Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

MATURITA - ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD (HLUBKOVÁ) > 12. PSYCHICKÉ JEVY > Flashcards

12. PSYCHICKÉ JEVY Flashcards

1
Q

12.MO - Psychické jevy

Co to jsou psychické jevy?

A
  • jsou to projevy lidské mysli, které jsou důsledkem odrazu reality v psychice jedince
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

12.MO - Psychické jevy

Jak dělíme psychické jevy?

A

1) Psychické procesy
2) Psychické stavy
3) Psychické vlastnosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

12.MO - Psychické jevy

Jaký je rozdíl mezi psychickými procesy, psychickými stavy a psychickými vlastnostmi?

A
  • doba trvání: psychické procesy trvají krátkou dobu, psychické stavy delší dobu a psychické vlastnosti jsou trvalé a doživotná
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

1) Psychické procesy

Jak dále dělíme psychické procesy?

A

a) poznávací (vnímání, představivost, myšlení, řeč)
b) paměťové (zapamatování si, uchování v paměti a vybavení si) + učení
c) motivační (motivace, tréma, obdiv, strach, vztek)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

2) Psychické stavy

Jak dále dělíme psychické stavy?

A

a) stavy pozornosti (pozornost/nepozornost)
b) stavy emoční a nálady (smutek, radost, vztek, nervozita)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

3) Psychické vlastnosti

Jak dále dělíme psychické vlastnosti?

A

a) schopnosti (schopnost logicky myslet)
b) rysy osobnosti (plachost, aktivita/pasivita)
c) temperament (flegmatik, cholerik, sangvinik, melancholik)
d) charakter (vytrvalost, odpovědnost)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

1) Psychické procesy - a) poznávací

Co patří do poznávacích psychických procesů?

A

1. Vnímání (percepce)
2. Představivost
3. Myšlení
4. Řeč

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

1a) - 1. Vnímání

Co to je vnímání, neboli percepce?

A
  • zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly
  • jedná se tedy o smyslové zpracování vnějšího světa
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

1a) - 1. Vnímání

Co vzniká při vnímání? Jak se nazývá tento proces? Co vzniká z toho dále?

A
  • při vnímání vznikají procesem čití počitky = jednotlivé znaky předmětu (např. předmět je žlutý, podlouhlý)
  • spojením počitků vzniká vjem (např. je to banán)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání

Vyjmenuj znaky vnímání.

A
  • výběrovost a zaměřenost
  • pregnantnost
  • významnost
  • transpozice
  • perspektiva
  • konstantnost
  • optické iluze
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání

Vysvětli výběrovost a zaměřenost.

A
  • zaměříme se na to, co je nutné, vnímáme jen to, co momentálně potřebujeme
  • např. mamka mě poslala pro banán, který leží na míse v kuchyni společně s hruškama, jablkama a hroznovým vínem > jediné, co budu vnímat, je banán, který leží na vrchu misky > přinesu ho mamce
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání

Vysvětli pregnantnost. S kterým psychologickým směrem se pojí?

A
  • dochází k dotváření vjemu a doplňování nezřetelných nebo chybějících částí celků na základě uplatňování minulých zkušeností
  • např. obrázek se dvěmi tvářemi, které stojí naproti sobě a uprostřed nich je svícen
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání

Vysvětli významnost.

A
  • vše se snažíme pojmenovat a připsat tomu význam
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání

Vysvětli transpozici.

A
  • je to schopnost rozeznat celek, i když je znázorněn jinak
  • např. písnička a její cover verze
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání

Vysvětli perspektivu.

A
  • vzdálené objekty se zdají menší
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání

Vysvětli konstantnost. Co umožňuje?

A
  • umožňuje vnímat vlastnosti daného objektu, i přestože se změní jeho pozice
  • např. víme, že strom nemá pár centimetrů, když se díváme do dálky
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání

Vysvětli optickou iluzi. Co to je?

A
  • je to nesprávné nebo matoucí vnímání reality
  • oko snímá nějaký obrázek, ale mozek ho interpretuje jinak
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání

Vyjmenuj druhy vnímání.

A

1) zrakové
2) čichové
3) chuťové
4) sluchové
5) pohybové
6) hmatová
7) nitrotělní (introceptivní)
8) kinestetické

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 1) zrakové

Uveď ke zrakovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?

A
  • oko
  • tyčinky a čípky na sítnici oka
  • vnímáme barvy, tvary a velikosti objektů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 2) čichové

Uveď k čichovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?

A
  • nos
  • nosní sliznice
  • vnímáme vůni a zápach
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 3) chuťové

Uveď k chuťovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?

A
  • jazyk
  • jazykové pohárky
  • vnímáme chuť hořkou, sladkou, slanou a kyselou
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 4) sluchové

Uveď ke sluchovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?

A
  • ucho
  • vnitřní ucho
  • vnímáme tóny, zvuky a melodie
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 5) pohybové

Uveď k pohybovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?

A
  • svaly
  • vřetenová vlákna
  • vnímáme pohyb a pohyb svalů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 6) hmatové

Uveď k hmatovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?

A
  • kůže
  • Paciniho tělíska
  • vnímáme bolest, chlad a teplo
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 7) nitrotělní (interoceptivní)

Co vnímáme nitrotělním (interoceptivním) vnímáním?

A
  • vnímáme bolest, tlukot srdce, tlak v hlavě, …
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 8) kinestetické

Uveď ke kinestetickému vnímání jeho orgán a receptor. Co zajišťuje?

A
  • vnitřní ucho
  • Cortiho ústrojí
  • zajišťuje rovnováhu těla
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

1a) - 1. Vnímání - Poruchy vnímání

Vyjmenuj poruchy vnímání.

A
  • iluze
  • pseudoiluze
  • halucinace
  • negativní halucinace
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

1a) - 1. Vnímání - Poruchy vnímání

Porovnej iluzi a pseudoiluzi.

A
  • iluze = je to mylný smyslový vjem, který vychází ze skutečného objektu, ale je mozkem špatně interpretován (např. stůl > stůl tam je, ale rozhodně se nevlní) - člověk o jeho pravosti NEPOCHYBUJE
  • pseudoiluze = je to zkreslený vjem, který vychází ze skutečného objektu - člověk o jeho pravdivosti pochybuje
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

1a) - 1. Vnímání - Poruchy vnímání

Porovnej iluzi a halucinaci.

A
  • iluze = je to mylný smyslový vjem, který vychází ze skutečného podnětu
  • halucinace = je to mylný smyslový vjem, který vznikl bez reálného podnětu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

1a) - 1. Vnímání - Poruchy vnímání

Porovnej halucinaci a negativní halucinaci.

A
  • halucinace = je to mylný smyslový vjem, který vznikl bez reálného podnětu (objekt tedy neexistuje)
  • negativní halucinace = je to mylný smyslový vjem, kdy člověk nevidí, co ve skutečnosti existuje (objekt tedy existuje)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

1a) - 2. Představivost

Co to je představivost?

A
  • je to schopnost znovu si vybavit skutečný podnět, který jsme v minulosti vnímali prostřednictvím smyslových receptorů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

1a) - 2. Představivost

Definuj představu. Jak se liší od fantazie?

A
  • představa je přesný obraz předmětů a jevů v našem vědomí, které v dané chvíli nevnímáme
  • narozdíl od fantazie vychází ze skutečnosti
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

1a) - 2. Představivost

Jak můžeme dělit představivost?

A

a) podle hlavního smyslového orgánu
b) podle obsahu
c) podle podnětu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

1a) - 2. Představivost - a) podle hlavního smyslového orgánu

Jak dělíme představivost podle hlavního smyslového orgánu? Ke každému druhu uveď příklad.

A
  • zraková (kreslím slona)
  • hmatová (pocit dotyku látky)
  • chuťová (hořká chuť)
  • sluchová (vybavím si melodii, když uvidím název písničky)
  • čichová (vůně růže)
  • tělová (pocit hladu)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
35
Q

1a) - 2. Představivost - b) podle obsahu

Jak dělíme představivost podle obsahu?

A
  • konkrétní (když někdo řekne kočka, představím si svoji kočku Micku, která má dlouhou srst a má černý flek přes pravé ucho)
  • abstraktní (když někdo řekne kočka, představím si náhodnou kočku)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
36
Q

1a) - 2. Představivost - c) podle podnětu

Jak dělíme představivost podle podnětu?

A
  • vzpomínková představivost (znovu vybavení si konkrétní události, kterou jsem prožila v minulosti - např. první rande)
  • fantazijní představivost (vytvořím si událost, která se nestala a kterou jsem nezažila - např. vytvořím si svět, v němž jsou růže větší než lidé a zvířata umí mluvit)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
37
Q

1a) - 2. Představivost

Jakou mají představy tendenci?

A
  • spojovat se do řetězců = tvoří se asociace
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
38
Q

1a) - 2. Představivost - Asociace

Kdo shrnul pravděpodobnosti asociací do asociačních zákonů?

A
  • Herman Ebbinghaus
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
39
Q

1a) - 2. Představivost - Asociační zákony

Jak dělíme asociační zákony?

A

1) primární (zákon dotyku v prostoru a čase, zákon podobnosti a kontrastu)
2) sekundární (zákon novosti, zákon častosti, zákon živosti)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
40
Q

1a) - 2. Představivost - 1) Primární asociační zákony

Vyjmenuj primární asociační zákony.

A
  • zákon dotyku v prostoru a čase
  • zákon podobnosti a kontrastu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
41
Q

1a) - 2. Představivost - 1) Primární asociační zákony

Popiš zákon dotyku v prostoru a čase.

A
  • jde o to, že se představy, které vznikly na stejném místě a ve stejné době, spojují dohromady
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
42
Q

1a) - 2. Představivost - 1) Primární asociační zákony

Popiš zákon podobnosti a kontrastu.

A
  • podobnosti: podobné obsahy paměti se spojují
  • kontrastu: kontrastující (odlišné, rozdílné) obsahy paměti se spojují
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
43
Q

1a) - 2. Představivost - 2) Sekundární asociační zákony

Vyjmenuj sekundární asociační zákony.

A
  • zákon novosti
  • zákon častosti
  • zákon živosti
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
44
Q

1a) - 2. Představivost - 2) Sekundární asociační zákony

Co říká zákon novosti?

A
  • říká to, že se novější zážitky vybaví dříve než zážitky starší
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
45
Q

1a) - 2. Představivost - 2) Sekundární asociační zákony

Co říká zákon častnosti?

A
  • říká to, že zážitky, které se stávají často (prožili jsme je vícekrát), se vybaví snadněji
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
46
Q

1a) - 2. Představivost - 2) Sekundární asociační zákony

Co říká zákon živosti?

A
  • říká to, že se nám lépe vybaví zážitky spojené nějakou silnou emocí
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
47
Q

1a) - 2. Představivost - Typologie představivosti

Jaké rozlišujeme typy lidí dle představivosti?

A

a) vizuální (zrakový) typ
b) auditivní (sluchový) typ
c) motorický (pohybový) typ

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
48
Q

1a) - 2. Představivost - Typologie představivosti

Jak se nazývá vloha, která se specifická schopností vybavit si již viděné?

A
  • eidetická (fotografická) vloha
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
49
Q

1a) - 2. Představivost - Fantazie

Co to je fantazie?

A
  • je to tvůrčí činnost, při níž dochází k vytváření obrazů, která je uvolněna od všech zkušeností
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
50
Q

1a) - 2. Představivost - Fantazie

Jaké jsou funkce fantazie?

A
  • primární = únik z reality
  • sekundární = imaginace při rozhodování
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
51
Q

1a) - 2. Představivost - Fantazie

Jaké máme druhy fantazijních představ?

A

a) rekonstrukční fantazie
b) konstrukční fantazie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
52
Q

1a) - 2. Představivost - Fantazie

Jaký je rozdíl mezi rekonstrukční a konstrukční fantazií?

A
  • při rekonstrukční fantazii si představujeme popisovanou věc (mluví se o domu se zahradou, představíme si dům se zahradou), při konstrukční naopak vytváříme zcela nové obrazy, které neexistovaly (návrh domu)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
53
Q

1a) - 3. Myšlení

Co to je myšlení?

A
  • je to schopnost člověka uvědomovat si vztahy mezi předměty a ději reálného světa a vyvozovat z nich následky
54
Q

1a) - 3. Myšlení

Vyjmenuj formy myšlení.

A
  • pojem
  • soud
  • premisa
  • úsudek
55
Q

1a) - 3. Myšlení - Formy myšlení

Co to je pojem?

A
  • je to slovní vyjádření obecných a podstatných znaků
56
Q

1a) - 3. Myšlení - Formy myšlení

Co to je soud?

A
  • je to něco, co popisuje vztah mezi dvěma pojmy
  • je to tedy tvrzení, které může být pravdivé, či nepravdivé
57
Q

1a) - 3. Myšlení - Formy myšlení

Co to je úsudek?

A
  • je to spojení soudu se soudem
  • je to logický proces, při němž dochází k závěrům na základě přemýšlení
58
Q

1a) - 3. Myšlení - Formy myšlení

Co to je premisa?

A
  • jsou to soudy, z nichž vyvozujeme úsudek
59
Q

1a) - 3. Myšlení - Vlastnosti myšlení

Vyjmenuj vlastnosti myšlení.

(6)

A
  • šířka (zeširoka/úzce)
  • hloubka (hluboko/povrchně)
  • přesnost (logický/nelogický)
  • pružnost
  • kritičnost (objektivní/neobjektivní)
  • tvořivost
60
Q

1a) - 3. Myšlení - Vlastnosti myšlení

Co to je pružnost myšlení?

A
  • schopnost hledání nových způsobů k vyřešení daného problému
61
Q

1a) - 3. Myšlení - Druhy myšlení

Vyjmenuj druhy myšlení.

A

1) praktické
2) konkrétní
3) abstraktní
4) konvergentní
5) divergentní

62
Q

1a) - 3. Myšlení - Druhy myšlení - 1) praktické

Kdy se využívá praktické myšlení?

A
  • při praktických úkolech (motorická manipulace se spotřebiči)
  • metoda pokus omyl
63
Q

1a) - 3. Myšlení - Druhy myšlení - 2) konkrétní + 3) abstraktní

Porovnej myšlení konkrétní s myšlením abstraktním.

A
  • konkrétní myšlení pracuje s konkrétními pojmy (danou věc si umím představit - např. kočka, pes, dům, auto), kdežto abstraktní myšlení pracuje s abstraktními pojmy (danou věc si neumím představit - např. morálka, právo, symboly)
64
Q

1a) - 3. Myšlení - Druhy myšlení - 4) konvergentní + 5) divergentní

Porovnej myšlení konvergentní s myšlením divergentním.

A
  • při konvergentní myšlení se z mnoha variant dopracujeme k jednomu řešení, kdežto při divergentním myšlení se u jednoho problému vyskytne více řešení
65
Q

1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace

Jaké myšlenkové operace rozeznáváme?

A
  • abstrakce/konkretizace
  • indukce/dedukce
  • generalizace
  • analýza/syntéza
  • srovnávání
66
Q

1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace - abstrakce/konkretizace

Jaký je rozdíl mezi abstrakcí a konkretizací?

A
  • při abstrakci odstraňujeme přebytečné konkrétní vlastnosti, od konkrétního k abstraktnímu
  • při konkretizaci docházíme od abstraktního ke konkrétnímu
67
Q

1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace - indukce/dedukce

Jaký je rozdíl mezi indukcí a dedukcí?

A
  • při indukci dochází k vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů (např. Petr má auto. Karel má taky auto. => Všichni muži mají auto.)
  • při dedukci se postupně dostáváme od obecných věcí ke konkrétním (Všichni muži mají auto. Karel je muž. => Karel má auto.)
68
Q

1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace - generalizace

Co to je generalizace?

A
  • je to proces, při němž se vlastnosti pár jedinců stávají vlastnostmi celého druhu (např. jedna blondýna je tupá => všechny blondýny jsou tupé)
69
Q

1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace - analýza/syntéza

Jaký je rozdíl mezi analýzou a syntézou?

A
  • při analýze dochází k rozdělení celku na části a řešení jednotlivých vztahů
  • při syntéze dochází ke skládání částí do jednoho výsledku
70
Q

1a) - 4. Řeč

Nástrojem čeho je řeč?

A
  • je nástrojem myšlení
71
Q

1a) - 4. Řeč

Co je to slovo?

A
  • je to základní element řeči, je nositelem pojmu
72
Q

1a) - 4. Řeč

Jaké poruchy řeči rozeznáváme?

A
  • vady výslovnosti
  • koktavost
  • huhňavost
  • mutace
73
Q

1a) - 4. Řeč - Druhy řeči

Jaké druhy řeči rozeznáváme?

A
  • vnitřní řeč
  • vnější řeč
74
Q

1a) - 4. Řeč - Druhy řeči - vnější řeč

Jak se dále dělí vnější řeč?

A

a) verbální (mluvená, psaná)
b) nonverbální (mimika, postoj, haptika, gestikulace, proxemika, kinezika)

75
Q

1) Psychické procesy - b) paměťové

Co patří do paměťových psychických procesů?

A

1. Paměť
2. Učení

76
Q

1b) - 1. Paměť

Co to je paměť?

A
  • je to schopnost CNS zaznamenávat, osvojovat, uchovávat a poté si zpětně vybavit informace
77
Q

1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu

Jaké fáze paměťového procesu rozeznáváme?

A

1) Zapamatování
2) Pamatování
3) Vybavení

78
Q

1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 1) Zapamatování

Co to je zapamatování?

A
  • je to schopnost získat a osvojit si nové zkušenosti
79
Q

1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 1) Zapamatování

Co si nejlépe zapamatujeme?

A
  • nejlépe si zapamatujeme to, co je menšího rozsahu a složitosti
80
Q

1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 2) Pamatování

Co to je pamatování?

A
  • je to schopnost uchovat si osvojené poznatky v paměti
81
Q

1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 3) Vybavování

K čemu dochází při vybavování (reprodukci)?

A
  • dochází k přenosu informace z nevědomí do vědomí
82
Q

1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 3) Vybavování

Jaké jsou druhy vybavování? Uveď příklady na druhu testů.

A

a) spontánní vybavování (rekonstrukce) - test typu “Napiš vše, co víš”
b) znovupoznání (rekognice) - test typu “Zaškrtni variantu”

83
Q

1b) - 1. Paměť - Druhy paměti

Jaké rozeznáváme druhy paměti?

A

1) úmyslná
2) neúmyslná
3) logická
4) mechanická
5) sluchová, zraková, čichová, chuťová

84
Q

1b) - 1. Paměť - Zapomínání

Co to je zapomínání?

A
  • je to obranný mechanismus našeho mozku proti jeho zahlcení informacemi
85
Q

1b) - 1. Paměť - Zapomínání

Jak můžeme předcházet zapomínání?

A
  • opakováním a logickým myšlením
86
Q

1b) - 1. Paměť - Zapomínání

Která křivka znázorňuje zapomínání v čase? Kolik procent informací zapomene člověk po dvou hodinách?

A
  • Ebbinghausova křivka zapomínání
  • po dvou hodinách člověk zapomene 56 % informací
87
Q

1b) - 1. Paměť - Narušení paměti

Vyjmenuj možná narušení paměti.

A
  • amnézie
  • senilní demence
  • debilita
  • Alzheimerova choroba
  • hypomnézie
  • hypermnézie
  • vzpomínkový klam
88
Q

1b) - 1. Paměť - Narušení paměti

Co to je amnézie?

A
  • je to ztráta paměti, většinou po úrazu nebo trauma (selektivní amnézie)
89
Q

1b) - 1. Paměť - Narušení paměti

K čemu dochází při senilní demenci?

A
  • k odumírání mozkových buněk ve stáří
90
Q

1b) - 1. Paměť - Narušení paměti

Co to je hypomnézie? Co ji nejčastěji způsobuje?

A
  • je to snížení paměťové výkonnosti
  • psychofarmaka, toxiny
91
Q

1b) - 1. Paměť - Narušení paměti

Co to je hypermnézie? Co ji nejčastěji způsobuje?

A
  • je to nadměrné, nepřiměřené zapamatování si určitého materiálu
  • neurózy, manická období
92
Q

1b) - 2. Učení

Co to je učení?

A
  • je to proces získávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí a hodnot
93
Q

1b) - 2. Učení

Které faktory ovlivňují učení?

A
  • podmínky (klid, osvětlení, prostředí)
  • plánování času
  • přestávky
  • motivace
94
Q

1b) - 2. Učení

Co pomáhá při učení?

A
  • tvořit si asociace, verbalizace, vizualizace a simulace
95
Q

1b) - 2. Učení - Styly učení

Jaké styly učení rozeznáváme?

A
  • zrakový
  • sluchový
  • hmatový a pohybový
  • verbální
  • logicko-matematický
  • sociální/samotářský
96
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení

Vyjmenuj druhy učení.

(7)

A

1) klasické podmiňování
2) habituace
3) aproximace (podmiňování)
4) imprintace
5) observační učení
6) učení vhledem
7) učení metodou pokus/omyl

97
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 1) klasické podmiňování

Kdo je hlavním představitelem klasického podmiňování? Jaký jeho pokus je s klasickým podmiňováním spjatý?

A
  • I.P.Pavlov
  • pokus se psy, světlem a jídlem
98
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 1) klasické podmiňování

S klasickým podmiňováním jsou spojené následující pojmy. Vysvětli je.

a) nepodmíněný podnět
b) nepodmíněná reakce
c) podmíněný podnět
d) podmíněná reakce

A

a) podnět, který je vrozený, nebyla potřeba se ho učit (jídlo)
b) reakce na podnět, který nebyla potřeba se učit, je podvědomý (slintání)
c) neutrální stimul (světlo), který získá schopnost vyvolat vrozenou reakci (slintání)
d) nepodmíněná reakce (slintání), kterou vyvolal podmíněný podnět (světlo)

99
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 2) habituace

Co to je habituace?

A
  • je to schopnost ignorovat jevy, které pro nás nemají žádný význam
100
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 2) habituace

Kdo je hlavním “představitelem” habituace?

A
  • Nikolaas Tinberger
101
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 3) aproximace (podmiňování)

Co nám říká aproximace?

A

- že pozitivní/negativní důsledky na určité chování vedou ke změně pravděpodobnosti jeho výskytu

102
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 3) aproximace (podmiňování)

Kdo prosazoval aproximaci?

A
  • J.B.Skinner a Tolman
103
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 4) imprintace

Kdy dochází k imprintaci?

A
  • v raných vývojových fázích

(kačenka)

104
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 4) imprintace

Kdo byl hlavním “představitelem” imprintace?

A
  • Konrad Lorenz
105
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 5) observační učení

Co je principem observačního učení?

A
  • učení napodobováním, pozorováním druhých - když vidím, že můj kamarád dostal za nějaké chování odměnu/byl potrestán, budu podle toho jednat
106
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 5) observační učení

Kdo byl hlavním “představitelem” observačního učení?

A
  • Albert Bandura
107
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 6) učení vhledem

Který efekt se pojí s učení vhledem?

A
  • AHA efekt
108
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 6) učení vhledem

Kdo prováděl pokus s opicí, banánem a bednami?

A
  • Wolfgang Köhler
109
Q

1b) - 2. Učení - Druhy učení - 7) učení pokus/omyl

Kdo prosazoval učení pokus/omyl?

A
  • Edward Thorndike
110
Q

2) Psychické stavy

Jak dále dělíme psychické stavy?

A

a) stavy pozornosti (pozornost/nepozornost)
b) stavy emoční a nálady (smutek, radost, vztek, nervozita)

111
Q

2) Psychické stavy - a) Stavy pozornosti

Co řadíme do stavů pozornosti?

A

1. Pozornost

112
Q

2a) - 1. Pozornost

Co to je pozornost?

A
  • je schopnost soustředění a zaměření psychické činnosti na vnitřní nebo vnější podněty - usiluje o jejich co nejpřesnější vědomé vnímání
113
Q

2a) - 1. Pozornost - Druhy pozornosti

Jaké rozlišujeme druhy pozornosti?

A

a) bezděčná
b) záměrná

114
Q

2a) - 1. Pozornost - Druhy pozornosti

Jaký je rozdíl mezi bezděčnou a záměrnou pozorností?

A
  • u bezděčné pozornosti je podnět natolik silný, že je vyvolán bez úsilí
  • záměrná pozornost vyžaduje naše úsilí (učení)
115
Q

2a) - 1. Pozornost - Faktory ovlivňující pozornost

Jaké faktory ovlivňují pozornost?

A
  • koncentrace
  • tenacita
  • rozsah pozornosti
  • vigilita
116
Q

2a) - 1. Pozornost - Druhy pozornosti - záměrná pozornost

Co to je coctail party problem?

A
  • v místnosti plné lidí a hluku zaměříme svou pozornost na hlas člověka, kterého známe a hledáme – důkaz záměrné pozornosti
117
Q

2a) - 1. Pozornost - Faktory ovlivňující pozornost

Co to je tenacita pozornosti?

A
  • je to schopnost a dovednost udržet pozornost vytrvale na určité dění či objekty
118
Q

3) Psychické vlastnosti

Jak dále dělíme psychické vlastnosti?

A

a) schopnosti (schopnost logicky myslet)
b) rysy osobnosti (plachost, aktivita/pasivita)
c) temperament (flegmatik, cholerik, sangvinik, melancholik)
d) charakter (vytrvalost, odpovědnost)

119
Q

3) Psychické vlastnosti - Osobnostní aktivační činitelé

Co je zdrojem aktivace?

A
  • pohnutka (motiv)
120
Q

3) Psychické vlastnosti - Osobnostní aktivační činitelé

Jak dělíme osobnostní aktivační činitele?

A

a) biologické (pudy, potřeba)
b) osobní (zájmy, sklony, zvyky, životní plány a ambice)
c) společenské

121
Q

3) Psychické vlastnosti - Osobnostní aktivační činitelé

Jak dělíme motivaci? Uveď k jednotlivým druhům příklady.

A

a) vnější (impulz) - kamarádi, rodina
b) vnitřní (incentiv) - dobrýpocit

122
Q

3a) - 1. Pudy

Co to jsou pudy? Jak je dělíme? Uveď k nim i příklady.

A
  • je to vrozená hnací síla k činnosti
    a) biologické (obživný, sebezáchovy, sexuální)
    b) společenské (mateřský, rodičovský, sdružovací)
123
Q

3a) - 2. Potřeby

Jak nazýváme překážku při uspokojování potřeb?

A
  • frustrace
124
Q

3a) - 2. Potřeby

Jak nazýváme dlouhodobé neuspokojování potřeb?

A
  • deprivace
125
Q

3a) - 2. Potřeby

Jak dělíme potřeby dle Maslowovy pyramidy potřeb?

A

a) primární biologické (potřeba dýchání, spánku, potravy, bezpečí)
b) sekundární sociální

126
Q

3) Psychické vlastnosti - b) Osobní OAČ

Co patří mezi osobní osobnostní aktivační činitele?

A

1. Zájmy
2. Záliba
3. Sklony
4. Hodnoty a postoje
5. Aspirace

127
Q

3b) - 1. Zájmy

Co to je zájem?

A
  • je to trvalé úsilí člověka zabývat se předměty nebo činnostmi, které ho upoutávají
128
Q

3b) - 2. Záliba

Definuj zálibu.

A
  • je to vyhraněný, ústřední zájem
129
Q

3b) - 3. Sklony

Co to je sklon?

A
  • je to zaměření člověka na vykonání určitých činností
130
Q

3b) - 5. Aspirace (ambice)

Definuj aspiraci (ambici).

A
  • je to touha směřovat k určitým hodnotám, které jsou ztělesněny v našich vytyčených cílech a životních plánech

MATURITA - ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD (HLUBKOVÁ) (13 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions