22. Terorismus, Středověká filosofie Flashcards
(13 cards)
Terorismus – Základní definice
Použití násilí nebo hrozby násilím k dosažení politických, náboženských nebo ideologických cílů za účelem vyvolání strachu a nejistoty.
Znaky terorismu
Použití násilí nebo hrozby násilím
Útoky na civilní obyvatelstvo
Politické nebo náboženské cíle
Fanatická víra a náboženský fundamentalismus- Př. doslovné vykládání koránu
Snaha vyvolat strach a paniku
Boj proti terorismu
Mezinárodní spolupráce (policie, zpravodajské služby)
Prevence radikalizace a extremismu
Zákony a opatření proti financování teroristů
Ne vyjednávat a neplatit výkupné
Zabránění falšování dokladů
Omezit mediální pozornost
Významné teroristické organizace ve světě
Al-Káida – mezinárodní islamistická teroristická síť
Taliban – militantní islamistická skupina v Afghánistánu
Hamás – palestinská islamistická organizace, působící v pásmu Gazy
Hizballáh – libanonská šíitská militantní skupina
Významné organizace v Evropě
IRA (Irská republikánská armáda) – bojovala za nezávislost Severního Irska
ETA (Euskadi Ta Askatasuna) – baskická separatistická organizace
Doplňující informace
Radikalizace, Asketický boj, cíle
Radikalizace: Proces, kdy jedinec přijímá extremistické názory a ideologie
Asymetrické taktiky: Nepravidelné, nečekané metody boje (např. sebevražedné útoky)
Cíl terorismu: Vyvolat strach, destabilizovat společnost a donutit vlády k ústupkům
Středověká filozofie – základní rysy
Silně ovlivněná křesťanstvím
Filozofie slouží víře a teologii („věř, abys rozuměl“)
Důraz na duši, Boha, morálku, spásu
Křesťanství a jeho vývoj
Zákaz → Konstantin Veliký (313 n. l.) – Edikt milánský, křesťanství povoleno
První koncil – Nikajský (325) – jednotné učení
Patriarcháty:
Řím, Konstantinopol, Alexandrie, Antiochie, Jeruzalém
Snaha o sjednocení víry a církevní autority
Dělení středověké filozofie:
Patristika (2.–8. stol.) – církevní otcové
Scholastika (9.–15. stol.)
Raně scholastická
Vrcholná scholastika
Pozdní scholastika
Patristika – hlavní osobnosti
Aurelius Augustinus – o Boží obci, lidé určeni k hříchu narozením, bůh absolutně dokonalý nepoznatelný
Sv. Jeroným – překlad Bible do latiny (Vulgáta), vlivný v šíření
Isidor ze Sevilly – encyklopedista, shrnul starověké poznání, trivium (gramatika, rétorika, logika) kvadrium (geometrie, aritmetika, astronomie, musika (hudba))
Rána scholastika (8.-12.stol)
Anselm z Canterbury –dilo: důkaz Boží existence, bůh je nejvyšší myšlenka proto existuje
Pierre Abélard – problém univerzálií= obecné pojmy, metoda diskuze jako způsob hledáni pravdy
Vrcholná scholastika (13.stol.)
Tomáš Akvinský – systematická teologie, vliv Aristotela, důkazy Boží existence, propojení teo. s fil. Nejsou v rozporu
František z Assisi – zakladatel řádu františkánů, důraz na pokoru a lásku k přírodě patron, řehole, klarisky, absolutní chudoba
Pozdní scholastika (14.-15.stol.)
William Occam
Ostré oddělení víry a rozumu:
→ Víra a rozum jsou oddělené cesty k poznání, rozum nedokáže dokázat Boha
→ Proti syntéze víry a rozumu, např. Tomáš Akvinský
Kritika papežství a světské moci církve:
→ Podporoval oddělení světské a duchovní moci
Světská moc panovníka
Církev není hierarchie ale všichni věřící