APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE - otázky z opor Flashcards
Co je to PSYCHOHYGIENA?
Nauka či soubor pravidel a metod, které mají za úkol udržovat, prohlubovat či znovuzískat ztracené duševní zdraví
Jaký je rozdíl mezi KLINICKOU a PORADENSKOU psychologií?
KLINICKÁ psychologie se věnuje pacientům, u kterých byla zjištěna duševní porucha. Kliničtí psychologové býbají pacientovi přiděleni lékažem nebo na doporučení soudu.
PORADENSKÁ psychologie je specializovaná oblast zdravotnictví, která zahrnuje poskytování psychologické terapie, zaměřené především na zdravé jedince, kteří mají velmi málo patologických duševních poruch.
Vyjmenujte alespoň čtyři oblasti, kterými se zabývá psychologie práce a organizace.
- inženýrská psychologie
- personální psychologie
- psychologie organizace a řízení
- psychologie pracovní přípravy
- ekonomická psychologie
- psychologie dopravy
atd.
Jak poznáte, že nějaký aplikovaný psychologický poznatek je „mýtus“ (chybný)?
Není výsledkem řízeného výzkumu, ale pouze všeobecně rozšířeným tvrzením.
Jaký psychologický „mýtus“ podle Vás ovlivňuje nejvíce vzdělávání vČesku?
např:
- Vysokoškolské vzdělání je nutné, aby každý mohl zbohatnout.
- Čím dříve dítě začne chodit do školy, tím lépe.
- Vzdělání v provinčních školách je horší než v hlavním městě.
- Klíčem k úspěchu je vynikající paměť.
- Rodiče nejlépe vědí, jaké povolání zvolit pro své dítě.
Zamyslete se nad tím, jakým způsobem mohly některé psychologické „mýty“ ovlivnit Váš vlastní život, vaše rozhodování atp.
např.
rozšířený mýtus o efektivitě multitaskingu může vést k tomu, že nám v dlouhodobě poklesne pracovní produktivita a budeme se cítit přehlceně množstvím úkolů
Vysvětlete pojem “učení”, jaké jsou ideální podmínky pro učení?
UČENÍ je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí a hodnot.
- pochopení učební látky
- učení se na vícero místech
- dobrá organizace
- využití učebních technik jako POMODORO metoda atd.
- kontrolní otázky
- vytvoření studijního plánu
- průběžné testy
- správná motivace
- vnější podmínky (čerstvý vzduch, dostatečné osvětlení, pitný režim, pocit sytosti a pohodlí…)
Vysvětlete jednotlivé druhy učení.
a) habituace/navykání: pouze opakováním situace (reaguji hned při vzniku situace)
b) senzibilizace/zvyšování citlivosti: opak habituace - prostupné přivykání (reakce narůstá
c) vtiskávání: rychlé učení mláďat, souvisí s instinkty
d) asociování/podmiňování: 1) klasické: vytvoření podmíněného reflex pouhým opakováním podnětu; (Pavlov – světlo = žrádlo)
2) instrumentální/operativní: metoda pokus-omyl; nejen opakování, ale I účinek na chování (Thorndike – kočka v kleci, holub a zrní
e) vhledem: bez metody pokus – omyl dosáhneme cíle na základě vidění vztahů mezi podněty (gesstalt psychologie – opice a banán)
f) nápodobou: napodobování chování zkušenějších
_______________________________________________________(specificky lidské formy učení)
g) sociální: observační učení na vyšší úrovni; pozorování pozitivních i negativních modelů a identifikace (ztotožňování se vzorem)
h) senzomotorické: řetězec pohybových reakcí vytvářejících dynamický stereotyp (=senzomotorická dovednost)
i) kognitivní/poznávací: za účasti poznávacích procesů; vytváření kognitivních map/sítí -> použití myšlení může být verbální, na základě memorování a řešení situací
Jaké existují druhy sociálního učení?
- OBSERVAČNÍ (pozorování modelů)
- NÁPODOBA (přebírání a šíření určitého jevu skrze soc. prostředí)
- IDENTIFIKACE (ztotožnění s idolem - přejímání chování)
- ANTICIPACE (učení pozitivní negativní motivací stran sociální skupiny)
- ASOCIACE (souvislost mezi pojmy)
Uveďte, jak se vytváří myšlenkové mapy a k čemu Vám mohou posloužit při studiu.
Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné obrázky vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti. Může být využívána například k učení, plánování nebo řešení problémů.
- zapisování dat
- vytváření asociacímezi jednotlibými pojmy
- organizace myšlenek
- vypisování poznámek
- plánování - výběr postupu
- lepší zapamatování si
- definování problému/tématu
- orientace v informačních zdrojích
- vyhledávání informací a formulace dotazů
- analýza/syntéza a vyhodnocování zpětné vazby
Vzpomenete si alespoň na 4 didaktické zásady? Dokážete je vysvětlit?
- SYSTEMATIČNOSTI - žáci lépe chápou a zapamatují si poznatky, které jsou logicky uspořádány
- UVĚDOMĚLOSTI - vyjadřuje žákovo porozumění smyslu svého učení a předmětu učení
- POSTUPNOSTI - od jednoduchého ke složitějšímu, od blízkého k vzdálenějšímu, od známého k neznámému, od konkrétního k abstraktnímu a obecného ke zvláštnímu apod.
- NÁZORNOSTI - podporování abstraktní představy praktickým modelem
- SPOJENÍ TEORIE S PRAXÍ - nejen teoretické znalosti, ale i na praktické dovednosti
- VĚDECKOSTI - učitel by měl neustále sledovat změny ve vědeckých disciplínách
- TRVALOSTI - osvojování učiva tak, aby byly osvojené trvale
- INDIVIVUÁLNÍHO PŘÍSTUPU K ŽÁKŮM - respektovat individuální znaky žáků, jejich zdravotní stav, rodinné zázemí, zájmy, vlastnosti, kulturní kontext, úroveň myšlení apod
- KOMPLENÍHO ROZVOJE ŽÁKOVY OSOBNOSTI - v rámci výuky rozvíjet všechny základní komponenty osobnosti žáka
- ZPĚTNÉ VAZVY A HODNOCENÍ - systematicky sledovat a zaznamenávat vývoj, procesy učení a vzdělávací pokrok každého dítěte a pravidelně jim poskytují srozumitelnou zpětnou vazbu k jejich práci
Uveďte alespoň 4 formy vhodné pro vzdělávání dospělých, jaké jsou jejich výhody a nevýhody
- PREZENČNÍ (+ dostatek ćasu pro studium, prostor vstřebat látku; - omezené možnosti práce)
- KOMBINOVANÁ (+ studium podporou vyučujícího, neomezuje při práci; - potřeba dobrého osobního time-mangementu)
- VEČERNÍ (+ prezenční výuka bez omezení práce; - vyžaduje velkou časovou investici)
- DÁLKOVÁ (+ možnost rozložit i studium dle vlastního uvážení; - potřeba organizace, minimální podpora vyučujících, pouze skrze média)
K čemu je ve vzdělávání hodnocení? Jakou může mít podobu? Jaká má úskalí?
Hodnocení poskytuje žákovi zpětnou vazbu, aby věděl, co se naučil, co zvládl, v čem se může zlepšit, jak dále postupovat, jaký si vytvořit plán dalšího vzdělávání.
formy: (známkami, slovní, vnitřní, sociálně normované, průběžné, závěrečné…)
úskalí:
např. kvantitativní hodnocení známkami nemusí poskytnou plnou zpětnou vazbu a nevypovídá o komplexních schopnostech žáka; naopak pouze slovní hodnocení neposkytuje prostor ke kvantittivnímu srovnání
Co znamená “heuristika”? Jaké heuristické přístupy k řešení problémů znáte?
V psychologii představuje heuristika soubor jednoduchých efektivních pravidel, pevně zakódovaných evolučním procesem nebo učením, které určují, jak se lidé rozhodují, jakým způsobem přichází ke svému úsudku a jak řeší problémy, zvláště pokud jsou to problémy komplexní nebo k rozhodování chybí dostatek informací.
např.:
- metoda “pokus-omyl”
- medota “Monte Carlo” (zavřu oči a zabotnu prst)
- reprezentativnosti (čím víc se podobám určitému typu lidí, tím lépe padám do dané kategorie)
- použitelnosti/dostupnosti (založena na právě soatupných informacích - informaci kterou mám, vyhodnotím jako správnou a použiju ji
- iluzorní (zdánlivá) korelace (věci které se vyskytnou společně patří k sobě)
- efekt alešného konsensu (předpokládám, že jiní lidé přemýslí a chovají se stejně jako já)
Vysvětlete, jak byste provedli v nějaké skupině brainstorming, pro jaký typ problémů je vhodný?
- Zadejte jasné téma nebo problém.
V brainstormingu se skupina musí soustředit na hledání řešení jen jednoho problému.
- Určete toho, kdo bude nápady zapisovat.
Zpravidla je nejlepší, když skupina stojí před flipchartem. Jeden její člen je přitom určen jako zapisovatel, který bude rychle zaznamenávat všechny nápady, jež se během porady vynoří. Měl by to být někdo, kdo je zběhlý v jazyce, který se během porady používá.
- Nekritizujte ani nehodnoťte.
Každý návrh je zapsán bez jakékoliv diskuse o jeho hodnotě. Jakmile jste shromáždili všechny nápady, můžete pokračovat s fází jejich hodnocení.
- Soustřeďte se na generování co nejvíce nápadů.
Kvantita je v tomto okamžiku důležitější než kvalita.
- Snažte se o co nejšílenější nápady.
Facilitátor by měl skupinu povzbuzovat, aby předkládala nápady bláznivé i seriózní.
- Stavte na nápadech ostatních.
Pravidla 4 a 5 jsou důležitá, protože stimulují skupinu, aby vylepšila nápady jiných tím, že bude zajímavým a neobvyklým způsobem propojovat různé návrhy.
- Udržujte co nejrychlejší předkládání nápadů.
Facilitátor by se měl snažit o vyvolání pocitu naléhavosti, energičnosti, zábavy - a dokonce i jistého pocitu vzrušení. Skupina by měla být neustále povzbuzována, aby přicházela s dalšími a dalšími nápady. To pochopitelně klade nároky na osobu facilitátora.
Vysvětlete, co znamená pojem “funkční fixace”. Zkuste se zamyslet nad tím, jak ji můžeme překonat.
Funkční fixace je kognitivní zkreslení, které nám říká, že každý předmět má svou specifickou funkci, ke které slouží. Pojem jako první definoval roku 1945 psycholog Karl Duncker. K překonávání funkční fixace slouží kreativita. Koncept funkční fixace spadá do gestalt psychologie.
Tvořivost (kreativita) je proces produktivního myšlení. Abychom mohli produktivně myslet, často musíme funkční fixaci překonávat. Řešení překonávající funkční fixaci považujeme za zajímavá a neotřelá. Např. oblíbený seriál MacGyver definoval slangový výraz “zmacgyverovat problém” (v češtině nepoužíváme). Hlavní hrdina seriálu je proslulý tím, že přichází s novými řešeními krizových situací, např. použije čokoládovou tyčinku k zastavení proudu kyseliny, příp. deaktivuje bombu kancelářskou sponkou.
EXPERIMENT SE SVÍČKOU
Experiment se svíčkou patří k nejznámějším experimentům demonstrujícím funkční fixaci. Úkolem participantů je připevnit svíčku (nebo svíčky) na zeď, údajně kvůli realizaci zrakového experimentu. Mají k dispozici připínáčky, lepenkové krabičky, kancelářské sponky, svíčky a tužky. V experimentu jsou dvě podmínky:
- Připínáčky jsou mimo lepenkové krabičky. V tomto případě se participanti rychle dovtípí, že lze připevnit lepenkové krabičky na zeď a svíčky umístit do nich.
- Připínáčky jsou v lepenkových krabičkách. V tomto designu je úspěšnost pouze poloviční. Funkční fixací je v tomto případě přesvědčení, že krabičky slouží k uchovávání připínáčků.
Popište tzv. „základní atribuční chybu“. Uveďte příklad zreálného života, kde tato chyba má vliv na lidské myšlení.
Atribuční chyba = obecné zkreslení procesů přisuzování; projevuje se tím, že při vysvětlování chování ostatních lidí má člověk sklon nahodnocovat osobní vlastnosti člověka a podceňovat úlohu situace prostředí.
Atribuční chyba je zvláště zřetelná tehdy, když porovnáváme vlastní chování s chováním druhých lidí. Když přemýšlíme o vlastním chování, máme tendenci usuzovat na situační příčiny - zohledňujeme tedy situaci, ve které se nacházíme, a to, jak ovlivňuje naše jednání. Pokud ale pozorujeme jednání druhých, vysvětlujeme si je spíše jejich vlastnostmi a názory, a to i tehdy, když jde o úplně stejnou událost.
příklady atribučních chyb
Popište tzv. „základní atribuční chybu“. Uveďte příklad zreálného života, kde tato chyba má vliv na lidské myšlení.
Atribuční chyba = obecné zkreslení procesů přisuzování; projevuje se tím, že při vysvětlování chování ostatních lidí má člověk sklon nahodnocovat osobní vlastnosti člověka a podceňovat úlohu situace prostředí.
Atribuční chyba je zvláště zřetelná tehdy, když porovnáváme vlastní chování s chováním druhých lidí. Když přemýšlíme o vlastním chování, máme tendenci usuzovat na situační příčiny - zohledňujeme tedy situaci, ve které se nacházíme, a to, jak ovlivňuje naše jednání. Pokud ale pozorujeme jednání druhých, vysvětlujeme si je spíše jejich vlastnostmi a názory, a to i tehdy, když jde o úplně stejnou událost.
PŘÍKLADY ATRIBUČNÍCH CHYB:
1. Pokud do nás někdo vrazí v obchodě, automaticky usoudíme, že je neopatrný, zamšlený, nesousředěný, nedívá se kolem.
- Když někdo selže u zkoušky, kterou jsme my s přehledem zvládli, usoudíme ze je líný, nevěnoval se učení, nebo nemá doma dobré podnánky, aby se naučil.
- Lidi, kteří se ještě po třicítce neusadili, mají fóbii ze závazku.
