další pernatá zvěř + onemocnění zvěře Flashcards

(83 cards)

1
Q

Rozšíření holuba doupňáka

A

Evropa (kromě nejjižnějších a nejsevernějších částí), západní Sibiř, Kazachstán, severozápadní Afrika
V ČR pravidelně hnízdí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Biotop holuba doupňáka

A

Světlé listnaté a smíšené lesy

V nížinách a středních polohách, v horách až do 1200 m n. m.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Sociální struktura a tah holuba doupňáka

A

Převážně tažný druh
Pravděpodobně tvoří stálé páry
Odlétá zimovat v září a říjnu, vrací se hnízdit od poloviny února a v březnu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Tok holuba doupňáka

A

Samec při svatebním letu krouží s pomalými mohutnými záběry křídel, klouzavý let s vysoko zvednutými křídly nad zády

Partneři se navzájem čechrají, krmí, honí se a uklánějí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Hnízdění a mláďata holuba doupňáka

A

V dutinách stromů (často po datlu černém), nevystýlají, 2-3 snůšky ročně po dvou vejcích bílé barvy, v sezení se střídají

Inkubační doba 16-17 dnů

Prvních 10 dnů mláďata krmena „holubím mlékem“ (výměšek sliznice volete), poté částečně natrávenou potravou z volete, péče trvá 18-30 dní
Mláďata dospívají v 1. roce

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Potrava holuba doupňáka

A

Převládají semena ladem ležící na zemi, výjimečně plži

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Početnost holuba doupňáka

A

V Evropě 520 000-730 000 párů
V ČR 4000-7000 párů, na jižní Moravě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Legislativa holuba doupňáka

A

Málo dotčený
BERN III., BDIR II/2

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Rozšíření holuba hřivnáče

A

Celá Evropa mimo Island a sever Skandinávie, v severní Africe a část Asie

v ČR pravidelně hnízdí, často v městských parcích, zahradách, hřbitovech (synantropizace)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Biotop holuba hřivnáče

A

Ve všech typech lesů až po horní hranici 1280 m n. m.

V mimo hnízdní době na otevřených polích

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Tah holuba hřivnáče

A

Tažný druh

Zimuje ve Středomoří a v jihozápadní Evropě, odlétá koncem září, vrací se koncem února a v březnu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Tok holuba hřivnáče

A

Pětislabičné „huhúhuhuhú“

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Hnízdění a mláďata holuba hřivnáče

A

Na stromech, skalních výběžcích, římsách budov, hnízdo jednoduše a řídce postaveno z větviček, stavějí oba partneři
Od konce března snáší samice 2 bílá vejce, střídavě na nich sedí 15-17 dní

Krmí zprvu „holubím mlékem“ poté natrávenou potravou, mláďata jsou vzletná po 3-4 týdnech a dospívají v následujícím roce
Hnízdí 2-3x do roka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Potrava holuba hřivnáče

A

97% rostlinná (semena obilí a jehličnanů, hrách, bukvice a žaludy)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Početnost holuba hřivnáče

A

Evropa – 9-17 milionů párů

V ČR – 150 000-300 000 párů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Legislativa a doba lovu

A

Doba lovu: 1.8. - 31.10.

BDIR III./1, EUR S

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Další zástupci měkkozobých kromě holubů..

A

Hrdlička divoká (Streptopelia turtur), Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Rozšíření sojky obecné

A

Velká část Eurasie, zasahuje i do severní Afriky, chybí jen na Islandu a na severu Skandinávie a Ruska

V ČR - vyskytuje se až do 1 370 m n. m., hnízdí do 1 200 m n. m.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Stanoviště sojky

A

Všechny typy lesů, zvláště listnaté a smíšené, proniká do měst

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Tah sojky

A

Stálý nebo přelétavý druh, jen někteří mladí ptáci migrují víc jak 100km daleko.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Tok sojky

A

Od počátku března se tvoří hnízdní páry

Hejna se shromažďují v korunách vysokých stromů a pak se jednotlivé páry zase rozlítají

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Hnízdění a mláďata sojky

A

Hnízdo staví oba v korunách jehličnanů i listnáčů, ze suchých větviček a vystýlají ji kořínky a úlomky rostlin

Samice snáší 5-7 šedozelených, hustě olivově tečkovaných vajec, ona zahřívá a samec jí krmí

Inkubační doba 16-19 dnech, mláďata krmena cca 20 dnů, dospívají v 2. roce života

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Potrava sojky

A

Sezóně proměnlivá – na podzim a v zimě převážně rostlinná (semena, šípky, žaludy, bukvice) na jaře a v létě spíš živočišná (hmyz, ještěrky a žáby, drobní hlodavci)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Početnost sojky

A

V Evropě – 6-13 milionů párů

V ČR – 170 000-340 000 párů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Legislativa sojky
Nelze lovit Málo dotčený EUR S, BDIR II/2
26
Význam sojky pro myslivost
Ochrana lesa (lov kalamitního hmyzu a lesních hlodavců), roznášeni žaludů Škodí hnízdům ptáků, sama je kořistí jestřába
27
Rozšíření straky obecné
Celá Evropa, severní Afrika, velká část Asie a západ severní Ameriky V ČR hojně žije a hnízdí v nižších polohách
28
Biotop straky
Krajiny kde se střídají pole a louky s remízy, stromořadím a porosty podél vod, nemá ráda souvislé lesy, pronikla i do měst
29
Tah straky
neodlétá, stálý druh
30
Hnízdění a mláďata straky
Hnízdo staví oba partneři, charakteristická stříška, ze suchých větvi, zpevněno hlínou a vystlané kořínky, listím i srstí Staví více hnízd (snáší jen do jednoho), vysoko na stromech i v nižších keřích, na ovocných stromech Od poloviny března samice snese 5-7 nazelenalých hnědě skvrnitých vajec, sedí sama 17-18 dní, samec jí krmí O mladé se starají oba, 22-27 dní v hnízdě a 3-6 týdnů po vyvedení, dospívají v následujícím roce
31
Potrava straky
Všežravec, ve městech se živí i odpadky, naučili se vybírat koše i popelnice
32
Početnost strak
V Evropě – 7,5-19 milionu párů V ČR – 50 000-100 000 párů
33
Legislativa a doba lovu straky
Doba lovu: 1.7.-28.2. málo dotčená
34
Význam pro myslivost straky
škodí ptačím hnízdům
35
Další zástupci krkavcovitých kromě sojky a straky:
Vrána černá (Corvus corone), Kavka obecná (Corvus monedula), Havran polní (Corvus frugilegus), Vrána šedá (Corvus cornix), Krkavec velký (Corvus corax)
36
Jací ptáci patří mezi chřástalovité?
Chřástal polní (Crex crex) Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) Lyska černá (Fulica atra)
37
Rozšíření lysky černé
Velká část Eurasie, severní Afrika, Indonésie, Austrálie V ČR nížiny až do 800 m n. m.
38
Biotop lysky
Stojaté a tekoucí vody zarostlé pobřežní vegetací
39
Tah lysky a mono/polygamie?
Páry stálé, staří ptáci se vracejí na stejné hnízdiště
40
hnízdění lysky
Staví oba partneři, téměř vždy na vodě v trsech rákosů, hnízdo stavěno z úlomků rákosí a rostlin, má šikmý můstek k hladině vody Od dubna snáší samice 5-10 světle žlutých až šedých, hnědě skvrnitých vajec, v sezení se střídají oba po dobu 21-24 dní, hnízdí dvakrát Mláďata zůstávají v hnízdě 2-3 dny, poté následují rodiče na vodu kde se o ně starají dalších 8 týdnů, dospívají v 1. roce
41
Potrava lysky
Převážně rostlinná (zelené části a semena vodních rostlin), živočišná se skládá z larev hmyzu, malých ryb a pulců Potravu sbírají až 8m pod hladinou, na souši zřídka
42
Početnost lysky
V Evropě 1,3-2,3 milionů párů V ČR 20 000-40 000 párů
43
Legislativa a doba lovu lysky
Doba lovu: 1.9.-30.11. málo dotčená
44
Jaká pernatá zvěř patří mezi slukovité?
Sluka lesní (Scolapax rutsicola), Bekasina otavní (Gallinago gallinago), Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)
45
Rozšíření sluky lesní
Většina Evropy a Asie V ČR spíš v pahorkatinách až horách, vzácně v lužních lesích
46
Biotop sluky lesní
Lesy všeho druhu vlhčích míst, podmáčené porosty kolem řek, prameniště, vlhké paseky
47
Tah a mono/polygamie sluky
Polyandrie, přilítají hnízdit v březnu
48
Tok sluky
Vysoké pískání „psi“ nebo „ist“ a hlubší kvorkání „kvor“
49
Hnízdění a mláďata sluky
Na zamokřených místech poblíž kmenů stromů, jamka vystlaná suchou trávou a listím Od konce března snáší slepička 4 nažloutlá až nahnědlá skvrnitá vejce, sedí na nic 20-21 dnů Mláďata po vylíhnutí a oschnutí opouštějí hnízdo s matkou, která se o ně stará další 5-6 týdnů, pohlavně dospívají v 1. roce
50
Potrava sluky lesní
Převážně červi, hmyz a jeho larvy Potravu sbírá na vlhkých místech, vyhledává ji hmatovými tělísky na zobáku
51
Početnost sluky lesní
Evropská populace – 1,8-6,6 milionů párů V ČR – 2000-4000 párů
52
Legislativa sluky
Nelze lovit Málo dotčený SPEC 3, BDIR II/1, III/2, BERN III., BONN II.
53
Význam pro myslivost sluky
myslivecky ceněná
54
Obecná charakteristika dravců
Tělesné adaptace spojené se způsobem obživy = lov Noha chápavá – spár Zobák zahnutý, s ostrou špicí horní čelisti, kořen kryt ozobím Binokulární vidění Samice jsou větší jak samci
55
Rozšíření káně lesní
Celá Evropa a velká část Asie krom nejsevernějších částí V ČR všude, nejhojnější dravec
56
Biotop káněte
Lesy všeho druhu a velikostí, loví na otevřených plochách, hnízdí až do 1200 m n. m.
57
Tah a mono/polygamie káněte
Monogamní Stálý, přelétavý i tažný
58
Tok káněte
Od konce února, kroužení, lety střemhlav a krátké rychlé přelety mňoukavé „vjiéé“
59
Hnízdění a mláďata káněte
Jedno hnízdo používané více let, v lese na stromech, i na stožárech elektrického vedení nebo nízkých křovinách, tvořeny větvemi, výstelka někdy chybí samice snáší 3-4 namodralá vejce s rezavými skvrnami, samice sedí 33-35 dní, samec přináší potravu 50 dní péče v hnízdě, 50 dní mimo rodiče mláďata stále přikrmují, dospívají v 2. roce
60
Potrava káněte
Drobní savci (hraboš), ptáci a plazi Přiživování na mršinách
61
Početnost káněte
Evropa – 0,71 milionů párů V ČR – 11 000-14 000 párů
62
Legislativa káněte
Nelze lovit CITES II.
63
Význam káněte pro myslivost
Likviduje hlodavce co škodí lesu
64
Jaké další druhy patří mezi dravce?
Včelojed lesní (Pernis apivorus), Krahujec obecný (Accipiter nisus), Jestřáb lesní (Accipiter gentilis), Orel mořský (Haliaeetus albicilla), Sup bělohlavý (Gyps fulvus), Motáci, Luňáci,..
65
Jaké virové onemocnění mohou zvířata přenášet?
vzteklina, klasický a africký mor prasar, aujeszkyho chorova, ptačí chřipka
66
Jaké bakteriální onemocnění může zvěř přenášet?
tuberkulóza, brucelóza, tularémie, salmonelóza, botulismus, chlamydióza ptáků - ornitóza
67
Jaká plísňová onemocnění může zvěř přenášet?
trichofytóza (opar lysivý)
68
Jaká parazitární onemocnění může zvěř přenášet?
toxoplazmóza, trichinelóza, svrab
69
Vzteklina
- RNA – rhabdovirus - Všichni teplokrevní - Zoonóza - Sliny, kousnutí, poranění kůže - příznaky – silné bolesti v místě kousnutí, poruchy polykání, slinění, strach a změny v chování, denní aktivita, ochrnutí → smrt - místo infekce -> mozek -> slinné žlázy ->…. - rezervoár – volně žijící masožravci - povinné hlášení - forma: tichá (počáteční, excitační, paralytické) / zuřivá (bez excitační fáze) - nepoživatelné - léčba jen u lidí - očkování - ČR vztekliny prostá od roku 2004
70
Klasický mor prasat - KMP
- Pestivirus – dlouho infekční - Akutní (infarkt) / chronické - povinné hlášení - nepoživatelné
71
Africký mor prasat - AMP
- DNA virus z čeledi Asfariviridae (odolný) - téměř 100 % letalita - Přirozeným rezervoárem viru v Africe je prase bradavičnaté, štětkoun africký a prase pralesní - Rezervoár a přenašeč jsou klíšťáci - Velkým epizootologickým rizikem jsou prasata, která překonala infekci a která se mohou stát trvalými nosiči viru. - povinné hlášení - nepoživatelné - Zvětšená slezina
72
Aujeszyho choroba
- Pseudorabies - Prase – hostitel, rezervoár - Nervy, dýchací potíže, svědění
73
Ptačí chřipka
- chřipkový virus typu A (lidi – podtypy H5 a H7) - H5N1 – v ČR se objevil v r. 2006 - 2017 – v ČR zaznamenán virus H5N8 - Zvýšené riziko – vodní ptáci - Pokles přijmu potravy, produkce vajec, úhyny
74
Tuberkulóza
- mycobacterium - plíce a střeva – zánět – tuberkuly - povinné hlášení - nepoživatelné - zoonóza
75
Brucelóza
- brucella - v ČR téměř vymýcena - povinné hlášení - nepoživatelné - zoonóza - zmetání, záněty intimních míst
76
Tularémie
- Francisella tularensis (zničena při 60°C, rezistentní k chladu) - Výrazně zvětšená slezina - povinné hlášení - zoonóza
77
Salmonelóza
- salmonela - povinné hlášení - zoonóza - nepoživatelné - v chovech je častým onemocněním způsobujícím ztráty a zdravotní závadnost zvěřiny
78
Botulismus
- toxiny bakterií Clostridium botulinum - Nejčastěji vodní pernatá - klinický nález: závisí na množství pozřeného toxinu, slabost, neschopnost pohybu, dýchací potíže, paralýza krku, končetin, křídel, peří je načepýřené, snadno vypadává, nakonec dochází k úhynu - botulotoxin je toxický i pro člověka
79
Chlamydióza ptáků
- Chlamydia psittaci - příznaky při zjevném průběhu - zánět plic a vzdušných vaků - zoonóza - atb.
80
Trichofytóza - opar lysivý
- zoonóza - kruhovité záněty na kůži s olysalou srstí, šupinami a krustou obvykle na hlavě, krku a bedrech - očkování - antimykotika
81
Toxoplazmóza
- Toxoplasma gondii - mezihostitel – všichni teplokrevní živočichové - definitivní hostitel – pouze kočka, resp. kočkovité šelmy
82
Trichinelóza
- Trichinella spiralis, T. britovi, T. pseudospiralis - Příčná svalovina - hostitelé – masožravci, hlodavci, všežravci - infikace člověka – pozřením syrového či nedostatečně tepelně upraveného masa (především z divokých prasat) - nepoživatelné - zoonóza - povinnost vyšetření na svalovce u černé zvěře – tzv. trávící metoda (odebírá se vzorek 10 g z přední končetiny, jazyka nebo bránice ) nebo kompresní metoda (vzorky se odebírají z obou bráničních pilířů, z čelisti, dolní části kýty, mezižeberní svaloviny a svaloviny jazyka - 6 vzorků od 1 zvířete
83
Svrab - prašivina
- lišek a kun - Sarcoptes canis a Otodectes cynotis přenos na lovecké psy - kamzíků – Sarcoptes rupicaprae - černé zvěře – Sarcoptes suis - zoonóza - léčba v jen v zajetí a u psů