26. Mezinárodní vojenské a bezpečnostní org., Ekonomika A Ekonomie Flashcards
(12 cards)
NATO
Založeno 1949 jako vojenský pakt západních zemí proti hrozbě Sovětského svazu.
Hlavní cíl: kolektivní obrana – útok na jednoho člena je útokem na všechny (článek 5).
Dodnes hlavní vojenská aliance v Evropě a Severní Americe.
Členství ČR: vstup 1999
Počet členů: 32 států (2025)
Hlavní orgány: Severoatlantická rada (politický), Vojenský výbor, Generální tajemník NATO- sekretariát
generální tajemník: Mark Rutte
Varšavská smlouva (1955–1991)
Reakce na vznik NATO a rozdělení světa na dvě bloky během studené války.
Invaze do Česka: 1968
Členové: SSSR, Polsko, Československo, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Albánie (později vystoupila).
Úkol: Kolektivní obrana proti vojenským hrozbám západního bloku, koordinace vojenských sil.
KBSE (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě) – dnes OBSE
Mezinárodní organizace zaměřená na bezpečnost, spolupráci a prevenci konfliktů v Evropě.
Vznik: 1975, Helsinská konference, reakce na studenou válku a snaha o dialog mezi Východem a Západem.
Úkol: Monitorování lidských práv, vojenské bezpečnosti, ekonomické a environmentální spolupráce.
Členové: 57 států Evropy, USA, Kanada, Rusko a další.
Význam: Platforma pro dialog a řešení krizí v Evropě i po skončení studené války.
ANZUS (1951)
Bezpečnostní smlouva mezi Austrálií, Novým Zélandem a USA.
Proč vznikla: Reakce na rostoucí hrozbu komunismu v Tichomoří po 2. světové válce.
Úkol: Kolektivní obrana v oblasti Tichomoří, vzájemná pomoc při ozbrojeném útoku.
Význam: Základ bezpečnostní spolupráce v Tichomoří, podpora stability v regionu.
Poznámka: V 80. letech došlo k napětí, když Nový Zéland zakázal vstup jaderným lodím USA.
Definice
Bezpečnostní a vojenské organizace jsou mezinárodní sdružení států pro zajištění míru a obrany. Bezpečnostní řeší širší bezpečnostní otázky, vojenské se zaměřují na obranu a kolektivní ochranu.
Ekonomie a ekonomika
Ekonomie: Věda o výrobě, distribuci a spotřebě statků a služeb.
Ekonomika: Praktický systém výroby a obchodu v konkrétní zemi nebo oblasti.
Ekonomické subjekty 3
Domácnost: Spotřebitelé, pracují a utrácejí peníze.
Firmy: Výrobci, produkují zboží a služby.
Stát: Regulátor, vlastník některých zdrojů, poskytovatel veřejných služeb.
Hlavní oblasti ekonomie
Mikroekonomie: Zkoumá jednotlivé firmy, domácnosti, trhy.
Makroekonomie: Zkoumá celou ekonomiku jako celek – HDP, inflace, nezaměstnanost
Ekonomické sektory (5)
Primární sektor: Zemědělství, těžba surovin.
Sekundární sektor: Průmysl, výroba.
Terciární sektor: Služby (obchod, doprava, školství).
Kvarterní sektor: Informační služby, výzkum, vzdělávání.
Kvinterní sektor: high-tech, it, nanotechnologie
Ekonomický rozvoj a zaměstnanost
Bohaté státy: Vysoký HDP, nízká nezaměstnanost, rozvinutý průmysl a služby. 60% terciární a kvartérní
Chudé státy: Nízký HDP, vysoká nezaměstnanost, závislost na primárním sektoru. 50% primární sektor
HDP a HNP
HDP (Hrubý domácí produkt): Hodnota všech statků a služeb vyrobených na území státu za rok.
V USD
HNP (Hrubý národní produkt): Hodnota všech statků a služeb vyrobených občany a firmami státu, i v zahraničí.
Vlastnictví a majetek
Dělení podle vlastníka:
Veřejný majetek: Vlastní stát (silnice, školy).
Soukromý majetek: Vlastní jednotlivci nebo firmy (domy, firmy).
Dělení podle povahy:
Hmotný majetek: Budovy, stroje.
Nehmotný majetek: Patenty, licence.
Finanční majetek: Peníze, akcie, dluhopisy.
