."
58
Která z následujících činností podle příkladů ve vašem materiálu typicky nespadá mezi koncesované živnosti?
a) Provozování pohřebnictví.
b) Výroba oděvů a fotografické služby.
c) Provozování střelnic.
d) Výroba kvasného lihu.
Správná odpověď: b) Výroba oděvů a fotografické služby.
Vysvětlení: Na stranách 27-28 jsou jako příklady koncesovaných živností uvedeny "Provozování krematoria a pohřebnictví, provozování střelnic, pyrotechnika, výroba kvasného lihu". Naopak na straně 27 jsou jako příklady živnosti volné (která není koncesovaná) uvedeny "výroba oděvů, fotografické služby, praní pro domácnost".
59
Která z následujících situací nemusí automaticky vést k zániku živnostenského oprávnění?
a) Smrt podnikatele – fyzické osoby.
b) Přerušení provozování živnosti na dobu 2 let oznámené živnostenskému úřadu.
c) Zánik právnické osoby, která byla držitelem oprávnění.
d) Rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.
Správná odpověď: b) Přerušení provozování živnosti na dobu 2 let oznámené živnostenskému úřadu.
Vysvětlení: Na straně 30 jsou uvedeny důvody zániku živnostenského oprávnění, mezi nimi smrt podnikatele, zánik PO, rozhodnutí ŽÚ. Na straně 31 je uvedeno, že ŽÚ může oprávnění zrušit, pokud podnikatel neprovozuje živnost déle než 4 roky, ale "To neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnosti". Samotné oznámené přerušení tedy není důvodem zániku.
60
Co nepatří mezi obecné podmínky trestnosti (trestní odpovědnosti) pachatele, jak jsou naznačeny ve vašem materiálu?
a) Dosažení určitého věku.
b) Příčetnost pachatele.
c) Souhlas poškozeného se spácháním činu.
d) Zavinění (úmysl nebo nedbalost).
Správná odpověď: c) Souhlas poškozeného se spácháním činu.
Vysvětlení: Na straně 37 materiál u obecných podmínek trestnosti zmiňuje: "věk, příčetnost, u mladistvého rozumová a mravní vyspělost", a "zavinění". Souhlas poškozeného (str. 39) je naopak okolností vylučující protiprávnost, tedy čin pak není trestný.
61
Jaké jsou dvě základní formy (projevy) zavinění v trestním právu?
a) Přímé a nepřímé.
b) Vědomé a nevědomé.
c) Úmysl a nedbalost.
d) Hrubé a lehké.
Správná odpověď: c) Úmysl a nedbalost.
Vysvětlení: Na straně 38 materiál jasně dělí zavinění na "Úmysl - § 15 TZ" a "Nedbalost - § 16 TZ", a dále tyto formy specifikuje (úmysl přímý/nepřímý; nedbalost vědomá/nevědomá, hrubá nedbalost). Základní dělení je však úmysl a nedbalost.
62
Za jakých podmínek je "příprava" k trestnému činu obecně trestná podle vašeho materiálu?
a) Příprava je trestná u všech trestných činů bez výjimky.
b) Příprava je trestná pouze tehdy, pokud vedla k dokonání trestného činu.
c) Příprava je úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu a je postihována jen u těchto činů.
d) Příprava není nikdy trestná, trestný je až pokus.
Správná odpověď: c) Příprava je úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu a je postihována jen u těchto činů.
Vysvětlení: Na straně 41 materiál definuje: "PŘÍPRAVA = úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu - Není postihována u jakéhokoliv trestného činu (u krádeže ne, plán vraždy ano)".
63
Kdy je trestný čin považován za "dokonaný"?
a) Jakmile pachatel začne jednat směřujíce k jeho spáchání.
b) Pouze tehdy, pokud byl pachatel za čin pravomocně odsouzen.
c) Okamžikem, kdy jsou naplněny všechny znaky skutkové podstaty daného trestného činu.
d) Pokud pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání.
Správná odpověď: c) Okamžikem, kdy jsou naplněny všechny znaky skutkové podstaty daného trestného činu.
Vysvětlení: Na straně 41 materiál definuje: "DOKONANÝ TRESTNÝ ČIN = naplňuje všechny znaky skutkové podstaty TČ".
64
Která z následujících možností není druhem trestu ukládaného podle trestního zákoníku (jak je uvedeno v seznamu ve vašem materiálu)?
a) Propadnutí majetku.
b) Ochranné léčení.
c) Zákaz činnosti.
d) Peněžitý trest.
Správná odpověď: b) Ochranné léčení.
Vysvětlení: Na straně 45 je seznam trestů. Na straně 44 je zmíněn "dualismus sankcí - tresty... a ochranná opatření (ochrana společnosti, jsou 4: ochranná léčení, ochrana majetku, zabezpečovací detence (pasťák))". Ochranné léčení je tedy ochranné opatření, nikoli trest.
65
Co podle vašeho materiálu zaručuje čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod v kontextu řízení před státními orgány?
a) Právo na bezplatné poskytnutí všech právních služeb.
b) Právo každého na právní pomoc v řízení před soudy a jinými státními orgány, a to od počátku řízení.
c) Právo být zastupován pouze advokátem ustanoveným soudem.
d) Právo na to, aby veškeré náklady řízení hradil stát.
Správná odpověď: b) Právo každého na právní pomoc v řízení před soudy a jinými státními orgány, a to od počátku řízení.
Vysvětlení: Na straně 50 je citován nález Ústavního soudu: "ČI. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení."
66
Co primárně zahrnuje "právo na obhajobu" v trestním řízení, jak vyplývá z vašeho materiálu?
a) Právo poškozeného na náhradu škody.
b) Právo obviněného hájit se sám nebo prostřednictvím obhájce, navrhovat důkazy a vyjadřovat se k nim.
c) Právo státního zástupce podat obžalobu.
d) Povinnost soudu provést všechny navržené důkazy bez výjimky.
Správná odpověď: b) Právo obviněného hájit se sám nebo prostřednictvím obhájce, navrhovat důkazy a vyjadřovat se k nim.
Vysvětlení: Na straně 47 je "ZÁSADA ZAJIŠTĚNÍ PRÁVA NA OBHAJOBU" uvedena mezi zásadami trestního řízení. Poznámka na straně 50 ("Právo na právní pomoc VS. Právo na obhajobu") a na straně 51 ("Právo na obhajobu - nemůže obhájce podávat námitky" – tato poznámka je spíše matoucí, právo na obhajobu je širší pojem) naznačuje, že právo na obhajobu je komplexní právo obviněného. Obecně zahrnuje možnost hájit se, mít obhájce, vyjadřovat se k důkazům atd.
67
Jaký je hlavní smysl "zákazu donucení k sebeobviňování" v trestním řízení?
a) Obviněný nesmí být nucen k tomu, aby poskytoval informace nebo důkazy, které by svědčily proti němu.
b) Obviněný nesmí lhát u soudu, jinak mu hrozí další trest.
c) Státní zástupce nesmí vznášet obvinění bez dostatečných důkazů.
d) Obviněný má právo odmítnout vypovídat pouze v přítomnosti svého obhájce.
Správná odpověď: a) Obviněný nesmí být nucen k tomu, aby poskytoval informace nebo důkazy, které by svědčily proti němu.
Vysvětlení: Na straně 50 je mezi důležitými pojmy uveden "ZÁKAZ DONUCENÍ K SEBEOBVIŇOVÁNÍ". Na straně 51 pak poznámka: "Zákaz donucení k sebeobviňování – nelze donutit (např. donutit někoho aby napsal počet slov aby se porovnalo, NELZE)". Jedná se o základní právo obviněného.
68
Co se rozumí "zákazem sugestivních otázek" při výslechu v trestním řízení?
a) Zákaz klást otázky, na které lze odpovědět pouze "ano" nebo "ne".
b) Zákaz klást otázky, které již v sobě naznačují nebo podsouvají očekávanou odpověď.
c) Zákaz klást otázky týkající se soukromého života svědka.
d) Zákaz klást otázky, které jsou pro obviněného nepříjemné.
Správná odpověď: b) Zákaz klást otázky, které již v sobě naznačují nebo podsouvají očekávanou odpověď.
Vysvětlení: Na straně 50 je uveden "ZÁKAZ SUGESTIVNÍCH A KAPCIÓZNÍCH OTÁZEK". Na straně 51 je vysvětlení: "Zákaz sugestivních otázek – které v sobě mají už odpověď...".
69
Kdo má typicky "právo nahlížet do spisu" v trestním řízení podle vašeho materiálu?
a) Pouze soudce a státní zástupce.
b) Obviněný a jeho obhájce, za určitých podmínek i poškozený.
c) Široká veřejnost po skončení hlavního líčení.
d) Pouze policejní orgán, který vede vyšetřování.
Správná odpověď: b) Obviněný a jeho obhájce, za určitých podmínek i poškozený.
Vysvětlení: Na straně 50 je uveden "PRÁVO NAHLÍŽET DO SPISU". Na straně 51 pak poznámka: "Právo nahlížet do spisu - objednání se k soudu a nahlédneme do spisu jaké jsou důkazy (má právo nahlížet i obviněný)". Obvykle toto právo náleží stranám řízení.
70
Jaký je hlavní účel "compliance programů" v kontextu trestní odpovědnosti právnických osob?
a) Zajištění maximálního zisku pro právnickou osobu.
b) Vytvoření systému interních pravidel a kontrolních mechanismů s cílem předcházet páchání trestné činnosti v rámci právnické osoby a umožnit tak její případnou exkulpaci.
c) Organizace firemních večírků a teambuildingových akcí.
d) Vedení účetnictví a daňové evidence právnické osoby.
Správná odpověď: b) Vytvoření systému interních pravidel a kontrolních mechanismů s cílem předcházet páchání trestné činnosti v rámci právnické osoby a umožnit tak její případnou exkulpaci.
Vysvětlení: Na straně 43 je u exkulpace PO zmíněno "(Compliance programy)". Na straně 53 je pak nadpis "COMPLIANCE PROGRAMY ANEB JAK SE FIRMA MŮŽE VYHNOUT TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI?" a je zde vysvětleno, že jde o efektivní pravidla předcházející trestné činnosti, která mohou vést ke zproštění odpovědnosti PO.
71
Která z následujících činností není typicky uváděna jako nástroj prevence trestní odpovědnosti jednatelů a manažerů ve vašem materiálu?
a) Důsledný dohled a kontrola.
b) Pravidelné zvyšování základního kapitálu společnosti.
c) Vzdělávání a osvěta v oblasti právních rizik.
d) Efektivní systém interního auditu a zavedení etického kodexu.
Správná odpověď: b) Pravidelné zvyšování základního kapitálu společnosti.
Vysvětlení: Na straně 55 (v původním číslování 280) jsou v sekci "PREVENCE" uvedeny nástroje jako corporate governance, etický kodex, interní audit, směrnice, dohled, vzdělávání, konzultace, transparentnost. Zvyšování ZK není typickým nástrojem prevence trestní odpovědnosti v tomto smyslu.
72
Co se rozumí pod pojmem "špinavé peníze" v kontextu trestního práva, jak je definováno ve vašem materiálu?
a) Peníze získané z prodeje zlevněného zboží.
b) Finanční prostředky získané nelegálními aktivitami, jako je obchod s drogami, korupce, podvody atd.
c) Peníze, které nebyly řádně zdaněny.
d) Jakékoliv peníze v hotovosti nad určitý limit.
Správná odpověď: b) Finanční prostředky získané nelegálními aktivitami, jako je obchod s drogami, korupce, podvody atd.
Vysvětlení: Na straně 65 (v původním číslování 306) je definice: "Špinavé peníze = finanční prostředky získané nelegálními aktivitami, jako je obchod s drogami, korupce, podvody, pašování, vydírání a další trestné činy".
73
Jaké dvě základní kategorie obchodních společností rozlišuje váš materiál v rámci obchodních korporací?
a) Veřejné a soukromé společnosti.
b) Ziskové a neziskové společnosti.
c) Osobní společnosti a kapitálové společnosti.
d) Malé a velké společnosti.
Správná odpověď: c) Osobní společnosti a kapitálové společnosti.
Vysvětlení: Na straně 70 (v původním číslování 326, také str. 16 a 74) je jasné dělení obchodních korporací na "Obchodní společnosti" (dále dělené na Osobní a Kapitálové) a "Družstva".
74
Které typy obchodních společností mohou podle vašeho materiálu existovat jako "jednočlenné společnosti" (založené nebo vlastněné jedinou osobou)?
a) Pouze veřejná obchodní společnost.
b) Pouze komanditní společnost.
c) Společnost s ručením omezeným a akciová společnost.
d) Jakákoliv obchodní společnost.
Správná odpověď: c) Společnost s ručením omezeným a akciová společnost.
Vysvětlení: Na straně 71 (v původním číslování 329) je nadpis "Jednočlenné společnosti" a text: "Jen společnost s ručením omezeným a akciová společnost".
75
Jaký je podle vašeho materiálu primární cíl družstva ve srovnání s obchodními společnostmi?
a) Maximalizace zisku pro své členy.
b) Podpora podnikatelských aktivit státu.
c) Uspokojování potřeb svých členů nebo podpora jejich podnikání, přičemž podnikání družstva samotného může být až druhotným cílem.
d) Výhradně charitativní činnost.
Správná odpověď: c) Uspokojování potřeb svých členů nebo podpora jejich podnikání, přičemž podnikání družstva samotného může být až druhotným cílem.
Vysvětlení: Na straně 74 (v původním číslování 347-348) je uvedeno: "Obchodní společnost vnímáme jako čisté podnikatelské formy... Družstvo - U družstev je podnikání až druhý cíl. Zákonodárce říká že se může družit." Obecně je cílem družstev uspokojování potřeb členů.
76
Co je to "akcie" podle definice uvedené ve vašem materiálu?
a) Pouze listina potvrzující členství v jakékoliv korporaci.
b) Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku akciové společnosti.
c) Dluhový cenný papír vydávaný akciovou společností.
d) Doklad o zaplacení členského příspěvku v akciové společnosti.
Správná odpověď: b) Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku akciové společnosti.
Vysvětlení: Na straně 73 (v původním číslování 339) a straně 77 (původní číslování 371) je definice: "Akcie = cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací".
77
Jaké dvě základní "podoby" cenného papíru rozlišuje váš materiál?
a) Veřejná a soukromá.
b) Domácí a zahraniční.
c) Listinná a zaknihovaná.
d) Úročená a neúročená.
Správná odpověď: c) Listinná a zaknihovaná.
Vysvětlení: Na straně 76 (v původním číslování 364) je uvedeno: "Podoba CP: - listinné - CP je listina/arch představující právo - zaknihované - CP v elektronické databázi...".
78
Která z následujících není "formou" cenného papíru podle dělení ve vašem materiálu?
a) Na doručitele
b) Na řad
c) Na jméno
d) Na majetek
Správná odpověď: d) Na majetek
Vysvětlení: Na straně 76 (v původním číslování 365) jsou uvedeny formy CP: "na doručitele", "na řad", "na jméno". "Na majetek" není standardní forma CP.
79
Který z následujících cenných papírů není uveden ve vašem materiálu v rámci výčtu druhů účastnických nebo souvisejících cenných papírů vydávaných obchodními korporacemi?
a) Zatímní list
b) Směnka
c) Opční list
d) Kmenový list
Správná odpověď: b) Směnka
Vysvětlení: Na straně 77 (v původním číslování 369-370) jsou vyjmenovány druhy CP: akcie, zatímní list, dluhopis, opční list, kmenový list. Směnka je sice cenný papír, ale v tomto konkrétním výčtu účastnických CP vydávaných korporacemi není. (Směnka byla zmíněna na str. 20 jako příklad abstraktního CP).
80
Jakou funkci plní "zatímní list" v kontextu akciové společnosti?
a) Nahrazuje na přechodnou dobu akcii, dokud není plně splacen emisní kurs.
b) Potvrzuje právo na vyplacení dividendy.
c) Je dokladem o účasti na valné hromadě.
d) Slouží jako dočasné potvrzení o koupi dluhopisu společnosti.
Správná odpověď: a) Nahrazuje na přechodnou dobu akcii, dokud není plně splacen emisní kurs.
Vysvětlení: Na straně 77 (v původním číslování 369) je definice: "zatímní list (§ 285 ZOK) = cenný papír nahrazující na přechodnou dobu akcii (do splacení emisního kursu)". Strana 77 (původní číslování 371) to potvrzuje: "...do té doby se jedná o nesplacenou akcii... tu lze vtělit do tzv. zatímního listu (je CP)".
81
Jaká práva jsou typicky spojena s "dluhopisem" jako cenným papírem podle vašeho materiálu?
a) Právo podílet se na řízení společnosti a jejím zisku.
b) Právo požadovat splacení jmenovité hodnoty dluhopisu ke dni splatnosti a placení výnosu z něj.
c) Přednostní právo na úpis nových akcií společnosti.
d) Právo užívat věc, která je předmětem dluhopisu.
Správná odpověď: b) Právo požadovat splacení jmenovité hodnoty dluhopisu ke dni splatnosti a placení výnosu z něj.
Vysvětlení: Na straně 77 (v původním číslování 369) materiál definuje dluhopis jako cenný papír, "s nímž je spojeno právo požadovat splacení dlužné částky = jmenovité hodnoty dluhopisu, ke dni splatnosti dluhopisu, a placení výnosu z něj...".
82
K jakému účelu primárně slouží "opční list" vydávaný akciovou společností?
a) Jako potvrzení o zapůjčení peněz společnosti.
b) K uplatnění přednostního práva na upisování akcií, jež mají být vydány ke zvýšení základního kapitálu, nebo práva na získání vyměnitelných či prioritních dluhopisů.
c) Jako doklad o vlastnictví podílu ve společnosti s ručením omezeným.
d) K prokázání účasti na valné hromadě společnosti.
Správná odpověď: b) K uplatnění přednostního práva na upisování akcií, jež mají být vydány ke zvýšení základního kapitálu, nebo práva na získání vyměnitelných či prioritních dluhopisů.
Vysvětlení: Na straně 77 (v původním číslování 369-370) materiál definuje opční list jako cenný papír, "který opravňuje uplatnit přednostní právo na upisování akcií... nebo právo na získání vyměnitelných či prioritních dluhopisů".
83
Ve které formě obchodní společnosti může být podíl společníka představován "kmenovým listem"?
a) Pouze v akciové společnosti.
b) Ve veřejné obchodní společnosti.
c) Ve společnosti s ručením omezeným.
d) V komanditní společnosti.
Správná odpověď: c) Ve společnosti s ručením omezeným.
Vysvětlení: Na straně 77 (v původním číslování 370) je kmenový list definován jako "cenný papír, který vyjadřuje podíl ve společnosti s ručením omezeným". Podobně na straně 75 a 73.
84
Jaký je základní rozdíl mezi "akcií na majitele" a "akcií na jméno" z hlediska identifikace akcionáře na listinné akcii?
a) Akcie na majitele je vždy zaknihovaná, akcie na jméno vždy listinná.
b) Akcie na majitele neobsahuje jméno akcionáře (je to cenný papír na doručitele), zatímco akcie na jméno obsahuje identifikaci konkrétního akcionáře.
c) Akcie na majitele může vlastnit pouze právnická osoba, akcie na jméno pouze fyzická osoba.
d) Převoditelnost akcií na majitele je vždy omezena stanovami, u akcií na jméno nikoliv.
Správná odpověď: b) Akcie na majitele neobsahuje jméno akcionáře (je to cenný papír na doručitele), zatímco akcie na jméno obsahuje identifikaci konkrétního akcionáře.
Vysvětlení: Na straně 77 (v původním číslování 371) materiál uvádí: "akcie na majitele = akcie ve formě cenného papíru na doručitele (není tam uvedeno jméno akcionáře)" a "akcie na jméno = akcie ve formě cenného papíru na řad" (u které je typické uvedení jména).
85
Co je podle vašeho materiálu základním vymezením "smlouvy"?
a) Jednostranné právní jednání, kterým si jedna strana stanoví povinnosti.
b) Vícestranné právní jednání, kterým si smluvní strany mezi sebou zřizují závazek.
c) Neformální dohoda bez právní závaznosti.
d) Dokument vydaný státním orgánem.
Správná odpověď: b) Vícestranné právní jednání, kterým si smluvní strany mezi sebou zřizují závazek.
Vysvětlení: Na straně 78 materiál definuje smlouvu jako: "Vícestranné právní jednání, kterým si smluvní strany mezi sebou zřizují závazek".
86
Jaký je rozdíl mezi "pojmenovanými" (typovými) a "inominátními" (nepojmenovanými) smlouvami?
a) Pojmenované smlouvy jsou vždy písemné, inominátní mohou být ústní.
b) Pojmenované smlouvy jsou jako samostatné smluvní typy výslovně upraveny v zákoně, inominátní smlouvy v zákoně jako typy pojmenovány nejsou a jsou vytvořeny ujednáním stran.
c) Pojmenované smlouvy jsou závazné, inominátní jsou pouze doporučení.
d) Pojmenované smlouvy se týkají pouze nemovitostí, inominátní movitých věcí.
Správná odpověď: b) Pojmenované smlouvy jsou jako samostatné smluvní typy výslovně upraveny v zákoně, inominátní smlouvy v zákoně jako typy pojmenovány nejsou a jsou vytvořeny ujednáním stran.
Vysvětlení: Na straně 78 materiál uvádí: "Pojmenované - takové smlouvy, které jsou jako samostatné smluvní typy, v zákoně výslovně upravené. Inominátní (nepojmenované)- takové smlouvy, které nejsou jako samostatné smluvní typy v zákoně pojmenovány a jsou vytvořeny smluvním ujednáním smluvních stran".
87
Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje rozdíl mezi konsenzuální a reálnou smlouvou?
a) Konsenzuální smlouvy jsou platné pouze se souhlasem soudu, reálné nikoliv.
b) Konsenzuální smlouvy vznikají a jsou účinné okamžikem sjednání jejich obsahu (konsenzem stran), zatímco reálné smlouvy vyžadují ke své účinnosti i faktické předání předmětu plnění.
c) Konsenzuální smlouvy jsou vždy úplatné, reálné vždy bezúplatné.
d) Konsenzuální smlouvy se týkají služeb, reálné smlouvy věcí.
Správná odpověď: b) Konsenzuální smlouvy vznikají a jsou účinné okamžikem sjednání jejich obsahu (konsenzem stran), zatímco reálné smlouvy vyžadují ke své účinnosti i faktické předání předmětu plnění.
Vysvětlení: Na straně 78 materiál definuje: "Konsenzuální - takové smlouvy, které vznikají a jsou účinné v okamžiku, kdy si strany sjednají minimální obsah smlouvy... Reálné - k jejich účinnosti je potřeba aby došlo k předání předmětu plnění...".
88
Jaký je charakteristický rys "věcných práv" oproti právům závazkovým (obligačním)?
a) Věcná práva působí pouze mezi konkrétními smluvními stranami.
b) Věcná práva jsou vždy spojena s povinností něco konat.
c) Věcná práva působí vůči všem (erga omnes) a týkají se přímého panství nad věcí.
d) Věcná práva zanikají smrtí oprávněné osoby.
Správná odpověď: c) Věcná práva působí vůči všem (erga omnes) a týkají se přímého panství nad věcí.
Vysvětlení: Na straně 78 je uvedeno: "Věcné právo působí vůči všem – závazkové právo působí pouze mezi subjekty závazkového vztahu...". Věcná práva (např. vlastnické právo, zástavní právo) mají absolutní povahu.
89
Jako příklad jakého typu právního jednání je ve vašem materiálu uvedena "směnka"?
a) Kauzálního a adresného právního jednání.
b) Abstraktního právního jednání.
c) Reálné smlouvy.
d) Veřejného příslibu.
Správná odpověď: b) Abstraktního právního jednání.
90
Co se rozumí pojmem "kontrakce" v právním kontextu?
a) Proces soudního vymáhání pohledávek.
b) Proces zániku smluvního závazku.
c) Proces uzavírání smluv.
d) Proces přeměny obchodních korporací.
Správná odpověď: c) Proces uzavírání smluv.
91
Co tvoří "obsah závazků" podle vašeho materiálu?
a) Pouze povinnosti dlužníka.
b) Pouze práva věřitele.
c) Práva a povinnosti smluvních stran.
d) Důvod vzniku závazku.
Správná odpověď: c) Práva a povinnosti smluvních stran.
92
Který z následujících znaků není typickým znakem "lichvy" (§ 1796 ObčZ), jak je popsána ve vašem materiálu?
a) Hrubý nepoměr mezi vzájemnými plněními.
b) Zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo lehkomyslnosti druhé strany.
c) Neplatnost smlouvy je pouze relativní a závisí na námitce poškozené strany.
d) Možnost trestněprávního postihu za určitých okolností.
Správná odpověď: c) Neplatnost smlouvy je pouze relativní a závisí na námitce poškozené strany.
Vysvětlení: Na straně 79 materiál uvádí u lichvy: "...pokud smluvní str A uzavře se str B smlouvu, plnění, které je vzájemném nepoměru a A zneužije tísně a rozumového nepoměru B, pak je tato smlouva Absolutně neplatná...". Hrubý nepoměr a zneužití slabosti jsou znaky, trestněprávní postih je zmíněn jako možný.
93
V jaké fázi má podnikatel podle vašeho materiálu (§ 1811 ObčZ) splnit "katalog informačních povinností" vůči spotřebiteli?
a) Až po uzavření smlouvy, při dodání zboží.
b) Pouze na výslovnou žádost spotřebitele.
c) Před uzavřením smlouvy se spotřebitelem (s výjimkou např. záležitostí každodenního života).
d) Kdykoliv během trvání smluvního vztahu.
Správná odpověď: c) Před uzavřením smlouvy se spotřebitelem (s výjimkou např. záležitostí každodenního života).
94
Který z následujících pojmů není ve vašem materiálu uveden jako zvláštní případ cese (postoupení pohledávky)?
a) Eskont
b) Factoring
c) Leasing
d) Forfaiting
Správná odpověď: c) Leasing
95
Co platí pro "smluvní cesi" (postoupení pohledávky) podle § 1879 ObčZ, jak je uvedeno ve vašem materiálu, ohledně souhlasu dlužníka?
a) K postoupení pohledávky je vždy nutný výslovný souhlas dlužníka.
b) Souhlas dlužníka není k postoupení pohledávky třeba, protože se jeho postavení nemění.
c) Souhlas dlužníka je třeba pouze v případě, že je pohledávka zajištěna.
d) Souhlas dlužníka je třeba pouze u pohledávek nad určitou finanční hodnotu.
Správná odpověď: b) Souhlas dlužníka není k postoupení pohledávky třeba, protože se jeho postavení nemění.
Vysvětlení: Na straně 80 je u smluvní cese uvedeno: "smluvní cese (§ 1879 ObčZ) - postupitel (cedent) odpovídá za pravost pohledávky!!, není třeba souhlasu dlužníka (druhé smluvní strany, protože se nemnění jeho postavení...".
96
Co je podstatou "novace" jako způsobu změny v obsahu závazků podle § 1902 ObčZ?
a) Jednostranné prominutí dluhu věřitelem.
b) Dohoda stran, kterou se dosavadní závazek ruší a nahrazuje závazkem novým (privativní novace), nebo se dosavadní závazek mění při zachování jeho totožnosti (kumulativní novace – např. smluvní dodatek).
c) Postoupení pohledávky na nového věřitele.
d) Započtení vzájemných pohledávek mezi dlužníkem a věřitelem.
Správná odpověď: b) Dohoda stran, kterou se dosavadní závazek ruší a nahrazuje závazkem novým (privativní novace), nebo se dosavadní závazek mění při zachování jeho totožnosti (kumulativní novace – např. smluvní dodatek).
Vysvětlení: Na straně 81 materiál uvádí: "Novace (§ 1902 ObčZ): privativní (zrušení původního závazku a vznik nového závazku)... kumulativní (smluvní dodatek... budu mít uzavřenou smlouvu a nějakým smluvním dodatkem ustanovení změním...)".
97
Jaký je primární smysl a cíl "zajištění dluhu" v závazkovém právu?
a) Dosáhnout co nejrychlejšího splnění dluhu.
b) Zvýšit celkovou dlužnou částku o úroky a poplatky.
c) Zlepšit právní postavení věřitele pro případ, že dlužník nebude schopen nebo ochoten řádně a včas plnit svůj dluh.
d) Automaticky převést vlastnické právo k majetku dlužníka na věřitele.
Správná odpověď: c) Zlepšit právní postavení věřitele pro případ, že dlužník nebude schopen nebo ochoten řádně a včas plnit svůj dluh.
Vysvětlení: Na straně 81 je uvedeno: "Zajištění dluhu... - smyslem a cílem je zlepšení právního postavení věřitele pro případ, že dlužník nebude schopen nebo ochoten plnit svůj dluh".
98
Která z následujících charakteristik není typická pro "věcněprávní" způsoby zajištění dluhu?
a) Působí vůči všem (erga omnes).
b) Zahrnuje například zástavní právo nebo zadržovací právo.
c) Jeho účinnost je závislá pouze na osobním slibu dlužníka.
d) Věřiteli vzniká přímé panství k určité věci, ze které se může uspokojit.
Správná odpověď: c) Jeho účinnost je závislá pouze na osobním slibu dlužníka.
Vysvětlení: Na straně 81 je u věcněprávního zajištění uvedeno, že "působí vůči všem/každému" a jako příklad je uvedeno zástavní právo a zadržovací právo. Věcněprávní zajištění je silnější než pouhý osobní slib, protože se váže k konkrétní věci.
99
Co je podstatou "zástavního práva" jako způsobu zajištění dluhu?
a) Dlužník převede vlastnické právo k zastavené věci na věřitele až do splnění dluhu.
b) Věřitel má právo zastavenou věc užívat a brát z ní plody.
c) Při nesplnění zajištěného dluhu má věřitel právo domáhat se uspokojení z výtěžku zpeněžení zastavené věci.
d) Zástavní právo může vzniknout pouze k nemovitým věcem.
Správná odpověď: c) Při nesplnění zajištěného dluhu má věřitel právo domáhat se uspokojení z výtěžku zpeněžení zastavené věci.
Vysvětlení: Na straně 81 je uvedeno: "...při uzavření závazku bývá dlužníkem dávána do zástavy nějaká věc...". Uspokojení pak probíhá zpeněžením zástavy, pokud dlužník neplní. Na straně 82 je pak porovnání se zajišťovacím převodem práva: "Vždy předmět zástavy zpeněžujeme, zaplatím dluh a zbytek vrátím (u zajišťovacího propadá)".
100
Který z následujících způsobů zajištění dluhu je typicky "obligačněprávní" povahy?
a) Zástavní právo k nemovitosti.
b) Ručení.
c) Zadržovací (retenční) právo.
d) Zajišťovací převod vlastnického práva.
Správná odpověď: b) Ručení.
101
Jak se "avalství" (směnečné rukojemství) podle vašeho materiálu liší od klasického ručení z hlediska podpůrnosti (subsidiarity)?
a) Avalství je vždy subsidiárnější než ručení.
b) U avalství je podpůrnost (subsidiarita) zásadním způsobem potlačena a podobá se spíše přistoupení k dluhu.
c) Avalství se může vztahovat pouze na část dluhu, ručení vždy na celý dluh.
d) Avalství nevyžaduje písemnou formu, na rozdíl od ručení.
Správná odpověď: b) U avalství je podpůrnost (subsidiarita) zásadním způsobem potlačena a podobá se spíše přistoupení k dluhu.
Vysvětlení: Na straně 82 je u avalství uvedeno: "Zásadním způsobem je potlačena podpůrnost, podobá se spíše přistoupení k dluhu".
102
Jaký je podle občanského zákoníku (jak je naznačeno ve vašem materiálu) vztah mezi nárokem na zaplacení "smluvní pokuty" a nárokem na náhradu škody vzniklé porušením téže povinnosti, pokud si strany neujednají jinak?
a) Smluvní pokuta vždy vylučuje nárok na náhradu škody.
b) Zaplacení smluvní pokuty nemá vliv na právo požadovat náhradu škody v plné výši.
c) Smluvní strana, která má nárok na zaplacení smluvní pokuty, již typicky nemá nárok na náhradu škody (smluvní pokuta má penalizační charakter a kompenzuje škodu).
d) Nárok na náhradu škody vzniká pouze tehdy, pokud smluvní pokuta není dostatečně vysoká.
Správná odpověď: c) Smluvní strana, která má nárok na zaplacení smluvní pokuty, již typicky nemá nárok na náhradu škody (smluvní pokuta má penalizační charakter a kompenzuje škodu).
Vysvětlení: Na stranách 82-83 je uvedeno u smluvní pokuty: "penalizovaná náhrada škody (!) - OBZ stojí na tom, že v situaci, kdy si smluvní strany sjednají smluvní pokutu, smluvní strana, která má nárok na zaplacení smluvní pokuty již nemá nárok na náhradu škody". Dále je zmíněno, že se od toho strany mohou odchýlit (dispozitivní ustanovení).
103
Co znamená "akcesorita" jako vlastnost některých zajišťovacích nebo utvrzovacích institutů (např. zástavního práva, smluvní pokuty)?
a) Že daný institut je vždy sjednáván v samostatné smlouvě.
b) Že existence a trvání tohoto institutu je vázána na existenci a trvání hlavního (zajištěného/utvrzeného) závazku.
c) Že tento institut má vždy přednost před všemi ostatními právy.
d) Že tento institut může existovat i bez hlavního závazku.
Správná odpověď: b) Že existence a trvání tohoto institutu je vázána na existenci a trvání hlavního (zajištěného/utvrzeného) závazku.
Vysvětlení: Na straně 81 je u zástavního práva uvedeno: "Akcesorita/cká povaha zástavní právo slouží k zajištění hlavního dluhu; je vázán na samotnou hlavní smlouvu... když bude smlouva neplatná pak bude neplatné i zajištění dluhu". Podobně u smluvní pokuty na straně 82: "akcesorita - když bude neplatná ta hlavní smlouva, tak to bude mít druhotně za následek ujednání o smluvní pokutě".
104
Který z následujících smluvních typů je podle vašeho materiálu typicky "reálnou smlouvou" (k jejíž účinnosti je třeba předání předmětu plnění)?
a) Smlouva o úvěru
b) Smlouva nájemní
c) Smlouva o zápůjčce
d) Kupní smlouva
Správná odpověď: c) Smlouva o zápůjčce
Vysvětlení: Na straně 78 jsou jako příklady reálných smluv uvedeny smlouva o zápůjčce a smlouva o výpůjčce. Strana 86 uvádí u zápůjčky: "Taky reálná kontrakt (musí dojít k předání předmětu plnění)". Smlouva o úvěru a kupní smlouva jsou konsenzuální (str. 78, 85, 87), nájemní smlouva je také konsenzuální (str. 86).
105
Za jakých okolností může dárce podle vašeho materiálu "odvolat dar", který již byl obdarovanému předán?
a) Kdykoliv bez udání důvodu, pokud od darování neuplynul více než jeden rok.
b) Pouze v případě, že se dárce dostane do finanční tísně před předáním daru.
c) Pro nouzi dárce (vzniklou nikoliv jeho vlastní vinou, kdy nemá na vyživovací povinnosti) nebo pro nevděk obdarovaného (pokud dárci ublížil).
d) Pouze tehdy, pokud obdarovaný dar nepoužívá k účelu, který dárce zamýšlel.
Správná odpověď: c) Pro nouzi dárce (vzniklou nikoliv jeho vlastní vinou, kdy nemá na vyživovací povinnosti) nebo pro nevděk obdarovaného (pokud dárci ublížil).
Vysvětlení: Na straně 84 materiál rozlišuje "odstoupení od daru z důvodu nouze" (dar ještě nebyl předán) a "odvolání daru (práva odvolat dar se nelze vzdát): pro nouzi... nevděk... = již došlo k předání předmětu / daru". Jsou zde popsány podmínky pro nouzi i nevděk.
106
Co je podstatou kupní smlouvy, jak je popsána ve vašem materiálu?
a) Závazek prodávajícího bezúplatně převést vlastnické právo k věci na kupujícího.
b) Závazek prodávajícího převést vlastnické právo k věci na kupujícího a závazek kupujícího zaplatit za to kupní cenu.
c) Závazek kupujícího zapůjčit si věc od prodávajícího na určitou dobu.
d) Dohoda o budoucím uzavření smlouvy o převodu vlastnictví.
Správná odpověď: b) Závazek prodávajícího převést vlastnické právo k věci na kupujícího a závazek kupujícího zaplatit za to kupní cenu.
Vysvětlení: Na stranách 84-85 materiál uvádí, že kupní smlouva je "pojmově úplatná" a jejím předmětem je "závazek kupujícího zaplatit kupní cenu a současně odpovídá povinnost přenést na kupujícího prodávajícím vlastnické právo".
107
Které z následujících **není** ve vašem materiálu uvedeno jako typické "vedlejší ujednání" u kupní smlouvy?
a) Výhrada vlastnického práva.
b) Předkupní právo.
c) Cenová doložka.
d) Smluvní pokuta za prodlení s dodáním zboží.
Správná odpověď: d) Smluvní pokuta za prodlení s dodáním zboží.
Vysvětlení: Na straně 85 materiál vyjmenovává jako vedlejší ujednání: výhradu vlastnického práva, výhradu zpětné koupě, výhradu zpětného prodeje, výhradu lepšího kupce, předkupní právo, koupi na zkoušku, cenovou nebo inflační doložku. Smluvní pokuta je sice možná, ale není zde explicitně řazena mezi tato typická "vedlejší ujednání" u kupní smlouvy. (Smluvní pokuta je obecnějším institutem utvrzení dluhu, viz str. 82).
108
V čem spočívá podstata "předkupního práva" jako vedlejšího ujednání u kupní smlouvy?
a) Kupující má právo věc kdykoliv vrátit prodávajícímu za původní cenu.
b) Prodávající má právo odkoupit věc zpět od kupujícího za předem stanovených podmínek.
c) Pokud kupující bude chtít věc prodat třetí osobě, musí ji nejprve nabídnout ke koupi původnímu prodávajícímu (nebo jiné oprávněné osobě).
d) Kupující má právo koupit od prodávajícího další věci za zvýhodněnou cenu.
Správná odpověď: c) Pokud kupující bude chtít věc prodat třetí osobě, musí ji nejprve nabídnout ke koupi původnímu prodávajícímu (nebo jiné oprávněné osobě).
Vysvětlení: Na straně 85 je předkupní právo popsáno tak, že "kupující v okamžiku, kdy bude chtít prodat věc třetí osobě, musí věc nabídnout ke koupi nejdříve původnímu prodávajícímu".
109
Co umožňuje "koupě na zkoušku" (potestativní koupě) kupujícímu?
a) Koupit věc na splátky bez navýšení.
b) Vyzkoušet si věc ve sjednané lhůtě a pokud nebude spokojen, může ji vrátit.
c) Určit kupní cenu až po vyzkoušení věci.
d) Požadovat od prodávajícího podrobný návod k použití věci.
Správná odpověď: b) Vyzkoušet si věc ve sjednané lhůtě a pokud nebude spokojen, může ji vrátit.
Vysvětlení: Na straně 85 je koupě na zkoušku (potestativní koupě) popsána jako ujednání, "kterou se prodávající zavazuje kupujícímu, že mu v nějaké lhůtě umožní vyzkoušet si věc a když kupující nebude spokojen, může věc vrátit".
110
K čemu typicky slouží "cenová nebo inflační doložka" u kupní smlouvy?
a) K zajištění, že kupní cena bude vždy nejnižší na trhu.
b) K tomu, aby kupní cena mohla být upravena (např. zvýšena) v závislosti na budoucím vývoji cen vstupů, inflace nebo jiných sjednaných ukazatelů, zejména u dlouhodobých kontraktů.
c) K prominutí části kupní ceny v případě včasné platby.
d) K stanovení fixní a neměnné kupní ceny po celou dobu trvání smlouvy.
Správná odpověď: b) K tomu, aby kupní cena mohla být upravena (např. zvýšena) v závislosti na budoucím vývoji cen vstupů, inflace nebo jiných sjednaných ukazatelů, zejména u dlouhodobých kontraktů.
Vysvětlení: Na straně 85 je uvedeno, že pomocí cenové nebo inflační doložky "kupní cena bude určena až v okamžiku, kdy bude zboží vyrobeno". To implikuje možnost úpravy ceny na základě budoucích faktorů.
111
Jaký je hlavní rozdíl mezi kupní smlouvou a "směnnou smlouvou"?
a) Směnná smlouva je vždy bezúplatná, kupní smlouva úplatná.
b) U směnné smlouvy dochází k převodu vlastnického práva k věci výměnou za jinou věc (nikoliv za peníze), zatímco u kupní smlouvy je protiplněním kupní cena (peníze).
c) Směnná smlouva se může týkat pouze nemovitostí.
d) Směnná smlouva je reálným kontraktem, kupní smlouva konsenzuálním.
Správná odpověď: b) U směnné smlouvy dochází k převodu vlastnického práva k věci výměnou za jinou věc (nikoliv za peníze), zatímco u kupní smlouvy je protiplněním kupní cena (peníze).
Vysvětlení: Na straně 85 je u směnné smlouvy uvedeno: "Dochází k převodu vlastnického práva, ale předmětem nejsou peníze ale nějaká věc (směním mobil A za mobil B) → směňuju věc za nějakou jinou".
112
Která z následujících charakteristik nejlépe odpovídá smluvnímu typu "výprosa"?
a) Úplatné přenechání věci k užití na přesně stanovenou dobu a účel.
b) Bezúplatné přenechání věci k užití bez sjednání doby a účelu, přičemž půjčitel může žádat vrácení věci kdykoliv.
c) Bezúplatné přenechání druhově určené věci (např. peněz) s povinností vrátit věc téhož druhu.
d) Smlouva o opatrování cizí věci.
Správná odpověď: b) Bezúplatné přenechání věci k užití bez sjednání doby a účelu, přičemž půjčitel může žádat vrácení věci kdykoliv.
Vysvětlení: Na straně 86 materiál definuje výprosu jako smlouvu, "kterou dochází bezúplatně k přenechání věci k užití někomu jinému bez sjednání doby a účelu. Vrácení můžu žádat okamžitě."
113
Čím se "výpůjčka" primárně liší od "nájmu"?
a) Výpůjčka se týká pouze nemovitých věcí, nájem movitých.
b) Výpůjčka je vždy úplatná, nájem bezúplatný.
c) Výpůjčka je bezúplatné přenechání individuálně určené věci k dočasnému užití, zatímco nájem je úplatný.
d) U výpůjčky přechází vlastnické právo, u nájmu nikoliv.
Správná odpověď: c) Výpůjčka je bezúplatné přenechání individuálně určené věci k dočasnému užití, zatímco nájem je úplatný.
Vysvětlení: Na straně 86 je u výpůjčky zdůrazněno, že je zde sjednána výpůjční doba a často účel. Klíčový rozdíl od nájmu (str. 86) je v tom, že nájem je úplatný ("Nájem na rozdíl od výpůjčky je úplatek"). Výpůjčka je bezúplatná.
114
Které z následujících náležitostí musí podle vašeho materiálu obsahovat pracovní smlouva?
a) Výše mzdy, popis pracovních úkolů a délka zkušební doby.
b) Den nástupu do práce, druh práce a místo výkonu práce.
c) Jména všech ostatních zaměstnanců a organizační struktura podniku.
d) Podrobný harmonogram dovolené a možnosti kariérního růstu.
Správná odpověď: b) Den nástupu do práce, druh práce a místo výkonu práce.
Vysvětlení: Na straně 87 materiál uvádí u pracovní smlouvy: "Musí obsahovat den nástupu, druh práce, místo výkonu práce".
115
Co je typickým předmětem "smlouvy o dílo"?
a) Pouze přenechání věci k dočasnému užívání za úplatu.
b) Zhotovení určité věci, její údržba, oprava nebo úprava, případně činnost s jiným výsledkem.
c) Poskytování opakovaných služeb osobní povahy.
d) Zastupování objednatele při právním jednání.
Správná odpověď: b) Zhotovení určité věci, její údržba, oprava nebo úprava, případně činnost s jiným výsledkem.
Vysvětlení: Na straně 87 je u smlouvy o dílo uvedeno: "Předmětem je optimální zhotovení nějaké věci... Předmětem je činnost (př stavitelství a výsledkem je dům)... závazek, kdy se zhotovitel zavazuje provést určité dílo (např. opravu, stavbu, výrobu věci)...".
116
Jaký je rozdíl mezi "pravidelnou úschovou" a "nepravidelnou úschovou"?
a) Pravidelná úschova je vždy úplatná, nepravidelná bezúplatná.
b) U pravidelné úschovy je uložena individuálně určená věc, kterou je schovatel povinen vrátit ve stejné podobě; u nepravidelné úschovy se ukládají zastupitelné věci a schovatel vrací věc stejného druhu, množství a jakosti.
c) Pravidelná úschova se týká pouze cenných papírů, nepravidelná hotovosti.
d) Pravidelná úschova je dlouhodobá, nepravidelná krátkodobá.
Správná odpověď: b) U pravidelné úschovy je uložena individuálně určená věc, kterou je schovatel povinen vrátit ve stejné podobě; u nepravidelné úschovy se ukládají zastupitelné věci a schovatel vrací věc stejného druhu, množství a jakosti.
Vysvětlení: Na stranách 87-88 materiál rozlišuje: "Pravidelná - u pravidelné úschovy je uložena konkrétní věc... kterou je povinen schovatel vrátit ve stejné podobě. Nepravidelná úschova - vztahuje se ke genericky určeným věcem (úschova peněz), vrátit mi věc stejného druhu a množství... ukládají zaměnitelné věci... schovatel může tyto věci spotřebovat, ale musí vrátit stejné množství a druh".
117
Čím se smlouva o "skladování" liší například od běžné smlouvy o úschově movité věci?
a) Skladování je vždy bezúplatné.
b) Předmětem skladování mohou být pouze nemovité věci.
c) Skladovatel se zavazuje věc převzít, uložit a opatrovat za úplatu (skladné), a právo na vydání věci může být vtěleno do cenného papíru (skladištního listu).
d) Smlouva o skladování nevyžaduje písemnou formu.
Správná odpověď: c) Skladovatel se zavazuje věc převzít, uložit a opatrovat za úplatu (skladné), a právo na vydání věci může být vtěleno do cenného papíru (skladištního listu).
Vysvětlení: Na straně 88 materiál uvádí: "Smlouvou o skladování se zavazuje skladovatel převzít věc, aby ji uložil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to úplatu (skladné)." A dále: "Právo na vydání věci, která byla skladována → vtělení do CP - věc bude vydána tomu, kdo předloží cenný papír".
118
Která z následujících charakteristik není typická pro smlouvu o "úvěru" podle vašeho materiálu?
a) Jde o konsenzuální kontrakt.
b) Je vždy úplatný (úročený).
c) Jeho předmětem může být jakákoliv druhově určená věc (např. obilí, benzín).
d) Může být účelový i neúčelový.
Správná odpověď: c) Jeho předmětem může být jakákoliv druhově určená věc (např. obilí, benzín).
Vysvětlení: Na straně 87 materiál u úvěru uvádí: "Konsenzuální, vždy úplatný, pouze na peníze. Přenechávají se k užití peníze (nic jiného)... Může být účelový i neúčelový." Předmětem jsou tedy pouze peníze, nikoliv jiné druhově určené věci.
119
Které tvrzení o "zápůjčce" je v souladu s vaším studijním materiálem?
a) Jde o konsenzuální smlouvu, která je vždy úplatná.
b) Předmětem zápůjčky je vždy individuálně určená nezuživatelná věc.
c) Jde o reálný kontrakt, jehož předmětem je přenechání druhově určené věci (např. peněz, obilí) a může být úplatná i bezúplatná.
d) Vlastnické právo k zapůjčené věci zůstává vždy zapůjčiteli.
Správná odpověď: c) Jde o reálný kontrakt, jehož předmětem je přenechání druhově určené věci (např. peněz, obilí) a může být úplatná i bezúplatná.
Vysvětlení: Na stranách 86-87 materiál uvádí u zápůjčky: "Taky reálná kontrakt (musí dojít k předání předmětu plnění)... Předmětem je přenechání (genericky) druhově určené věci k užití (peníze, obili, benzin)... Může být úplatná i bezúplatná". U zápůjčky (např. peněz) se vydlužitel stává vlastníkem a vrací věc stejného druhu.
