1.4.1 Flashcards
Teoretická východiska managementu. Vývoj názorů na řízení lidí, hlavní představitelé. Klasický management. Manažerská věda. Manažeři a jejich prostředí. Osobnost a role manažera. Vliv temperamentu na osobnost manažerů. Pracovní prostředí (7 cards)
Teoretická východiska managementu
- mechanistický přístup
- škola lidských vztahů
- humanistický přístup
- moderní názory
- postmoderní názory
Mechanistický přístup
►Max Weber: vše je standardizováno, čímž vzniká maximálně spravedlivé prostředí, kde se problémy řeší administrativně. Velmi neosobní směr
►Henri Fayol: zásada jediného vedoucího, vzestupné řetězení (informace jdou od nejvyššího nadřízeného po řadové pracovníky), disciplína, slušnost, stabilita personálu (umožňuje rozvoj schopnosti zaměstnanců) …
►Frederick Taylor: 1 velký denní úkol, jehož splnění bylo motivováno odměnou (př. penálem za nesplnění), jako první přišel s myšlenkou, že je třeba kvalifikovaných řídících pracovníků
Škola lidských vztahů
►Tomáš Baťa: změnil systém dílny – stroje byly postaveny kolem automatického pásu, založení hospodářských středisek, založení firemního spoření pro zaměstnance, ubytování pro zaměstnance, účast na zisku
Humanistický přístup
►Základem je přesun zájmu na rozvoj člověka. Za hlavní stimul je považováno uspokojení osobního rozvoje jednotlivce. Individuální rozvoj je brán jako základní potřeba člověka. Jsou ale i tací, které motivují existenční nebo sociální potřeby, těm potom stačí pravidelní mzda, dosažená polovičním úsilím a nenáročné trávení volného času. Člověk může být za různých okolností motivován různými potřebami.
►E. H. Schein, Douglas Mc Gregor
Moderní názory a postmoderní názory
►zpochybnil jednu základní premisu dosavadních teorií, a to že existuje jeden správný způsob řízení, který je efektivní v jakékoliv situaci. Naopak dochází k poznání, že v určité situaci je efektivní způsob řízení, který může být nevhodný v jiné situaci
Klasický management
-Vznikl ve 20. letech minulého století a zaměřuje se na řízení organizace, efektivitu a řízení pracovních procesů.
-Kritika je směřována na nedostatek důrazu na lidský faktor, tedy jsou ignorovány potřeby a motivace zaměstnanců a struktura organizace je převážně zastaralá.
-Cílem je maximální efektivita a kontrola pracovníků. Klasický management je ve spoustě organizacích stále používaný
Manažerská věda
►Cílem je poskytovat manažerům východiska pro rozhodování. Manažerští vědci využívají matematických modelů. Manažerská věda je základem produkčního i operačního managementu.
►Produkční management se zaměřuje na výrobní technologie a materiály. V obchodních organizacích jde o činnosti související s produkování zboží – projektování, fungování a plánování lidí, materiálů, strojů, zařízení, financí…
►Operační management se věnuje veškeré činnosti produkující zboží nebo služby.
Manažeři a jejich prostředí
►Manažer je vedoucí pracovník zodpovědný za dosahování cílů v rámci organizace i mimo ni. Většinou se na plnění těchto cílů i podílí. Především při tom plánuje, organizuje a kontroluje práci zaměstnanců.
►Prostředí managementu je prostor, ve kterém manažer vykonává své funkce. Je to souhrn faktorů, které je při činnosti obklopují a utvářejí vhodné podmínky pro plnění cílů. Součástí manažerského prostředí je manažer i vedoucí pracovníci, ale i samotná organizace, společnost.
Osobnost a role manažera
►Osobnost a role manažera jsou dva aspekty, které ovlivňují úspěch manažera.
►Správný manažer by měl být zodpovědný, vzdělaný ve svém oboru, měl by mít důvěru ve své zaměstnance ale i naopak, měl by být charismatický, mít vizi a být schopen motivovat své zaměstnance, měl by být dobrý řečník, měl by mít respekt a autoritu u svých zaměstnanců, ale také by měl být lidský. Měl by mít ale také smysl pro humor a být pozitivní.
Vliv temperamentu na osobnost manažerů
Temperament je spojen s pudy a s efektivitou. Je chápán jako energetická stránka pudových jevů a týká se především aktivity. Aby byl manažer úspěšný ve své funkci, musí mít vhodné rysy různých typů temperamentu. Jestliže v povaze převládají negativní vlastnosti temperamentu, měl by být schopen je korigovat. Mít cholerického nebo flegmatického nadřízeného není nikdy ideální. Většina lidí ale není výhradně jen jeden typ temperamentu.
Pracovní prostředí
Je velmi proměnlivé. Závisí na počtu zaměstnanců, interpersonálních vztazích i prostorech. Výrazně ovlivňuje organizační strukturu, plánování, organizování, vedení a kontrolování. Na pracovní prostředí působí vnější a vnitřní vlivy. Mezi vnější patří uživatelé, konkurenti, dodavatelé a lidské zdroje.
Jsou tři úrovně aktivit knihovny:
►operační úroveň – efektivní provádění všeho, co organizace produkují nebo dělají (v rámci knihovny je to budování a využívání fondů)
►Technická úroveň – nutno zabezpečit operační činnosti, vazbu mezi lidmi, kteří realizují služby a těmi kdo je užívají, manažer musí mít jistotu, že jsou služby prováděny správně a nachází své uživatele
►strategická úroveň – knihovna má zodpovědnost vůči okolnímu sociálnímu prostředí, knihovna by se měla rozvíjet v souladu se sociálním prostředím, ve kterém působí.