Metabolismus Flashcards
(116 cards)
1
Q
Co je metabolismus?
A
Metabolismus je soubor všech biochemických reakcí v organismu, při nichž dochází k přeměně látek a energie.
2
Q
Jaké jsou hlavní složky metabolismu?
A
Hlavní složky metabolismu jsou anabolismus a katabolismus.
3
Q
Co je anabolismus?
A
Anabolismus (asimilace) je soubor dějů, při kterých vznikají složitější organické látky z jednodušších. Tyto procesy spotřebovávají energii (endergonické reakce).
4
Q
Co je katabolismus?
A
Katabolismus (disimilace) zahrnuje procesy štěpení složitých látek na jednodušší, při nichž se uvolňuje energie (exergonické reakce).
5
Q
Jakou roli hrají enzymy v metabolismu?
A
Enzymy katalyzují metabolické reakce a mají vysoce specifický účinek.
6
Q
Jaké jsou dva hlavní způsoby řízení metabolismu?
A
Řízení metabolismu probíhá nervově (mezimozek, autonomní nervový systém) a látkově (hormony).
7
Q
Jakým způsobem se nervová soustava podílí na řízení metabolismu?
A
Nervová soustava reguluje metabolismus prostřednictvím center v mezimozku a autonomního nervstva (sympatikus a parasympatikus).
8
Q
Jakou roli hraje tyroxin v metabolismu?
A
Tyroxin (hormon štítné žlázy) podporuje růst a vývoj a zvyšuje metabolismus bílkovin.
9
Q
Jaký je účinek inzulínu na metabolismus?
A
Inzulín (hormon slinivky břišní) reguluje hladinu glukózy v krvi.
10
Q
Jaký hormon podporuje růst organismu?
A
Somatotropin (růstový hormon hypofýzy) podporuje růst organismu.
11
Q
Jaké hormony zvyšují hladinu krevní glukózy?
A
Kortizol a adrenalin (hormony kůry a dřeně nadledvin) zvyšují hladinu krevní glukózy.
12
Q
Která látka má centrální význam při metabolismu sacharidů?
A
Glukóza (C₆H₁₂O₆), hlavní produkt trávení sacharidů, přítomná ve všech tělních tekutinách.
13
Q
Jaký je osud glukózy po vstřebání v tenkém střevě?
A
Glukóza se vrátnicovou žílou dostává do jater, kde se přeměňuje na glykogen a ukládá v játrech a kosterním svalstvu.
14
Q
Co je glykogen a kde se ukládá?
A
Glykogen je zásobní forma glukózy u živočichů, ukládá se v jaterních buňkách a kosterním svalstvu.
15
Q
Jaké jsou možné osudy glukózy v těle?
A
Glukóza může být oxidována na energii (CO₂ + H₂O), přeměněna na glykogen nebo na tuky uložené v játrech a tukových tkáních.
16
Q
Co je glykémie a jaké jsou její normální hodnoty?
A
Glykémie je koncentrace glukózy v krvi, normálně 3,6–6,2 mmol/l, po jídle přechodně stoupá, při tělesné práci klesá.
17
Q
Na jaké složky se tuky štěpí při trávení?
A
Tuky se štěpí na glycerol a mastné kyseliny.
18
Q
Jak jsou tuky transportovány do krve?
A
Mastné kyseliny a glycerol jsou dopravovány lymfatickými cévami (mízou) do krve.
19
Q
Kde se v těle ukládají tuky?
A
Tuky se ukládají do tukové tkáně v kůži a kolem některých orgánů v dutině břišní.
20
Q
Jaká je role jater v metabolismu tuků?
A
Játra mohou tuky přechodně ukládat, v případě potřeby je štěpí na glycerol a mastné kyseliny, které se dále oxidují na energii.
21
Q
Jakým procesem se mastné kyseliny odbourávají v těle?
A
Mastné kyseliny se oxidují v Krebsově cyklu na CO₂ a H₂O, přičemž se uvolňuje energie.
22
Q
Jaká je funkce zásobního tuku v těle?
A
Zásobní tuk je hlavní energetickou zásobou organismu a tvoří 10–20 % tělesné hmotnosti.
23
Q
Mohou tuky vznikat z jiných živin?
A
Ano, tuky mohou vznikat také ze sacharidů a bílkovin.
24
Q
Na jaké složky se bílkoviny štěpí při trávení?
A
Bílkoviny se rozkládají na aminokyseliny, které se vstřebávají do krve.
25
Jaký je osud aminokyselin po vstřebání?
Aminokyseliny jsou krví transportovány do jater, kde mohou být deaminovány, použity k syntéze jiných látek nebo k tvorbě tkáňových bílkovin.
26
Co je deaminace a proč je důležitá?
Deaminace je proces odštěpení aminové skupiny z aminokyselin, čímž vzniká toxický amoniak.
27
Jak je amoniak zpracován v těle?
Amoniak je v játrech přeměněn v ornitinovém cyklu na močovinu, která je vyloučena močí.
28
Jaké jsou další osudy aminokyselin po deaminaci?
Deaminované zbytky aminokyselin mohou být použity k syntéze cukrů a tuků nebo oxidovány v Krebsově cyklu na energii.
29
K čemu slouží aminokyseliny, které nejsou zpracovány v játrech?
Tyto aminokyseliny jsou transportovány do tkání (zejména svalové), kde se využívají k syntéze bílkovin.
30
Mohou se bílkoviny ukládat do zásoby?
Ne, bílkoviny se v těle neukládají do zásoby.
31
Na čem závisí velikost metabolismu?
Velikost metabolismu závisí na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti a výšce, fyzické aktivitě, teplotě prostředí a době od přijetí potravy.
32
Co je bazální metabolismus?
Bazální metabolismus je minimální množství energie potřebné k udržení základních životních funkcí.
33
Za jakých podmínek se měří bazální metabolismus?
Při úplném tělesném klidu, vleže, nalačno, při teplotě 20 °C.
34
Jaké jsou hodnoty bazálního metabolismu u dospělých?
U mužů přes 6 000 kJ/24 hod., u žen kolem 5 500 kJ/24 hod.
35
Jak se mění bazální metabolismus s věkem?
Nejvyšší je u dětí a mladých lidí, se stárnutím klesá.
36
Co je celkový metabolismus?
Celkový metabolismus je množství energie skutečně vydané při určité činnosti.
37
Jaké jsou přibližné hodnoty celkového metabolismu?
lehce pracující: cca 11 500 kJ/24 hod.
středně pracující: cca 14 500 kJ/24 hod.
těžce pracující: nad 14 500 kJ/24 hod.
38
Jak lze měřit bazální a celkový metabolismus?
Pomocí tabulek, přímou kalorimetrií nebo nepřímou kalorimetrií (měřením spotřeby kyslíku respirometrem).
39
Co je spalné teplo živin?
Je to množství tepla uvolněné úplným spálením 1 g živiny, udává se v kJ nebo J.
40
Jaké jsou hodnoty spalného tepla pro sacharidy, lipidy a proteiny?
1 g sacharidů = 17 kJ
1 g lipidů = 39 kJ
1 g proteinů = 17 kJ
41
Proč je skutečná biologická energetická hodnota živin nižší než spalné teplo?
Protože v těle nedochází k úplné oxidaci ani k úplnému vstřebání živin.
42
Co je přímá kalorimetrie?
Metoda měření tepla produkovaného organismem v kalorimetrické komoře nebo kalorimetrem.
43
Jak funguje přímá kalorimetrie?
Teplo produkované organismem ohřívá vodní nebo ledový plášť komory, změna teploty nebo množství tající vody se využívá k výpočtu vyprodukovaného tepla.
44
Co ovlivňuje velikost látkové přeměny?
Velikost látkové přeměny závisí na:
věku
pohlaví
tělesné hmotnosti a výšce
fyzické práci
teplotě prostředí
době od přijetí potravy
45
Co je bazální metabolismus?
Bazální metabolismus je metabolismus nutný k udržení základních životních funkcí.
Měří se při úplném tělesném klidu, vleže, nalačno a při teplotě 20°C.
46
Jaké jsou hodnoty bazálního metabolismu u dospělých?
U mužů: přes 6 000 kJ/24 hod.
U žen: kolem 5 500 kJ/24 hod.
47
Jak se mění bazální metabolismus s věkem?
Se vzrůstajícím věkem bazální metabolismus klesá.
48
Co je celkový metabolismus?
Celkový metabolismus je množství skutečně vydané energie při určité činnosti.
49
Jaké jsou hodnoty celkového metabolismu při různých úrovních práce?
Lehce pracující: cca 11 500 kJ/24 hod.
Středně pracující: cca 14 500 kJ/24 hod.
Těžce pracující: nad 14 500 kJ/24 hod.
50
Jak se měří bazální a celkový metabolismus?
Z tabulek naměřených hodnot
Přímou kalorimetrií
Nepřímou kalorimetrií (měřením spotřeby kyslíku respirometrem)
51
Co je spalné teplo živin?
Spalné teplo živin je množství tepla, které se uvolní při úplném spálení 1 gramu základní živiny.
Měří se v kJ nebo J.
52
Jaké je spalné teplo jednotlivých živin?
1g sacharidů = 17 kJ
1g lipidů = 39 kJ
1g proteinů = 17 kJ
53
Jaký je rozdíl mezi spalným teplem a skutečnou biologickou energetickou hodnotou?
Skutečná biologická energetická hodnota je nižší než spalné teplo, protože:
V organismu nedochází k úplnému spálení (oxidaci) živin.
Ne všechny složky potravy se úplně vstřebají.
54
Proč je zdravá výživa důležitá?
Zdravá výživa je klíčová pro rozvoj, činnost a zdraví lidského organismu.
55
Co znamená vyvážená výživa?
Zdravá výživa musí být vyvážená jak kvantitativně, tak kvalitativně.
56
Co zahrnuje kvantitativní hledisko výživy?
Množství přijaté potravy musí pokrýt veškerou energetickou spotřebu organismu.
Čím intenzivnější je činnost organismu, tím více energie a živin musí být do těla dodáno.
57
Co zahrnuje kvalitativní hledisko výživy?
Složení potravy musí odpovídat potřebám organismu.
Doporučený poměr živin (v %) v celkové denní dávce:
Bílkoviny: 12 – 15%
Tuky: 30 – 35%
Cukry: 50 – 55%
58
Co musí obsahovat zdravá výživa?
a) Základní živiny (cukry, tuky, bílkoviny) ve správném procentuálním zastoupení.
b) Vodu (2 – 3 l/24 hod. i více).
c) Minerální látky a stopové prvky.
d) Vlákninu.
e) Vitamíny.
59
Proč jsou bílkoviny nezbytné pro výživu?
Bílkoviny jsou nezbytnou složkou výživy, protože se nemohou tvořit přeměnou z jiných živin v organismu.
Jsou potřebné k růstu organismu a v dospělosti k obnově tkání, tvorbě krve, hormonů a enzymů.
Slouží také jako zdroj energie.
60
Co jsou nepostradatelné esenciální aminokyseliny?
Některé aminokyseliny si organismus nedokáže vytvořit a musí je přijímat v potravě.
Tyto aminokyseliny jsou obsaženy v bílkovinách živočišného původu (maso, mléko, vejce, ryby, mléčné výrobky).
61
Jaké bílkoviny obsahují esenciální aminokyseliny?
Bílkoviny živočišného původu obsahují všechny esenciální aminokyseliny.
Rostlinné bílkoviny (obilniny, luštěniny, sója, brambory, ovoce, zelenina, těstoviny) esenciální aminokyseliny neobsahují všechny.
62
Jaký je ideální poměr rostlinných a živočišných bílkovin?
Nejvhodnější poměr v potravě je 1/3 živočišných bílkovin a 2/3 rostlinných bílkovin.
63
Jaký je optimální denní příjem bílkovin?
U dětí a dospívajících: 3–4 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti za den.
U dospělých: 1 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti za den.
64
Proč jsou tuky důležité pro výživu?
Tuky jsou energeticky nejbohatší složka potravy a slouží převážně jako zdroj energie v těle.
65
Co jsou esenciální nenasycené mastné kyseliny?
Tuky obsahují nepostradatelné esenciální nenasycené mastné kyseliny, které si organismus nedokáže vytvořit.
Příklady: kyselina linolová a linoleová.
66
Kde se nacházejí nenasycené mastné kyseliny?
Nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v rostlinných tucích, např. v rostlinných olejích.
67
Jaký je ideální poměr rostlinných a živočišných tuků v potravě?
Optimální poměr je 3 : 1 (rostlinné tuky : živočišné tuky).
68
Jaký je zdravotní důsledek nadbytku živočišných tuků?
Nadbytek živočišných tuků v potravě přispívá k rozvoji aterosklerózy, srdečních a cévních onemocnění.
69
Jakou roli mají cukry v těle?
Cukry jsou hlavním a nejpohotovějším zdrojem energie pro organismus.
70
Jaký podíl cukrů by měl být v potravě?
Podíl cukrů v potravě by měl činit 50 – 55 %.
71
V jaké formě se cukry nacházejí v potravinách?
Cukry v potravinách se nacházejí jako:
Glukóza
Fruktóza
Laktóza
Sacharóza
Různé druhy škrobů (např. v chlebu, pečivu, obilninách, bramborách, ovoci a zelenině)
72
Jaký je důsledek nadbytku cukrů v potravě?
Nadbytek cukrů v potravě se v těle přeměňuje na tuky, což zvyšuje riziko obezity.
73
Jaký podíl tělesné hmotnosti tvoří voda?
Voda tvoří 60 % hmotnosti těla.
74
Jaké funkce má voda v těle?
Voda je rozpouštědlem, ve kterém probíhají všechny biochemické reakce v těle.
Je základní složkou tělních tekutin (krve, mízy, tkáňového moku).
Spolu s minerálními látkami se podílí na udržování stálého pH a stabilizuje vnitřní prostředí organismu (homeostázu).
75
Jaký je optimální denní příjem vody?
Optimální objem vody přijímané denně činí 2-3 l/24 hod.
76
Co musí být v rovnováze ohledně vody v těle?
Objem vody přijímané do těla musí být v rovnováze s jejím výdejem (močí, potem, dechem a stolicí).
77
Jakou roli mají minerální látky v těle?
Minerální látky jsou nezbytnou součástí buněk, tkání a tělních tekutin.
Spolu s vodou zabezpečují homeostázu.
78
Jaký mají minerální látky význam pro stavbu těla?
Podílejí se na stavbě kostí a zubů ve formě nerozpustných solí.
79
Jaké minerální látky jsou nejvíce zastoupeny v lidském těle?
Nejvíce zastoupené minerální látky v lidském těle:
Na (sodík), K (draslík), Ca (vápník), P (fosfor), Fe (železo), Mg (hořčík), I (jod), Cu (měď), Zn (zinek), Co (kobalt)
80
Co je vláknina a jakou má chemickou strukturu?
Vláknina je nestravitelnou složkou potravy (pektiny, celulóza) a chemicky je to polysacharid, který organismus člověka neumí využít.
81
Jaký je význam vlákniny pro střevní peristaltiku?
Ve vhodném množství napomáhá střevní peristaltice, dráždí tlusté střevo a udržuje ho v napětí.
82
Jaké zdravotní přínosy má vláknina pro trávicí soustavu?
Zabraňuje zácpě a zabezpečuje pravidelné vyprazdňování střev.
Brání nadměrnému rozmnožování hnilobných bakterií v tlustém střevě a vstřebávání jejich toxinů do krve.
83
Jaké jsou zdroje vlákniny v potravě?
Zdroje vlákniny: černá (žitná) mouka, ovoce, zelenina, obilniny, semena.
84
Jaký vliv má vláknina na zdraví tlustého střeva?
Vláknina snižuje výskyt rakoviny tlustého střeva.
85
Jaký je význam vitamínů pro výživu?
Vitamíny jsou nezbytnou složkou potravy, protože lidský organismus je nedokáže vytvořit a musí je přijímat v potravě.
Jsou součástí některých enzymů a katalyzují přeměnu látek v těle.
86
Jaké množství vitamínů je pro tělo účinné?
Vitamíny jsou účinné i v malém množství, obvykle v miligramech za den.
87
Jak jsou vitamíny přenášeny v těle?
Vitamíny jsou roznášeny krevním oběhem do míst spotřeby.
88
Kde se nacházejí vitamíny v potravinách?
Vitamíny jsou převážně rostlinného původu.
Zdroje vitamínů: zelenina, ovoce, obiloviny, maso, játra, ryby, mléčné výrobky.
89
Jaké zdravotní problémy mohou způsobit nedostatek nebo přebytek vitamínů?
Nedostatek nebo přebytek vitamínů může způsobit zdravotní komplikace, v některých případech i smrt.
90
Co je hypervitaminóza?
Hypervitaminóza je porucha způsobená nadbytkem vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K).
91
Co je hypovitaminóza?
Hypovitaminóza je porucha způsobená částečným nedostatkem nebo zvýšenou spotřebou vitamínů (C, B1, B2, B6).
Projevuje se poruchami, sníženou odolností a zvýšenou unavitelností organismu.
92
Co je avitaminóza?
Avitaminóza je porucha způsobená naprostým nedostatkem vitamínů, může být i smrtelná (např. kurděje).
93
Jak rozdělujeme vitamíny?
Vitamíny se dělí na:
I. Vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní): C, B1, B2, B3 (PP), B5, B6, B12, H
II. Vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní): A, D, E, K
94
Co je nemoc beri-beri a jaký vitamín ji způsobuje?
Nemoc beri-beri je avitaminóza způsobená nedostatkem vitamínu B1 (thiaminu).
Projevuje se nechutenstvím, záněty periferních nervů a srdečním selháním, které může mít smrtelné následky.
Vyskytuje se velmi vzácně, u nás pouze hypovitaminózy.
95
Co je pelagra a jaký vitamín ji způsobuje?
Pelagra je avitaminóza způsobená nedostatkem vitamínu B3 (niacinu).
Projevuje se nechutenstvím, únavou, záněty kůže, těžkými průjmy a psychózami spojenými s halucinacemi.
96
Co je zhoubná chudokrevnost (perniciózní anemie)?
Zhoubná chudokrevnost je způsobena nedostatkem vitamínu B12.
Příznaky: zvětšení krvinek, slabost, bledost, dušnost, závratě.
97
Co jsou kurděje (skorbut) a jaký vitamín je způsobuje?
Kurděje (skorbut) jsou způsobeny dlouhodobým nedostatkem vitamínu C.
Projevují se krvácením z dásní, špatným hojením ran, sníženou odolností, anemií, vnitřním krvácením a mohou být smrtelné.
Byly příčinou vysoké úmrtnosti námořníků v 15.-16. století.
98
Co je šeroslepost (hemeralopie) a jaký vitamín ji způsobuje?
Šeroslepost je porucha vidění za sníženého osvětlení způsobená nedostatkem vitamínu A.
99
Co je křivice (rachitida) a jaký vitamín ji způsobuje?
Křivice je nemoc způsobená nedostatkem vitamínu D v dětství.
Projevuje se deformacemi kostí, měkkostí lebečních kostí, propadlým hrudníkem a opožděným prořezáváním zubů.
Prevence: dostatek vitamínu D.
100
Co je osteomalacie a jaký vitamín ji způsobuje?
Osteomalacie je nemoc způsobená nedostatkem vitamínu D v dospělosti.
Vedou k měknutí kostí, deformitám a svalové slabosti.
101
Vitamín C
Významný pro: Buněčnou oxidaci, tvorbu kolagenu, hojení ran, odolnost vůči infekcím.
Projevy nedostatku: Únava, snížená odolnost, krvácení z dásní, viklání zubů, kurděje (skorbut).
Zdroje: Čerstvá zelenina (kyselina askorbová), ovoce, šípek, citrusové plody, paprika, brambory.
102
Vitamín B1 (Thiamin)
Významný pro: Metabolismus, správnou funkci srdce, nervů, růst.
Projevy nedostatku: Únava, záněty nervů, obrny, úbytek svalové tkáně, poruchy růstu, nemoc beri-beri.
Zdroje: Kvasnice, játra, brambory, luštěniny, klíčky a slupky obilnin, ovesné vločky, maso.
103
Vitamín B2 (Riboflavin)
Významný pro: Metabolismus, buněčné dýchání.
Projevy nedostatku: Poruchy buněčného dýchání, zastavení růstu, poškození sítnice a rohovky oka, bolavé ústní koutky.
Zdroje: Kvasnice, obilí, mléko, zelenina, kapusta, špenát, mandle, vajíčka, játra.
104
Vitamín B3, PP (Niacin)
Významný pro: Metabolismus, nervové funkce.
Projevy nedostatku: Nervové poruchy, poruchy kůže, choroba pelagra.
Zdroje: Kvasnice, mléko, játra, obilí, rýže, rajčata, maso, ovoce.
105
Vitamín B5 (Kyselina pantothenová)
Významný pro: Metabolismus, nervovou koordinaci, zdraví kůže a sliznic.
Projevy nedostatku: Poruchy nervové koordinace, křeče svalů, poruchy kůže a sliznic.
Zdroje: Kvasnice, játra, srdce.
106
Vitamín B6 (Pyridoxin)
Významný pro: Metabolismus aminokyselin, růst, krvetvorbu.
Projevy nedostatku: Poruchy růstu, poruchy krvetvorby, záněty kůže.
Zdroje: Kvasnice, obilí, maso, mléko, vnitřnosti.
107
Vitamín B12 (Kobalamin)
Významný pro: Metabolismus, nervový systém, krvetvorbu.
Projevy nedostatku: Poruchy krvetvorby, zhoubná chudokrevnost, nervové problémy.
Zdroje: Ledviny, játra, maso, kvasnice, mléko.
108
Kyselina listová
Významný pro: Růst, tvorbu červených krvinek.
Projevy nedostatku: Poruchy krvetvorby, anemie.
Zdroje: Zelené části rostlin, kvasnice, živočišné tkáně.
109
Vitamín H (Biotin)
Významný pro: Dělení buněk, růst tkání, metabolismus.
Projevy nedostatku: Záněty kůže a sliznic, bolesti svalů, nechutenství.
Zdroje: Společně s ostatními vitamíny komplexu B vytvářen střevními bakteriemi.
110
Vitamín A (Retinol)
Významný pro: Tvorbu zrakového barviva, správnou činnost epitelů.
Projevy nedostatku: Zhoršení vidění za šera (šeroslepost), vysychání epitelů, rohovatění epitelů, až vředy rohovky.
Zdroje: Provitamín A (karoten) v barevných zeleninách (mrkev), vitamín A v rybím tuku, mléko, žloutky.
111
Vitamín D (Kaltsiferol)
Významný pro: Správný růst a vývoj kostí, osifikaci.
Projevy nedostatku: U dětí porucha osifikace kostí (křivice), u dospělých odvápnění kostí (osteomalacie).
Zdroje: Rybí tuk, máslo, mléko, živočišné tuky, mořské ryby.
112
Vitamín E (Tokoferol)
Významný pro: Antioxidační účinky, podporu normální funkce pohlavních orgánů.
Projevy nedostatku: Poruchy tvorby pohlavních hormonů, neplodnost u mužů, potraty a nedonošení plodu u žen.
Zdroje: Obilné klíčky, mléko, žloutky, rostlinné oleje, listová zelenina.
113
Vitamín K (Protikrvácivý vitamín)
Významný pro: Srážlivost krve.
Projevy nedostatku: Zhoršení srážlivosti krve, krvácení do svalů a útrob, nedostatečná tvorba protrombinu.
Zdroje: Zelenina, žloutky, játra, vytvářen bakteriemi v tlustém střevě.
114
115
116
