Řeč: Porozumění a produkce Flashcards
(134 cards)
1
Q
Co je to jazyk?
A
= systém znaků symbolické povahy a pravidel jejich utváření, kombinování a používání
2
Q
Čím se dá vyjádřit vztah jazykových znaků a pojmů?
A
DYADICKÝM MODELEM
3
Q
Z čeho se skládá dyadický model?
A
- pojem jako abstraktní význam slova.
- slovo jako materiální označení či ‚nálepka‘ pro nehmotný pojem.
4
Q
Čím se dá vyjádřit vztah jazykových znaků a objektů?
A
TRIADICKÝM MODELEM
5
Q
Jak funguje triadický model?
A
slovo označuje objekt skrze pojem
6
Q
Co je to řeč?
A
= schopnost/proces používání jazyka
7
Q
Jaké složky má jazykový znak?
A
a. složku abstraktní/nehmotnou/amodální b. složku konkrétní/fyzikální/senzorickou
8
Q
Co obsahuje složka abstraktní/nehmotnou/amodální?
A
význam/pojem
9
Q
Co obsahuje složka konkrétní/fyzikální/senzorická?
A
akustický či grafický tvar
10
Q
Vyjmenuj vlastnosti jazyka
A
1) Konvenčnost 2) Kompozicionalia 3) Analyticko-syntetická struktura 4) Lineární struktura 5) Produktivita
11
Q
Co znamená vlastnost jazyka - konvenčnost
A
= vztah mezi slovem a objekty, které slovo označuje, je dán arbitrárně čili společenskou dohodou
12
Q
Co znamená vlastnost jazyka - kompozicionalita
A
= skladebnost významu = spojením smysluplných jednotek nižšího řádu vznikají jednotky vyššího řádu (morfémy»> slova»_space;> věty»_space;> texty).
13
Q
Co znamená vlastnost jazyka - Analyticko-syntetická struktura
A
= rozložitelnost celků na nižší jednotky, až úplné elementy (texty»> věty»_space;> slabiky»_space;> písmena).
14
Q
Co znamená vlastnost jazyka - Lineární struktura
A
= posloupnost řazení (písmena/slova/věty – vyslovujeme/píšeme
jedno po druhém).
15
Q
Co znamená vlastnost jazyka - Produktivita
A
= neomezená tvořivost = schopnost produkovat nekonečný počet nových a originálních vět z konečného počtu slov tvořících lexikon daného jazyka.
16
Q
Vyjmenuj vrstvy jazyka
A
a) fonémy b) morfémy c) slova d) věty e) diskurz
17
Q
Co jsou to fonémy?
A
Nejmenší jednotky zvuku, které odlišují významy slov (např. změna „t“ na „d“ ve slově „tab“ mění význam na „dab“).
18
Q
Co jsou to morfémy?
A
Nejmenší jednotky jazyka, které nesou význam (např. základní morfém „book“ a připojení „-s“ jako znak množného čísla v angličtině).
19
Q
Co jsou to slova?
A
Kombinace morfémů tvoří slova
20
Q
Co jsou to věty?
A
Slova se spojují podle pravidel syntaxe (gramatiky) do vět, mají svou gramatickou strukturu
21
Q
Diskurz (Text)
A
Nejvyšší vrstva, která zahrnuje celé texty a kontexty
22
Q
Jaké oblasti lingvistiky se zabývají vrstvami jazyka?
A
a) fonetika b) prozodie (fonetika) c) morfologie (gramatika) d) syntax (gramatika) e) sémantika f) pragmatika
23
Q
Jaké oblasti lingvistiky se věnují fonémům?
A
fonetika
24
Q
Jaké oblasti lingvistiky se věnují morfémům?
A
prozodie (fonetika), morfologie (gramatika), sémantika
25
Jaké oblasti lingvistiky se věnují slovům?
prozodie (fonetika), morfologie (gramatika), sémantika
26
Jaké oblasti lingvistiky se věnují větám?
prozodie (fonetika), syntax (gramatika), sémantika, pragmatika
27
Jaké oblasti lingvistiky se věnují diskurzu (textu)?
prozodie (fonetika), sémantika, pragmatika
28
Čemu se věnuje fonetika?
Zkoumání zvuků jazyka (hlásky, jejich fyzikální vlastnosti a artikulace).
Příklad: Hlásky [t] a [d] se liší v znělosti – [t] je neznělá, [d] je znělá (např. ve slovech „ten“ a „den“).
29
Čemu se věnuje prozodie (fonetika)?
věnuje se rytmu, přízvuku a intonaci v řeči
Příklad: Věta „To myslíš vážně?!“ zní jako ironická výčitka při důrazu na „myslíš“, zatímco s rovnoměrným přízvukem zní jako neutrální otázka.
30
Čemu se věnuje morfologie (gramatika)?
věnuje se struktuře slov a jejich částem (morfémům), Příklad: Ve slově „učitelka“ jsou morfémy: kořen „uč-“, sufix „-itel“, a přípona „-ka“ (ženský rod).
31
Čemu se věnuje syntax (gramatika)?
věnuje se skládání slov do vět podle gramatických pravidel, Příklad: Věta „Pes honí kočku.“ je gramaticky správná, zatímco „Pes kočku honí.“ mění význam a důraz.
32
Čemu se věnuje sémantika?
věnuje se významu slov a vět, Příklad: Věta „Lev je rychlý.“ popisuje vlastnost zvířete, zatímco „Lev je líný.“ ji popírá.
33
Čemu se věnuje pragmatika?
věnuje se významu jazyka v kontextu a způsobu použití, Příklad: Věta „Mohl bys zavřít okno?“ je zdvořilá žádost, nikoliv otázka na schopnost zavřít okno.
34
Jaké jsou formy jazyka?
a) mluvená forma b) psaná forma
35
Jaké jsou řečové procesy?
a) percepce (porozumění) b) produkce (tvorba)
36
Jaké jsou kategorie hlavních modelů zpracování jazyka?
a) porozumění slyšenému jazyku b) porozumění čtenému jazyku c) produkce mluveného jazyka d) produkce psaného jazyka
37
Jaké jsou hlavní modely zpracování jazyka a jejich autoři - v kategorii porozumění slyšenému jazyku?
1) McClelland a Elman: model TRACE.
2) Ellis a Young: neurokognitivní model sluchové analýzy slov.
38
Jaké jsou hlavní modely zpracování jazyka a jejich autoři - v kategorii porozumění čtenému jazyku?
1) McClelland a Rumelhart: interaktivní aktivační model.
2) Ellis a Young: neurokognitivní model čtení
39
Jaké jsou hlavní modely zpracování jazyka a jejich autoři - v kategorii produkce mluveného jazyka?
1) Dell a O‘Seaghdha: teorie šířící se aktivace.
2) Levelt, Roelofs a Meyerová: komputační model WEAVER++.
40
Jaké jsou hlavní modely zpracování jazyka a jejich autoři - v kategorii produkce psaného jazyka?
Ellis a Young: neurokognitivní model psaní.
41
Jaký přístup využívá McClelland a Elman: model TRACE?
interaktivní aktivační model, který využívá přístup konekcionismu
42
McClelland a Elman: model TRACE stimuluje proces rozpoznávání slov na základě __________ podnětů
sluchových
43
V McClelland a Elman: model TRACE existují 3 vrstvy reprezentace. Jaké to jsou a jaké jsou jejich funkce?
1. akusticko-fonemická vrstva: zpracovává zvukové signály a identifikuje základní fonetické jednotky
2. fonemická vrstva: integruje informace a překládá je do fonému
3. lexikální vrstva: spojuje fonémy a vytváří reprezentace slov
44
Vyjmenuj klíčové vlastnosti McClelland a Elman: model TRACE
a) interaktivní zpracování b) aktivace a inhibice c) časové zpracování
45
Vysvětli co znamená klíčová vlastnost: interaktivní zpracování v modelu od McClelland a Elman: model TRACE
interaktivní zpracování – informace proudí oběma směry (bottom up z akustických podnětů a tom-down z očekávání na úrovni slov)
46
Vysvětli co znamená klíčová vlastnost: aktivace a inhibice v modelu od McClelland a Elman: model TRACE
aktivace a inhibice – jednotky na stejné vrstvě se navzájem inhibují (například konkurenční fonémy) – aktivované jednotky posílají signály
47
Vysvětli co znamená klíčová vlastnost: časové zpracování v modelu od McClelland a Elman: model TRACE
časové zpracování – model je citlivý na sekvenci časově uspořádaných signálů, zohledňuje dynamiku mluvené řeči
48
Jaký je význam modelu od McClelland a Elman: model TRACE
jedním z prvních modelů, který úspěšně simuloval proces rozpoznávání řeči, navzdory svému významu je TRACE model omezen ve schopnosti zpracovávat složitější jazykové kontexty, což vedlo k vývoji pokročilejších modelů
49
Co je hlavní funkce McClelland a Rumelhart: interaktivní aktivační model
zrakové rozpoznávání slov
50
Jak funguje McClelland a Rumelhart: interaktivní aktivační model ?
zrakové rozpoznávání slov zahrnuje proces vzájemného splňování požadavků a omezení mezi zdola přicházejících informací a rysech přítomných ve slově a shora přicházejících informací o identitě slov a písmen
51
V McClelland a Rumelhart: interaktivním aktivačním modelu existují rozpoznávací jednotky ve ____ úrovních.
3
52
Jaké jsou 3 úrovně rozpoznávacích jednotek? (interaktivní aktivační model)
1. Spodní úroveň rysů
2. Střední úroveň písmen
3. Vrchní úroveň slov
53
Co se děje při spodní úrovni rysů (McClelland a Rumelhart: interaktivní aktivační model)
když je u písmena zjištěna přítomnost určitého rysu (např. svislá čára na pravé straně písmene), je posílena aktivace uzlů všech písmen, které tento rys obsahují (např. H, M, N), a všechny ostatní uzly písmen jsou inhibovány
54
Co se děje při střední úrovni písmen (McClelland a Rumelhart: interaktivní aktivační model)
když je identifikováno písmeno na určitém místě ve slově, zvýší se míra aktivace všech čtyř písemných slovních jednotek, které na příslušném místě obsahují dané písmeno, a ostatní slovní jednotky jsou inhibovány
55
Co se děje při vrchní úrovni slov (McClelland a Rumelhart: interaktivní aktivační model)
aktivované slovní jednotky zvyšují míru aktivace těch uzlů na úrovni písmen, které odpovídají písmenům daného slova (např. aktivace slova „psát“ zvýší aktivaci jednotek „p“ „s“ „á“ „a“ „t“ na úrovni písmen, a inhibují uzly ostatních písmen
56
Jak dochází k efektu výhody slov a pseudoslov ? (McClelland a Rumelhart: interaktivní aktivační model)
dochází k němu v důsledku vlivů z úrovně slov na úroveň písmen (např. je prezentováno slovo „psát“ a účastníci experimentu jsou tázáni, zda třetí písmeno bylo „á“ nebo „ý“. Je-li na úrovni slov aktivován uzel „psát“, zvýší se aktivace uzlu „á“ na úrovni písmen a aktivace uzlu „ý“ se sníží
57
Na jakých principech je založena Dell a O‘Seaghdha: teorie šířící se aktivace (produkce mluveného jazyka)
Založena na konekcionistických principech
58
Jaké 4 úrovně vyčleňuje teorie od Dell a O‘Seaghdha: teorie šířící se aktivace (produkce mluveného jazyka)?
1) Sémantická úroveň 2) Syntaktická úroveň 3) Morfologická úroveň 4) Fonologická úroveň
59
Popiš Sémantickou úroveň v teorii od Dell a O‘Seaghdha: teorie šířící se aktivace (produkce mluveného jazyka)
Sémantická úroveň: význam toho, co má být řečeno; tato úroveň není v teorii detailně probírána
60
Popiš Syntaktickou úroveň v teorii od Dell a O‘Seaghdha: teorie šířící se aktivace (produkce mluveného jazyka)
Syntaktická úroveň: gramatická struktura slov v plánované větě
61
Popiš Morfologickou úroveň v teorii od Dell a O‘Seaghdha: teorie šířící se aktivace (produkce mluveného jazyka)
Morfologická úroveň: morfémy (základní jednotky významu či základní tvar slov v plánované větě
62
Popiš Fonologická úroveň v teorii od Dell a O‘Seaghdha: teorie šířící se aktivace (produkce mluveného jazyka)
Fonologická úroveň: fonémy nebo základní zvukové jednotky věty
63
Na jakých úrovních se v teorii šířící se aktivace (produkce mluveného jazyka) vytváří reprezentace?
Reprezentace se vytváří na každé z uvedených úrovní
64
Doplň větu v kontextu teorie šířící se aktivace: Zpracování informací během plánování řeči probíhá na ________ úrovních a je jak paralelní, tak interaktivní, avšak na vyšších úrovních (např. sémantické) je obvykle ________ než na úrovni nižších (např. fonologická)
všech 4, komplexnější
65
Co dělají kategorická pravidla v teorii šířící se aktivace ?
Na každé úrovni existují kategorická pravidla – určují dovolené kategorie jednotek a kombinace kategorií
66
Co je to lexikon v teorii šířící se aktivace?
Vedle kategorických pravidel existuje LEXIKON = má podobu sémantické sítě (obsahuje uzly pro pojmy, slova, morfémy a fonémy) -> Aktivovaný uzel vysílá aktivaci k ostatním k němu připojeným uzlům
67
Jak probíhá chybovost v teorii šířící se aktivace (produkce mluvené řeči)?
Podle této teorie dochází k chybám proto, že za určitých okolností má nesprávná jednotka vyšší úroveň aktivace než jednotka správná
-> Proces vede k tomu, že je aktivována řada uzlů, což může vést k chybovosti
68
Popiš charakteristiku chyb v teorii šířící se aktivace (Dell a O‘Seaghdha) - produkce mluveného jazyka
- Nesprávné podstatné jméno nahrazuje zamýšlené podstatné jméno
- Slovo by mělo být vyřčeno dříve, než je správné (např. Nebe je na nebi – místo Slunce je na nebi) – všechna slova jsou v rámci plánování aktivována
- Záměna dvou slov ve větě (např. Musím napsat ženu své správě.“)
- Obecně zahrnují anticipační a záměrné chyby slov, které se při chybě přesouvají na blízké místo ve větě. Slova relativní pro tu část věty, která se právě zpracovává, budou obvykle aktivovány více než slova relevantní pro jiné části věty
- V chybách by se obvykle měla objevovat skutečná slova či morfémy (lexikální tendence) = pokusným osobám předkládali na krátkou dobu dvojice slov a účastníci je měli co nejrychleji vyslovit. Frekvence chyb se zdvojnásobila, když dvojice slov mohla vést k vytvoření dvojice nových slov (např. Lewd rip lze přesmyknout na rude lip), ve srovnání s dvojicemi, kde to možné nebylo
- flexibilní interakce mezi různými úrovněmi zpracování znamená, že řečové chyby mohou mít vícero příčin
69
Čím je způsobena většina chyb v teorii šířící se aktivace Dell a O‘Seaghdha - produkce mluveného jazyka
většina chyb je právě způsobená šířením aktivace – mohlo by se tedy zdát, že omezení aktivace zmírní počet chyb = Dell však tvrdí, že aktivace urychluje produkci originálních vět, a tak zabraňuje tomu, aby naše mluva byla příliš stereotypní.
70
Jaké je rozlišení druhů slov pro výzkumné účely?
a) Známá slova b) Neznámá slova c) Pseudoslova
71
Co jsou tzv. známá slova?
= Znám tvar a znám význam
72
Co jsou tzv. Neznámá slova?
= Znám tvar, ale neznám význam
73
Co jsou tzv. pseudoslova?
= Slova připomínající tvary
74
Co popisuje neurokognitivní model sluchové analýzy slov?
porozumění slyšenému jazyku
75
Jakých 5 systémů figuruje v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov ?
1. Systém sluchové analýzy 2. Auditivní vstupní lexikon 3. Sémantický systém 4. Řečový výstupní lexikon 5. Zásobník fonémických odpovědí
76
Jaká je funkce systému sluchové analýzy v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
extrahuje hlásky a další zvuky
77
Jaká je funkce auditivního vstupního lexikonu v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
rozpoznává známá slova
78
Jaká je funkce sémantického systému v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
obsahuje významy slov
79
Jaká je funkce řečového výstupního lexikonu v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
uchovává mluvené tvary slov
80
Jaká je funkce zásobníku fonémických odpovědí v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
poskytuje řečové zvuky
81
V neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov (porozumění slyšenému jazyku) se cesta od zvukového verbálního vstupu k mluvnímu
verbálnímu výstupu sestává z kolika ti drah?
3 různých drah
82
Jak vypadá dráha č. 1 v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
slyšené slovo -> systém sluchové analýzy -> auditivní vstupní lexikon -> sémantický systém -> řečový výstupní lexikon -> zásobník fonémických odpovědí -> řeč
83
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 1 v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
schopnost rozpoznat akustickou formu známých slov, porozumět jejich významu
a zopakovat je.
84
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 1 (neurokognitivní model sluchové analýzy slov) zachovány?
A) schopnost vnímat a zopakovat slova
neznámá a pseudoslova (dráha č.3),
B) schopnost vnímat a zopakovat slova, u nichž
známe pouze akustickou podobu, ale nikoliv
jejich význam (dráha č.2).
85
Jak vypadá dráha č. 2 v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
slyšené slovo -> systém sluchové analýzy -> auditivní vstupní lexikon -> řečový výstupní lexikon -> zásobník fonémických odpovědí -> řeč
86
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 2 v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
schopnost rozpoznat akustickou podobu známých slov (nejde o význam) a zopakovat je.
87
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 2 (neurokognitivní model sluchové analýzy slov) zachovány?
A) schopnost porozumět významu známých slov (potřebná dráha č.1),
B) schopnost vnímat a opakovat slova neznámá a pseudoslova (potřebná dráha č.3).
88
Jak vypadá dráha č. 3 v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
slyšené slovo -> systém sluchové analýzy -> (akusticko-fonologická konverze) -> zásobník fonémických odpovědí -> řeč
89
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 3 v neurokognitivním modelu sluchové analýzy slov?
schopnost vnímat a opakovat slova neznámá a pseudoslova (nejde o akustické rozpoznání nebo význam).
90
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 3 (neurokognitivní model sluchové analýzy slov) zachovány?
A) schopnost vnímat a opakovat známá slova
(dráha č. 2).
B) schopnost porozumět jejich významu (dráha č.1).
91
V neurokognitivním modelu čtení (porozumění čtenému jazyku) se cesta od ________________ vstupu k ______________ výstupu sestává ze 3 různých drah
vizuálního verbálního, mluvnímu verbálnímu
92
V neurokognitivním modelu čtení slov (porozumění čtenému jazyku) aparát pro čtení nahlas zahrnuje ______ systémů
6
93
Vyjmenuj všech 6 systémů, které aparát pro čtení nahlas zahrnuje - neurokognitivním modelu čtení slov (porozumění čtenému jazyku)
1) systém vizuální analýzy 2) vizuální vstupní lexikon 3) sémantický systém 4) grafém-fonémická konverze 5) řečový výstupní lexikon 6) fonémická úroveň
94
Jaká je funkce systému vizuální analýzy v neurokognitivním modelu čtení slov?
identifikuje a seskupuje písmena
95
Jaká je funkce vizuálního vstupního lexikonu v neurokognitivním modelu čtení slov?
rozpoznává známá psaná slova
96
Jaká je funkce sémantického systému v neurokognitivním modelu čtení slov?
obsahuje slovní významy
97
Jaká je funkce řečového výstupního lexikonu v neurokognitivním modelu čtení slov?
ukládá tvary mluvených slov
98
Jaká je funkce grefém-fonemické konverze v neurokognitivním modelu čtení slov?
konvertuje zápisy do zvukové podoby
99
Jaká je funkce fonémické úrovně v neurokognitivním modelu čtení slov?
poskytuje jednotlivé řečové zvuky
100
Jak vypadá dráha č. 1 v neurokognitivním modelu čtení slov? (porozumění čtenému jazyku)
psané slovo -> systém vizuální analýzy -> grefém-fonémická konverze -> fonémická úroveň -> řeč
101
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 1 v neurokognitivním modelu čtení slov? (porozumění čtenému jazyku)
schopnost přečíst nahlas slova neznámá
a pseudoslova za předpokladu jejich pravidelné výslovnosti = jejich výslovnost se řídí pevnými pravidly GRAFÉM-FONÉMICKÉ KONVERZE. -> Jde čistě o schopnost převést grafickou podobu neznámých slov a pseudoslov do podoby zvukové (neřeší se tu významová složka slov).
102
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 1 (neurokognitivní model čtení slov) zachovány?
- schopnost nahlas číst známá slova, jelikož ta
rozpoznáme jako celek čili bez potřeby analýzy
na grafémy/fonémy (dráhy č.2 a 3).
- schopnost porozumět významu slov (dráha č.3).
103
Jak vypadá dráha č. 2 v neurokognitivním modelu čtení slov? (porozumění čtenému jazyku)
psané slovo -> systém vizuální analýzy <-> vizuální vstupní lexikon -> řečový výstupní lexikon <-> fonémická úroveň -> řeč
104
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 2 v neurokognitivním modelu čtení slov? (porozumění čtenému jazyku)
schopnost přečíst nahlas známá slova
(bez ohledu na pravidelnost výslovnosti, a tudíž bez potřeby grafém-fonémické konverze). -> Jde čistě o schopnost převést grafickou podobu známých slov do podoby zvukové (neřeší se tu významová složka slov).
105
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 2 (neurokognitivní model čtení slov) zachovány?
- schopnost číst nahlas slova neznámá
a pseudoslova s pravidelnou výslovností
(dráha č.1),
- schopnost porozumět významu slov (dráha č.3).
106
Jak vypadá dráha č. 3 v neurokognitivním modelu čtení slov? (porozumění čtenému jazyku)
psané slovo -> systém vizuální analýzy <-> vizuální vstupní lexikon <-> sémantický systém -> řečový výstupní lexikon <-> fonémická úroveň -> řeč
107
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 3 v neurokognitivním modelu čtení slov? (porozumění čtenému jazyku)
schopnost přečíst nahlas známá slova
(bez ohledu na pravidelnost výslovnosti, a tudíž bez potřeby grafém-fonémické konverze) a porozumět jejich významu.
108
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 3 (neurokognitivní model čtení slov) zachovány?
- schopnost číst nahlas slova neznámá
a pseudoslova s pravidelnou výslovností
(dráha č.1).
- schopnost přečíst nahlas slova, u nichž známe pouze grafickou podobu, ale nikoliv jejich význam (dráha č.2).
109
V neurokognitivním modelu psaní slov (produkce psaného jazyka) se cesta od ________________ vstupu k ______________ výstupu sestává z mnoho různých drah.
zvukového verbálního, psanému/grafickému verbálnímu
110
V neurokognitivním modelu psaní slov (produkce psaného jazyka) aparát pro zápis slyšených slov zahrnuje ______ systémů
6
111
Vyjmenuj všech 6 systémů, které aparát pro zápis slyšených slov zahrnuje - neurokognitivním modelu psaní slov (produkce psaného jazyka)
1) auditivní lexikon 2) sémantický systém 3) fonologický výstupní lexikon 4) fonémický výstupní zásobník 5) grafémický výstupní lexikon 6) grafémický výstupní zásobník
112
Jaká je funkce systému auditivního vstupního lexikonu v neurokognitivním modelu psaní slov ? (produkce psaného jazyka)
rozpoznávání známých slov
113
Jaká je funkce systému sémantického systému v neurokognitivním modelu psaní slov ? (produkce psaného jazyka)
ukládání slovních významů
114
Jaká je funkce systému fonologického výstupního lexikonu v neurokognitivním modelu psaní slov ? (produkce psaného jazyka)
ukládání tvarů mluvených slov
115
Jaká je funkce systému fonémického výstupního zásobníku v neurokognitivním modelu psaní slov ? (produkce psaného jazyka)
pro řečové zvuky
116
Jaká je funkce systému grafémického výstupního lexikonu v neurokognitivním modelu psaní slov ? (produkce psaného jazyka)
ukládání tvarů psaných slov
117
Jaká je funkce systému grafémického výstupního zásobníku v neurokognitivním modelu psaní slov ? (produkce psaného jazyka)
abstraktní reprezentace písmen
118
Jak vypadá dráha č. 1 v neurokognitivním modelu psaní slov? (produkce psaného jazyka)
slyšené slovo -> fonémický výstupní zásobník (pro řečové zvuky) -> (foném-grafické konverze) -> grafémický výstupní zásobník -> psaní
119
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 1 v neurokognitivním modelu psaní slov? (produkce psaného jazyku)
schopnost zapsat pravidelná neznámá slova
a pseudoslova prostřednictvím foném-grafémové konverze. ->
Jde čistě o schopnost převést zvukovou podobu slov neznámých a pseudoslov do podoby grafické (neřeší se tu významová složka slov).
120
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 1 (neurokognitivní model psaní slov) zachovány?
- schopnost psát známá slova, jelikož
ta rozpoznáme jako celek čili bez
potřeby analýzy na grafémy/fonémy
(dráhy č.2 a 3).
- schopnost porozumět významu slov
(dráha č.3).
121
Jak vypadá dráha č. 2 v neurokognitivním modelu psaní slov? (produkce psaného jazyka)
slyšené slovo -> auditivní vstupní lexikon -> fonologický výstupní lexikon -> grafémický výstupní lexikon -> grafémický výstupní zásobník -> psaní
122
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 2 v neurokognitivním modelu psaní slov? (produkce psaného jazyku)
schopnost zapsat známá slova (bez ohledu
na pravidelnost výslovnosti, a tudíž bez potřeby grafémfonémické konverze). -> Jde čistě o schopnost převést zvukovou podobu
známých slov do podoby grafické (neřeší se tu
významová složka slov).
123
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 2 (neurokognitivní model psaní slov) zachovány?
- schopnost zapsat pravidelná neznámá slova a pseudoslova (dráha č.1),
- schopnost porozumět významu slov
(dráha č.3).
124
Jak vypadá dráha č. 3 v neurokognitivním modelu psaní slov? (produkce psaného jazyka)
slyšené slovo -> auditivní vstupní lexikon -> sémantický systém -> grafémický výstupní lexikon -> grafémický výstupní zásobník
125
Jaké schopnosti umožňuje dráha č. 3 v neurokognitivním modelu psaní slov? (produkce psaného jazyku)
schopnost zapsat známá slova (bez ohledu
na pravidelnost výslovnosti, a tudíž bez potřeby foném grafémické konverze) a porozumět jejich významu.
126
Jaké schopnosti zůstanou při poškození dráhy č. 3 (neurokognitivní model psaní slov) zachovány?
- schopnost zapsat pravidelná neznámá slova a pseudoslova (dráha č.1).
- schopnost zapsat slova, která umíme sluchově rozpoznat i vyslovit, ale neznáme jejich grafickou podobu nebo význam (dráha č.2).
127
Co znamená zkratka WEAVER++ u komputačního modelu (produkce mluveného jazyka) ?
Word-form Encoging by Activation and
VERification
128
Jaké jsou 3 hlavní procesy které probíhají v Komputační modelu WEAVER++ (produkce mluveného jazyka)?
a) Kódování slov b) Šíření aktivace c) Ověřování výstupů
129
Co je to tzv. kódování slov v Komputačním modelu WEAVER++?
cesta od konceptualizace myšlenky/záměru přes výběr vhodného slova k samotnému vyslovení slov zahrnuje celkem 6 systémů/etap/úrovní.
130
Doplň text v kontextu Komputační teorie WEAVER++: _________: cesta od konceptualizace myšlenky/záměru přes výběr vhodného slova k samotnému vyslovení slov zahrnuje celkem ________ systémů/etap/úrovní.
Kódování slov, 6
131
Vyjmenuj 6 systémů, které se nacházejí v Komputační model WEAVER++
1) pojmová příprava 2) lexikální selekce 3) morfologické kodování 4) fonologické kodování 5) fonetické kodování 6) artikulace
132
Jak se šíří aktivace procesu kódování v komputačním modelu WEAVER++?
jednosměrně po jediné dráze, sériově po etapách
133
Jak funguje tzv. ověřování výstupů v Komputačním modelu WEAVER++?
celý aparát je vybaven zpětnovazebným mechanismem pro kontrolu výstupů z jednotlivých etap zpracování.
134
Kde se nachází v komputačním modelu WEAVER++ ověřování výstupu a jaký proces zahrnuje?
mezi 4 a 5 systémem (fonologickým kodování a fonetickým kodováním) dále pak po 6 (artikulaci) -> vrací se k 1 systému (pojmové přípravě), zahrnuje proces sebemonitorování
