Paměť Flashcards
(127 cards)
1
Q
Vyjmenuj procesy paměti
A
a) zapamatování (kódování, vštípení) b) uchování (retence) c) vybavení d) zapomínání
2
Q
Popiš proces zapamatování
A
uložení informace do paměti
3
Q
Popiš proces uchovávání
A
skladování informace
4
Q
Popiš proces vybavení
A
získání informace z paměti
5
Q
Popiš proces zapomínání
A
je důležité kvůli jevu interference -> něco co jsme si zapamatovali může bránit našemu fungování
6
Q
O čem je prostorová metafora?
A
vzpomínky jsou uchovávány ve specifických oblastech mysli a vzpomínání funguje jako prohledávání těchto oblastí
7
Q
Jak se dívá na paměť konekcionismus?
A
vzpomínka není lokalizovaná na jednom místě, ale vlivem aktivace různých částí mozku
8
Q
Jak se dívá na paměť MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN (1968)
A
prostorová teorie, nemáme celou paměť jako jeden prostor je to spíše - > více skladů, sklady se liší tím, jak dlouho v nich uchováváme informace
9
Q
Čím se liší jednotlivé sklady v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?
A
liší se podle toho, jak uchováváme informace
10
Q
Popiš proces zapamatování v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN
A
na počátku jsou informace z okolí uloženy do senzorické paměti – poté se některé přesouvají do krátkodobého paměťového skladu – část informací poté jde do dlouhodobé paměti (často jde o opakování informace – pevností paměťové stopy)
11
Q
Co dělají senzorické sklady? Jak dlouho se tam informace uchovávají?
A
vždy uchovávají data jedné senzorické modality (jen čichovou, sluchovou), chovává se velmi krátkou dobu
12
Q
Jaké sklady se nacházejí v senzorickém skladu a jaké paměti odpovídají?
A
a) zrakový sklad (ikonická paměť) b) sluchový sklad (echoická paměť)
13
Q
Kdo se věnoval zrakovému skladu (ikonická paměť)?
A
Sperling, 1960
14
Q
Jak Sperling (1960) zkoumal zrakový sklad (ikonickou paměť)? A na co přišel?
A
participanti 4 řády, 4 písmena -> chceme, aby je zkusili vyjmenovat - > pak otázka co bylo ve třetí řadě, člověk to vždy věděl, pokud zadání bylo řečeno do 0,5 sekund poté už ne
15
Q
Kdo se věnoval sluchovému skladu (echoická paměť)?
A
Treismanová, 1964
16
Q
Jak Treismanová (1964) zkoumala sluchový sklad (echoickou paměť)? A na co přišla?
A
paměť souvisí s pozorností – úloha shadowing, do každého ucha stejnou věc ale časově posunutou, když je posun menší než 2 tak se nezaznamená rozdíl, více než 2 s všimne se rozdílu
17
Q
Proč bychom se měli zajímat senzorickým skladem když uchovává obsahy jen velmi krátkou dobu?
A
vjem netvoří náš mozek přímo z toho senzorického, ale dochází k otisku informace ze senzorického skladu a s těmi poté pracuje náš mozek
18
Q
Vyjmenuj jednotlivé skaldy v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN (1968)
A
a) senzorické sklady b) krátkodobá paměť c) dlouhodobá paměť
19
Q
Jaké vlastnosti jsou typické pro krátkodobou paměť v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?
A
limitovaná kapacita, nestálost obsahu (jakékoliv vyrušení může způsobit zapomenutí)
20
Q
Jaká je podle MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN kapacita krátkodobé paměti a jak byla odhadnuta?
A
Miller (1956): 7 +- 2 chunks, kapacita skladu byla odhadnuta pomocí měření paměťového rozsahu
21
Q
Jaký efekt je spojován s krátkodobou pamětí v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?
A
s efektem novosti
22
Q
Co je to efekt novosti v kontextu krátkodobé paměti v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?
A
několik posledních položek ze seznamu si vybavíme lépe než položky ze středu
23
Q
Jaké druhy paměti se spojují s efektem novosti?
A
primární paměť – informace zůstává ve vědomí poté, co byla vnímána a tvoří část psychologické současnosti, sekundární paměť – dříve vnímané informace, které se nacházejí mimo bezprostřední uvědomění, tvoří část psychologické minulosti
24
Q
Co je to chunking?
A
z více kousků informací můžeme poskládat celky a rozšířit tak naši paměť
25
K čemu nám je Chunking?
dám si více věcí dohromady abych to ulehčila paměti
26
Co je základní pro chunking?
zkušenost
27
Jaké experimenty testovali efektivitu chunkingu?
DeGroot (1966 a později) - mistři x nováčci: hlavní rozdíl = znalosti pozic na šachovnici (paměť pro efektivní tahy) , 91 % vs 41% přesnost v reprodukci smysluplných pozic
Chase & Simon (1973): zkušenější hráči si dokázali zapamatovat pozice více figur na šachovnici (větší chunks), pokud se jednalo o herní rozestavení
28
Jaká je kritika MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?
kritika je zejména proto, že se zaměřuje na strukturní aspekty paměti a že paměťové procesy ponechává stranou
29
Který model doplnil model krátkodobé paměti a od koho byl?
model pracovní paměti, Baddley a HItch (1974) - je to alternativa krátkodobého paměťového skladu
30
Z čeho se skládá model pracovní paměti od
Baddley a Hitch (1974)?
3 větších celků: a) centrální vykonavatel b) fonologický okruh c) vizuálně-prostorový náčrtník
31
Popiš Centrálního vykonavatele (Pracovní paměť, Baddley a Hitch (1974) )
je společný pro všechny modality vnímání, vykazuje značné paralely s popisem pozornosti
32
Popiš Fonologický okruh (Pracovní paměť, Baddley a Hitch (1974)
uchovává informace ve fonologické formě (informace, které jsou vyjádřeny v řeči), sklad pro slova a pro pořadí v jakém jsou prezentovány
33
Popiš Vizuálně-prostorový náčrtník (Pracovní paměť, Baddley a Hitch (1974)
zrakové a prostorové kódované informace, skladování informací zrakových a informací o prostoru a manipulace s nimi
34
Jaká je hierarchie v modelu pracovní paměti?
fonologický okruh a vizuálně-prostorový náčrtník jsou podřízené systémy centrálnímu vykonavateli, který je využívá pro specifické úkony
35
Co je typické pro každou komponentu v modelu pracovní paměti Baddley a Hitch (1974) ?
každá komponenta systému má limitovanou kapacitu a je relativně nezávislá na ostatních součástech
36
Co se stane když 2 úlohy využívají stejnou část pracovní paměti? (podle modelu pracovní paměti od Baddley a Hitch (1974))
nemohou být úspěšně vykonávány společně
37
Co se stane když 2 úlohy využívají odlišné části pracovní paměti? (podle modelu pracovní paměti od Baddley a Hitch (1974))
měly by být vykonávány stejně dobře společně a zvlášť
38
Co zjistil experiment s hraním šachu u slabých a pokročilých hráčů v kontextu modelu pracovní paměti od Baddley a Hitch (1974)
výběr šachového tahu zahrnuje využití centrálního vykonavatele a vizuálně-prostorový náčrtník – nikoliv ale fonologický okruh
39
Jaká je funkce fonologického okruhu v kontextu modelu pracovní paměti (Baddley a Hitch)
funguje jako sklad pro slova a pro pořadí, v němž jsou prezentována a pro vnímání mluvené řeči
40
Jaký efekt se spojuje s fonologickým okruhem? Vysvětli ho
efekt slovní délky: tendence zapamatovat si spíše krátká slova oproti dlouhým, užíváme ho při poslechu řeči, ale i u psané řeči,zopakujeme tolik slov, kolik jsme schopni přečíst za 2 sekundy
41
Jak moc velký mají lidé efekt slovní délky?
každý ho máme jiný - každý podržíme jiný počet slov – liší se to podle toho, kolik stihnu za 2 sekundy zopakovat slov
42
Čím dokážeme vyřadit funkci fonologického okruhu?
lze vyřadit pomocí artikulační suprese (např. počítání nahlas)
43
V čem nám pomáhá fonologický okruh?
zvyšuje paměťový rozsah, pomáhá při čtení, hraje roli v učení se nových slov
44
K čemu a kým je využíváno subvokální opakování?
k udržení obsahu fonologického skladu u dětí do zhruba až 7 let věku – není nezbytné pro učení slovní zásoby
45
Jaký experiment prokazuje fonologickou teorii čtení?
Stroopův experiment, například s barevnými pseudoslovy, jejichž výslovnost připomíná názvy barev.
46
Co znamená hypotéza přímého a nepřímého přístupu do fonologického okruhu?
Přímý přístup znamená zpracování bez subvokální artikulace, nepřímý zahrnuje subvokální opakování.
47
Jak Stroopův experiment dokládá zapojení fonologického okruhu v pracovní paměti?
Ukazuje, že fonologické zpracování (grafém-fonémická konverze) probíhá i při úkolech, které od něj odvádějí pozornost, například pojmenovávání barevných pseudoslov.
48
Z čeho se podle Baddleyho skládá fonologický okruh?
pasivního fonologického skladu, artikulačního procesu
49
Jaký je rozdíl mezi zpracováním slov prezentovaných sluchově a vizuálně?
Sluchová prezentace poskytuje přímý přístup do fonologického okruhu, zatímco vizuální prezentace vyžaduje nepřímý přístup přes subvokální artikulaci.
50
Které oblasti mozku jsou spojené s fonologickým okruhem a artikulačními procesy?
Fonologický okruh je spojen s parietálním lalokem, zatímco artikulační procesy s Brocovou oblastí.
51
Co je efekt irelevantní řeči a jak ovlivňuje fonologický okruh?
řeč, která není v centru pozornosti, narušuje vybavení položek, protože veškerý mluvený materiál vstupuje do fonologického okruhu.
52
Jak funguje efekt fonologické podobnosti ve fonologickém skladu?
Položky, které jsou si fonologicky podobné, mají zhoršené vybavení, protože jejich podobnost snižuje rozlišitelnost.
53
Jaká je funkce vizuálně-prostorového náčrtníku?
dočasné skladování prostorových a vizuálních informací a k manipulaci s nimi
54
Jak Baddley testoval existenci VIZUÁLNĚ-PROSTOROVÝ NÁČRTNÍKU ?
Baddley – paritcipanti naslouchali informacím o umístění číslic v matici. Tyto informace byly buď snadno nebo obtížně vizualizovatelné. Poté participanti matici reprodukovali. Pokud museli zároveň sledovat světelný paprsek rotující po utržené dráze, jejich výsledek se zhoršil – ovšem jen tehdy, pokud se jednalo o snadno vizualizovatelnou verzi – ve verzi obtížné ke zhoršení nedošlo
55
Jaké dva subsystémy existují ve VIZUÁLNĚ-PROSTOROVÝ NÁČRTNÍKU?
1. jeden pro prostor (vizuální zapisovatel)
2. druhý pro vizuální informace tvar, barva... (zraková vyrovnávací paměť) – aktivace různých oblastí mozku (PH a LH –Smith a Jonides, 1997)
56
Jaká je funkce CENTRÁLNÍHO VYKONAVATELE?
řídí pracovní paměť a pozornost – není ale přesně jasné jak to dělá, změna plánu pro vybavení informace, řízení času při dvojích úlohách (distribuce pozornosti), selektivní pozornost, aktivace dlouhodobé paměti
57
K čemu se přirovnává CENTRÁLNÍ VYKONAVATEL a proč?
Buddha který řídí pracovní paměť a pozornost, ale neví se jak
58
Baddley tvrdí, že narušením ______ _____ _____ ____ může mít za následek narušení funkcí centrálního vykonavatele
frontálního laloku mozkové kůry
59
Towse namítá, že _______ ______není pouze dílem centrálního vykonavatele, ale že zahrnuje další různé procesy
náhodné generování
60
Pacienti s Alzheimerovou chorobu mají značně narušenou distribuci pozornosti mezi dvě úlohy, což je funkce ______ ______.
centrálního vykonavatele
61
Co zjistila teorie úrovní zpracování (Craik a Lockhart, 1972)?
úroveň nebo hloubka zpracování podnětu má velký vliv na jeho zapamatovatelnost, hlubší úroveň analýzy vytváří propracovanější, trvalejší a silnější paměťovou stopu než povrchová úroveň analýzy
62
Co znamená elaborace?
= proces, hloubkové zpracování
63
Kdo potvrdil efekt elaborace a jak?
Craik a Tulving (1975), nechali participanty posoudit, zda se určité cílové slovo hodí do věty jednoduché (“Uvařila ____”) nebo komplexní (“Velký pták se střemhlav vrhl k zemi a popadl vzpírající se ____”) => výbavnost slov prezentovaných spolu s komplexní větou byla dvojnásobná, případě druhé věty si ji musíme vizuálně představit – tím si ji lépe zapamatuji
64
Co zjistil Bransford et al. (1979) a jak?
elaboraci nelze redukovat na množství, předložili málo rozvinutá přirovnání (“Komár je podobný doktorovi, protože oba odebírají krev.”) nebo bohatě rozvinutá přirovnání (“Komár je podobný mývalovi, protože oba mají hlavu, nohy a ústa.”) vybavení bylo mnohem lepší u jednoduchých (a výstižných) přirovnání -> Zjistili, že jsme si komára daleko spíš vybavily s doktorem než s mývalem – jednodušší přirovnání bylo vhodnější
65
Co znamená distinktivita v kontextu kódování?
paměťové stopy, které jsou odlišené nebo výjimečné, budou snáze vybaveny
66
Kdo zkoumal distinktivitu v kontextu kódování a jak?
Eysenck a Eysencková (1980): participanti obdrželi seznam slov s netypickou výslovností (comb) a měli s nimi provádět různé úlohy–sémantické zpracování, ale také nesémantické zpracování, které bylo buď distinktivní (přečtěte slovo jako by bylo pravidelné) nebo nedistinktivní (přečtěte slovo normálně); nesémantická distinktivní podmínka vedla k podobném u zapamatování jako sémantické zpracování -> Slovo si zapamatujeme stejně dobře, když vytvoříme slovo tak, že s informací udělám něco nezvyklého jako když použiji elaboraci
67
Jaká teorie se zabývá transferu (kodování) a kdo je autorem?
Teorie vhodného transferu (Morris et al., 1977)
68
Na co přišla teorie vhodného transferu (Morris et al., 1977) ?
nedá se říct, že hlubší elaborace a větší distinktivita vždy vedou k lepšímu vybavení... různý způsob zpracování vede k uložení různých informací, které mohou a nemusí být relevantní pro vybavení (paměťový test)
69
jak probíhal experiment k teorii vhodného transferu (Morris et al., 1977)?
předložili participantům seznam slov, která měli buď sémanticky zpracovat (hloubková elaborace) nebo na ně vytvořit rýmy(povrchová elaborace), následoval paměťový test (lepší he) nebo úkol vybrat slova, co se rýmují s těmi ze seznamu(lepší pe)
70
Na co přišel Ebbinghaus?
zapomínání je nejdřív rychlé a pak se zpomaluje – křivka zapomínání je přibližně logaritmická
71
Jaká metoda se pojí s Ebbinghausem a jak vypadá?
Metoda úspor (savings measure): Naučil se seznam bezesmyslných slabik. Snažil se jich co nejvíce vybavit v různých intervalech. Pak se celý list znovu naučil. Zaznamenával úsporu v počtu opakování nutného pro naučení
72
Vyjmenuj teorie zapomínání
a. teorie rozpadu paměťových stop – teorie rozporu paměťových stop b. teorie vytěsnění
c. teorie interference
d. teorie zapomínání závislého na nápovědích -> teorie změny v kontextu
73
Co znamená když si nemůžu vzpomenout?
problém uchování – teorie rozporu paměťových stop nebo problém vybavování
74
Co znamená proaktivní interference?
už jsme se naučili něco nového, ale chci se naučit něco hodně podobného kryje se to mezi sebou
75
Co znamená retroaktivní interference?
kvůli tomu, že jsem se naučila něco nového neumím něco co jsem se naučila před tím
76
Co znamená rekognice?
proces znovupoznání uložené informace, která se objevuje v určitém kontextu (např. při rozpoznání známé tváře nebo správné odpovědi mezi možnostmi). Vyžaduje podnět, který aktivuje paměť.
77
Co znamená prosté vybavení?
schopnost samostatně si vybavit informaci z paměti bez pomoci vnějších podnětů (např. odpověď na otázku z hlavy).
78
Kdo se věnoval teorii rozpadu paměťových stop ?
a) Jenkins a Dallenbach b) Hockey, Davis a Gray
79
Jak probíhal výzkum od Jenkins a Dallenbach a co zkoumal?
teorii rozpadu paměťových stop (testování zapamatování látky u studentů), jedna polovina nešla před testem spát a druhá ano – podle teorie rozpadu by mělo být zapomínání stejné pro obě skupiny, Ti žáci, kteří šli před testem spát si však zapamatovali více, než ti, kteří nešli, Domnívali se, že u bdících žáků došlo k interferenci
80
Jak probíhal výzkum od Hockey, Davis a Gray a čemu se věnuje?
poukázali na to, že není tak jasné, zda zapomínání souvisí s tím, co se stalo během retenčního intervalu nebo spíš s fází dne, kdy učení proběhlo -> Při testování zjistili, že učení během určitých fází dne bylo mnohem důležitější než fakt, že účastníci během retence spali
81
Co hraje důležitou roli v teorii vytěsnění?
emoční faktory
82
Co je pdostatou teorie interference?
zapomínáme něco proto, že si to nemůžeme vybavit – zaleží v jaké situaci si ukládáme věci
83
Kdo se věnoval teorii interference?
Munsterberg: přendal hodinky z jedné kapsy, kde je nosil neustále do kapsy jiné – když se ho někdo zeptal na čas, zmateně hledal hodinky v kapse původní
84
Kdy je interference pode stejnojmenné teorie maximální?
Interference je maximální, pokud mají být spojeny 2 různé odpovědi se stejným podnětem
85
Kdy je interference pode stejnojmenné teorie střední?
pokud s tímtéž stimulem jsou spojeny podobné odpovědi
86
Kdy je interference pode stejnojmenné teorie nejmenší?
užíváme dvou různých stimulů
87
Napiš 3 důvody, proč teorie interference není tak populární jako dříve
1) Nevypovídá o vnitřních procesech, které se procesu zapomínání účastní
2) K nastolení fenoménu je třeba specifických podmínek a tyto podmínky se nemusí v běžném životě často vyskytovat
3) Asociace vytvořené mimo laboratorní prostředí jsou odolnější vůči interferenci než asociace vytvořené za těchto podmínek
88
O čem je Teorie zapomínání závislého na nápovědích -> Teorie změny v kontextu?
paměť závislá na stavu / náladě (efekt je silnější pro pozitivní emoce a pro osobní vzpomínky)
89
Jaké jsou podle teorie Teorie zapomínání závislého na nápovědích -> Teorie změny v kontextu důvody pro zapomínání ?
1) zapomínání závislé na paměťové stopě – informace již dále není uložena v paměti
2) zapomínání závislé na nápovědích – informace se v paměti nachází, není ale dostupná
90
Proč rekognice probíhá lépe než prosté vybavení?
obsahuje totiž pouze jedno nejisté stádium
91
O čem je teorie dvou procesů (v kontextu teorie vybavení a rekognice)?
Vybavení je složeno z procesu hledání neboli procesu získávání informace z paměti, který je následován procesem rozhodování či zpětného poznání, jenž hodnotí patřičnost získané informace, Rekognice zahrnuje pouze druhý z těchto dvou aspektů
92
Kdo se věnoval Modelu prohledávání asociační oblasti (SAM)?
Raaijmakers a Shiffrin
93
Co vysvětluje model SAM?
vysvětluje procesy vybavení a rekognice
94
Co model SAM vysvětluje?
a) Princip specifity kódování – změny v kontextu během studia a testu redukují výbavnost a rekognici b) Tímto modelem může být vysvětlena rekogniční chyba u vybavitelných slov c) Vybavení bude lepší než rekognice, pokud se budou nápovědi pro vyhledávání položek překrývat s uloženou reprezentací více než nápovědi přítomné během rekognice d) Sam model může vysvětlit efektivitu nápovědi části seznamu
95
Jose domnívá, že existují dvě cesty k vybavení informací. Jaké to jsou?
a) Přímá cesta, při níž nápověda umožňuje bezprostřední přístup k zapamatované informaci – princip specifity kódování b) Nepřímá cesta, během níž si klíčovou informaci vybavíme tak, že z nápovědí vytvoříme jisté závěry a generujeme možné odpovědi – teorie dvou procesů
96
Můžeme rozlišit 2 způsoby poznávání. Jaké to jsou?
1) Pocit známosti 2) vybavení relativní kontextové informace
97
Co využívá deklarativní paměť ?
limbické/diencefalické struktury a neokortex
98
99
Vědět- že - je typické pro paměť _____.
deklarativní
100
Vědět - jak - je typické pro paměť _____.
procedurální
101
Jaké jsou druhy deklarativní paměti?
a) epizodická b) sémantická
102
Kdo, Kdy, Co, Kdy dělal? - typické pro ____ paměť.
deklarativní epizodickou
103
Naučené fakty - typické pro _____ paměť.
deklarativní semantickou
104
Co je zdrojem pro deklarativní paměť?
osobní biografie
105
amnezisti mají narušený systém jaké paměti?
deklarativní paměti, neboť se skládá z epizodické a sémantické paměti
106
Co vyžaduje procedurální paměť?
starší struktury mozku
107
Jak funguje procedurální paměť?
používání zkušeností pro řízení procesů umožňujících určitý výkon bez vědomého přístupu ke znalostem, který výkon umožňují
108
Jaký je hlavní rozdíl mezi explicitní a implicitní paměti?
hlavní rozdíl spočívá v ne/přítomnosti vědomého vybavení
109
Co je to efekt opakovacího primingu?
Tulving et al. (1982): participanti se učili málo frekventovaná slova (např. toboggan)... o hodinu/o týden později měli doplňovat slovní fragmenty (např. _O_O_GA_) -> správně doplnili více fragmentů, u kterých mohli použít slova ze seznamu(bez ohledu na rekognici)
110
S jakou pamětí se spojuje tzv. selfknowing?
s epizodickou pamětí, kvalita “ uvědomění si, že je to moje vzpomínka - aktivita prefrontálního kortexu (sídlo vyšších kognitivních procesů; sebeuvědomění)
111
K čemu nám je sémantická paměť?
pro organizované vědomosti (o slovech a jiných symbolech, vztazích mezi nimi, pravidlech...)
112
Co je to efekt opakujícího se primingu a jaké paměti se týká?
zpracování podnětu je snazší v případě, že byl podnět dříve prezentován, implicitní paměti
113
Co je to anerográdní amnézie?
Dochází ke značnému zhoršení schopností zapamatovat si informace, získané až po nástupu amnézie
114
Co je to retrográdní amnézie?
dochází k velkým obtížím v zapamatování, resp. vybavení událostí, které se odehrály před vznikem amnézie
115
Co je to Korsakův syndrom?
výsledek chronického alkoholismu, amnézie pacientů má zhoršující tendenci a neostrý počátek, může docházet k poruchám pozornosti nebo exekutivních funkcí
116
paměť v běžném životě:
a) má svůj účel–je ovlivněna požadavky situace
b) má osobní dimenzi–je ovlivněna osobnostními a dalšími faktory
117
Jaká je je struktura autobiografické paměti?
a) Životní období: časové úseky definované určitou významnou událostí (např bydlet s někým, pracovat pro určitou společnost) – tato struktura je ze všech nejúčinější pro vybavení
b) Obecné události: opakované a nebo dlouhé události (např. Dovolená v Rakousku) čítající dny nebo měsíce. Obecné události spolu souvisí navzájem a souvisí také s životními obdobími
c) Vzpomínky vázané k události: obrazy, pocity a detaily, které se vztahují k obecným událostem a pokrývají období vteřin až hodin
118
Čemu může podléhat konstruktivní povaha paměti–falešné vzpomínky?
může podléhat konfirmačnímu zkreslení – zapamatované informace jsou ovlivněny očekáváními pozorovatele
119
Kdo sledoval falešné vzpomínky?
Loftus – vzpomínka na incident může být systematicky narušena později pokládanými dotazy
120
Jak probíhá kognitivní interview?
přerušování svědkova vyprávění zhoršuje vybavování, mělo by se postupovat od volného vyprávění ke konkrétnějším informacím – tento interview je jedním z největších přínosů (25-35 % více správných informací)
121
Co znamenají tzv. Flashbulb vzpomínky?
mechanismus vtiskne detaily události natrvalo do paměti
122
Co obsahují flashblub vzpomínky?
Osoba, která informace poskytla, Místo, kde se je jedinec dozvěděl, Probíhající činnost, Jedincův emoční stav, Emoční stav ostatních, Důsledky události pro jedince samotného
123
Na čem závisí flashbulb vzpomínky?
Přechozí znalosti: pomáhá vztáhnout události k existujícím paměťovým stopám, Osobní zkušenost: událost by měla být považována za osobně velmi závažnou, Překvapení a emoční stav: událost by měla způsobovat emoční reakci, Vědomé opakované vybavování – je doplňkovým procesem
124
Kdo se zabýval konstruktivní povahou paměti?
Frederick Bartlett
125
Jak sledoval Bartlett konstruktivní povahu paměti?
prezentoval anglickým posluchačům indiánskou pověst ”Válka duchů”, reprodukce byla nepřesná a zkreslení bylo takové, že pověst lépe odpovídala evropským příběhům, - předpokládal, že existují schémata, která ovlivňují, co si zapamatujeme/vybavíme-> vzpomínky rekonstruujeme
126
Co znamená zkratka PAO a k čemu to je?
mnemotechnika, Person – Action – Object
127
Kdo a jak zkoumal falešné vzpomínky?
Loftus a Palmer: participanti zhlédli záznam hromadné nehody, následně popsali, co se stalo a dostali několik otázek včetně otázky na rychlost: Jak rychle auta jela, když ”smashed to each other” / “hit each other” -> odlišné rychlosti: 66 vs 55 km/h; o týden později otázka na sklo-> 32 vs 14% rozbité
