3.1.2

Question 1

Informační krize

Answer 1

-Situace způsobená informační explozí.
-Její řešení podnítilo rozvoj informační vědy a vyvolalo potřebu vytváření informačních systémů.

►První informační krize - otázka, jak efektivně shromáždit prameny a zdroje, informace a data, resp. jak je vyhledat, tzn. v podstatě zjistit, zda, kde a jak existují

Question 2

Teorie a praxe tzv. informačního jádra

Answer 2

-umění hledat podstatné.
-Umění čtení dokumentů pro nás podstatných a schopnost oddělit méně podstatné dokumenty či jejich pasáže od těch podstatných.
-Informační jádro lze identifikovat skrze metody rychlého čtení, které má řadu znaků informační gramotnosti (učí se třídit a rozlišovat podstatné informace od méně podstatných).

Question 3

Rychlost čtení a její měření

Answer 3

-Průměr dosažený dospělými necvičenými čtenáři je cca 100 slov za minutu,
-průměr zběhlých čtenářů 250-300 slov za minutu,
-po absolvování kurzu rychlého čtení cca 500 slov za minutu
-po intenzivním výcviku mohou dosáhnout až 800 slov za minutu.
-Lehké čtení – 250 slov/min. – např. nenáročná zábavná četba, jednoduché novinové články, propagační tiskoviny bez odborných návodů.
-Obtížné čtení – 75 slov/min. – texty s daty, čísly, vzorci, technické texty čtenáři vzdálené, cizojazyčné texty.

-přečtení textu, které je měřeno na čas, poté je zprůměrované množství slov v textu a uvedeno v kontextu s uplynutým časem

Question 4

Racionální čtení

Answer 4

-vnímání textových i jiných informací a jejich myšlenkového zpracování.
-Zahrnuje techniky rychlovyhledávání, rychločtení a rychlostudia.
-Zahrnuje též rekreační čtení – pro mimopracovní situace.
-dochází k úplnému porozumění textu

Question 5

Historie tzv. rychlého čtení

Answer 5

-První pokusy, týkající se fyzické stránky čtecího procesu, byly uskutečněny v roce 1878 francouzským oftalmologem Émilem Javalem.
-Ten zjistil, že při čtení se oko nepohybuje plynule, ale že se vždy na asi pětinu sekundy zastaví, mozek uloží, co vidí, a oko pak přeskočí na další část řádku – oční fixace
-Zjistil také, že průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět až deset písmen a dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet.
-počátky rychlého čtení jako takového se považuje první kurz, který byl v roce 1925 vyučován na Syracuse University v New Yorku.
-První kniha o rychlém čtení od Waltera B. Pitkina The Art of rapid Reading vyšla v roce 1929.
-Vývoj metod výuky dále pokračoval a v 60. letech 20. století se v jednotlivých zemích začaly objevovat významné osobnosti, které bádaly a psaly vlastní knihy (Evelyn Woodová – americká učitelka)