Tvůrci médií Flashcards
(14 cards)
Jaké byly hlavní etapy vývoje novinářské profese podle Baumerta?
Korespondentský, spisovatelský a redakční žurnalismus
Korespondentský žurnalismus (16.–17. století)
Zprávy šířili tiskaři, novinář jako samostatná profese v podstatě neexistoval, výjimečně působili tzv. novin spisovatelé („Zeitungschreiber“).
Spisovatelský žurnalismus (18. století)
Do médií vstupují svobodní autoři hledající obživu, vzniká systém honorářů, ale novináři mají nízký společenský status.
Redakční žurnalismus (od 19. století)
Novinařina se stává profesí na plný úvazek, vznikají redakce, specializace a profesní organizace.
Jak se postupně proměňovalo postavení novinářů ve společnosti?
Zpočátku byli novináři chápáni jako pomocníci tiskařů nebo literáti bez společenské váhy. V 18. století je jejich práce vnímána s despektem, honoráře jsou nízké, často jde o vedlejší úvazek. Ve 2. polovině 19. století začínají být někteří novináři zváni do salonů a klubů, působí jako váleční nebo zahraniční zpravodajové a stávají se veřejně známými osobnostmi.
Jaké znaky má proces profesionalizace novinářského povolání?
Přechod od vedlejší nebo amatérské činnosti k hlavnímu povolání.
Zavedení honorářového systému.
Vznik redakčních struktur a pracovních pozic (reportér, editor, zpravodaj).
Růst počtu redaktorů a podíl vysokoškolsky vzdělaných.
Diferenciace práce v rámci redakce podle témat.
Vznik profesních organizací.
Nicméně: stále chybí plná profesionalizace – nejsou jasně dané kvalifikace, povinné vzdělání či etický dozor.
Jakou roli měly novinářské organizace v 19. století?
Sloužily především jako sociální a podpůrné spolky – zajišťovaly pomoc při nemoci, úrazech, pro vdovy a sirotky. Neměly regulační nebo profesní pravomoci. Pomáhaly zvyšovat prestiž novinářského povolání
Jakou roli sehrály novinářské organizace ve 20. století?
Staly se profesními institucemi s vlivem na vzdělávání (např. žurnalistické fakulty), tvorbu etických kodexů a ochranu práv novinářů. Některé získaly vliv vůči státu, např. v otázkách ochrany zdrojů.
Kdy a kde vznikla první vysoká škola žurnalistiky?
V roce 1912 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku díky podpoře Josepha Pulitzera.
Kdo se podílel na tvorbě letákových novin (Flugblatt)?
Hlavně tiskaři, poštmistři, korespondenti, duchovní, učenci a úredníci. Malíři a rytci vytvářeli ilustrace. Příkladem je Johann Fischart, který překládal a komentoval letáky ze zahraničí, lze jej označit za raného zahraničně-politického komentátora.
Jakou roli měl Martin Luther v oblasti tištěných médií?
Luther byl první mediální hvězda. Psal letákové pamflety v lidové němčině. Jeho texty měly vysoké náklady a šlo o politická a religiozní vyjádření. Často využíval biblické příměry kvůli cenzuře.
Jakou úloho měli poštmistři v rozvoji tištěných médií?
V 17. století vydávali noviny jako vedlejší zdroj příjmů. Disponovali kvalitními informacemi a měli dobrou organizační schopnost. Jejich časová vytíženost byla překážkou, ale hráli klíčovou roli v distribuci zpráv.
Jaké bylo postavení novináře ve společnosti v 17. a 18. století?
V 17. století byli novináři považováni za intelektuální proletariát, placeni málo, často pracovali na vedlejší úvazek.
V 18. století byli novináři spíše marginální, ačkoliv se začali objevovat i profesionálové a zájmově motivovaní jednotlivci (např. v Anglii nebo Francii).
Jak se proměnilo novinářské sebeuvědomění od osvícenství do 19. století?
Novináři začali usilovat o hlubší porozumění událostem, ne jen o jejich popis. Příkladem je Wilhelm Ludwig Wekhrlin, který se chtěl stát “špionem publika” a “advokátem lidstva”. Ve druhé polovině 19. století se vyžaduje ideové a politické zaujetí, nestrannost je naopak v některých kruzích kritizována.
