fyziologie_wikiskripta Flashcards
(108 cards)
1
Q
buňky neschopné reprodukce
A
- neurony
- erytrocyty
2
Q
nekróza - příčiny
A
- špatný toxický, mechanický či tepelný vliv
- porušují homeostázu buňky
3
Q
nekróza - důsledky
A
- dilatace (zvětšení) endoplazmatického retikula
- alterace (poškození) mitochondrií
- zduření buňky
- ruptura plazmatické membrány
- zánik buňky
4
Q
apoptóza
A
- “naprogramovaná smrt”
- fyziologický proces zániku buňky
- způsobená aktivací genu p53

5
Q
biologická membrána
A
- semipermeabilní
- 3vrstvá
- silná 5 - 10 nm
6
Q
vrstvy biologické membrány
A
- střední - hydrofobní
- propustná pro elektrony
- světlá část
- okrajové - hydrofilní
- tmavé
7
Q
stavba biologické membrány
A
- fosfolipidová 2vrstva
- hydrofilní části orientovány vně
- hydrofóbní dovnitř
- součástí glykoproteiny
- integrální
- periferní
8
Q
integrální x periferní bílkoviny
A
- integrální
- procházejí celou membránou
- pevně vázány
- periferní
- pouze na 1 straně membrány
- připojeny volněji
9
Q
bílkoviny integrální - dělení
A
- penetrující
- nepenetrující
10
Q
funkce proteinů v membráně
A
- receptory
- membránové kanálky
- transportery
- enzymy
11
Q
semipermeabilita membrány
A
- volně propustná pro lipofilní látky
- nepropustná pro hydrofilní látky
- mohou prostupovat pomocí přenašečů, kanálů
12
Q
akvaporiny
A
- kanály v biologické membráně
- umožňují prostup vody
13
Q
laterální difuze
A
- jednotlivé složky membrány se mohou volně pohybovat
- model tekuté mozaiky (Singer, Nicolson)
14
Q
biologická membrána - funkce
A
- brání vstupu patogenů do buňky
- zprostředkuje vstup a výstup molekul
- umožňuje komunikaci
- uvnitř buňky
- s vnějším prostředím
15
Q
specializace buněčného povrchu
A
- apikální
- mikroklky
- stereocilie
- řasinky
- basolaterální
- interdigitace
- bazální labyrint
16
Q
mikroklky
A
- pohyblivé výběžky
- kostru tvoří aktinová filamenta
17
Q
stereocilie
A
- nepohyblivé výběžky
- kostru tvoří aktinová filamenta
- spojená alfa-aktininem
- např. u buněk kanálku nadvarlete
18
Q
kinocilie = řasinky
A
- pohyblivé výběžky na povrchu epithelových buněk
- zakotveny v povrchové cytoplasmě v kinetosomech
- bazální tělíska
- volná část řasinky složena z mikrotubulů
- tvoří axonemu
- centrální pár mikrotubulů
19
Q
dynein
A
- protein s ATPázovou aktivitou
- zajišťuje posun mikrotubulů
20
Q
interdigitace
A
- prstovité výběžky
- zajišťují lepší přiléhavost buněk
- basolatelární specializace
21
Q
bazální labyrint
A
- v proximálních kanálcích ledvin
- zajišťuje transport iontů proti osmotickému gradientu
22
Q
nemembránové buněčné organely - typy
A
- ribosomy
- centrioly
- cytoskelet
- jadérko
23
Q
ribosomy
A
- Složené ze 4 typů RNA + 80 bílkovin
- uložené volně v cytoplasmě
- důležité pro proteosyntézu
24
Q
proteosyntéza - místa průběhu
A
- na volných polyribosomech (polysomech)
- syntéza proteinů, které zůstávají v cytoplasmě
- hemoglobin
- kontraktilní proteiny (aktin, myosin)
- na ribosomech na HER
- proteiny na export
- sekret
- proteiny biomembrán
25
Centriol
* párová organela schopná samostatného dělení
* vytváří **centrosom** = dělící vřeténko

26
cytoskelet
* síť **filament** v cytoplasmě eukaryotických buněk
27
typy filament
* **aktinová (mikrofilamenta)**
* **intermediární filamenta**
* **mikrotubuly**

28
aktinová filamenta
* zákl. jednotka globulární aktin
* výskyt ve všech buňkách, nejvíce ve svalovině
29
globulární aktiny
= globulární monomery
* polymerují do asymetrické dvoušroubovice - **F aktin (fybrirální)**

30
aktinová filamenta - výskyt jako
* terminální síť
* trojrozměrná síť v buňkách
* mikroklky
* pseudopodia (panožky)
31
proteinové motory
* zodpovídají za mnoho funkcí cytoskeletu
* transport v buňce
* pohyb (kontraktilitu - stažitelnost) b.
* změny tvaru b.
32
proteinové motory - typy
* myosiny
* motory aktinového systému
* kinesiny a dyneiny
* motory systému mikrotubulů
33
intermediání filamenta
* mechanicky odolné, stabilní struktury
* dodávají buňce pevnost
* vyrovnávají tlaky, které působí na buňky

34
intermediální filamenta - výskyt
* **keratiny** (všechny epithelové buňky)
* **vimentin** (pojivové buňky, endothel)
* **desmin** (buňky hladkého svalstva, kardiomyocyty)
* **gliový fibrilární acidický protein** (GFAP) (gliové buňky)
* proteiny (IMF nervových buněk)
* **nestin** (neurální kmenové buňky)
* **laminy** A, B, C (jádro IMF tvoří nukleární lamina fibrosa)
35
mikrotubuly (tlustá filamenta)
* nerozvětvené tubuly s pevnou stěnou
* složené z **tubulinů**
* **heterodimer** tvořený **α- a β- tubulinem**
* růst přikládáním tubulinových podjednotek na + konci mkt.
36
protofilamenta
* stěna mikrotubulu
* spirálovitě uspořádaná
* vzniká polymerací z tubulinových molekul
37
mikrotubuly - typy
* mkt organizující centra
* bazální tělíska řasinek, centrosom
* doprovodné proteiny
* regulace polymerace a depolymerace +
* molekulové motory (KINESINY, DYNEINY)
* intracelulární transport
38
funkce mikrotubulů
* změny a udržování tvaru buněk
* intracelulární transport
* pohyb chromosomů
39
výskyt mikrotubulů
* centrioly
* mitotické vřeténko
* **kinocilie** (řasinky)
* bičík (flagella)
40
buněčná spojení
* slouží ke spojení a vzájemné komunikaci mezi buňkami.
* Nacházejí se na **bazálních** a **laterálních** stranách buněk
41
buněčná spojení - typy
1. těsná
2. komunikační
3. adhesní (mezi buňkami nebo buňkou a mezibuněčnou hmotou)
42
Těsná mezibuněčná spojení
* bariéra zabraňující průchodu látek
* výskyt mezi buňkami epitelu (střevo, slinivka)
43
komunikační buněčné spojení
* póry membránách umožňují selektivní difúzi molekul
* reguluje zvýšenou hladinu vápníku v krvi
44
adhesní buněčné spojení - typy
1. zonula adhaerens
2. macula adhaerens
3. hemidesmosom
4. fokální adhese
45
zonula adhaerens
* buňky drží pospolu
* zakotvena aktinová filamenta + doprovodné proteiny
* v epitelech, proteinech kadherinové rodiny
46
Kadheriny
* tvoří skupinu transmembránových proteinů
* podílejí se na stavběmezibuněčných spojů
* patří mezi tzv. **homofilní adhezivní molekuly**
* každý kadherin se váže na stejný kadherin na sousední buňce
47
Macula adhaerens - výskyt
* střevní epitel
* kůže
* proteiny kadherinové rodiny

48
Buněčný cyklus - stadia
* M fáze
* interfáze
* G1 fáze
* S fáze
* G2 fáze

49
G1 fáze - 1. přípravná
* začíná, když se dceřiná buňka soustavou schopnou samostatné existence
* končí zahájením replikace jaderné DNA
* hlavním kontrolním uzlem cyklu
50
G1 fáze - průběh
* **zdvojení buněčné hmoty**
* syntetéza RNA, proteinů
* buňka roste
* vytváří se zásoba **nukleotidů**
* syntetizují se enzymy pro budoucí replikaci jaderné DNA
51
S fáze (syntetická)
* replikace jaderné DNA
* syntéza **histonů**
* **replikace vlákna 3´→ 5´**
* **replikace vlákna 5´→ 3´**
52
histony
* nukleoproteiny podílející se na výstavbě
* **chromatinového vlákna**
* **nukleosomů**

53
telomeráza
dosyntetizuje DNA na koncích chromozomu
54
G2 fáze (2. přípravná)
* závislá na dokončení replikace DNA v S fázi
* zde leží 2. kontrolní uzel buněčného cyklu
* rozhoduje o vstupu buňky do mitózy
55
G2 fáze - průběh
* syntéza a aktivace proteinů
* ke kondenzaci chromozomů
* k tvorbě mitotického aparátu
* k destrukci jaderného obalu
56
M fáze (mitotická)
* dělení jádra
57
M fáze - průběh
* sesterské chromatidy odděleny a přemístěny k protilehlým pólům buňky
* dceřiné buňky obdrží
* 2 kompletní sady chromosomů
* shodnou výbavu cytoplazmatických organel
58
mitotický aparát buňky
* tvořen **centromery** a **kinetochory******
* důležitý pro pravidelné rozdělení sesterkých chromatid
* jeho vývoj začíná v G2 fázi

59
úrovně regulace buněčného cyklu
* aktivace (G0 → G1)
* expresí primárních a poté sekundárních genů
* progrese (G1 → S → G2 → M)
60
kontrolní systém regulace buněčného cyklu
* monitoruje kompletnost kroků v buněčném cyklu
* v případě neúplnosti dochází k vyslání
inhibičních signálů blokujících buněčný cyklus v tzv. **kontrolních bodech**
61
3 kontrolní body
1. G1 / S – blokáda b. cyklu, jsou-li buněčný růst nebo okolní podmínky nepříznivé pro další dělení
2. G2 / M – zastavení b. c., není-li dokončena replikace DNA nebo je-li DNA poškozena
3. M / G1 – zastavení b. c., nejsou-li chromozomy řádně připevněny k mitotickému vřeténku
62
Kontrolní systém b. cyklu
* založen na aktivitě **cyklindependentních kináz** – CdK.
* katalyzují fosforylaci bílkovinných substrátů
* čímž dochází ke změnám v enzymatické aktivitě substrátu a v jeho interakci s jinými proteiny
63
hlavní regulační komplexy
* komplex cyklin E / CdK2:
* regulace vstupu do S fáze;
* komplex cyklin B / CdK1:
* regulace vstupu do mitózy.
64
příklady apoptóz
1. spontánní
2. indukovaná patologickým podnětem
65
Apoptóza spontánní (fyziologická)
* redukce buněčných populací v embryogenezi
* zánik buněk postnatálně se obměňujících (krevní elementy)
* likvidace buněk v hyperplastické populaci
* návrat k normě po hormonální stimulaci
* (např. zmenšení mléčné žlázy po ukončení laktace)
66
apoptóza indukovaná patologickým podnětem
* Likvidace buněk infikovaných virem TC a NK lymfocyty
* Numerická atrofie buněk po ucpání vývodů žláz
* Chemoterapie nádorů
67
molekulární dráhy apoptosy
* jejich spuštění vede k aktivaci **kaspáz (apoptóze)**
* 2 základní
* vnitřní
* vnější
68
vnitřní molekulární dráha apoptosy
* nastává při
* embryogenezi
* ukončení hormonální stimulace
* vzniká jako důsledek narušené rovnováhy **faktorů**
* **proapoptotických** (p53 a bax)
* **protiapoptotických** (bcl-2)
69
vnější molekulární dráha apoptosy
* **mediovaná (**zprostředkovaná**)**
* vazbou Fas-ligandu na Fas-receptor
* NK lymfocyty přostřednistvím **granzymu** a **perforinu**
* vazbou **TNF** na **TNF-receptor**
70
průkaz apoptózy
1. stříbrnění
2. elektronová mikroskopie
3. histochemicky - metoda TUNEL
71
Nekropsie
= odběr vzorku tkáně z mrtvého organismu
72
biopsie
= odběr vzorku tkáně z živého organismu
73
peroperační biopsie
* chirurg odebere vzorek během operace
* podle výsledků (zhoubný/nezhoubný apod.) je zvolen další postup operace
74
excize
= vyříznutí
* běžná při
* peroperační biopsii
* nekroptickém odběru (během pitvy)
75
punkce
= nabodnutí
* nástrojem dutá jehla
* při biopsii odebere **váleček z tkáně**
* (játra, svaly, kostní dřeň)

76
kyretáž
* nástrojem **kyreta******
* vzorek se seškrábne
* např. sliznice děložní

77
exfoliativní cytologie
* stěr z povrchů sliznic
* získá se vzorek povrchového epitelu
* např. při vyšetření děložního čípku, pochvy
78
aspirace
= nasátí
* vzorek buněk z dutých orgánů
* děloha, žaludek
79
excize pomocí endoskopu
odebrání vzorku i z míst u živého těžko přístupných
(jícen, žaludek)

80
autolýza
rozkladné procesy vyvolané vlastními enzymy
81
osud vzorku
* nezbytná rychlá fixace
* vložení do nádobky s fixačním roztokem
* (nejméně 20 x více než vzorku)
* opatření štítkem s údaji
* průvodní list
82
fixace
= denaturace bílkovin (i enzymů) buněk a tkání prováděná za účelem, aby nedošlo k **autolýze**
83
fyzikální metody fixace
* působení velmi nízkých teplot
* metoda freezing-drying (vysoučení za mrazu) pomocí suchého ledu nebo dusíku
* působení vysokých teplot
* používá se v mikrobiologii
* nátěr bakterií na podložním skle se protáhne plamenem kahanu
* mikrovlnné záření
84
chemické metoda - fixace pomocí chem. fix. prostředků
* při pokojové teplotě
* Vzorek necháme ve **fixační tekutině** po přesně danou dobu
85
fixační tekutina
* fixuje rychle
* umožňuje další zpracování vzorku
86
formalín
* nejčastěji používaná fixační tekutina.
* 40% roztok formaldehydu ve vodě
• Fixace trvá 24 hodin (nepřefixovává → vzorek v něm může zůstat i déle).
87
formalín - skladování
* Skladován v lahvích z tmavého skla s vrstvou mletého CaCO3
* Před použitím se 100% formol ředí na roztok o koncentraci 10−25 %
* Formol ředíme zásadně **pramenitou vodou**
88
Formalín - vznik v přírodě
* Na světle vzniká oxidací formaldehydu kyselina mravenčí (změna pH → poškození tkáně)
89
Bakerova tekutina
* 10% Formol + CaCl2 + voda
* Vhodná pro fixaci lipidů.
* Fixace 24 hodin
90
Bouinova tekutina
* Tekutina žluté barvy.
* Nasycený roztok **kys. pikrové** (3 díly) + formol (1 díl) + před použitím přidat na každých 100 ml roztoku 5 ml ledové **kyseliny octové**
91
Zenkerova tekutina
* sublimát
* dvojchroman draselný
* síran sodný
92
Susa
• sublimát, HClO3, NaCl
93
ethanol
* použití v **neurohistologii - Nisslova** metoda
* tkáň se dehydratuje a extrahuje tuky
94
Typy barviv
* **eozinofilní** (acidofilní)
* afinita ke kyselým strukturám v buňkách
* (např. mitochondrie, cytoplazma)
* **bazofilní**
* afinita k zásaditým strukturám
* (např. ribozomy, buněčné jádro)
95
Typy barvení
* přehledné
* získáme všeobecné informace o preparátu
* selektivní
* vyselektuje a označí pouze některé struktury
96
přehledné barvení - příklady
* **Hematoxylin-eosin (HE)**
* bazický (eosin je kyselé barvivo)
* Eosin barví cytoplazmu růžově
* Hematoxylin barví jádra modrofialově.
97
histochemie
* metoda prokázání přítomnosti látek ve vzorku pomocí chemické reakce
* zabývá se morfologií buněk
* popisuje chemické látky v buňkách a prokazuje buněčné inkluze
98
buněčné inkluze
* rezervní či odpadní látky vznikající činností buňky
* volně rozptýleny v cytoplazmě bez membránového ohraničení
99
průkazy látek v těle
* Ca
* ionizovaný se prokazuje díky
barvení HE modře v alkalické reakci
* Fe 3+
* pomocí Perlsovy reakce
* Fe 2+
* modrým zbarvením pomocí Turnbullblue
* Zn
* pomocí zinconu s modrým výsledkem
* pomocí dithizonu s červeným výsledkem
100
Perlsova reakce
* užití k průkazu **hemosiderinu**
* reakcí mezi železnatými a železitými ionty obsaženými v **hemosiderinu** a **žlutou krevní solí** v erytrocytech vzniká modrá sraženina tzv. **Berlínská modř**
101
hemosiderin
* zásobní forma železa
* uložena ve formě **depositů** v **siderofázích**
102
siderofágy = makrofágy
* fagocytující buňky
* pohlcují počkozené nebo staré erytrocyty
103
PAS reakce
* založena na oxidační reakci kyseliny jodisté na 1,2-glykolové skupiny
* Vznikají aldehydové skupiny
* reagují s činidlem **(Schiffovým reagens)**
* vzniká sloučenina purpurové až kaštanové barvy
* Struktury které lze touto metodou detekovat, označujeme jako PAS pozitivní (př. glykogen v játrech).
104
Bestův karmín
* metoda průkazu glykogenu v místě s příliš vysokou koncentrací
* PAS by nebyla přehledná
105
Feulgenova reakce
* dokazuje přítomnost DNA
* užití v patologii
106
průkaz lipidů
* na zmaražených řezech pnořených do alkoholů s roztokem barviva
* Sudan III a IV (červené)
* Sudanová čerň (černé)
* olejová červeň
* nilská modř (rozlišení kyselých a neutrálních lipidů).
107
Bakerova tekutina
* fixační prostředek
* slouží k zachování tuků v tkáni
* reguluje rozpustnost nepolárních lipidů
108
průkaz fosfolipidů
* barvení luxolovou modří
* např. znázornění **myelinové pochvy** nervových
vláken