historie, úvod

Question 1

historie mikroskopů

Answer 1

bratři Janssenovci - 1.
galileo galiei

Question 2

první pozorování biologických objektů

Answer 2

R. Hook

Question 3

podrobnější popis bb, mikroskopická anatomie

Answer 3

Buňku podrobněji popsali až v roce 1671 M. Malpighi a N. Grew: ve svých pracích však
připisovali nejdůležitější roli buněčné stěně a nebrali do úvahy samotný obsah buňky. Položili
základy novému oboru – mikroskopické anatomii

Question 4

pozorování živých bb

Answer 4

Živé buňky jako první pozoroval až A. van Leeuwenhoek, kterým, mimo jiné, pozoroval
bakterie a v roce 1674 popsal řasu Spirogyra – počátek mikrobiologie.

Question 5

Buněčná teorie (historie)

Answer 5

l J. E. Purkyně - de novo, pojem protoplazma (základní živá hmota)

základní postuláty buněčné teorie (1838–1839 T. Schwann a M. Schleiden)
1. všechny živé organismy se skládají z jedné nebo více buněk
2. buňka je základní jednotkou všech živých soustav (1858 R. L. K. Virchow)
3. nové buňky mohou vzniknout pouze z již existujících buněk

Question 6

moderní bb teorie

Answer 6

o 1. všechny organismy se skládají z jedné nebo více buněk nebo jsou na buňkách
závislé (viry)
o 2. buňka je základní strukturní a funkční jednotkou všech živých soustav
o 3. buňky vznikají z již existujících buněk buněčným dělením
o 4. buňky nesou genetický materiál a při dělení jej předávají dceřiným buňkám
o 5. chemické složení buněk je v zásadě stejné
o 6. uvnitř buněk se odehrávají v zásadě stejné procesy (metabolické, energetické,
biochemické…)

Question 7

moderní mikroskopovací metody

Answer 7

Fluorescenční mikroskopie – využití fluorescenčních barviv a specifických fluorescenčních
sond a světla určitých vlnových délek
- Elektronová mikroskopie – rastrovací elektronová mikroskopie (SEM), transmisní elektronová
mikroskopie (TEM), zdroj záření – usměrněný svazek elektronů
- Laserová konfokální mikroskopie – využití laserových paprsků přesně definovaných vlnových
délek, optické řezy, 3D rekonstrukce

Question 8

chemie živých soustav (historie)

Answer 8

1824 F. Wöhler syntetizoval kyselinu šťavelovou a později dokonce močovinu,
bylo uznáno, že v živých organismech platí stejná chemie a fyzika jako v neživém světě
- J. von Liebig založil fyziologickou chemii, z níž se začátkem 20. st. vyvinula biochemie

Question 9

metabolismus (historie)

Answer 9

• H. A. Krebs objevil močovinový (1932) a spolu s H. L. Kornbergem potom i citrátový cyklus
  (1937), nazývaný také Krebsův

Question 10

izolace nukleinu - DNA (history)

Answer 10

• F. Miescher a R. Altmann poprvé izolovali z bílých krvinek látky bohaté na fosfor „nuclein“
  dnes známou pod zkratkou DNA (1871) a později P. Levene zjistil, že DNA se skládá z cukrů,
  fosfátů a bazí, její struktura však zůstávala záhadou

Question 11

genetický kód (history)

Answer 11

Práce vědců O. T. Averyho, A. Hersheye, M. Chasové prokázaly, že DNA představuje
genetický kód

Question 12

objevení struktury DNA (history)

Answer 12

Společnou prací F. Cricka, J. D. Watsona, M. H. F. Wilkinse a R. Franklinové byla pomocí
rentgenové difrakce objevena dvoušroubovicová struktura DNA

Question 13

centrální dogma (history)

Answer 13

V roce 1957 F. Crick prezentoval centrální dogma molekulární biologie ukazující vztah mezi
DNA, RNA a proteiny

Question 14

triplety = kodony (history)

Answer 14

V dalších výzkumech F. Crick prokázal, že genetický kód se skládá z nepřekrývajících se
tripletů bazí – kodonů

Question 15

rozluštění genetického kódu (history)

Answer 15

V roce 1965 M. W. Nirenberg, H. G. Khorana a R. W. Holley rozluštili genetický kód

Question 16

proteiny – albumin (history)

Answer 16

• Už ve starověku byla shledána podobnost mezi tvrdnutím vaječného bílku a srážením mléka –
  látku, která za těmito procesy stála, nazval Plinius St. albumin („z vejce“)

Question 17

poměr C:H:N:O

Answer 17

G. J. Mulder v letech 1837-1838 publikoval zjištění, že známé bílkoviny mají zhruba stejný
poměr prvků C:H:N:O a že by se tedy mohli nejspíše skládat ze stejného typu dlouhých
molekul;

Question 18

pojem protein

Answer 18

J. J. Berzelius tuto látku považoval za základní, prvotní složku potravy, a proto ji označil
pojmem protein

Question 19

identifikace rozkladu proteinů - aminokyseliny

Answer 19

• Mulder dokonce identifikoval také produkt rozkladu bílkovin – aminokyseliny

Question 20

proteiny z aminokyselin

Answer 20

Nezávisle na sobě F. Hofmeister a E. Fischer vyslovili na téže konferenci v roce 1902
hypotézu, že proteiny se skládají z aminokyselin

Question 21

důkaz, že se proteiny skládají z aminokyselin

Answer 21

Důkaz této teorie podal F. Sanger v roce 1949, když popsal primární strukturu
inzulínu

Question 22

bílkoviny = jasně definované látky

Answer 22

Pomocí analytické ultracentrifugace ukázal T. Svedberg nakonec, že bílkoviny jsou
jasně definovanými látkami

Question 23

základní modely struktury proteinů

Answer 23

V roce 1951, na základě struktury aminokyselin, peptidů a planarity peptidových vazeb
L. Pauling se svými kolegy navrhli α-helix a β-skládaný list jako základní modely
struktury proteinů

Question 24

důkaz denaturace

Answer 24

Až v roce 1910 ukázali H. Chick a C. J. Martin, že od starověku známému vysrážení
bílkovin předchází jejich denaturace – tj. ke změně přirozeného poskládání řetězce
aminokyselin (sekundární, terciární struktura)

Question 25

genetická mutace - problém s daným proteinem - nemoc

Answer 25

o L. Pauling spojil poprvé v dějinách genetickou mutaci u pacientů, kteří měli určitou nemoc, s deformací v jejich konkrétním proteinu (v tomto případě se jednalo o hemoglobin)