Translation Flashcards
(104 cards)
K subjektivnímu přetváření objektivního materiálu během procesu vzniku literárního díla, jeho překladu a percepce dochází
celkem třikrát
1) autorovo pojetí skutečnosti
2) překladatelovo pojetí originálu
3) čtenářovo pojetí překladu
Dvojí normu v překladu podle Levého představuje:
norma reprodukční a norma estetická
1) reprodukční norma * požadavek věcnosti a výstižnosti * překladatelská věrnost * požadavek zachování stylu 2) norma uměleckosti * požadavek krásy * překladatelská volnost * nepřikrášlovat a neopravovat originál
Stylistické přehodnocování =
vkládání estetických kvalit, které má překladatel v oblibě, do díla, kde původně nejsou
3 momenty při interpretaci díla:
1) hledání objektivní ideje díla
* překladatel se musí vzdát objektivních hodnot, “překladatelského subjektivismu”
* nesmí do překladu vkládat nové estetické hodnoty
* např. Whitmanovy Leaves of Grass - správně mělo být přeloženo “Listy trávy”, ale překladatel ten název “opravil”
* problém: stylistické přehodnocování
2) interpretační stanovisko překladatele
* chce věrně vyobrazit textovou část díla, nebo jeho ideji?
* zaměřuje se na čtenáře určitého typu?
3) překladatelská koncepce
* ideový základ tvůrčí metody překladatele
* musí vycházet z ideových a estetických hodnot, které jsou v díle obsaženy
* nemůže do díla vkládat svoje subjektivní nápady, ale mlže dílo interpretovat z nového úhlu pohledu
Jako příklad koncepce překladu, kde se do popředí dostává druhotný rys originálu, Levý uvádí:
Nezvalův překlad Havrana od E. A. Poea
Hlavní oblastí, kde může překladatel prosazovat svou koncepci, je:
výběr stylistických prostředků
To, že v naší překladové literatuře je méně přechodníků než v literatuře původní, Levý přičítá:
nepřímému vlivu cizojazyčných předloh
Z druhů umění je podle Levého překladu nejbližší:
herectví
3 typy intelektualizace
a) zlogičťování textu,
b) vykládání nedořečeného,
c) formální vyjadřování syntaktických vztahů.
Překlad názvu Leaves of Grass– Stébla trávy je příkladem:
estetizace, která je porušením Whitmanova uměleckého záměru (vkládání estetických kvalit, které má překladatel v oblibě, do díla, kde původně nejsou = stylistické přehodnocení)
Římská koncepce překladu upřednostňovala:
estetická kritéria před požadavkem věrnosti originálu
Římské období se od ostatních období lišilo zejména:
poměrně početnou skupinou bilingvních potenciálních čtenářů překladů
Římská koncepce překladu
- u nás shrnuto Karlem Svobodou (Starověké názory na překládání, Listy filologické 1941)
- biggest influences: Cicero and Horace
- more stress on the aesthetic factor rather than on “loyalty” of the translation
- main idea: enriching the literary system - habit of borrowing words
- presupposed the reader’s knowledge of the text - translation was made to be read with the knowledge of the original
- the real value was the aesthetic value
Prvním překladem celé bible do angličtiny byl/a:
Wycliffův překlad
aims of bible translations
◦ zpřístupnit Bibli všem
◦ k objasnění chyb z předchozích překladů
◦ vytvořit přístupný a estetický lidový styl
◦ k objasnění bodů dogmatu
other big translators of Bible into English
William B. Tynsdale
rise of Protestanism - Martin Luther’s translation in 1522
2nd “Wycliffite Bible”
John Purvey
◦ contains a prologue about translation
◦ about 4 steps of Bible translation
◦ collecting old Bibles and establishing an authentic latin source - comparison of the versions - counseling with grammarians and clergy - translating as nearly as possible, corrected by collaborators
Kralická bible vznikla v letech:
1579-1593
Romantické pojetí překladu:
zdůrazňovalo překladatelův aktivní tvůrčí podíl na překladu
- reakce proti racionalismu
- důraz na představivost
- potvrzení individualismu → stres umělecké svobody
- Coleridge - Biographia Literaria
◦ Fantazie = neživý mechanismus X Představivost = nejvyšší tvůrčí síla
◦ překlad by neměl být pouze mechanický - A. W. Schlegel
◦ všechny jazykové akty jsou překlady, to je povaha komunikace
◦ v překladu by měla být zachována podoba originálu - Friderich Schlegel
◦ překlad = kategorie myšlení - Timothy Webb
◦ studium Shelleyho a překlad
◦ posun myšlenek: jazyk originálu důležitější než význam originálu
◦ 2 možné způsoby překladu
▪ doslovný překlad se zaměřením na L
▪ použití uměle vytvořeného jazyka k zachování pocitu originálu
Cílem překladu ve viktoriánském pojetí bylo:
zprostředkovat časovou a místní odlišnost originálu od literatury cílového jazyka
Viktoriánský překlad
- paradox: respekt k originálu je založen na překladatelově jistotě jeho hodnoty
- originální text vnímaný jako majetek, jako předmět krásy
- žádné pokusy o to, aby byl překlad čitelný pro současníky
- → archaismy
- překlady určené ke čtení vzdělanou menšinou → devalvace překladu – elitářství
- styl a schopnosti překladatele měly pro čtenáře menší význam
- Thomas Carlyle – přeloženo z němčiny
- Dante Gabriel Rossetti
◦ přeloženo z italštiny
◦ jediným motivem překládání poezie by mělo být obohacování druhé kultury o krásu - Matthew Arnold
◦ přednáška O překládání Homéra
◦ čtenář by měl důvěřovat vědcům, aby rozhodli, zda je překlad dobrý
◦ překlad musí sloužit originálu - Henry Wadsworth Longfellow
◦ překladatel by měl hlásit, co autor říká, ne vysvětlovat, co tím myslí
◦ = extrémní doslovnost
◦ forma je méně důležitá než obsah - Edward Fitzgerald
◦ místo použití překladu k tomu, aby čtenáře přivedl k originálu, považoval překlad za zcela samostatnou entitu
◦ považovali zdroj za méně důležitý než překlad
John Dryden užívá pro překladatele metaforu (která se později opakovaně objevovala po celé 18. století)
malíře-portrétisty
17th century translation
- spisovatelé obracející se ke starověkým modelům
- vzestup překladu klasiky do francouzštiny → přeloženo do angličtiny
- překlad již nepovažuje za imitaci
- Sir John Denham
◦ umění = formální stránka překladu X příroda = duch překladu
◦ umění by mělo vyjadřovat přirozenost
◦ považoval původního autora a překladatele za rovnocenné - Abraham Cowley
◦ „vzal, přidal a vynechal, co chtěl“
◦ jeho předmluva k Pindarique Ódě přijatá jako manifest pro libertinské překladatele - John Dryden
◦ předmluva k Ovidiovým listům
◦ 3 základní typy překladů:
▪ metafráze – slovo od slova
▪ parafráze (nejlepší) - smysl pro smysl
▪ imitace - volný překlad
◦ kritéria překladatele
▪ musí ovládat oba jazyky
▪ musí rozumět vlastnostem a duchu původního autora
▪ musí odpovídat estetice svého věku
◦ aktualizace jazyka, jako by se autor v té době narodil v Anglii
◦ překladatel = malířská analogie
Pojem service translation označuje u Newmarka
překlad z jazyka, v němž překladatel běžně komunikuje, do jazyka jiného