6. EKONOMIE, TRH Flashcards
(94 cards)
1
Q
Ekonomie
Z jakých slov pochází slovo ekonomie? Vysvětli.
A
- z řeckého slova oikonomia
- oikos (dům) + nomos (řídit)
2
Q
Ekonomie
Co to je ekonomie?
A
- je to věda o obecných souvislostech v hospodářském životě společnosti
3
Q
Ekonomie
Čím se zabývá ekonomie?
A
- zabývá se využíváním vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělováním vyrobených ekonomických statků mezi subjekty k uspokojování jejich potřeb
(zkoumá výrobu, rozdělování a oběh bohatství)
4
Q
Ekonomie
Z jakých jiných vědních disciplín čerpá ekonomie poznatky?
A
- matematika
- statistika
- sociologie
- zeměpis
- filozofie
5
Q
Ekonomie
Jaký je rozdíl mezi ekonomií a ekonomikou?
A
- ekonomika je uplatnění teoretických poznatků ekonomie v praxi
6
Q
Mikroekonomie
Co zkoumá mikroekonomie?
A
- zkoumá individuální chování dílčích subjektů ekonomiky a jejich vzájemné vztahy
7
Q
Mikroekonomie
Čím se zabývá mikroekonomie?
A
- zabývá se konkrétními subjekty (zkoumá jednotlivé firmy, formy podnikání, vztah výrobce a zpotřebitele, …)
8
Q
Makroekonomie
Čím se zabývá makroekonomie? Co zkoumá?
A
- zabývá se globálními jevy
- zkoumá národní ekonomiku jako celek (hospodářství státu, vztahy mezi národními ekonomikami), sleduje hospodářský růst, nezaměstnanost, inflaci a další ekonomické ukazatele v dané zemi
9
Q
Ekonomické statky
Co to je ekonomický statek?
A
- je to zboží či služba, z které má někdo nějaký užitek
10
Q
Ekonomické statky - Dělení
Jak se dělí ekonomické statky?
A
a) hmotné statky
b) nehmotné statky
c) volné statky
d) vzácné statky
(mohou být i e) ekonomické, ale za mě jsou vzácné důležitější)
11
Q
Ekonomické statky - Dělení - a) hmotné statky
Jak se dále dělí hmotné statky?
A
- výrobní hmotné statky
- spotřební hmotné statky
12
Q
Ekonomické statky - Dělení - a) hmotné statky
Jaký je rozdíl mezi výrobními a spotřebními hmotnými statky? Uveď ke každému druhu příklad.
A
- výrobní hmotné statky slouží k další výrobě (např. stroje, pila), kdežto spotřební hmotné statky uspokojují naši potřebu (např. polička, instantní polévka = výrobky)
13
Q
Ekonomické statky - Dělení - b) nehmotné statky
Definuj nehmotné statky. Uveď i příklady.
A
- každý duševní výtvor člověka, jeho znalosti, dovednosti, vlastnosti, kterými lze uspokojit lidské potřeby
- např. znalost jazyků, dovednost vařit, divadelní hra…
14
Q
Ekonomické statky - Dělení - c) volné statky
Definuj volné statky. Uveď i příklady.
A
- jsou to ekonomické statky, které jsou v přírodě volně dostupné a použitelné při spotřebě bez dalších úpravy
- je jich nekonečně mnoho
- např. vzduch, světlo
15
Q
Ekonomické statky - Dělení - d) vzácné statky
Jaký je rozdíl mezi volnými a vzácnými statky?
A
- vzácné statky mají vyšší poptávku než nabídku, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidi chtějí spotřebovávat, kdežto volných statků je nekonečně mnoho
16
Q
Ekonomické statky - Dělení - d) vzácné statky
Co to jsou výrobní faktory? Jak se dělí?
A
- jsou to vzácné statky, které člověk používá při výrobě ekonomických statků
- práce, půda a kapitál
17
Q
Služby
Co to je služba? Jaké 3 vlastnosti má?
A
- je to každá užitečná lidský činnost uspokojující potřeby člověka
- je nehmotná, neviditelná a nezkazitelná
18
Q
Služby - Dělení
Jak se dělí služby?
A
a) věcné
b) osobní
19
Q
Služby - Dělení - a) věcné
Definuj věcné služby. Uveď příklad.
A
- jsou to služby, které jsou zaměřené na obnovu věcných statků, činnost, kterou dělá člověk
- např. oprava aut
20
Q
Služby - Dělení - b) osobní
Definuj osobní služby. Uveď příklady.
A
- jsou to služby, které jsou přímo zaměřené na člověka, služba určité osobě
- např. kadeřnictví, kosmetika
21
Q
Ekonomické subjekty
Definuj ekonomický subjekt.
A
- je to subjekt, který na trhu vystupuje s různými cíly
22
Q
Ekonomické subjekty - Dělení
Jak se dělí ekonomické subjekty?
A
a) domácnosti
b) firmy
c) stát
d) zahraniční subjekty
23
Q
Ekonomické subjekty - Dělení - a) domácnosti
Kdo tvoří domácnost?
A
- tvoří ji jednotlivec nebo rodina, které mají určité potřeby
24
Q
Ekonomické subjekty - Dělení - a) domácnosti
S čím přicházejí domácnosti na trh?
A
- na trh přichází s cílem nakoupit statky, které by sloužily k uspokojení jejich potřeb
25
# Ekonomické subjekty - Dělení - a) domácnosti
Jaké pozice **zastávají domácnosti na trhu**?
1) **kupující výrobků a služeb**
2) **prodávající** (lidská práce, úspory)
26
# Ekonomické subjekty - Dělení - b) firmy
Definuj **firmu**.
- je to **uměle vytvořené sdružení vlastníků** výrobních faktorů k produkci zboží nebo služeb
- je to **ekonomický subjekt**, který se zabývá **výrobou statků** za účelem **maximalizace zisku**
27
# Ekonomické subjekty - Dělení - b) firmy - druhy
Jaké druhy **firem rozlišujeme**? Uveď k nim i všechny poddruhy.
1) **ziskové** (podniky, obchodní společnosti (s.r.o., a.s., k.s., v.o.s.), družstva, sdružení podnikatelů)
2) **neziskové**
28
# Ekonomické subjekty - Dělení - b) firmy - druhy - 2) neziskové
Popiš **neziskové firmy**. Uveď i příklady.
- jsou to firmy, které jsou **závislé na dotacích**, **nevyrábějí výrobky**
- zasahují do **terciálního sektoru**
- např. veřejná správa, školství, lékařství
29
# Ekonomické subjekty - Dělení - c) stát
Co je úlohou **státu**?
- je to **přerozdělování peněz formou sociální pomoci nebo státních dotací**
30
# Ekonomické subjekty - Dělení - c) stát
Jak získává stát **peníze**?
- získává je ve formě **daní a poplatků**
31
# Ekonomické subjekty - Dělení - c) stát
Prostřednictvím čeho působí **stát na trh**? Jak?
- prostřednictvím **státních institucí** a **zákonodárných orgánů** (např. regionální úřady, parlament, vláda)
- zasahují do **ekonomiky svými rozhodnutími** (např. zákony, předpisy)
32
# Ekonomické otázky
Vyjmenuj **tři základní ekonomické otázky**.
**1) Co a kolik vyrábět?**
**2) Jak a s jakými zdroji vyrábět?**
**3) Pro koho vyrábět?**
33
# Ekonomické systémy
Vyjmenuj všechny **ekonomické systémy**.
**1) zvykový (tradiční)**
**2) centrálně plánovaný (příkazový)**
**3) tržní**
**4) smíšený**
34
# Ekonomické systémy - 1) zvykový
Charakterizuj **zvykový (tradiční)** ekonomický systém. Kde se nachází?
- je to nejstarší ekonomický systém
- byl na začátku vývoje lidstva, zkušenosti se **předávaly z generace na generaci**
- **ekonomika byla založena na tradicích a zvycích**
- rozhodování o ekonomických otázkách záviselo na **vůdci kmene**
- dnes se nachází v primitivních kmenech v **Amazonských pralesích**, **Africe** nebo **Austrálii**
35
# Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový)
Na kom je závislé rozhodování o **základních ekonomických otázkách** v **centrálně plánovaném ekonomickém systému**? Kde fungovalo v minulosti?
- rozhodování o základních ekonomických otázkách je závislé na **rozhodování politické špičky (elity)**
- byl využíván v **bývalých socialistických státech**
36
# Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový)
Jak se dále dělí **centrálně plánovaný (příkazový)** ekonomický systém?
**a) politická ekonomika**
**b) vojenská ekonomika**
37
# Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový) - a) politická
Uveď příklad **politického centrálně plánovaného** ekonomického systému a na něm jej popiš.
- **hospodářský pakt RVHP** (rada vzájemné hospodářské pomoci), který sdružoval **nedemokratické státy východního bloku**
- v čele byla komunistická strana, která určovala, co se bude vyrábět
- bohatší státy RVHP **dotovaly slabší** tak, aby všechny byly na stejné úrovni
- byla **uzavřená**, nepřístupná pro okolní, **zaměřovala se na těžký průmysl**
38
# Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový) - b) vojenská
Kde funguje v dnešní době **vojenský centrálně plánovaný** ekonomický systém?
| (3)
- **Severní Korea**
- **Kambodža**
- **Kuba**
39
# Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový) - b) vojenská
Uveď jednu **výhodu** a jednu **nevýhodu** (vojenského) **centrálně plánovaného** ekonomického systému.
- **výhoda**: rychlá schopnost **aktivizovat všechny zdroje a všechny složky** při napadení nepřítele či živelných pohromách
- **nevýhoda**: rozhodování **závislé na elitě**
40
# Ekonomické systémy - 3) tržní
Kdo rozhoduje o **základních ekonomických otázkách** v **tržním** ekonomickém systému?
- o všem rozhoduje **trh**, stát zasahuje málo
41
# Ekonomické systémy - 3) tržní
Uveď jednu **výhodu** a jednu **nevýhodu** **tržního** ekonomického systému.
- **výhoda**: efektivní výroba **podle požadavků spotřebitelů, šetření omezených zdrojů** a **poskytování ekonomické svobody**
- **nevýhoda**: **nerovnoměrné rozdělování** důchodů a bohatství
42
# Ekonomické systémy - 3) tržní
Proč nemůže **tržní ekonomický systém** nikdy v reálu fungovat?
- protože je **silně deformován** existencí nedokonalé konkurence (např. monopoly, oligopoly)
43
# Ekonomické systémy - 4) smíšený
Jaké dva ekonomické systémy **kombinuje smíšený** ekonomický systém?
- **tržní** a **příkazový**
44
# Vývoj ekonomických teorií
Kdy a kde se poprvé objevují **první ekonomické výrazy**?
- ve **starověkých památkách Egypta**, **Sumeru** a **Babylonu**
45
# Vývoj ekonomických teorií - Antika
Jakou pozici měla **ekonomie** v **antice**?
- v centru pozornosti bylo **zemědělství** a **obchod**
- zpočátku byla **ekonomie součástí filozofie**
46
# Vývoj ekonomických teorií - Antika
Kdo poprvé použil termín ***ekonomika***? Popiš.
- **Xenofón** ve svém díle **Oikonomos**
- toto dílo obsahovalo rady jak vést domácí hospodářství
47
# Vývoj ekonomických teorií
Kdy se začaly objevovat **první ekonomické teorie (školy)**?
- v **novověku**
48
# Ekonomické teorie
Vyjmenuj **sedm základních ekonomických teorií**.
1) **Merkantilismus**
2) **Klasická škola** (**klasická politická ekonomie**)
3) **Utopický socialismus a marxismus**
4) **Rakouská škola**
5) **Neoklasická škola**
6) **Keynesiánská teorie**
7) **Monetarismus**
49
# Ekonomické teorie - 1) Merkantilismus
Kdy a kde působil **merkantilismus**?
- od **konce 16. století** do **2. poloviny 18. století** v **Anglii a Francii**
50
# Ekonomické teorie - 1) Merkantilismus
Co je hlavní myšlenkou **merkantilismu**?
- země je tak **bohatá, kolik vlastní bohatství**
51
# Ekonomické teorie - 1) Merkantilismus
Co bylo cílem **merkantilismu**?
| (3)
- **podpora vývozu** nad dovozem, omezování cel
- zajistit **přínos peněz do státní pokladny**
- doporučuje státu **významné zásahy a regulace**, zejména v zahraniční politice
52
# Ekonomické teorie - 1) Merkantilismus
Kdo je hlavním představitelem **merkantilismu**?
- **Jean Colbert**
53
# Ekonomické teorie - 2) Klasická škola
Kdy a kde působila **klasická škola**?
- od **poloviny 17. století** do **druhé třetiny 19. století** v **Anglii a Francii**
54
# Ekonomické teorie - 2) Klasická škola
Čím se zabývala **klasická škola (klasická politická ekonomie)**?
- zabývala se **markoekonomií** a prosazovala **NEZASAHOVÁNÍ ze strany státu** => prosazovala **hospodářský liberalismus**
55
# Ekonomické teorie - 2) Klasická škola
Uveď dva hlavní představitele **klasické školy**.
- **Adam Smith**
- **David Ricardo**
56
# Ekonomické teorie - 2) Klasická škola
Kdo je autorem pojmu "**neviditelná ruka trhu**"? Vysvětli jej.
- **autor**: **Adam Smith**
- je to **minimální zasahování** ze strany státu do tržní ekonomiky **JEN KDYŽ SELHÁVÁ**
57
# Ekonomické teorie - 2) Klasická škola
Čím přispěl **David Ricardo** do ekonomie?
- definoval **ceny výrobků**
- **analyzoval výrobu a trh**
58
# Ekonomické teorie - 3) Utopistická škola a marxismus
Na co reagovala **utopistická škola a marxismus**?
- reagovala na **negativní dopady rozvíjejícího se kapitalismu**, na průmyslové dělnictvo, na zneužívání jejich levné pracovní síly síly
59
# Ekonomické teorie - 3) Utopistická škola a marxismus
Kdo navázall na **myšlenky utopistické školy a marxismu**? Jak?
- německý filozof **Karl Marx**
- vydal dílo **Teorie nadhodnoty**, kterou vytváří dělnická třída, jež si **bez zásluhy přivlastnili vykořisťovatelé**
## Footnote
**nadhodnota** = rozdíl mezi hodnotou, kterou dělník vytváří svou prací, a mzdou, kterou za ni dostává
60
# Ekonomické teorie - 4) Rakouská škola
Kdo navázal na **rakouskou školu** v 70. letech 20. století? Jak?
- **Friedrich August von Hayek**
- vyložil **hospodářský cyklus**, za což dostal Nobelovu cenu za ekonomii
61
# Ekonomické teorie - 4) Rakouská škola
Z čeho se skládá **hospodářský cyklus** dle **Friedricha Augusta von Hayeka**? Jednotlivé fáze popiš.
**a) expanze (vzestup)** = zvyšuje se zaměstnanost, výroba, zisky, ceny; jde o **vzestup mezi dnem a vrcholem**
**b) konjunktura (vrchol)** = HDP dosahuje maxima, mnohé firmy nejsou schopny všechny výrobky prodat a omezují výrobu, snižuje se poptávka po zboží
**c) recese (krize)** = nastává pokles poptávky a nárůst nezaměstnanosti, ekonomická aktivita dosahuje minima
**d) dno (sedlo)** = dochází k **vyrovnání nabídky a poptávky**
62
# Ekonomické teorie - 5) Neoklasická škola
Kdy působila **neoklasická škola**?
- od **70. let 19. století** do **30. let 20. století**
63
# Ekonomické teorie - 5) Neoklasická škola
Co prosazuje **neoklasická škola**?
- prosazuje **hospodářský liberalismus** (stát by neměl zasahovat do ekonomiky)
64
# Ekonomické teorie - 5) Neoklasická škola
Uveď dva hlavní představitele **neoklasické školy**.
- **Vilfredo Pareto**
- **Alfred Marschall**
65
# Ekonomické teorie - 5) Neoklasická škola - Vilfredo Pareto
Uveď příklad **Pravidla 80/20**. Kdo je jeho autorem?
- **Vilfredo Pareto**
- 20 % všech našich činností přináší 80 % zisku (užitku) a 80 % všech našich činností přináší 20 % zisku
66
# Ekonomické teorie - 6) Keynesiánská teorie
Kdo je hlavním představitelem **keynesiánské teorie**? Popiš.
- profesor ekonomie v Cambridge **John Maynard Keynes**
- ve své knize **Obecná teorie zaměstnanosti úroků a peněz** zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky
67
# Ekonomické teorie - 6) Keynesiánská teorie
Koho/Co kritizovali **keynesiáni**? Jak by se měl dle nich chovat stát?
- kritizovali **tržní ekonomiku**, protože sama bez státních zásahů **nedokáže zaručit plnou zaměstnanost** a je vnitřně nestabilní
- stát by měl tedy **nabízet práci**, aby vytvořil místa a lidi zaměstnal
68
# Ekonomické teorie - 7) Monetarismus
Co to je **monetarismus**?
- je to **markoekonomická teorie**, která vychází z neoklasické teorie
69
# Ekonomické teorie - 7) Monetarismus
Kdo je hlavním představitelem **monetarismu**?
- **Milton Friedman**
70
# Trh
Definuj **trh**.
- je to **místo**, kde se **střetává nabídka a poptávka** a místo, **kde se utváří cena**
71
# Trh
Podle čeho (jak) můžeme chápat **trh**?
a) **podle velikosti** (regionální, národní, globální)
b) **podle množství nabízeného zboží** (dílčí, agregátní)
c) **podle předmětů směny** (trh výrobků a služeb, trh peněz, trh výrobních faktorů)
72
# Trh - a) podle velikosti
Vyjmenuj **druhy trhu podle velikosti**. Popiš.
- **trh místní (regionální)** = je to trh malé geografické oblasti (město, okres)
- **trh národní** = trh na úrovni státního celku
- **trh globální** = vzniká **propojením všech národních trhů**
73
# Trh - b) podle množství nabízeného zboží
Vyjmenuj **druhy trhu podle množství nabízeného zboží**. Popiš.
- **dílčí trh** = obchoduje pouze s jedním druhem zboží
- **agregátní trh** = trh veškerých druhů zboží
74
# Trh - c) podle předmětů směny
Vyjmenuj **druhy trhu podle předmětů směny**. Popiš.
- **trh výrobků a služeb**
- **trh peněz**
- **trh výrobních faktorů**
75
# Trh - Účastníci trhu
Kdo se **účastní trhu**? Popiš.
1) **hedgeři** = producenti nebo spotřebitelé, kteří jdou na trh za účelem **zajistit se proti nepříznivým výkyvům**
2) **spekulanti** = osoba nebo firma, která jde na trh **za účelem zisku**, je ochotna na sebe vzít riziko
76
# Nabídka
Co to je **nabídka**? Jak vypadá její křivka?
- je to **množství zboží (Q)** nabízené prodávajcími **při určité ceně (P)**
- **roste**
77
# Nabídka i poptávka - Druhy
Vyjmenuj a vysvětli **druhy nabídky i poptávky**.
**a) individuální** = nabídka/poptávka jednoho výrobce určitého statku (výrobku, služby, ...)
**b) dílčí** = nabídka/poptávka všech výrobků v jedné oblasti určitého zboží
**c) agregátní** = nabídka/poptávka všech výrobků všech druhů zboží ve státě
78
# Nabídka - Faktory ovlivňující nabídku
Vyjmenuj **faktory ovlivňující nabídku**. Popiš.
**1) cena výrobků a služeb** (snížení/zvýšení ceny)
**2) náklady výroby** (snižování nákladů výroby díky novým technologiím)
**3) ceny substitutů**
**4) organizace trhu** (státní regulace)
**5) změna vnějších výrobních podmínek** (vliv počasí)
**6) daně**
79
# Nabídka - Faktory ovlivňující nabídku - posuny po křivce
Co by se muselo stát, aby se celá **křivka nabídky posunula vpravo**?
- musel by se **zvýšit počet prodávajících** nebo **zlepšit technologický postup**
80
# Nabídka - Faktory ovlivňující nabídku - posuny po křivce
Co by se muselo stát, aby se celá **křivka nabídky posunula vlevo**?
- musela by se **zvýšit cena vstupů** (kapitál, půda, materiály, energie,...)
81
# Poptávka
Definuj **poptávku**.
- je to **veškeré množství zboží (Q)**, které jsou kupující ochotni **koupit při určité ceně (P)**
82
# Poptávka
Doplň: Množství poptávaného zboží roste..
**s jeho klesající cenou**.
83
# Poptávka - Faktory ovlivňující poptávku
Vyjmenuj **faktory ovlivňující poptávku**. Popiš.
**1) cena výrobků a služeb**
**2) působení reklamy**
**3) celkové bohatství domácnosti**
**4) demografické změny** (růst obyvatel zvyšuje poptávku)
**5) změny v preferencích lidí** (zvyky, móda)
**6) lokalita, kde spotřebitel žije**
84
# Poptávka - Faktory ovlivňující poptávku - posuny po křivce
Co by se muselo stát, aby se celá **křivka poptávky posunula vpravo**?
- muselo by dojít k **zvýšení příjmů domácností**
85
# Poptávka - Faktory ovlivňující poptávku - posuny po křivce
Co by se muselo stát, aby se celá **křivka poptávky posunula vlevo**?
- muselo by dojít k **zvýšení cen komplementu**
86
# Rovnováha trhu
Definuj **rovnováhu trhu**.
- je to chvíle, kdy se **nabízené množství zboží rovná poptávanému zboží**
87
# Substituty a komplementy
Jaký je rozdíl mezi **substituty** a **komplementy**?
- **substituty** jsou **výrobky, které se dají ve svém úžitku zaměnit**, kdežto **komplementy** jsou **výrobky, které se ve svém úžitku doplňují**, jeden bez druhého neumí fungovat
88
# Zkratky
Vysvětli zkratky:
**P**
**Q**
**R**
**S**
**D**
- **P** = cena
- **Q** = množství
- **R** = rovnováha trhu
- **S** = nabídka
- **D** = poptávka
89
# Konkurence - Druhy
Jaké dva druhy **konkurence** rozlišujeme?
a) **cenová**
b) **necenová**
90
# Monopol, Monopson, Oligopol, Monopolní konkurence
Porovnej mezi sebou **monopol**, **monopson**, **oligopol** a **monopolní konkurenci**.
- **monopol** = **jediný nabízející na trhu**, nemá konkurenty, **přirozený** (jediná firma má schopnost vyrobit daný produkt) a **administrativní** (firma má jako jediná licenci)
- **monopson** = **jen jeden kupující na trhu** (např. funkční tank může koupit jen Armáda ČR)
- **oligopol** = málo nabízejících, kartelové dohody
- **monopolní konkurence** = mnoho nabízejících, zákazník má možnost si vybrat
91
# Tržní selhání - Druhy
Jaké dva **druhy tržního selhání** rozlišujeme?
a) **problém veřejných statků**
b) **externality**
92
# Tržní selhání - Druhy - a) problém veřejných statků
Vysvětli **problém veřejných statků**.
- jsou to statky nebo služby, pro nějž jsou typické dvě vlastnosti: **nezmenšitelnost** (spotřeba jedním nebo milionem subjektů jej nezmenší) a **nevylučitelnost** (nelze vyloučit spotřebitele, který za daný statek neplatí - **černý pasažér**)
93
# Tržní selhání - Druhy - b) externality
Co to jsou **externality**?
- jsou to **vedlejší a nechtěné efekty výroby a spotřeby**
94
# Tržní selhání - Druhy - b) externality
Porovnej mezi sebou **kladné** a **záporné externality**.
- **kladné externality** = vedlejší efekty výroby a spotřeby, z nichž **třetí strana získá prospěch** (např. Globus a kruháč)
- **záporné externality** = nechtěné efekty výroby a spotřeby, z nichž **třetí strana má negativní dopad** (např. chemička a řeka)
