prase divoké + doba nouze spárkaté zvěře Flashcards
(27 cards)
Jaké jsou jiné názvy pro prase divoké?
myslivecky: černá zvěř
Lidově: divočák, štětináč, kudrnáč
Rozšíření prasete divokého
původně značná část Eurasie a severní Afrika, dnes díky introdukcím i jiné světadíly
u nás koncem 18. století ve volné přírodě zcela vyhubeno, od poloviny 20. století opětovné rozšíření
dnes se běžně vyskytuje na celém našem území
biotop prasete divokého
výskyt na všech typech stanovišť, včetně sídelních aglomerací, především listnaté lesy, dnes i kukuřičné či řepkové lány
s oblibou navštěvují místa s vodou a bahnitá kaliště
říje prasete divokého
chrutí
od listopadu do ledna, často i jindy
boje samců o samice
březost prasete divokého
16-20 týdnů
bachyně selata rodí (metá) v jednoduše upraveném hnízdě (boudě)
Nejvyšší věk prasete divokého v přírodě
8-10 let, výjimečně až 20 let
mláďata prasete divokého
počet mláďat: 3-12
mláďata hned po narození vidí a jsou velmi čilá, přestože je matka kojí asi 2 měsíce, již ve 2 týdnech ji následují a snaží se sbírat potravu
některé samice mohou pohlavně dospět již po 6. (8.) měsíci věku, samci o několik měsíců později, mláďata z časných vrhů se tak mohou zapojit do reprodukce již v 1. roce života (ve věku selete)
sociální struktura prasete divokého
rodinné tlupy tvořené bachyní, lončáky a letošními selaty
s výjimkou dospělých kanců
někdy se rodinné tlupy spojují do větších skupin s pevnou sociální strukturou
aktivita prasete divokého
celodenní
z důvodu lovu a dalších rušivých podnětů na většině území soumračná a noční, přes den odpočívají v úkrytu v houštinách, rákosinách či polních kulturách
jednotlivé tlupy jsou velmi pohyblivé, za noc mohou urazit i několik desítek km, ale jinak věrné svému území
hlasové projevy prasete divokého
chrochá, funí, mlaská
kňour zbraněmi klektá, seká
selata kvičí
potrava prasete divokého
typický všežravec, velmi rozmanitá potrava, zvláště miluje bukvice
především různé lesní plody, kořínky, kulturní plodiny, houby, drobní obratlovci a hmyz
nepohrdne ani zdechlinami větších zvířat
Doba lovu a legislativa prasete divokého
doba lovu: celoročně
ochranná opatření: není zvláště chráněno
Péče o prase divoké
početnost stále stoupá i přes snahu o redukci populace odstřelem
občasné snížení početnosti způsobováno především výskytem moru prasat v některých lokálních populacích
dnes v potravě převládají zdroje z uměle vytvářených mysliveckých vnadišť a příkrmišť
Vliv prasete divokého na lidskou činnost
škody v lesích nepodstatné (např. vyrýváním sazenic v čerstvých výsadbách či poškozováním lesních oplocenek)
škody na zemědělských plodinách velmi významné (v ČR odhadovány na stovky milionů Kč ročně)
z epidemiologického hlediska zdroj nákaz (např. trichinelóza, mor prasat, Aujeszkyho choroba)
zuby prasete divokého
ze zubů jsou zvláště vyvinuty viditelné špičáky (zbraně)
klektáky = horní špičáky kňoura, páráky = spodní špičáky kňoura
bachyně má háky
Zbarvení prasete
rezavohnědé až černé, odtud myslivecké označení černá zvěř
selata rezavá s podélnými světlými pruhy
zimní srst je obvykle tmavší, v zimě hustá podsada a dlouhé tuhé štětiny, v létě podsada většinou vypadává
Bachor, sádlo a škárou jsou pojmenování pro…
bachor = žaludek
sádlo = tuk
škára = kůže
Období nouze je..
Období, kdy přikrmování má pro zvěř významnou roli
Adaptační mechanismy zvěře na zimní období jsou řízeny změnou..
denního světla
Kdy končí zimní úsporný režim spárkaté zvěře?
zhruba v březnu
Prodlužuje se den, zvyšuje se metabolická aktivita, roste potřeba potravy.
Proč je doba nouze většinou v předjaří?
Metabolická aktivita zvěře se zvyšuje. Současně ale ještě není narostlá vegetace, která by jí pokryla.
V této době zvěř může trpět skutečnou potravní nouzí, často vyhledává řepkové porosty, jelikož jsou z pravidla jedinou v krajině dostupnou zelenou hmotou. Řepka je pro zvěř toxická a vysoký podíl řepky v krmné dávce vede k úhynům.
Proto přikrmování
