Buňka a její organizace Flashcards
(19 cards)
PRO/EUKARYOTNÍ BUŇKA
PRO/EUKARYOTNÍ BUŇKA
- Organismy, jejichž buňky neobsahují jádro – prokaryota (pro = před, karyon = jádro)
- Dělí se na archebakterie a (eu)bakterie
- Organismy s buňkami s jádrem a jinými organelami se nazývají eukaryota (eu = skutečný)
BAKTERIE
BAKTERIE
- Archebakterie, ačkoli žijí v extrémních prostředích (sopky, mořské hlubiny, žaludek krávy),
jsou na molekulové úrovni blíže člověku než eubakterie
- Bakterie jsou obvykle malé a dělí se přehrádečným dělením (za 11 hodin z 1 bakterie až 109
nových)
- Živí se nejrůzněji: např. anaerobně heterotrofně (Vibrio cholerae), aerobně fototrofně
(fotosyntéza – sinice), aerobně chemotrofně (Beggiatoa)
o Beggiatoa – bakterie žijící v sirném prostředí, kde oxiduje sirovodík na síru a získává tak
energii pro fixování uhlíku i ve tmě (žluté kroužky jsou usazeniny produktu oxidace
sirovodíku, tj. elementární síry)
o Vláknitá sinice Anabaena je součástí planktonu a vyznačuje se schopností fixovat velké
množství dusíku
ORGANIZACE EUKARYOTICKÉ BUŇKY
povrch (typy), protoplazma, protoplast, cytosol
ORGANIZACE EUKARYOTICKÉ BUŇKY
- Eukaryontní buňka je ohraničena buněčným povrchem který tvoří cytoplazmatická
membrána, u rostlin, hub a některých živočišných buněk také buněčná stěna
- Živý obsah buňky je označován jako protoplazma a je tvořen cytoplazmou a karyoplazmou
- Rostlinná buňka zbavena buněčné stěny – protoplast
- Eukaryontní buňky se vyznačují výraznou vnitrobuněčnou kompartmentací kterou
zabezpečují biologické membrány a tyto kompartmenty zabezpečující specifické funkce v
buňce
- Vnitřní prostor buňky je vyplněn cytosolem (cytoplazma bez organel), který obklopuje
jednotlivé buněčné organely
STRUKTURA EUKARYOTNÍ BUŇKY
STRUKTURA EUKARYOTNÍ BUŇKY
- Buněčné organely ohraničené dvojitou membránou:
o Jádro
o Mitochondrie
o Chloroplasty
- Buněčné organely ohraničené jednou membránou:
o Endoplasmatické retikulum
o Golgiho aparát
o Vakuoly
o Lyzozomy
o Cytozomy a vezikulární útvary
- Ostatní buněčné komponenty:
o Cytoskelet
o Ribozomy
o Buněčné inkluze
o Centrozom
o Bičíky a řasinky
BUNĚČNÉ POVRCHY
BUNĚČNÉ POVRCHY
- Cytoplazmatická membrána a její deriváty (např. mikroklky, pseudopódie)
- Glykokalix – ochranná funkce, složený z glykoproteinů a peptidoglykanů
- Extracelulární matrix – materiál ukládající se v mezibuněčných prostorech, složená z
proteinů (kolagen, elastin) a glykoproteinů (laminin, fibronektin)
- Buněčná stěna – na povrchu buněk rostlin a hub, dodává buňkám mechanickou pevnost.
Tvořená převážně vlákny polysacharidu celulózy, ale také hemicelulózou a pektiny. U
dřevnatých pletiv se může vyskytovat lignin, u hub chitin, které zvyšují její pevnost
JÁDRO
JÁDRO
- Informační centrum buňky
- Obsahuje genetickou informaci buňky (DNA)
- Jaderné póry – výměna látek mezi jádrem a cytoplazmou
- Jadérko – syntéza RNA (hlavně ribozomální)
MITOCHONDRIE
MITOCHONDRIE
- tvorba energie (Krebsův cyklus, oxidativní fosforylace)
- semiautonomní organela – vlastní DNA
- vnější membrána je hladká, vnitřní je zprohýbaná a její záhyby (kristy) směrují dovnitř
mitochondrie
- uvnitř se nachází základní hmota mitochondrie – matrix
CHLOROPLASTY
CHLOROPLASTY
- Zachytávají a transformují slunečnou energii – fotosyntéza
- Semiautonomní organela – vlastní DNA
- Vnitřek tvoří základní hmota chloroplastu – stroma
- V stromě se nachází systém membránových struktur – thylakoidů, které obsahují chlorofyly a
mohou se seskupovat do tzv. gran (thylakoidy stromy, thylakoidy gran)
ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM
ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM
- Hladká a drsná forma, membrána drsné formy ER obsahuje ribozomy
- Syntéza buněčných proteinů, ale také proteinů určených pro extracelulární využití a
biomembrán
- Podílí se na regulaci koncentrace Ca2+ v cytoplazmě
GOLGIHO APARÁT
GOLGIHO APARÁT
- Heterogenní komplex lamelárních cisteren a vezikul
- Chemická modifikace (glykozylace, sulfatace, speciální proteolýza) látek syntetizovaných v
ER a jejich třídění a distribuce v buňce
- cis-pól – příjem látek z ER, trans-pól – sekretorická část GA
VAKUOLY
VAKUOLY
- Ohraničené tonoplastem, typické pro rostlinnou buňku
- Obsah tvoří vodný roztok rozličného chemického složení
- Role v osmotických procesech buňky, udržování buňky v turgescentím stavu, lytická funkce,
ukládání meziproduktů metabolizmu, zásobních a odpadních látek
LYZOZOMY
LYZOZOMY
- Katabolické biochemické procesy
- Přítomnost velkého množství hydrolytických enzymů – hydrolýza proteinů, nukleových kyselin,
sacharidů a tuků
- Degradace buněčných struktur a membrán
CYTOZOMY
CYTOZOMY
- Organely podobné lyzozomům vznikající z GA a ER
- Obsahují určité typy enzymů a slouží na rozklad a přeměnu určitých látek, příp. detoxifikaci
o Peroxizomy (oxidázy, katalázy) – detoxifikace reaktivních forem kyslíku, vznik a
degradace H2O2, ale také obsahují enzymy b-oxidace mastných kyselin –
metabolismus lipidů
o Glyoxyzomy (enzymy glyoxalátového cyklu) – proměna tuků na sacharidy
(glukoneogeneze)
o Urikozomy (urikázy)
o Hydrogenozomy (hydrogenázy)
VEZIKULÁRNÍ ÚTVARY
VEZIKULÁRNÍ ÚTVARY
- Vezikuly sloužící na transport látek do a z buňky a vezikuly zabezpečující transport látek mezi
organelami a na místo jejich určení v buňce:
o Endocytoza
o Exocytoza
o Třídění a recyklace
CYTOSKELETq
CYTOSKELET
- Prostorová síť tubulárních a vláknitých proteinových útvarů v cytoplazmě
- Délka vláken se mění přidáváním či odbouráváním jednotek
- Opora a pohyb buňky, rozložení a pohyb organel, transport látek v buňce, řízení dějů v průběhu
dělení a diferenciace buňky
o Mikrotubuly
o Intermediární filamenta
o Aktinová vlákna
OSTATNÍ BUNĚČNÉ KOMPONENTY
OSTATNÍ BUNĚČNÉ KOMPONENTY
- Buněčné inkluze
o Soubor produktů látkové výměny a metabolické činnosti buňky, mohou mít zásobní
anebo odpadní funkci (tukové krůpěje, glykogenová zrna, krystalky bílkovin, pigmenty,
exkrety)
- Centrozom
o Tvořen párem navzájem kolmo orientovaných centriol, organizování mikrotubulů při
buněčném dělení
- Bičíky a řasinky
o Vláknité výběžky buňky obsahující soubor mikrotubulů (centrální pár mikrotubulů
obklopuje 9 periferních párů), pohyb buňky
ROZDÍL MEZI ROSTLINNOU A ŽIVOČIŠNOU BUŇKOU
ROZDÍL MEZI ROSTLINNOU A ŽIVOČIŠNOU BUŇKOU
- Rostlinná buňka:
o Plazmatická membrána + buněčná stěna
o Chloroplasty (plastidy)
o Systém vakuol – zpravidla velká centrální vakuola
o Jiné buněčné inkluze (např. zásobní polysacharid škrob)
o Dělicí vřeténko – amorfní oblast, centrifugální dělení buňky (ze středu – fragmoplast)
- Živočišná buňka:
o Nemá buněčnou stěnu, plastidy, má jen malé vakuoly (žádné)
o Jiné buněčné inkluze (např. zásobní polysacharid glykogen)
o Dělicí vřeténko – organela centrozom, centripetální dělení buňky (zaškrcování – vznik
buněčné přepážky)
VELKÉ JEDNOBUNĚČNÉ ORGANISMY
VELKÉ JEDNOBUNĚČNÉ ORGANISMY
- Z hlediska fylogeneze rozeznáváme dva pojmy:
o Polymerizace = zmnožení organel
o Oligomerizace = redukce počtu zmnožených organel a jejich morfologická a funkční
specializace
DIFERENCIACE LIDSKÝCH BUNĚK
DIFERENCIACE LIDSKÝCH BUNĚK
- buňky se stejným genomem (v jednom lidském organismu) mohou diferenciovat do různých
typů a mít různé funkce
o Buňky epitelu (vnější a vnitřní povrchy těla)
o Pojivová tkáň (fibroblasty, kosti, tukové buňky)
o Krev (červené a bílé krvinky)
o Nervová tkáň (neurony)
o Zárodečné buňky (spermie a vajíčka)
o Sval (buňky kosterního, hladkého a srdečního svalstva)
o Smyslové buňky (vláskové buňky v uchu nebo tyčinky v oční sítnici)
