UPS - ONLINE TEST Flashcards
(174 cards)
1
Q
- Z čeho se skládá počítačová síť?
A) Počítače, aktivní prvky
B) Síťová infrastruktura, koncové uzly
C) Kabeláž, aktivní prvky
A
B) Síťová infrastruktura, koncové uzly
2
Q
- Co považujeme za koncové uzly?
A) Počítače
B) Počítače a síťově připojitelné počítačové periferie
C) Všechna zařízení se síťovým rozhraním
A
C) Všechna zařízení se síťovým rozhraním
3
Q
- Je lednička koncovým uzlem?
A) Ano
B) Ne
C) Jen pokud má síťové rozhraní a síťovou funkcionalitu
A
C) Jen pokud má síťové rozhraní a síťovou funkcionalitu
4
Q
- Jaké části má síťová infrastruktura?
A) Pasivní vrstva a aktivní prvky
B) Kabely a konektory
C) Všechny součásti počítačové sítě spojené s budovou
A
A) Pasivní vrstva a aktivní prvky
5
Q
- Jaké jsou základní topologie infrastruktury sítí
A) Kruhová a stromová
B) Sběrnicová, kruhová a hvězdicová
C) Hvězdicová, přímá a kruhová
A
B) Sběrnicová, kruhová a hvězdicová
6
Q
- Jaké mohou být role koncových uzlů?
A) Aktivní a pasivní
B) Otevřená a uzavřená
C) Server a klient
A
C) Server a klient
7
Q
- Počítač s operačním systémem Microsoft Windows XP má roli:
A) Serveru
B) Klienta
C) obě dvě role
A
C) obě dvě role
8
Q
- Počítač s operačním systémem Microsoft Windows 2003 Server má roli:
A) Serveru
B) Klienta
C) obě dvě role
A
A) Serveru
9
Q
- Spojovaná komunikace dvou uzlů sítě je:
A) Stavová
B) Nestavová
C) Může být stavová i nestavová
A
A) Stavová
10
Q
- Může při spojované komunikaci dojít k tomu, že přijímací strana obdrží data v jiném pořadí, než byly vyslány?
A) Ano
B) Ne
C) Nelze určit
A
B) Ne
11
Q
- Nespojovaná komunikace dvou uzlů sítě je:
A) Stavová
B) Nestavová
C) Může být stavová i nestavová
A
B) Nestavová
12
Q
- Může při nespojované komunikaci dojít k tomu, že přijímací strana obdrží data v jiném pořadí, než byly vyslány?
A) Ano
B) Ne
C) Nelze určit
A
A) Ano
13
Q
- Přenos dat při nespojované komunikaci je realizován:
A) Souvislým proudem dat
B) Po blocích (informaci o odesílateli a adresátovi jsou jen v úvodním bloku)
C) Po blocích (všechny bloky musí nést informaci o odesílateli a adresátovi)
A
C) Po blocích (všechny bloky musí nést informaci o odesílateli a adresátovi)
14
Q
- U spolehlivého přenosu zajišťuje správné doručování?
A) Síťová infrastruktura
B) Koncové uzly
C) Není přesně určeno
A
A) Síťová infrastruktura
15
Q
- Na koho připadá režije spojená se zajištěním správného doručování u nespolehlivého přenosu?
A) Na síťovou infrastrukturu
B) Na koncové uzly
C) U nespolehlivého přenosu takováto režije není
A
B) Na koncové uzly
16
Q
- Je třeba uvádět adresaci u proudového přenosu?
A) Ano
B) Ne
C) Vždy po předem určeném množství přenášených dat
A
B) Ne
17
Q
- Jaký přenosový režim vyžaduje proudový přenos dat?
A) Spojovaný
B) Nespojovaný
C) Může být spojovaný i nespojovaný
A
A) Spojovaný
18
Q
- Jaký přenosový režim vyžaduje blokový přenos dat?
A) Spojovaný
B) Nespojovaný
C) Může být spojovaný i nespojovaný
A
C) Může být spojovaný i nespojovaný
19
Q
- Co si lze představit pod pojmem garance kvality přenosu?
A) Naprosto bezchybný a rovnoměrný přenos
B) Naprosto bezchybný přenos s definovanými odchylkami ve zpoždění
C) Přenos, kde ztrátovost, chybovost, šířka pásma a zpoždění nepřesáhnou povolené hodnoty
A
C) Přenos, kde ztrátovost, chybovost, šířka pásma a zpoždění nepřesáhnou povolené hodnoty
20
Q
- Při přenosu přepojováním okruhů je okruh chápán jeko:
A) Fyzická předem vytvořená linka
B) Vyhrazená virtuální linka s vyhrazenou přenosovou kapacitou
C) Vyhrazená virtuální linka s proměnlivou přenosovou kapacitou
A
B) Vyhrazená virtuální linka s vyhrazenou přenosovou kapacitou
21
Q
- Nevyužitá kapacita linky při přenosu přepojováním okruhů:
A) Může být poskytnuta jiným přenosům
B) Nemůže být poskytnuta jiným přenosům, ale neúčtuje se
C) Nemůže být poskytnuta jiným přenosům, účtuje se za plnou kapacitu linky
Nevyužitá kapacita linky při přenosu přepojováním okruhů:
A
C) Nemůže být poskytnuta jiným přenosům, účtuje se za plnou kapacitu linky
22
Q
- Je možné při přenosech přepojováním paketů zaručit přenosovou kapacitu?
A) Ano
B) Ne
C) Otázka nemá smysl
A
B) Ne
23
Q
- Je u přenosech přepojováním paketů dopředu známá trasa jednotlivých bloků
A) Ano
B) Ne
C) Záleží na parametrech přenosu
A
B) Ne
24
Q
- Jaké přenosy používají sítě založené na Ethernet + TCP/IP
A) Spojovaný proudový přenos s přepojováním okruhů
B) Spojovaný blokový přenos s přepojováním paketů
C) Nespojovaný blokový přenos s přepojováním paketů
A
C) Nespojovaný blokový přenos s přepojováním paketů
25
25. Který z následujících požadavků na přenos je nejméně významný pro sítě pro přenos multimediálního obsahu
A) Bezchybnost přenosu
B) Pravidelnost doručování
C) Minimální zpoždění
A) Bezchybnost přenosu
26
26. Jaký vliv má vývoj technologií, zvyšování přenosových rychlostí a kapacit z pohledu koncových uzlů na rozdíly mezi technologiemi přenosu (přepojování okruhů/paketů, přenos blokový/proudový, komunikace spojovaná/nespojovaná):
A) Stírá rozdíly
B) Prohlubuje rozdíly
C) Nemá podstatný vliv
A) Stírá rozdíly
27
27. Co znamená proces konvergence sítí?
A) Unifikace prvků síťové infrastruktury
B) Používání jedné přenosové technologie na různý obsah přenosů
C) Spojování sítí do jedné globální sítě
B) Používání jedné přenosové technologie na různý obsah přenosů
28
28. Co je virtuální privátní síť (VPN)
A) Část privátní sítě virtuálně oddělená od zbytku této sítě
B) Pronajatá část veřejné sítě vyhražená pro privátní účely
C) Propojení soukromých sítí nebo jednotlivých počítačů přes veřejnou síť tak, že se chová jako jedna soukromá síť
C) Propojení soukromých sítí nebo jednotlivých počítačů přes veřejnou síť tak, že se chová jako jedna soukromá síť
29
Jaký je důvod rozdělení síťových služeb uzlu na vrstvy?
A) Nezávislý vývoj menších částí, modularita
B) zrychlení systému uzlu
C) zvýšení bezpečnosti
A) Nezávislý vývoj menších částí, modularita
30
Co je v síťových modelech vertikální komunikace?
A) Komunikace mezi stejnolehlými vrstvami dvou uzlů
B) Komunikace mezi různými vrstvami dvou uzlů
C) Komunikace mezi dvěma sousedními vrstvami stejného uzlu
C) Komunikace mezi dvěma sousedními vrstvami stejného uzlu
31
Co je v síťových modelech horizontální komunikace?
A) Komunikace mezi stejnolehlými vrstvami dvou uzlů
B) Komunikace mezi různými vrstvami dvou uzlů
C) Komunikace mezi dvěma sousedními vrstvami stejného uzlu
A) Komunikace mezi stejnolehlými vrstvami dvou uzlů
32
Komunikace mezi stejnolehlými vrstvami dvou uzlů je:
A) Vždy fyzická
B) Vždy logická
C) U nejnižší vrstvy fyzická, u ostatních logická
C) U nejnižší vrstvy fyzická, u ostatních logická
33
Vertikální komunikace se řídí
A) Specifikací danou konkrétním operačním systémem (nemusí být standatdizována)
B) Specifikací danou konkrétním operačním systémem se standatdizovanými přechodovými body
C) Závaznými protokoly
A) Specifikací danou konkrétním operačním systémem (nemusí být standatdizována)
34
Horizontální komunikace se řídí
A) Specifikací danou konkrétním operačním systémem (nemusí být standatdizována)
B) Specifikací danou konkrétním operačním systémem se standatdizovanými přechodovými body
C) Závaznými protokoly
C) Závaznými protokoly
35
Jaký charakter má vertikální komunikace v rámci uzlu?
A) Sousední Vrstvy jsou rovnocené a komunikují mezi sebou rovnoprávně
B) Vyšší vrstva je vždy při komunikaci řídící a využívá služeb nižší vrstvy
C) Nižší vrstva je vždy při komunikaci řídící a využívá služeb vyšší vrstvy
B) Vyšší vrstva je vždy při komunikaci řídící a využívá služeb nižší vrstvy
36
Co je to PDU (Protocol Data Unit)?
A) Jednotka vertikální komunikace
B) Jednotka horizontální komunikace
C) Jednotka horizontální i vertikální komunikace
B) Jednotka horizontální komunikace
37
Komunikační protokol je pravidlo:
A) Horizontální komunikace
B) Vertikální komunikace
C) Horizontální i vertikální komunikace
A) Horizontální komunikace
38
Co definuje komunikační protokol?
A) Rozhraní mezi vrstvami přechodové body pro data a příkazy
B) Způsob navazování, průběhu a ukončování komiunikace
C) Formát PDU, průběh komunikace a postup řešení nestandardních komunikací
C) Formát PDU, průběh komunikace a postup řešení nestandardních komunikací
39
Síťový model definuje:
A) Počet vrstev
B) Počet vrstev a úlohu každé vrstvy
C) Počet vrstev, úlohu každé vrstvy a specifikaci protokolů
B) Počet vrstev a úlohu každé vrstvy
40
Síťová architektura definuje:
A) Počet vrstev
B) Počet vrstev a úlohu každé vrstvy
C) Počet vrstev, úlohu každé vrstvy a specifikaci protokolů
C) Počet vrstev, úlohu každé vrstvy a specifikaci protokolů
41
Kolik vrstev obsahuje referenční model ISO/OSI?
A) 4
B) 5
C) 7
C) 7
42
Jaká je jednotka přenosu dat fyzické vrstvy?
A) bit
B) Byte
C) rámec
A) bit
43
Jaké služby poskytuje fyzická vrstva vyšším vrstvám?
A) přijmi bit, odešli bit, synchronizuj se
B) přijmi bit, odešli bit
C) přijmi bit, odešli bit, ohlaš se do sítě
B) přijmi bit, odešli bit
44
Jakou používá fyzická vrstva adresaci?
A) Žádnou, bity jsou odesílány do média pro všechny příjemce
B) Adresy fyzického rozhraní
C) MAC adresy
A) Žádnou, bity jsou odesílány do média pro všechny příjemce
45
Jaká je jednotka přenosu dat linkové vrstvy?
A) bit
B) Byte
C) Rámec
C) Rámec
46
Jaké služby poskytuje linková vrstva vyšším vrstvám?
A) přenos Byte
B) přenos rámce v přímém dosahu připojeného přenosového média
C) přenos rámce v v globální síti
B) přenos rámce v přímém dosahu připojeného přenosového média
47
Která činnost nepatří do kompetence přenosu rámce linkové vrstvy?
A) Synchronizace na úrovni rámců
B) Řízení přístupu ke sdílenému médiu
C) Udržování spojení
C) Udržování spojení
48
Jakou používá linková vrstva adresaci?
A) Žádnou, rámce jsou odesílány do média pro všechny příjemce
B) Lokální adresy
C) Globální adresy
B) Lokální adresy
49
Jaká je jednotka přenosu dat síťové vrstvy?
A) Byte
B) Rámec
C) Paket
C) Paket
50
Jaké služby poskytuje síťová vrstva vyšším vrstvám?
A) přenos Byte
B) přenos paketu v přímém dosahu připojeného přenosového média
C) přenos paketu v v globální síti
C) přenos paketu v v globální síti
51
Jakou používá síťová vrstva adresaci?
A) Žádnou, rámce jsou odesílány do média pro všechny příjemce
B) Lokální adresy
C) Globální adresy
C) Globální adresy
52
Jaké služby poskytuje transportní vrstva vyšším vrstvám?
A) Přenos datagramu v přímém dosahu připojeného přenosového média
B) Přenos datagramu v v globální síti
C) Přenos datagramu mezi procesy uzlů
C) Přenos datagramu mezi procesy uzlů
53
Jakou používá transportní vrstva adresaci?
A) Čísla portů
B) Lokální adresy
C) Globální adresy
A) Čísla portů
54
Která vrstva referenčního modelu ISO/OSI má na starosti vyhledání vhodné cesty v globální síti
A) Linková
B) Síťová
C) Transportní
B) Síťová
55
Která vrstva referenčního modelu ISO/OSI má na starosti přizpůsobení charakteru přenosu potřebám aplikací (např. nespojovaný na spojovaný)
A) Linková
B) Síťová
C) Transportní
C) Transportní
56
TCP/IP je:
A) Referenční model
B) Reálný model
C) Architektura
C) Architektura
57
Kolik vrstev má architektura TCP/IP
A) 4
B) 5
C) 7
A) 4
58
Které vrstvy architektury co do funkčnosti odpovídají vrstvám referenčního modelu ISO/OSI?
A) Linková a síťová
B) Síťová a transportní
C)Linková, síťová a transportní
B) Síťová a transportní
59
Definuje architektura TCP/IP vrstvu síťového rozhraní?
A) Ne, využívá různé existující technologie
B) Ano, ale nechává možnost i pro jiné technologie
C) Ano, striktně definuje
A) Ne, využívá různé existující technologie
60
Co znamená IP over Everythink?
A) Všechny aplikace je možno portovat do architektury TCP/IP
B) Architekturu TCP/IP je možno použít napřenos jakýchkoliv dat
C) Architektura TCP/IP dokáže pracovat nad jakoukoliv technologií, která umí přenášet data mezi sousedními uzly
C) Architektura TCP/IP dokáže pracovat nad jakoukoliv technologií, která umí přenášet data mezi sousedními uzly
61
Data přenášená v počítačových sítích jsou reprezentována veličinami:
A) Spojitými.
B) Diskrétními s počtem stavů 2.
C) Diskrétní s počtem stavů 3.
B) Diskrétními s počtem stavů 2.
62
Jak je interpretována přenášená hodnota při přenosu v základním pásmu?
A) Pomocí úrovně nebo změny úrovně fyzikální veličiny přenosového média.
B) Modulací nosného signálu.
C) Počtem impulzů.
A) Pomocí úrovně nebo změny úrovně fyzikální veličiny přenosového média.
63
Co je to kódování bipolární s návratem k nule?
A) jednička je vyjádřena kladným napětím, nula nulovým napětím.
B) jednička ja vyjádřena kladným napětím, nula záporným, změna se provádí při změně přenášené hodnoty.
C) jednička ja vyjádřena kladným napětím, nula záporným, po každém bitu následuje pokles na nulové napětí.
C) jednička ja vzjádřena kladným napětím, nula záporným, po každém bitu následuje pokles na nulové napětí.
64
U kódování Manchester je přenášená hodnota vyjádřena:
A) Úrovní napětí.
B) Změnou úrovně napětí.
C) Dvojitou změnou napětí.
B) Změnou úrovně napětí.
65
Která složka reálného přenosového prostředí má za následek útlum signálu?
A) Odpor.
B) Kapacitní složka.
C) Indukční složka.
A) Odpor.
66
Jaký signál je nejméně náchylný na zkreslení?
A) S obdélníkovým průběhem.
B) Se čtvercovým průběhem.
C) Se sinusovým průběhem.
C) Se sinusovým průběhem.
67
Na jakém principu je založen přenos v přeloženém pásmu (broadband)?
A) Na modulaci harmonického nosného signálu.
B) Na několikanásobné redundantní změně hodnoty fyzikální veličiny přenosového média.
C) Na vysoké rychlosti přenosu.
A) Na modulaci harmonického nosného signálu.
68
Které parametry harmonického nosného signálu můžeme modulovat?
A) Amplitudu a frekvenci.
B) Amplitudu, frekvenci a fázový posun.
C) Jen amplitudu.
B) Amplitudu, frekvenci a fázový posun.
69
Co vyjadřuje moulační rychlost?
A) Rychlost, za kterou jsme schopni provézt změnu signálu.
B) Počet přenášených bitů za sekundu.
C) Počet modulačních změn nosného signálu za sekundu.
C) Počet modulačních změn nosného signálu za sekundu.
70
Jaká je jednotka modulační rychlosti?
A) bit za sekundu (bps).
B) Byte za sekundu (Bps).
C) baud (Bd).
C) baud (Bd).
71
Jaká je jednotka přenosové rychlosti?
A) bit za sekundu (bps).
B) Byte za sekundu (Bps).
C) baud (Bd).
A) bit za sekundu (bps).
72
Jaký je vztah mezi modulační a přenosovou rychlostí?
A) Přenosová rychlost je vždy větší než modulační.
B) Přenosová rychlost je vždy menší než modulační.
C) Přenosová rychlost může být větší, menší, nebo stejná jako modulační.
C) Přenosová rychlost může být větší, menší, nebo stejná jako modulační.
73
Co je to šířka přenosového pásma?
A) Maximální možný objem přenášených dat v daném přenosovém postředí.
B) Rozsah frekvencí nosného signálu, při kterém je v daném přenosovém prostředí únosné rušení.
C) Množství současně přenášených dat v daném přenosovém prostředí.
B) Rozsah frekvencí nosného signálu, při kterém je v daném přenosovém prostředí únosné rušení.
74
Co je simplexní přenos?
A) Přenos je možný jen v jednom směru.
B) Přenos je možný v obou směrech ale v různých časech.
C) Přenos je možný souběžně v obou směrech.
A) Přenos je možný jen v jednom směru.
75
U duplexního přenosu zajišťuje schopnost obousměrného přenosu:
A) Komunikující uzly.
B) Přenosové médium.
C) Externí supervisor.
B) Přenosové médium.
76
Semiduplexní přenos je realizován:
A) V každém směru jiným přenosovým médiem..
B) V obou směrech stejným přenosovým médiem, které zabraňuje vzájemnému rušení.
C) V obou směrech stejným přenosovým médiem, ale ne současně.
A) V každém směru jiným přenosovým médiem..
77
Co je asymetrický přenos?
A) V každém směru je použito jiné přenosové médium
B) V každém směru je použita jiná přenosová technologie
C) V každém směru je jiná přenosová rychlost.
C) V každém směru je jiná přenosová rychlost.
78
Co je to synchronizace přenosu?
A) Odsouhlasení správnosti přenesených dat.
B) Sesouladění časování vysílací a přijímací strany .
C) Domluva protistran, která bude vysílat a která přijímat
B) Sesouladění časování vysílací a přijímací strany .
79
Jak při asynchronním přenosu rozliší přijímácí strana jednotlivé bity?
A) Časově.
B) Podle oddělovače bitovách intervalů (3.stav signálu).
C) Podle samostatného synchronizačního signálu.
B) Podle oddělovače bitovách intervalů (3.stav signálu).
80
Jak je zajištěna synchronizace při arytmickém přenosu?
A) Přenos není synchronizován.
B) Odděleným synchronizační signálem.
C) Start-bitem na počátku každé skupiny bitů.
C) Start-bitem na počátku každé skupiny bitů.
81
Která metoda synchronizace se nepoužívá u synchronních přenosů?
A) Pomocí start-bitu
B) Pomocí samostatného synchronizačního signálu
C) Pomocí redundantního kódování
A) Pomocí start-bitu
82
Který z přenosů je obecně nejrychlejší?
A) Asynchronní.
B) Arytmický.
C) Synchronní.
C) Synchronní.
83
Jakou synchronizaci používá kódování Manchester (u Ethernetu)?
A) Samostatný synchronizační signál.
B) Redundantní kódování.
C) Synchronizaci z dat.
B) Redundantní kódování.
84
Který z následujících aktivních prvků má funkcionalitu pouze fyzické vrstvy?
A) Opakovač.
B) Přepínač.
C) Směrovač.
A) Opakovač.
85
Jakou úlohu má opakovač?
A) Propustit signál přijatý z jednoho segmentu sítě právě do jiného segmentu určeného příjemcem signálu.
B) Propustit signál přijatý z jednoho segmentu sítě do ostatních připojených segmentů bez jakékoliv úpravy.
C) Přenést signál přijatý z jednoho segmentu sítě do ostatních připojených segmentů s úpravou signálu.
C) Přenést signál přijatý z jednoho segmentu sítě do ostatních připojených segmentů s úpravou signálu.
86
Jaká je fyzická a logická topologie sítě v případě použití rozbočovače na fyzické vrstvě?
A) Fyzická i logická topologie je hvězdicová.
B) Fyzická i logická topologie je sběrnicová.
C) Fyzická topologie je hvězdicová a logická topologie je sběrnicová.
C) Fyzická topologie je hvězdicová a logická topologie je sběrnicová.
87
Jak se označují opakovače, které dokážou spojit segmenty s různými přenosovými médii?
A) Opakovač třídy I.
B) Opakovač třídy II.
C) Media konvertor.
C) Media konvertor.
88
Co je to kolize?
A) Zarušení signálu způsobené současným vysíláním dvou a více uzlů.
B) Zarušení signálu vnějším rušením.
C) Neschopnost uzlu rozhodnout se, kdy začít vysílat.
A) Zarušení signálu způsobené současným vysíláním dvou a více uzlů.
89
Jak zjišťuje uzel existenci kolize na médiu?
A) Ztrátou nosného signálu.
B) Obdržením zprávy od aktivního prvku.
C) Příposlechem nosné.
C) Příposlechem nosné.
90
Která vrstva (ISO/OSI) řeší kolize?
A) Fyzická vrstva.
B) MAC podvrstva linkové vrstvy.
C) LLC podvrstva linkové vrstvy.
B) MAC podvrstva linkové vrstvy.
91
Jakou metodu používá Ethernetk řízení přístupu ke kolizím?
A) Metodu bez detekce kolizí.
B) Metodu detekující kolize.
C) Metodu zabraňující kolizím
B) Metodu detekující kolize.
92
Jakou metodu používá Ethernet k řízení přístupu podle práva přístupu k médiu?
A) Metodu rezervační.
B) Metodu soutěžící.
C) obě dvě metody.
B) Metodu soutěžící.
93
Jakou metodu používá Ethernet k řízení přístupu podle určitosti chování?
A) Metodu deterministickou.
B) Metodu stochastickou.
C) obě dvě metody.
B) Metodu stochastickou.
94
Jakou metodu používá Ethernet k řízení přístupu podle subjektu řízení?
A) Metodu centralizovanou.
B) Metodu distribuovanou.
C) obě dvě metody.
B) Metodu distribuovanou.
95
Co je u metod CSMA/CD jam signál?
A) Signál, kterým oznamuje uzel, že skončil vysílání a uvolňuje médium.
B) Signál, kterým oznamuje supervisor sítě obsazenost média.
C) Signál, který začne vysílat uzel, který zjistí že je v kolizi.
C) Signál, který začne vysílat uzel, který zjistí že je v kolizi.
96
Jaký význam má jam signál?
A) Zajistit, aby kolizi zaznamenali i ostatní uzly.
B) Oznámit ostatním uzlům v kolizi, že mají přestat vysílat.
C) Sesynchronizovt vysílající uzel s přijímajícím.
A) Zajistit, aby kolizi zaznamenali i ostatní uzly.
97
Jak dlouho musí trvat vysílání jam signálu?
A) méně než je doba vysílání nejdelšího možného rámce.
B) více než je doba vysílání nejktatšího možného rámce.
C) stejně jako doba vysílání rámce dlouhého 1024 Byte.
B) více než je doba vysílání nejktatšího možného rámce.
98
Čím je tvořena kolizní doména v sítích používajících jako aktivní prvky přepínače na 2 vrstvě ISO/OSI?
A) Celou oblastí takovéto sítě, hranice tvoří směrovače.
B) Vždy dvoubodovým spojením přepínač - uzel, nebo přepínač - přepínač.
C) V takovýchto sítích kolizní domény nejsou.
B) Vždy dvoubodovým spojením přepínač - uzel, nebo přepínač - přepínač.
99
Jakou adresaci používá linková vrstva?
A) Lokální adresy síťového rozhraní.
B) Lokální adresy uzlu.
C) Globální adresy uzlu.
A) Lokální adresy síťového rozhraní.
100
Jaká je délka MAC adresy v Ethernetu?
A) 32 bitů.
B) 48 bitů.
C) 64 bitů.
B) 48 bitů.
101
Jak se zapisuje Ethernetová MAC adresa?
A) Binárně jako posloupnost bitů.
B) Dekadicky po oktetech.
C) Hexadecimálně po oktetech.
C) Hexadecimálně po oktetech.
102
Co je to unicastová MAC adresa?
A) Adresa jednoho konkrétního síťového rozhraní.
B) Adresa skupiny příjemců.
C) Adresa všech příjemců.
A) Adresa jednoho konkrétního síťového rozhraní.
103
Jak poznáte unicastou MAC adresu Ethernetu?
A) Má tvar ff-ff-ff-ff-ff-ff.
B) Má na nejvyšším bitu 1.
C) Má na nejvyšším bitu 0.
C) Má na nejvyšším bitu 0.
104
Jaký tvar má broadcastova MAC adresa Ethernetu?
A) Má tvar ff-ff-ff-ff-ff-ff.
B) Má na nejvyšším bitu 1.
C) Má na nejvyšším bitu 0.
A) Má tvar ff-ff-ff-ff-ff-ff.
105
Čím je ohraničena broadcastová doména?
A) Opakovačem.
B) Přepínačem.
C) Směovačem.
C) Směrovačem.
106
Jaká může být délka datové části Ethernetového rámce?
A) V rozsahu 16 - 1024 Byte.
B) V rozsahu 46 - 1500 Byte.
C) V rozsahu 64 - 2048 Byte
B) V rozsahu 46 - 1500 Byte.
107
Jaké údaje nese mimo synchronizační preambuli Ethernetový rámec?
A) MAC adresu příjemce a odesilatele, datovou část a kontrolní součet.
B) MAC adresu příjemce a odesilatele, délku nebo typ, datovou část a kontrolní součet.
C) MAC adresu příjemce a odesilatele, délku nebo typ, datovou část, TTL a kontrolní součet.
B) MAC adresu příjemce a odesilatele, délku nebo typ, datovou část a kontrolní součet.
108
Na jakém principu funguje sudá parita?
A) Blok dat je doplněn o paritní bit a ten je nastaven na takovou hodnotu, aby blok měl sudou hodnotu.
B) Blok dat je doplněn o paritní bit a ten je nastaven na takovou hodnotu, jakou má většina bitů bloku.
C) Blok dat je doplněn o paritní bit a ten je nastaven na takovou hodnotu, aby počet jedniček v bloku byl sudý.
C) Blok dat je doplněn o paritní bit a ten je nastaven na takovou hodnotu, aby počet jedniček v bloku byl sudý.
109
CO je CRC (Cyclic Redundancy Check) bloku dat?
A) Zbytek po dělení bloku dat předem stanoveným číslem (CRC polynomem).
B) Součet oktetů cyklicky posouvaných přes celý blok dat.
C) Součin oktetů bloku.
A) Zbytek po dělení bloku dat předem stanoveným číslem (CRC polynomem).
110
Aktivní prvky na linkové vrstvě (můstky, přepínače, switche,...):
A) Rozšiřují kolizní i broadcastocou doménu.
B) Oddělují kolizní a rozšiřují broadcastocou doménu.
C) Oddělují kolizní i broadcastocou doménu.
B) Oddělují kolizní a rozšiřují broadcastocou doménu.
111
Jak pozná můstek, do kterého segmentu sítě má poslat rámec?
A) Nepozná to a pošle rámec do všech segmentů.
B) Rámec nese v hlavičce informaci o číslu segmentu, do kterého má být odeslán.
C) Můstek má tebulku MAC adres, s údaji o tom, ve kterém segmentu se nachází.
C) Můstek má tebulku MAC adres, s údaji o tom, ve kterém segmentu se nachází.
112
Co je u můstků flooding (provádí můstek, když nemá informaci o umístění cílové MAC adresy)?
A) Odeslání dotazu připojeným uzlům na jejich MAC adresy
B) Odeslání rámce na všechny připojené segmenty
C) Zahození rámce
B) Odeslání rámce na všechny připojené segmenty
113
Jak komunikuje můstek z koncovými uzly?
A) Vůbec nekomunikuje (nemá žádnou MAC adresu).
B) Komunikuje pomocí adresy 00-00-00-00-00-00.
C) Komunikuje pomocí broadcastové adresy ff-ff-ff-ff-ff-ff.
A) Vůbec nekomunikuje (nemá žádnou MAC adresu).
114
Co je to virtuální lokální síť - VLAN?
A) Počítačová síť vytvořená virtuálně v jednom pčítači (pro účely testování).
B) Virtuálně vytvořená část fyzické sítě, která se chová jako uzavřená broadcastová doména.
C) Virtuálně vytvořená lokální síť z uzlů, které nejsou v jedné lokální síti.
B) Virtuálně vytvořená část fyzické sítě, která se chová jako uzavřená broadcastová doména.
115
K čemu slouží spanning tree mechanismus?
A) K určení segmentu, kde se nachází cílová MAC adresa
B) K optimalizaci průchodu rámce přepínači.
C) K odpojení redundantních spojů mezi přepínači.
C) K odpojení redundantních spojů mezi přepínači.
116
Jaká je úloha síťové vrstvy ISO/OSI?
A) Zajistit komunikaci mezi uzly ve stejné broadcastové doméně.
B) Zajistit komunikaci mezi uzly v různých broadcastových doménách.
C) Zajistit komunikaci mezi aplikacemi.
B) Zajistit komunikaci mezi uzly v různých broadcastových doménách.
117
Co musí obsahovat adresa síťové vrstvy?
A) Adresu sítě a adresu uzlu v rámci této sítě.
B) Určení státu a firmy.
C) Údaje o způsobu vyhledání uzlu.
A) Adresu sítě a adresu uzlu v rámci této sítě.
118
K čemu složí aktivní prvek směrovač (router)?
A) Zajišťuje převod MAC adresy na síťovou adresu.
B) Zajišťuje přenos paketů mezi sítěmi.
C) ZajišŤuje bezpečnost sítě.
B) Zajišťuje přenos paketů mezi sítěmi.
119
Co je u směrovčů routing?
A) Odeslání paketu ve zvoleném směru.
B) shromažďování informací o okolí
C) Určení správné cesty paketu.
C) Určení správné cesty paketu.
120
Co je u směrovčů forwarding?
A) Odeslání paketu ve zvoleném směru.
B) shromažďování informací o okolí
C) Určení správné cesty paketu.
A) Odeslání paketu ve zvoleném směru.
121
Jakých sítí jsou součásti jednotlivé porty směrovače?
A) Všechny porty směrovače jsou součástí jedné sítě.
B) Každý port směrovače je součástí jiné sítě.
C) Porty směrovače nejsou součástí žádné sítě.
B) Každý port směrovače je součástí jiné sítě.
122
Jaké údaje obsahují jednotlivé záznamy ve směrovací tabulce?
A) Adresa cílové sítě, adresa směrovače na který se odesílá, port odeslání, cena trasy.
B) Adresa cílové sítě, port odeslání, cena trasy.
C) Adresa cílové sítě, adresa směrovače na který se odesílá, port odeslání.
A) Adresa cílové sítě, adresa směrovače na který se odesílá, port odeslání, cena trasy.
123
Co nedefinuje síťová vrstva v architektuře TCP/IP?
A) Systém adresace.
B) Strukturu IP paketů.
C) Zpoždění paketu.
C) Zpoždění paketu.
124
Jaké přenosové protokoly jsou definovány na síťové vrstvě architektury TCP/IP
A) IP.
B) IP a TCP.
C) IP, TCP a UDP.
A) IP.
125
Protokol IP zajišťuje přepravu IP paketu z jednoho uzlu na druhý formou:
A) Nespojovanou.
B) Spojovanou.
C) Je definován pro přenosy spojované i nespojované.
A) Nespojovanou.
126
Zajišťuje protokol IP spolehlivost doručení IP paketu (bezztrátovost, správnost, řízení toku,..)
A) Ano.
B) Ne.
C) Záleží na požadavcích vysílající strany.
B) Ne.
127
Jak zajišťuje protokol IP přepravu IP paketu z jednoho uzlu na druhý:
A) Proudově formou přepojování okruhů.
B) Blokově formou přepojování okruhů.
C) Blokově formou přepojování paketů.
C) Blokově formou přepojování paketů.
128
Jaká je délka IP adresy (protokol IPv4)?
A) 32 bitů.
B) 48 bitů.
C) 64 bitů.
A) 32 bitů.
129
Jak se zapisuje IP adresa?
A) Binárně jako posloupnost nul a jedniček.
B) Po oktetech hexadecimálně.
C) Po oktetech dekadicky.
C) Po oktetech dekadicky.
130
Jak je strukturovaná IP adresa?
A) 16 nejvyšších bitů tvoří adresa sítě, zbytek adresa uzlu.
B) 24 nejvyšších bitů tvoří adresa sítě, zbytek adresa uzlu.
C) libovolný počet nejvyšších bitů tvoří adresa sítě, zbytek adresa uzlu.
C) libovolný počet nejvyšších bitů tvoří adresa sítě, zbytek adresa uzlu.
131
Která metoda zápisu IP adresy určující počet bitů adresy sítě se nepoužívá?
A) IP adresa/třída (např. 192.168.2.11 / C).
B) IP adresa/CIDR prefix (např. 192.168.2.11 / 24).
C) IP adresa/maska (např. 192.168.2.11 / 255.255.255.0).
A) IP adresa/třída (např. 192.168.2.11 / C).
132
Jaká je maska síťové adresy třídy a?
A) 255.255.255.0
B) 255.255.0.0
C) 255.0.0.0
C) 255.0.0.0
133
Kolik unikátních IP adres obsahuje IP síť třídy C?
A) 256
B) 65536
c) 16777216
A) 256
134
Který protokol není určen pro dynamické přidělování IP adres?
A) BOOTP
B) DHCP
C) ARP
C) ARP
135
Který rozsah adres není určen pro privátní IP adresy?
A) síť 10.0.0.0 / 255.0.0.0
B) rozsah adres 192.168.0.0 - 192.168.254.255
C) síť 254.254.0.0 /255.255.0.0
C) síť 254.254.0.0 /255.255.0.0
136
Co znamená IP adresa 0.0.0.0 ?
A) tento počítač.
B) všechny počítače ve vlastní síti.
C) všechny počitače globálně.
A) tento počítač.
137
Co znamená IP adresa 255.255.255.255 ?
A) tento počítač.
B) všechny počítače ve vlastní síti.
C) všechny počitače globálně.
B) všechny počítače ve vlastní síti.
138
K čemu slouží mechanizmus ARP?
A) K dynamickému přidělení IP adresy.
B) Ke zjištění MAC adresy rozhraní s příslušnou IP adresou.
C) Ke směrování paketů.
B) Ke zjištění MAC adresy rozhraní s příslušnou IP adresou.
139
K čemu slouží pole TTL (Time to Live) v hlavičce IP protokolu?
A) K určení zpoždění paketu.
B) Určuje co dělat, cílová adresa není dostupná.
C) K zamezení nekonečného putování paketu sítí.
C) K zamezení nekonečného putování paketu sítí.
140
Co znamená hodnota v poli TTL hlavičky IP paketu?
A) Za kolik sekund bude paket zahozen.
B) Kolik přeskoků přes směrovače může ještě absolvovat, než bude zahozen.
C) Pořadové číslo paketu
B) Kolik přeskoků přes směrovače může ještě absolvovat, než bude zahozen.
141
K čemu služí pole Identification , Flags a Fragment Offset v hlavičce IP protokolu?
A) Ke správnému složení rozděleného paketu (fragmentace).
B) K identifikaci odesílajícího.
C) Ke kontrole správnosti doručeného paketu.
A) Ke správnému složení rozděleného paketu (fragmentace).
142
Kdo vypočítává kontrolní součet záhlaví paketu v poli Header Checksum hlavičky IP protokolu?
A) Odesílající uzel.
B) První směrovač (brána sítě).
C) Každý směrovač na cestě k adresátovi.
C) Každý směrovač na cestě k adresátovi.
143
K čemu slouží protokol ICMP?
A) k přenosu dat.
B) K hlášení nestandardních situací při přenosu IP paketu.
C) k vyhledání cílového uzlu.
B) K hlášení nestandardních situací při přenosu IP paketu.
144
K čemu slouží zprávy ICMP Echo Reques / ICMP Echo Reply ?
A) K oznámení o ukončení životnosti paketu
B) K oznámení o nedostupnosti sítě nebo uzlu
C) k testování dostupnosti uzlu
C) k testování dostupnosti uzlu
145
Která utilita používá ICMP protokol?
A) PING
B) ARP
C) ROUTE
A) PING
146
K čemu slouží utilita PING?
A) K zjištění trasy k cílovému uzlu.
B) K překladu IP adresy na MAC adresu.
C) K ověření dostupnosti cílového uzlu.
C) K ověření dostupnosti cílového uzlu.
147
K čemu slouží utilita PATHPING?
A) K analýze ztrát paketů na trase k cílovému uzlu.
B) K ověření existence koncového uzlu.
C) K vyhledání různých cest k cílovému uzlu.
A) K analýze ztrát paketů na trase k cílovému uzlu.
148
K čemu slouží utilita TRACERT?
A) K analýze ztrát paketů na trase k cílovému uzlu.
B) K zjištění parametru routeru.
C) K zobrazení cesty paketu k cílovému uzlu.
C) K zobrazení cesty paketu k cílovému uzlu.
149
Jaká je role transportní vrstvy?
A) Doručit paket cílovému uzlu
B) Doručit paket konkrétnímu síťovému rozhraní cílového uzlu
C) Doručit datagram konkrétnímu procesu cílového uzlu
C) Doručit datagram konkrétnímu procesu cílového uzlu
150
Může transportní vrstva měnit nespolehlivý a nespojovaný charakter síťové vrstvy?
A) Ano, tím, že dokáže nastavit síťovou vrstvu na požadovaný charakter přenosu.
B) Ano, tím, že může vytvářet nad síťovou vrstvou virtuální spojení, kontroly doručování a nápravu chyb přenosu.
C) Nemůže, není možné nad nespolehlivým základem stavět spolehlivou nadstavbu.
B) Ano, tím, že může vytvářet nad síťovou vrstvou virtuální spojení, kontroly doručování a nápravu
151
Jaká je adresace transportní vrstvy?
A) Číslo portu - jednoznačná identifikace, kterou proces při inicializaci dohodne s operačním systémem.
B) Název procesu - je dán jednoznačně programátorem programu, který vytváří proces.
C) IP adresa.
A) Číslo portu - jednoznačná identifikace, kterou proces při inicializaci dohodne s operačním
152
Může být k jednomu číslu portu přiřazeno více procesů?
A) Ano, procesy při zahájení komunikace se dohodnou pro koho budou datagramy určeny.
B) Ano, přicházející datagramy jsou potom rovnoměrně děleny mezi tyto procesy.
C) Ne.
C) Ne.
153
Může používat jeden proces více čísel portů?
A) Ano, každý port je pak určen pro jinou komunikaci.
B) Ano, všechny příchozí datagramy jsou doručovány jako na jeden port.
C) Ne.
A) Ano, každý port je pak určen pro jinou komunikaci.
154
V jakém rozsahu jsou tzv. přidělené (well-known-ports)?
A) 1 - 1000
B) 0 - 1023
C) 0 - 49151
B) 0 - 1023
155
K čemu slouží přidělené porty?
A) Identifikují uživatele - Jsou přiděleny organizaci IANA konkrétnímu uživateli.
B) Identifikují proces veřejné služby, kterou mohou používat externí uživatelé.
C) Tyto porty se bez souhlasu organizace IANA používat.
B) Identifikují proces veřejné služby, kterou mohou používat externí uživatelé.
156
Kdo procesu fyzicky doručí datagram?
A) Programový objekt nazývaný socket, který musí proces vytvořit a navázat na číslo portu.
B) Subsystém přerušení.
C) Samotný proces transportní vrstvy.
A) Programový objekt nazývaný socket, který musí proces vytvořit a navázat na číslo portu.
157
Jaké dva základní typy služeb zajišťuje transportní vrstva?
A) Zabezpečená a nezabezpečená.
B) Ze zajištěním kvality (QoS) a bez zajištění kvality.
C) Datagramová a streamová.
C) Datagramová a streamová.
158
Který z protokolů transportní vrstvy zajišťuje streamové služby?
A) TCP
B) UDP
C) oba
B) UDP
159
Který z protokolů transportní vrstvy zajišťuje spojovaný přenos?
A) TCP
B) UDP
C) oba
A) TCP
160
Který z protokolů transportní vrstvy slouží pro doručení dat procesu?
A) TCP
B) UDP
C) oba
C) oba
161
Který z protokolů transportní vrstvy zajišťuje správné doručení a řízení toku?
A) TCP
B) UDP
C) oba
A) TCP
162
Může být transportní protokol TCP použit pro nonunicasty?
A) Nemůže, protože vyžaduje navázání spojení a to není při komunikaci s více uzly možné.
B) Nemůže, protože neumí nonunicastovou IP adresaci.
C) Může.
A) Nemůže, protože vyžaduje navázání spojení a to není při komunikaci s více uzly možné.
163
Mění protokol UDP formát přenášených dat?
A) Ano, data dostává od aplikace ve formě proudu bytů a předává je síťové vrstvě po blocích.
B) Ano, kvůli zefektivnění přenosu může bloky dat přijaté od aplikace rozdělovat na menší bloky, nebo naopak slučovat na větší.
C) Ne, jak blok dat dostane od aplikace, tak ho spolu se svou hlavičkou předá k odeslání síťové vrstvě
C) Ne, jak blok dat dostane od aplikace, tak ho spolu se svou hlavičkou předá k odeslání síťové vrstvě
164
Jaká pole obsahuje kromě nepoviného kontrolního součtu hlavička datagramu protokolu UDP?
A) Pouze číslo portu příjemce a celkovou délku datagramu.
B) Čísla portu odesílatele a příjemce a celkovou délku datagramu.
C) Čísla portu odesílatele a příjemce, pořadí datagramu ve spojení a celkovou délku datagramu.
B) Čísla portu odesílatele a příjemce a celkovou délku datagramu.
165
Jak mění protokol TCP nespojovanou a nespolehlivou komunikaci, kterou jako svou službu dodává síťová vrstva?
A) Zajišťuje spojení, řízení toku a odstraňování chyb, čímž Vytváří aplikaci iluzi spojované a spolehlivé komunikace.
B) Pomocí kontrolního součtu informuje aplikaci o chybách přenosu, nápravu přenechává na aplikaci.
C) Nemění.
A) Zajišťuje spojení, řízení toku a odstraňování chyb, čímž Vytváří aplikaci iluzi spojované a
166
Mění protokol TCP formát přenášených dat?
A) Ano, data dostává od aplikace ve formě proudu bytů a předává je síťové vrstvě po blocích.
B) Ano, kvůli zefektivnění přenosu může bloky dat přijaté od aplikace rozdělovat na menší bloky, nebo naopak slučovat na větší.
C) Ne, jak blok dat dostane od aplikace, tak ho spolu se svou hlavičkou předá k odeslání síťové vrstvě.
A) Ano, data dostává od aplikace ve formě proudu bytů a předává je síťové vrstvě po blocích.
167
Jak komunikuje aplikace s transportní vrstvou při použití protokolu TCP?
A) Po blocích pevné délky 64 B.
B) Po blocích proměnlivé délky.
C) Po Bytech.
C) Po Bytech.
168
K čemu slouží při komunikaci protokolem TCP sekvenční čísla (Sequence Number)?
A) K Označení pořadí bloků (označují pořadové číslo bloku v rámci spojení).
B) K vzestupnému číslování pořadí Bytů v rámci spojení.
C) Jako identifikátor spojení.
B) K vzestupnému číslování pořadí Bytů v rámci spojení.
169
Co znamená potvrzovací číslo (Acknowledgement Number) při komunikaci protokolem TCP?
A) Počet správně doručených datagramů.
B) Celkový počet správně přijatých Bytů.
C) Číslo o jedničku větší, než je sekvenční číslo posledního správně přijatého Bytu.
C) Číslo o jedničku větší, než je sekvenční číslo posledního správně přijatého Bytu.
170
K čemu slouží u přenosu protokolem TCP metoda okénka?
A) K řízení toku (aby se nezahltil přijímací buffer příjemce).
B) K správnému seřazení došlých datagramů.
C) K upozornění na chybu přenosu.
A) K řízení toku (aby se nezahltil přijímací buffer příjemce).
171
Kolik datagramů je přeneseno při navazování spojení protokolem TCP?
A) 2 (žádost o spojení / potvrzení souhlasu).
B) 3 (žádost o spojení / potvrzení souhlasu / akceptace souhlasu).
C) 4 (žádost o spojení / potvrzení souhlasu / akceptace souhlasu / potvrzení připravenosti).
B) 3 (žádost o spojení / potvrzení souhlasu / akceptace souhlasu).
172
Jaký je rozdíl mezi uzavřením (Close) a vymazáním (Reset) TCP spojení?
A) Uzavření spojení je ukončení spojení po vzájemné dohodě, vymazání je jednostranný akt.
B) Uzavření slouží k ukončení spojení, výmaz odstraňuje z paměti tabulky spojení a buffery.
C) Uzavřením ukončí spojení komunikující strany, vymazání je iniciováno třetí stranou.
A) Uzavření spojení je ukončení spojení po vzájemné dohodě, vymazání je jednostranný akt.
173
K čemu slouží příznaky ACK a SYN v poli Control Bits hlavičky TCP datagramu?
A) K označení neplatných datagramů.
B) K řízení datového toku.
C) K navázání spojení.
C) K navázání spojení.
174
K čemu slouží utilita NETSTAT?
A) Zobrazuje množství přenášených dat.
B) Zobrazuje stav příjmových a vysílacích bufferů protokolu TCP
C) Zobrazuje stav připojení a naslouchajících portů transportní vrstvy.
C) Zobrazuje stav připojení a naslouchajících portů transportní vrstvy.
