řasy Flashcards
(123 cards)
1
Q
kde se rasy vyskytuuji
A
měkčiny - kvuli svtelu
vysoka vlhkost
vody- slane i sladke, stojate i tekouci
2
Q
jake maji rasy telo
A
stelku, schranku, a ruzne dalsi
3
Q
podle ceho se rasy rozdeluji
A
podle braviv a ruznych zasobnich latek
4
Q
jake maji rasy barviva
A
fukoxantin, karoteny, chlorofyl
5
Q
jakou bunku maji rasy
A
eukaryotní
6
Q
jaky je vyznam ras v prirode
A
fotosynteza, potrava pro zivocichy, prostredi pro organismy, cistici schopnosti - voda, symbioza s lisejniky
7
Q
vyznam ras pro cloveka
A
jidlo a krmivo, hnojiva, rybolov ( u ras sse vyskytuji ryby),
8
Q
jak se rika cervenym rasam
A
ruduchy
9
Q
kde se cervene rasy vyskytuji
A
v teplejsich morich, tropech
10
Q
jake jsou cervene rasy - bunka
A
mnohobunecne
11
Q
jake maji cervene radsy barviva
A
cervene, modre a chlorofil
12
Q
jake maji cervene rasy zasobni latky
A
skrob
13
Q
jake maji cervene rasy telo
A
vetvena stelka
14
Q
jak se rasy rozmnozuji
A
strida se pohlavni a nepohlavni,
nepohlavni - rozpad stelky na dva kusy a kazdy doroste
15
Q
porphyra
A
cervena rasa
listovita stelka
asie, cina - na bambusovych plosinach
priprava pokrmů;
16
Q
žabí síně obecna
A
cervena rasa
potrebuje cistou vodu
17
Q
corallinaceae
A
cervena rasa
ve stenach ma uhlicitan vapenaty - kdyz stvrdnou pripominaji koraly
18
Q
puchratka kaderava
A
cervena rasa
severni atlantik
,,irsky mech”
vyroba karagenu
19
Q
gelidium
A
cerveny rasa
vyrova agaru
atlantik
vyzkumne ucely, pecivo, zmrzliny napojew
20
Q
k cemu je agar a karagen
A
potravinarstvi - zmrzliny, napoje
agar - hmota vyuzivana v laboratorich, neobsahuje bakterie - neohrozuje rust-dobre medium pro pestovani plisni
21
Q
jake zname cervene rasy
A
porphyra, žabí síně obecne, corallinaceae, puchratka kaderava, gelidium
22
Q
co patri pod superskupinu sar
A
hnede rasy, zlativky, rozsivky, opalinky (chaluhy)
23
Q
jake maji hnede rasy barviav
A
chlorofil, karoten, fykoxantyn - hnedy
24
Q
co maji hnede rasy za zasobni latky
A
oleje, chrysolaminaran, mannitol
25
co se z hnedych ras ziskava
jód
26
kde se vyskytuji zlativky
ve studenych vodach
27
jake jsou zlativky - stavba bunka
jednobunecne, maji jeden nebo dva biciky
28
co delaji zlativky pri nepriznivyvh podminkach
vytvorila si kremicitou schranku
29
jake zname zlativky
dinobryon, sinura
30
jake mai braviva rozsikvky
fukoxantin, chlorofyl
31
zasobni latky rozsivek
volutin, olej, chrysolaminaran
32
rozsivky - bunky stavba
jednobunecne, mohou tvorit kolokie, kazda bunka ma svou kremicitouschranku
33
rozdil mezi koloniemi a mnohobunecnymi
kdyz se kolonie rozpadne muhou bunky vetsinou fungovat samostatne
mnohobunecne- bunky jsou specializovane na jednu funkci - po rozpadu vetsinou sami nepreziji
34
schranky rozsivek
schranka se rozdeli na ,, vicko a krabicku", kazda ma jednu cast a doplni si mensi cast - stale se delenim zmensuji
35
co je a z ceho vznika diatomit
=křemelina, vznika z odumrelych schranek rozsivek
36
co jsou opalinky
paraziticke organismi zijici ve vnitrnich dutinach hlavne obojzivelniku-hlavne zab
spise neskodi
37
cysty opalinek
klidove stadium pri nepriznivych podminkach - zapouzdri se, ve vode
nekdo je sni a tak se dostanou do vnitr
38
kde se vyskytuji chaluhy
v morich
39
jakou stelku maji chaluhy
rostlinna stelka, slozitejsi vice jak 10cm
40
jake maji chaluhy barviva
xantofyl, karoten, chlorofyl
41
jake zname chaluhy
hroznovice, fucus, bobulak, cepelatka
42
hroznovice
chaluha
v sangasovem mori
=sargassum
43
fucus
chaluha
okolo jednoho metru
=chaluha k.klasik
44
bobulak
chaluha
=macrocystis
az 100metru
na jizni polokouli
45
cepelatka
chaluha
v severnim mori
= laminaria
46
kd es evyskytuji zelenerasy
moree, sladka voda a sous
47
jak emaji zelene rasy barviva
chlorofyla,b, karoten, xantofyl
48
jak vznikly yelene rasy a jaka je tomu dukaz
vznik endosymbiozou- eukaryotni bunka phltila prokaryotni/sinici
dukaz- plastidy maji dvojitou membranu
49
co josu plastidy
chlorofyl, leukoplast,.... umi se sami delit v bunce
50
jake maji zelene rasy telo
ruzne duhy, telo je nerozlisne - stelka
51
na co se deli zekene rasy
jendobunecne a koloni
52
jake znam ejdnobuncécne zeleene rasy
zelenivka
53
zelenivka
zelena jednounecn arasa
ve vode a na vlhkych mistech - kura strmu, skaly
=chlorella
54
chlorella
doplnek stravy, symbioza s houbovymi vlakny
55
jake zname kolonie zelenych tras
padiastrum, valec koulivy, zabi vlas, rasokoule, sroubatka, parozatky, porost locikovy
56
co je kolonie
soubor bunek jedne nebo vice generaci
57
valec koulivy
zelena rasa, koloinie
stejnoveke kolonie vznikle nepohlavnim mnozenim
=cenobium
58
jake znam evlaknite rasy as co toje
jsou to zelene rasy a kolonie
zabi vlas, raskoule, sroubatka
59
sroubatka
zelena rasa, kolonie
ma chloroplast ves sroubovici, konjugacni mustek
60
jak se rozmozuji sroubatky
konjungci (spajenim) - ,,pohlavni"
jadra dvou se rozdelni a prehodi si ho tim konjugacnim mustkem
- vznikaji nove gen. kombinace
¨pote se deli nepohlavne
61
parozatky
zelene rasy, kolonie
slozitejsi struktura tela,
v bunecnych stenam maji uhlicitan vapenaty - aby byli pevnejsi
-porost locikovy
62
krasnoocka bunka
jednobunecne, na pomezi zivocisnych a rostlinnnych
63
jak se zivi krasnoocka
autotrofni - obsahuji chloroplasty na svetle fotosyntetizuji-vyrova organickym latek
heterotrofni - ve tme - sbiraji org. latky z prostredi
64
co je duleziteho u krasnoocka
stigma - organela, pozitivni pohyb za svtelem - fototaxe ( cervena kulicka v rybicce)
65
na co se deli mechorosty
na mechy a jatrovky
66
telo mechorostu - mechu
tobolka
fyloid - lupinky
kauloid - telo
štět
rhizoid - vlakna
67
k cemu maji mechorosty vlakna - rhizoid
udrzuji rotlinu v zemi
68
kde se mechorosty vyskytuji a rpoc
ve vlhkem prostredi - nasavaji vodu celym telem - ne jen vlakny, pro rust hlavne pro rozmnozovani
69
zivotni cyklus mechorost - haploidni x diploidni casti
gematofit - haploidní - viditelny faze, jedna sada chromosomu, vytvari pohlavni bunky po oplozeni vajicka vznika sporofyt - diploidni - štět s tobolkou
70
kde roste raselninik
na podmacenych mistech
71
jak vzniky raselin
k raseliniku prirusta nova cast, spodek odumira a vytvari raselinu ta je kysela
72
kde se pouziva raselian
v laznich - udrzuje hodne tepla
lececi pohybovy aparat
zahradnictvi- okyseleni pudy - boruvky
73
ploník
tmavý mech, nízke carkovite listy
74
dvouhrotec
listy rostou na jednu stranu
75
travnik schrenberuv
hnedozelena lodyska
76
belomech sivy
maji odumrely protoplast - vnitrek bunky
sivý - bez vody je svetly
77
merik
mal elupinky
78
rokit cyprisovy
na korenech stromu
79
rokytnik skveli
tvori palmicky
80
jake zname jatrovky (mwchorosty)
porostnice mnohotvarna - prijem vody celym telem, prichytna vlakna, samici - se stopkou
samci - bez stopky
81
jake zname hlediky (mechorost)
hledík - vlhko
82
na co se delí plavune
plavune, vranecky, sidlatky
vsechny jsou chranene
83
vranecky
velmi podobny vidlicnaty, v tropech
84
sidlatky
vzacne vodni rpstliny
85
plavune
vyssi rostliny, vyznam v druhohorach
86
jake zname plavune
plavun vidlacka
87
plavun vilacka
plazivy po zemi - stonek
vidlicnate vetveni
stonek pkryt malymi listy
vytrusna
strobilus
88
co je strobilus
v plavuni vidlacka, je to vytrusny klas v nem vytrusnice - nepohlavni mnozeni
89
z ceho vznika cerne uhli
z plavuni kapradin a preslicek
90
hnede uhli kde
mostacka panev
91
cerne uhli kde
ostravska panev
92
prreslicky druhohory x dnes
druhohory -tvorili rozsahle lesy - stromovite, tvorba cerneho uhli, naskladano do vlhkeho prostredi - krusne hory
dnes - byliny
93
vyuziti preslicek
lecive ucinky, kosmetika, prirodni potrik ptoti plisnim, drive jako dratenka protoze obsahuje kremik
94
druhy lodyh u preslicek
jarni a letnir
95
jarni lodyha preslicky
nevetvena, hneda, bsahuje vytrusny klas na vrcholu
nefotosyntetizuje
rozmonozovsni vytrsuy po vytruseni odumira
96
letni lodyha preslicek
zelena, bohate vetvena
fotosynteza
nema vytrsuny klas
roste po odumreni jarni
97
jake zname preslicky
preslicka rolni a preslicka lesni
98
preslicka rolni
prokel - haploidni, vznika klicenim vytrusus, dochazi k oplozeni
99
preslicka lesní
jarni lodyha nezanika a zezelena
100
kapradiny vyskyt
v subtropech i stromove
maji radi kyele pudy
101
kapradiny u nas
pouze ve forme bylin
102
telo kapradiny
ruzne vetvene listy, maji oddenek- (prezivani pres zimu) - z toho zavinuty list ktery se postupne rozvine - n ajare
103
stavba vytrsunice u kapradin
jsou ze spodu listu, ostěra (kryt) - uvnitr vytrusy - gametofyt - haploidni
104
jake znam eu nas kapradiny
hasivka, slazinik, popratka, kaprad, sladic
105
jake zname vodni kapradiny
marsilka, nepukalka
106
hasivka orlici
kapradina u nas nejvetsi az 2 metry
107
slezinik cerveny
kapradina u nas, nejcastej na skalach
108
marsilka ctyrlista
vodni kapradina, koreni v bhane, dlouhy stonek
109
nepukalka
vodni kapradina, nekoreni, pouze vlkna co jsou ve vode
110
lisejniky vznik
symbioza ras-zelena barva tvroba org latek a houbovyhch vlaken- ty udrzuji tvar, tvori vetsinu,nasavani vody, tvroba prichytnych vlaken - na stromy, skaly
111
kde se vyskytuji lisejniky
pukliny skal, povrch skal, kura stromu, rostou na sever
112
co josu isejniky
bioindikatory - nesnasi znecisteny vzduch
113
rozmnozovani lisejniku
nepohlavni - rozpad stelky, tvorba telisek - soredie ( telisko se rozpadne - pouze par bunek obalene koubavymi vlakny)
pohlavni- trvorba plodnicek
114
jake jsou typy stelek lisejniku
korovita, lupenita, kerickovita
115
korovita stelk alisejniku
uplne prirostek podkladu, dorban (povlaky na kmenech)
116
lupenita stelka lisejniku
prirostly stred, volne okraje
117
kerickovita stelka lisejniku
vetvena, prirostla v jednom miste
118
priklad lupenite stelky lisejniku
tercovka
119
priklady kerickovite stelky lisejniku
dutohlavka, puklerka, provazovka
120
puklerka islandska
lisejnik, kerickovita stelka
sobpolarni oblasti
lecive ucinky - dychaci ustroji
121
provazovka
lisejnik, kerickovita stelka
hodne citliva na znecistene ovzdusi
šumava
dlouhe zaclona na stromech
v tropech
122
vyznam lisejniku
potrava sobů, lidí
vyrova barviv
bioindikatory cistoty zivotniho prostredi
lečívé
123
