psychoanalýza 8. Flashcards
(17 cards)
SIGMUND FREUD
• dynamická síla osobnosti – sexuální pudy
pudy – somatické požadavky kladené na mentální život (=psychická oblast jedince)
pudy jsou vrozené
pudy patří k Id
slouží jako psychický projev tělesného napětí
dva základní pudy člověka (jeden z nich vždy převládá):
1) erós – pud života
řídí se principem slasti – jeho hlavní zaměření je sexuální – vedoucí k intimnímu spojení případně ke zplození nového života
erogenní zóny – různé části těla spjaty s erós – stimulace těchto oblastí vyvolává slast
2) thanatos – pud smrti
řídí se principem nirvány a vyznačuje se destruktivitou
nirvána představuje neexistenci utrpení a naprostý pokoj – každý člověk ho nakonec nalezne ve smrti
thanatos se projevuje zlostí a agresivním chováním – to může být zaměřeno proti ostatním nebo proti sobě samém
FREUD - ID
– temná, nevědomá, nepřítomná část osobnosti – nelze do něj nahlédnout
je iracionální a řídí se principem slasti – v cestě za slastí se nestará o potřeby druhých lidí
id získává uspokojení prostřednictvím primárního procesu – směšováním fantazie a realit, které působí na nevědomé úrovni
FREUD EGO
uvědomovaná část osobnosti – řídí se principem reality – převádí požadavky ID do uspokojení společensky přijatelným způsobem, směšuje realitu sny a fantazie
obsahuje racionální aspekt, bere v úvahu následky – ego testuje realitu
sublimace
reaktivní výtvor – (patologie, která se navenek prezentuje jako ušlechtilá)
obsahuje racionální aspekt, bere v úvahu následky – ego testuje realitu = přání id porovnává s realitou a podle toho je přizpůsobuje
způsob fungování ega se nazývá sekundární proces (založen na realitě – směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby
dobře rozvinuté ego je známkou zdravé osobnosti
FREUD
princip dokonalosti – silně vyvinuté superego vede k perfekcionismu
obsahuje omezení a zákazy
část superega je vědomá – složená z vědomě zvnitřněných zákazů a pochval
namísto slasti se superego snaží dosáhnout dokonalosti
moralizující síla v osobnosti
lidé s nerozvinutým superegem – málo pocitů viny, chovají se až antisociálně či zločinně
lidé s vysoce rozvinutým superegem – perfekcionisté trpící mravní úzkostí
FREUD - OBJEKTOVÁ INTERAKCE
zdroj uspokojení je vnější
F-EGOKATAXE
zdroj uspokojení je vnitřní
FR.-KATAXE
– proudění duševní energie (libida) ze subsystému, ve kterém vznikla ke zdroji uspokojení
FREUD-ANTIKATAXE
síla, která má svůj původ v egu nebo superegu a má bránit katexi Id
KONFLIKT ID VS EGO
Id se dožaduje okamžitého uspokojení x
ego se na základě testování reality snaží tento požadavek upravit
konflikty id vs superego
požadavky Id – proti nim superego vystupuje na základě jejich skutečně či domněle neetické povahy
konflikty ego vs superego
střetnutí mezi racionálním egem a na dokonalost zaměřeným superegem
nastává, když lidé chtějí udělat něco, co rozumově hodnotí jako etické, avšak mohou se cítit provinile v důsledku zákazů zvnitřněných dříve – v průběhu jejich příliš moralizující výchovy
konflikty ego vs superego
střetnutí mezi racionálním egem a na dokonalost zaměřeným superegem
nastává, když lidé chtějí udělat něco, co rozumově hodnotí jako etické, avšak mohou se cítit provinile v důsledku zákazů zvnitřněných dříve – v průběhu jejich příliš moralizující výchovy
vývoj osobnost
1) ORÁLNÍ STÁDIUM
• nově narozené dítě spojuje slast s příjmem potravy a poznává svět ústy (prvních 18 měsíců)
• uspokojení skrz prs – uspokojí slast
• agresivně sadistická složka chování – s vývojem chrupu, kousání – během růstu zoubků se stává ústní dutina, dřívější centrum slasti, zdrojem bolesti
• zbytky orální erotiky v dospělosti může být – žvýkání, kouření, kousání
• osobnost člověka, který ustrnul v této oblasti nazýváme – orální osobnost:
• tendence patřit někomu, naprostá oddanost nebo naopak necitlivé jednání s druhými a manipulace
• polarita – orální osobnost v partnerském vztahu vyžaduje buď absolutní oddání nebo ukončení vztahu
pesimismus x optimismus
přílišná důvěra x podezřívavost
• sebeshazující osobnost
• primitivní obrané mechanismy (popření, projekce) – popření reality
2) ANÁLNÍ STÁDIUM
• slast z uvolňování napětí v konečníku prostřednictvím spontánního vyprazdňování střev
• dítě nemá ke stolici odpor – ten je vybudován až později společensky
• dítě nerozlišuje mezi mužem a ženou – jeho vztah je formován láskou a nenávistí
• zbytky análního stádia v dospělosti – některé homosexuální praktiky, často používaná slova spojená s anální oblastí ve vtipu a hovoru
podle Freuda – exkrement je dar od dítěte rodičům – až výchova vytváří negativní postoj k exkrementu
vztah k majetku – anální osobnost:
šetřivá x rozhazovačná
má extrémně naklizeno x obrovský nepořádek – tendence k pořádku x nepořádku
vzdorovitý x povolný
obranné mechanismy: intelektualizace (jako výhybný manévr)
3) FALICKÉ STÁDIUM
• zdrojem slasti je penis nebo klitoris
• vztah k druhému pohlaví je erotický
• oidipovský komplex – ústřední pojem klasické psychoanalýzy
= nevědomý erotický vztah s rodičem opačného pohlaví – druhý rodič je sok – syn se bojí otce (kastrační úzkost)
pozůstatek kastrační úzkosti – úzkostný vztah s (vlastní) nahotou
pozůstatek nevyřešeného oidipovského komplexu – muž neustále potřebuje vedení ženy (př. Hamlet)
• dívka chlapci penis závidí – domnívá se, že ji byl penis odstraněn (to symbolizuje horší postavení dívek ve společnosti)
• elektřin komplex – dívka “chce dát dítě svému otci“
• tyto komplexy se nakonec vyřeší procesem identifikace s rodičem stejného pohlaví
• falická osobnost – sklon k ješitnosti, exhibicionismus, chlubivost, touha po obdivu, pohlavní drzost, nevázanost, předvádění v odvaze x bojácnost, může šokovat svou otevřeností
4) OBDOBÍ LATENCE
• toto období se vyznačuje zdánlivým spánkem sexuálních impulzů
• libido je odváděno do školní práce, skupinových činností a rekreačních aktivit
• Freud nazval období latence zastavením a ústupem v sexuálním vývoji
5) GENITÁLNÍ STÁDIUM
• ideál = dosáhnout ve vývoji této fáze – málokdo se do této fáze dostane
• vrchol celého psychosexuálního vývoje
• počátek je datován v období puberty
• pudové síly člověka se vyrovnávají
• společensky významné nároky
• inklinace k opačnému pohlaví
• jedinec postupně dosahuje pravých erotických vztahů a genitálních projev
• poslední vývojové stádium, které je vstupem do dospělosti
FREUD-OBRANNÉ MECHANISMY
slouží jako ochrana ega před ohrožujícími myšlenkami či přáními, která vyvolávají úzkost
• působí na nevědomé úrovni
• Anna Freudoá (1937) – nejvíce přispěla k porozumění individuálních obranných mechanismů
1) VYTĚSNĚNÍ
• iracionální útěk od nepřijatelných myšlenek a přání
• ego namísto užití sekundárního procesu, tj. testování reality předtím, než učiní rozhodnutí, vytlačuje myšlenku do nevědomí
• alternativa vůči vytěsnění: ujasnit si ohrožující materiál na vědomé úrovni, užít racionálních úsudků, učinit vyvážené rozhodnutí
2) SUBLIMACE
• Proces převedení libida od sexuálního uspokojení do činnosti, které si společnost cení (zvláště v oblasti vědy a umění)
• Tento proces bývá obvykle velice účinný – vyhýbá se přímé srážce s libidem a uýívá sexuální energie k tvůrčím účelům
3) REGRESE A FIXACE
• Při ohrožení má ego sklon dočasně regredovat k nižšímu stádiu (které bylo méně stresové)
regrese do orálního stádia – jedinec má při prožívání silného stresu sklon nadměrné pít a jíst
regrese do análního stádia – člověk má ve stresu s klon k zanedbávání hygieny a pořádku
• regrese je dočasná
• fixace je poměrně dlouhodobá
STRACH
• vyplývá z určitého předmětu, kterého se obávám
úzkost
- stav očekávání nebezpečí či přípravy na ně – jeho povaha může být neznámá
- lidé trpící úzkostí se obávají, že nedokážou ovládnout své pudy a dopustí se nepřijatelného chování
- neurotická úzkost – obava z očekávaného trestu od společnosti/vnější autority
- morální úzkost – obava z pocitů viny, které ve mně vzbudí superego
ANALYTICKÁ TEORIE
CARL GUSTAV JUNG (1875–1961)
• C. G. Jung je zakladatelem analytické školy psychologie
• osobnost = psýché – je samostatná soustava
• každý člověk je schopen vyjádřit svou individualitu a jedinečnost ve vztahu vůči okolí
• pokládal ego spíše za aktivní, než reaktivní
• kladl důraz na minulost jedince – do minulosti zahrnoval i živočišné a lidské historické předky (fylogenetická dimenze) x psychoanalýza (ontogenetická dimenze) – minulé zkušenosti člověka od narození po smrt
• nevědomí – 1) zděděné kolektivní nevědomí 2) získané osobní nevědomí
