Pojmy, propozice a logické usuzování Flashcards
(122 cards)
1
Q
Co je to pojem/koncept?
A
abstraktní kategorie objektů sdílejících určité společné vlastnosti, kterými se odlišují od objektů jiné kategorie
2
Q
Proč a čím je pojem přístupný?
A
jakožto abstraktní/nemateriální/nesenzorická entita není přístupný a uchopitelný jinak než skrze něco vnímatelného – prostřednictvím SLOV (psaných, tištěných, vyslovených)
3
Q
Za co je v psychologickém pojetí považován pojem?
A
považován za mentální obsah umožňující koncipovat/uvažovat objekty ve smyslu abstraktních kategorií
4
Q
Co je to konceptualizace?
A
schopnost/proces osvojování pojmů
5
Q
Co je to kategorizace?
A
schopnost/proces zařazování objektů do pojmových kategorií
6
Q
Jaké jsou vlastnosti pojmů?
A
1) Nenázornost/Amodálnost 2) Abstraktnost 3) Konvenčnost 4) Hierarchičnost 5) Inkluzivita 6) Rozsah 7) Úspornost 8) Obsah 9)Informativnost 10) Smysluplnost
7
Q
Doplň větu, která se týká vlastností pojmů: Čím větší ______/______, tím menší ______/_____. A naopak.
A
obsah/informativnost, rozsah/úspornost
8
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Nenázornost/Amodálnost
A
= nemá smyslovou modalitu (nemá tvar, velikost, barvu)
9
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Abstraktnost
A
= pojem nezachycuje objekty v jejich konkrétní podobě, ale ve formě vyabstrahované a zobecnělé
10
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Konvenčnost
A
= vztah mezi pojmem a objekty, které pod něj budou spadat, je dán arbitrárně čili společenskou dohodou – souvislost s tím, že pojmy jsou označovány pomocí slov čili jazykových/komunikačních prostředků.
11
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Hierarchičnost
A
= organizované v hierarchických sítích
12
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Inkluzivita
A
= kategorie nižší jsou součástí/podmnožinou kategorií vyšších.
13
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Rozsah
A
= velikost/šíře kategorie, kterou pokrývá.
14
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Úspornost
A
= šetří kognitivní energii tím, že umožňuje uvažovat o jednotlivinách hromadně.
15
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Obsah
A
= informace, které o kategorii podává.
16
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Informovanost
A
= zprostředkovanými informacemi snižuje naši míru neznalosti (informační vágnosti/nejistoty).
17
Q
Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Smysluplnost
A
= užitečnost informací, které nám přináší
18
Q
Podle jakých hledisek se rozdělují druhy pojmů?
A
a)z hlediska materiálnosti objektů spadajících pod pojem b)z hlediska počtu objektů spadajících pod pojem c) z hlediska počtu kategorií nutných pro vytvoření pojmu:
19
Q
druhy pojmů z hlediska materiálnosti objektů spadajících pod pojem:
A
KONKRÉTNÍ = pojmy označující fyzické objekty (židle, pes).
ABSTRAKTNÍ = pojmy označující: abstraktní objekty, vlastnosti, stavy a činnosti, vztahy a interakce
20
Q
druhy pojmů z hlediska počtu objektů spadajících pod pojem:
A
JEDINEČNÉ = jediný objekt (náš pes Alík, láska Petry k Pavlovi, Česká republika).
OBECNÉ = celý třída objektů (pes, láska, republika).
21
Q
druhy pojmů z hlediska počtu kategorií nutných pro vytvoření pojmu:
A
JEDNODUCHÉ = jediná kategorie (židle, kov).
SLOŽENÉ = dvě a více kategorií (kovová židle, hodně starý nábytek, ospalý pes sedící na červené židli).
22
Q
Jaké teorie patří do skupiny teorií jednoduchých pojmů?
A
1) Teorie definujících atributů 2) Teorie exemplářů 3) Teorie prototypů
23
Q
Co znamenají atributy? (Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů)
A
ATRIBUTY = vlastnosti pojmu/kategorie:
24
Q
Jaké atributy myslíme? (Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů)
A
- jednak ty ‚zděděné‘ z vyšších kategorií
- a navíc své vlastní specifické.
25
Doplň větu v kontextu Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů: Nejvíce atributů jich daná kategorie sdílí
s _____________________________
nejbližší z nadřazených kategorií
26
Jaká je funkce tzv. definujících atributů? (Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů)
Definující atributy – fungují jako kritérium pro to, aby objekt tzv. spadal pod pojem neboli byl
přiřazen do dané kategorie: Objekt* musí vykazovat všechny atributy této kategorie a žádné jiné.
27
Teorie definujících atributů (Teorie jednoduchých pojmů) je typická určitou hierarchií. V každodenním životě používáme pouze 3 úrovně. Které to jsou?
1.Nadřazená: nábytek, zvíře, oblečení.
2. Základní: židle, stůl, postel, pták, pes, ryba, kalhoty, košile, sukně.
3. Podřazená: kovová židle, rozkládací stůl, skřivan, labrador, džíny, plisovaná sukně.
28
Co to znamená Základní úroveň? (Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů)
a)Nejlépe vyrovnaný poměr mezi úsporností a informativností b)Největší smyslově vnímatelná podobnost mezi členy kategorie
29
Jaké je východisko v experimentálním důkazu u teorie definujících atributů (teorie jednoduchých pojmů)?
Východiskem jsou vzdálenosti mezi
pojmy v hierarchické síti, Měří se reakční čas odpovědi.
30
Jaké bylo zjištění v experimentálním důkazu (teorie definujících atributů - teorie jednoduchých pojmů)?
Čím větší vzdálenost v předpokládané hierarchické organizaci, tím delší reakční čas odpovědi, což potvrzuje existenci hierarchických sítí a atributů.
31
Jaké jsou hlavní 3 body kritiky teorie definujících atributů (teorie jednoduchých pojmů)
1) V reálných situacích všechny atributy
nejsou stejně významné 2) V reálných situacích kategorie nemají jasné vymezené hranice 3) V reálných situacích všichni členové kategorie nejsou stejně reprezentativní
32
doplň větu v kontextu teorie definujících atributů - teorie jednoduchých pojmů: Původní teorie - Vedle atributů definujících uznali/rozlišili také atributy ____________.
atributy charakteristické
33
doplň větu v kontextu teorie definujících atributů - teorie jednoduchých pojmů: Jiné teorie - Atributy nejsou definující, ale ____ _______.
čistě charakteristické.
34
Co znamená tzv. exemplář v teorii exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)?
reprezentant kategorie, zvolený výběrem ze všech příslušníků dané kategorie jakožto nejlepší kandidát / nejlepší příklad této kategorie
35
Napiš jména autorů kteří se zabývají experimentální důkazem pro existenci teorie exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)
Rips a Collins (1993;1989)
36
Jak probíhal výzkum od Rips a Collins který potvrzoval teorii exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)?
informace mohou ovlivnit klasifikaci. Ve svém experimentu užili kategorie pizzy a pravítek. Pizza má průměr okolo 30 cm, ten nicméně velmi kolísá. Pravítka jsou obvykle dlouhá 30 cm, ale mají mnohem menší variabilitu (většinou jsou opravdu dlouhá 30 cm). Probandi měli posoudit nový objekt, jehož velikost byla 50 cm, a říci, zda je o pizzu nebo o pravítko. Všichni probandi jmenovali pizzy, protože u ní je daleko pravděpodobnější, že může svou velikost měnit. Teorie prototypů by však zastávala názor, že by to mělo byt 50% na 50%
37
Napiš jména autorů kteří se zabývají experimentální důkazem proti existenci teorie exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)
(Roschová 1975)
38
Jak probíhal výzkum od Roschové který byl proti teorii exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)?
Teorie prototypů (Roschová 1975) – lidé si vybaví spíše „typické“ vlastnosti než konkrétní příklady. (neuchovávají exempláře, ale spíše tvoří abstraktní pravidla)
39
Co je tzv. prototyp v teorii prototypů ( teorie jednoduchých pojmů?
= ideální/idealizovaný reprezentant kategorie, který v sobě integruje typické vlastnosti dané kategorie, které byly získány abstrahováním (‚vytažením‘) z vlastností jednotlivých příslušníků této kategorie.
40
Napiš jména autorů kteří se zabývají experimentální důkazem pro existenci teorie prototypů (teorie jednoduchých pojmů)
Berlin a Kay (1969)
41
Jak probíhal výzkum a jaký názor zastávali Berlin a Kay (1969) který byl pro teorii prototypů (teorie jednoduchých pojmů)?
zastávali názor, že rozmanitost zřetelně vyvstane zvláště po odlišení barev fokálních a nefokálních. Ve svých studiích identifikovali základní pojmenování barev podle 4 kritérií. Zjistili, že mluvčí různých jazyků se shodovali na identifikaci fokálních barev (tj. vybírali například stále stejné kartičky jako nejlepší zástupce červené nebo modré.
42
Napiš jména autorů kteří se zabývají experimentální důkazem proti existenci teorie prototypů (teorie jednoduchých pojmů)
Hampton (1981)
43
Jaký názor zastával Hampton (1981) který byl proti teorii prototypů (teorie jednoduchých pojmů)?
ukázal, že pouze některé abstraktní pojmy vykazují prototypickou strukturu. Tento rozdíl vyplývá ze značné volnosti v členství v některých abstraktnách kategoriích oproti konkrétním kategoriím. Např. je nemožné specifikovat úplný soubor pravidel a domněnek. Teorie prototypů je tedy víceméně omezená na tyto abstraktní pojmy.
44
Jaké jsou hlavní 3 body kritiky teorie založené na atributech?
1) pojmy/kategorie
nestojí pouze na klíčových atributech. 2) kategorizace je ovliňována vstupem dalších proměnných. 3) kategorie vznikající jen dočasně za nějakým specifickým účelem (při velkém úklidu: věci k recyklaci / vyhození / darování).
45
Nová teorie: vedle atributů klade důraz také na tzv. _____
explanace
46
Vysvětli tzv. explanaci v kontextu teorie založené na explanaci (teorie jednoduchých pojmů)
Lidé i lidstvo si na základě svých zkušeností a
znalostí vytvářejí jisté intuitivní i vědecké ‚teorie‘ vysvětlující organizaci a fungování
světa >>> Ty pak uplatňují (mimo jiné i) v procesech konceptualizace a kategorizace
47
Jak probíhal výzkum který byl experimentálním důkaze pro teorii založenou na explanaci (teorie jednoduchých pojmů)
1. Předložen objekt o průměru 12,5 cm.
2. Skupina A: Jak moc je podobný minci/pizze? >>> Je podobnější minci.
Skupina B: Je to spíše mince nebo spíše pizza? >>> Je to spíše pizza.
48
Jaké bylo zjištění u výzkumu který byl experimentálním důkaze pro teorii založenou na explanaci (teorie jednoduchých pojmů)
Kdyby byla kategorizace založena čistě na podobnosti, odpovědi obou skupin by se
shodly na variantě ‚mince‘. Svou roli ve skupině B ovšem sehrála znalost, že rozměry
mincí mají rozměry předepsané zákonem, a zkušenost, že pizza může mít naopak
rozměry různorodé (včetně mini/baby-velikosti). To ovlivnilo proces kategorizace
ve skupině B ve prospěch varianty ‚pizza‘.
49
Jaké teorie patří do teorií složených pojmů?
1) teorie definujících atributů 2) teorie prototypů 3) Kombinace teorie exemplářů a teorie založené na explanaci
50
Jak podle teorie definujících atributů vzniká složený pojem?
Složený pojem vzniká konjunkcí, zjednodušeně
řečeno protnutím pojmových množin.
51
Jaká je kritika pro teorii definujících atributů (teorie složeného pojmu)?
Kritika: Někdy to neplatí (pojem maketa
zbraně určitě nepatří do kategorie zbraně).
52
Jak podle teorie prototypů vzniká složený pojem?
Míra typičnosti zástupce složeného pojmu (prototyp červené židle) je kombinací míry
typičnosti jeho dílčích složek (prototyp židle a prototyp červené barvy).
53
Jaká je kritika pro teorii prototypů (teorie složeného pojmu)?
Kritika: Někdy to neplatí (Pegas je prototypem pojmu okřídlený kůň, ale určitě není
prototypem ani živočicha s křídly, ani koně)
54
Jak podle kombinace teorie exemplářů a teorie založené na explanaci vzniká složený pojem?
Při interpretaci originálních složenin (kaktusová ryba >>> ryba s ostny na kůži) se lidé řídí kritériem informativnosti (zbytečné zmiňovat, že je živá), diagnostické síly (spíše nás upoutá ostnatost než zelenost kaktusu) a věrohodnosti (vyloučíme umístění ostnů na očích).
55
Co je to propozice?
= SOUD = abstraktní výrok/tvrzení vypovídající o vlastnostech pojmových kategorií a vztazích mezi pojmy, kterému lze přisoudit určitou pravdivostní hodnotu.
56
Doplň větu: Propozice jakožto _____/_____/_____ _____ není přístupná a uchopitelná jinak než skrze něco vnímatelného – ________ _____ (psaných, tištěných, vyslovených), a to zejména _____ ______.
abstraktní/nemateriální/amodální entita, prostřednictvím VĚT, vět oznamovacích
57
V psychologickém pojetí je propozice považována za mentální obsah – ______ ohledně ______ a ______ objektů ve smyslu ______.
poznatek, vlastností a vztahů, kategorií
58
Propozice jsou abstrahované formy vět, a jako takové nemají gramatiku (časování,
skloňování, slovesný čas), mají ale určitou _______ ______ (strukturu/organizaci)
specifickou syntax
59
Čemu by ve větě odpovídal tzv. predikát?
přísudku
60
Jaké pojmy plní roli predikátu?
Tuto roli plní pojmy vyjadřující vlastnosti, činnosti, stavy a vztahy - které typicky označujeme slovesy.
61
Čemu by ve větě odpovídal tzv. argument/y
nejčastěji podmět a předmět.
62
Jaké pojmy plní roli argumentu?
Tuto roli plní pojmy vyjadřující konkrétní a abstraktní objekty které typicky označujeme podstatnými jmény.
63
Jaké teorie patří do teorií predikátových pojmů?
TEORIE POJMOVÉ ZÁVISLOSTI
64
Co znamenají tzv. sémantická primitiva a k jaké teorii se pojí?
k teorii pojmové závislosti (teorie predikátových pojmů), atributy pojmů označující vlastnosti/činnosti/vztahy
65
Co znamená tzv. sémantická dekompozice a k jaké teorii se pojí?
analýza jednotlivých atributů ke které dochází při interpretaci predikátových pojmů (debatuje se o tom jestli k ní vůbec dochází)
66
Popiš experimentální důkaz proti existenci teorie pojmové závislosti.
A. Petr dal sousedce květiny. >>> Relační pojem je relativně obecný/jednoduchý:
přesun vlastnictví
B. Petr poslal sousedce květiny. >>> Relační pojmy jsou relativně specifické/komplexní:
Petr prodal sousedce květiny. přesun vlastnictví + forma předání
- Testuje se naučitelnost vět
a čas potřebný k jejich zpracování. -> Kdyby k sémantické dekompozici docházelo, měla by vést věta typu A k lepšímu skóre než věty
typu B. Kritici teorie ovšem zkonstatovali, že lidé zpracovávají oba typy stejně rychle a kvalitně, a tudíž k sémantické dekompozici predikátových pojmů nedochází.
67
Zastánci teorie pojmové závislosti poukázali na chybu kritiků - tedy na přehlédnutí klíčové charakteristiky, a totiž míry vzájemného propojení objektových pojmů (argumenty) pojmem relačním (predikát) = ______ ______ uvnitř propozice.
POJMOVÁ ZÁVISLOST
68
Popiš experimentální důkaz pro existenci teorie pojmové závislosti.
A. Petr dal sousedce květiny. >>> Relační pojem je relativně obecný/jednoduchý:
přesun vlastnictví
B. Petr poslal sousedce květiny. >>> Relační pojem je relativně specifický/komplexní:
přesun vlastnictví + forma předání + slabé propojení
C. Petr prodal sousedce květiny. >>> Relační pojem je relativně specifický/komplexní:
přesun vlastnictví + forma předání + silné propojení -> Testuje se zpětná vybavitelnost
argumentů na základě nápovědy
69
Popiš zjištění experimentálního důkazu pro existenci teorie pojmové závislosti.
Argumenty silně propojujících predikátů byly vybavovány výrazně lépe než argumenty slabě propojujících predikátů, což potvrzuje, že k sémantické dekompozici predikátových/relačních pojmů skutečně dochází.
70
Co je to usuzování?
= logické operace vytváření ÚSUDKŮ, které spočívající ve vyvozování nových soudů/propozic jakožto závěrů vyplývajících z výchozích soudů/propozic.
71
Za co je v psychologickém pojetí považováno usuzování?
je považováno za mentální proces/schopnost vyvozování nových poznatků z výchozích informací.
72
Co je to dedukce?
vyvozování konkrétních poznatků/závěrů z obecných předpokladů.
73
Co je to indukce?
= vyvozování obecných poznatků /závěrů z konkrétních příkladů.
74
Co je to deduktivní usuzování?
= vyvozování logicky nutného závěru z výchozích předpokladů neboli tzv. premis.
75
Co jsou to premisy?
= výchozí předpoklady/soudy/výroky/
informace, které máme k dispozici.
76
Co je to závěr?
= soud/výrok/informace, který/á nutně
vyplývá z premis a pouze z premis.
77
doplň větu: Závěr je fakticky pravdivý, pokud jsou ________________________.
pravdivé jeho premisy
78
doplň do věty: Závěr je logicky platný, pokud byl z premis (bez ohledu na jejich pravdivost, smysluplnost, abstraktnost) __________________.
odvozen logicky platným způsobem.
79
Co je deduktivní usuzování podmíněné?
= vyvozování logicky nutného závěru z podmínkových premis - ve formě podmínky/pravidla typu Jestliže-pak
80
Rozepiš co jsou jednotlivé propozice/soudy
1. Jestliže svítí červená
2. pak zůstáváme stát
3. Svítí červená
4. Proto zůstáváme stát.
1. podmínkový výrok, atecedent
2. podmínkový výrok, konsekvent
3. existující podmínka
4. závěr
81
Jaké jsou pravidla deduktivního usuzování?
1) pravidlo modus ponens 2) pravidlo modus tollens
81
Napiš logickou strukturu těchto 4 propozic/soudů
1. Jestliže svítí červená
2. pak zůstáváme stát
3. Svítí červená
4. Proto zůstáváme stát.
Jestliže P,
pak Q.
P.
Proto Q.
82
Na jaké otázky odpovídají pravidla deduktivního usuzování?
Za jakých okolností lze vyvozovat jaké závěry?
83
Jak zní pravidlo Modus ponens?
závěr lze vyvodit, pokud existující podmínka obsahuje tvrzení antecedentu, ale nikoliv pokud obsahuje tvrzení konsekventu
84
Za jakých okolností mají lidé tendenci usuzovat správně? (v kontextu pravidla modus ponens)?
pokud existující podmínce obsahuje tvrzení antecedentu
85
Za jakých okolností mají lidé při usuzování tendenci dopouštět se chyb? (v kontextu pravidla modus ponens)?
dopouštějí se chyb, obsahuje-li existující podmínka tvrzení konsekventu
86
Jak zní pravidlo Modus Tollens?
závěr lze vyvodit, pokud existující podmínka obsahuje negaci konsekventu, ale nikoliv pokud obsahuje negaci antecedentu
87
Za jakých okolností mají lidé při usuzování tendenci dopouštět se chyb? (v kontextu pravidla modus tollens)?
Lidé mají potíže, obsahuje-li existující podmínka negaci konsekventu, a zároveň se
dopouštějí chyb, když existující podmínka obsahuje negaci antecedentu.
88
Jaké byly kvantitativní výsledky experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování? (modus ponens, modus tollens, tvrzení konsekvetu, popírání stecedentu)
modus ponens - 100% správný
modus tollens - 50% správný
tvrzení konsekventu - 33% chybný
popírání antecedentu - 21% chybný
89
Popiš jaký byl kvantitativní výsledek experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování a zdůvodni proč to tak bylo - modus ponens
modus ponens - 100% správný, Lidé mají tendenci usuzovat správně, pokud existující
podmínce obsahuje
90
Popiš jaký byl kvantitativní výsledek experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování a zdůvodni proč to tak bylo - modus tollens
modus tollens - 50% správný, Lidé mají potíže,
obsahuje-li existující podmínka negaci konsekventu,
91
Popiš jaký byl kvantitativní výsledek experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování a zdůvodni proč to tak bylo - tvrzení konsekventu
tvrzená konsekventu - 33% chybný, dopouštějí se chyb, existující podmínka obsahuje-li tvrzení konsekventu.
92
Popiš jaký byl kvantitativní výsledek experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování a zdůvodni proč to tak bylo - popírání atecedentu
popírání atecedentu - 21% chybný, dopouštějí chyb, když existující podmínka obsahuje negaci antecedentu.
93
Na čem je založený induktivní úsudek?
je založeno na pozorování/specifických faktech -> není možnost dospět k logicky spolehlivému závěru -> můžeme dojít jen k takovému, který je přesvědčivý /velmi pravděpodobný (= obecný závěr)
94
V jaké situaci se použije induktivní úsudek?
používá se v situaci kdy člověk nezná jasně stanovené premisy, vztahy mezi prvky, které by mohli vést k nezpochybnitelnému závěru
95
Jaký je klíčový rys induktivního úsudku?
klíčovým rysem je fakt, že nemůžeme logicky přeskočit od věty: „Všechny dosud pozorované případy X jsou Y“ k větě „A proto všechna X jsou Y“ (vždy je totiž možné že další pozorované X nebude Y)
96
rozhodni o správném doplnění slova a zdůvodni proč: induktivní závěry a) lze b) nelze dokázat
správná odpověď je B) NELZE -> protože je jde pouze podpořit nebo je protipříkladem vyvrátit
97
Proč lidé používají indukci?
protože chtějí aby jim proměnlivost světa dávala smysl, mohli předvídat následné události, snížili svoji nejistotu
-> proto se usiluje o vysvětlení jak induktivně usuzovat než proč
98
Jsme narozeni se všemi induktivními úsudky?
ne
99
induktivní úsek zahrnuje proces _____ a ______ hypotéz.
vytváření a testování
100
při induktivním úsudku dokážeme ___________ porozumění založené na skupině _________ případů a tím dojdeme k _________.
zobecnit, specifických, závěru -> toto porozumění dále rozšiřujeme pomocí dalších případů/že z obecného závěru vylučujeme určité výjimky
101
Napiš příklad induktivního úsudku
když koukáme na několik ptáků můžeme zkonstatovat že ptáci umí lítat ALE až přijde řada na tučňáky a pštrosy naše závěry se rozšíří na to že existují i nelétaví ptáci
102
při induktivního úsudku během procesu zobecňování pozorujeme, že vlastnosti se u pozorovaných případů společně mění/že určité postupy souvisí s různými událostmi -> z toho můžeme odvodit různé ___________________.
obecné principy
103
Jaké jsou teorie které vysvětlují chyby v usuzování?
a) teorie abstraktních pravidel b) teorie doménově specifických pravidel c) pravděpodobnostní teorie d) teorie mentálních modelů
104
Doplň větu v kontextu teorii abstraktních pravidel (teorie vysvětlující chyby v usuzování): Lidé se v usuzování běžně řídí abstraktními pravidly čili pravidly _______________.
logicky-správného usuzování.
105
Pokud lidé dělají chyby (teorie abstraktních pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování), důvodem není nepoužívání abstraktních pravidel, nýbrž:
omezená kapacita pracovní paměti
chybné pochopení premis.
106
Jaká úloha je stěžejní pro teorii doménově specifických pravidel (teorie vysvětlující chyby v usuzování)?
Wansonova úloha výběru
107
Jak vypadá Wansonova úloha výběru?
1. Předloženy 4 oboustranné karty (na jedné straně
písmeno, na druhé číslice).
2. Pravidlo:
jestliže je na jedné straně samohláska,
pak na druhé je sudá číslice.
3. Které karty je nezbytné otočit, abyste zjistili, zda
pravidlo platí?
Správná odpověď: karta E a karta 7
108
Jak vypadaly výsledky Wansonovy úlohy výběru (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování)?
Výsledky od 128 participantů:
- Správnou odpověď podalo pouze 5 osob.
- Preferované odpovědi: karty E + 4 (59 osob),
karta E (42 osob).
109
Jaký nápad vnukly výsledky Wansonovy úlohy výběru (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování) a k čemu vedly?
Nápad:
Zvýší se počet správných odpovědí, bude-li
abstraktní úloha převedena do podoby
praktického problému ‚ze života‘ ? -> vytvoření upravené verze Wansonovy úlohy výběru
110
Jak zněla upravená verze Wansonovy úlohy výběru ? (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování)
1. Předloženy 4 obálky (zalepená nebo nezalepená,
se známkou 4- nebo 5-pencovou).
2. Pravidlo:
jestliže je dopis zalepený,
pak na sobě má pětipencovou známku.
3. Pracujete na poště. Které obálky je nezbytné
otočit, abyste zjistili, zda bylo pravidlo porušeno?
111
Jaké byly výsledky upravené verze Wansonovy úlohy výběru? (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování)
Výsledky od 24 participantů:
- Správnou odpověď podalo 22 osob (91%).
112
Jaké závěry se vyvodily z výsledku upravené verze Wansonovy úlohy výběru? (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování)
- Spíše než abstraktní pravidla s univerzální platností pro jakýkoliv typ problému,
lidé v běžném životě používají doménově/tematicky specifická pravidla:
-> Kontext poštovní úlohy například aktivoval pravidla, kterými se řídíme v situacích, kde se jedná o otázku přípustnosti a získání svolení, dodržování společenských smluv, vyhledání podvodníků…
- Tato pravidla vycházejí z pragmatických potřeb každodenního života, a můžeme dokonce vystopovat jejich hluboké zakotvení v evolučním procesu utváření lidské společnosti.
113
Čím se liší pravděpodobnostní teorie od předchozích? (teorie vysvětlující chyby v usuzování)
Liší se od předchozích teorií tím, že není založená na logice, ale na pravděpodobnosti
114
Jaká je hlavní myšlenka pravděpodobnostní teorie? (Teorie vysvětlující chyby v usuzování)
lidé se nepokoušejí o usuzování jako takové, ale snaží se maximalizovat informační zisk
115
Rozepiš co znamená tzv. maximalizovat informační zisk v kontextu pravděpodobnostní teorie (Teorie vysvětlující chyby v usuzování)
v úloze výběru volí lidé takové možnosti, které jsou při vyvážených pravděpodobnostech -> nejinformativnější první volba = možnost s nejvyšším informačním přínosem (-> druhá volba s druhým nejvyšším informačním přínosem
116
Doplň: hlavní teoretické koncepce ve výzkumu
pojmů:
- Platón: ________ (filozofická/ontologická perspektiva).
- Collins a Quillian: _____________ pojmů, teorie ______________ čili vlastností pojmů.
- Roschová (dříve Heiderová): teorie _________.
* Teorie exemplářů.
* Murphy, Medin, Rips: teorie založené na ___________.
svět idejí, hierarchická organizace, teorie definujících atributů, teorie prototypů, explanaci.
117
Doplň: hlavní teoretické koncepce ve výzkumu
propozic:
- Charles Fillmore: návrh interpretovat pojmy označující vlastnosti a vztahy jakožto _______.
- Schank a Gentnerová: teorie _____________.
predikáty, pojmové závislosti
118
Doplň: hlavní teoretické koncepce ve výzkumu
usuzování:
- Braine a O‘Brien: teorie __________ deduktivního usuzování.
- Johnson-Laird: teorie ____________.
- Teorie doménově specifických pravidel:
* Cheng a Holyoak: _________________ (sociální pohled).
* Cosmidesová: ________________ (evoluční pohled).
teorie abstraktních pravidel, teorie mentálních modelů, schémata pragmatického usuzování, schémata sociální výměny
119
Doplň jména autorů: Hlavní teoretické koncepce ve výzkumu pojmů:
_______: svět idejí (filozofická/ontologická perspektiva).
_____ a ______: hierarchická organizace pojmů, teorie definujících atributů čili vlastností
pojmů.
_______ (dříve _______): teorie prototypů.
- Teorie exemplářů.
______, ______, _____: teorie založené na explanaci
Platón, Collins a Quillian, Roschová (dříve Heiderová), Murphy, Medin, Rips
120
Doplň jména autorů: Hlavní teoretické koncepce ve výzkumu propozic:
_________ : návrh interpretovat pojmy označující vlastnosti a vztahy jakožto predikáty.
______ a ______: teorie pojmové závislosti.
Charles Fillmore, Schank a Gentnerová
121
Doplň jména autorů: Hlavní teoretické koncepce ve výzkumu usuzování:
_____ a ______: teorie abstraktních pravidel deduktivního usuzování.
__________: teorie mentálních modelů
-Teorie doménově specifických pravidel:
* ____ a _____: schémata pragmatického usuzování (sociální pohled).
* ________: schémata sociální výměny (evoluční pohled).
Braine a O‘Brien, Johnson-Laird, Cheng a Holyoak, Cosmidesová
