3 Zastoupení podnikatele

Question 1

Proč musí být PO zastuupována?

Answer 1

• OZ odňal PO způsobilost k právnímu jednání, a tím vyloučil, aby mohly PO jednat osobně  všechny PO musí být při uskutečňování právních jednání zastoupeny (jsou nesvéprávné – nemají vůli)
  o svéprávnost (způsobilost k právnímu jednání) = způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem
  o právní jednání = právně relevantní projev vůle navenek; vyvolává vznik, změnu nebo zánik P&P
• vůle PO se tvoří prostřednictvím jejích orgánů

Question 2

Přímé zastoupení

Answer 2

o přímé – zástupce jedná jménem a na účet zastoupeného, P&P vznikají mezi zastoupeným a třetí osobou

Question 3

Nepřímé zastupování

Answer 3

nepřímé – svým jménem na účet zastoupeného, P&P vznikají mezi zástupcem a třetí osobou

Question 4

Rozlišení právních titulů, který zástupce opravňuje ?

Answer 4

o smluvní – nejčastěji příkazní smlouva (✘ plná moc – jednostranný projev vůle, deklaruje vůči třetím osobám oprávnění zástupce)  zmocněnec
 zvláštním druhem smluvního zastoupení je prokura
 za zvláštní druh příkazní smlouvy lze považovat smlouvu o výkonu funkce – mezi členem orgánu OK a OK (§ 59 ZOK, ustanovení OZ o příkazu se na ni mají použít přiměřeně)
o ze zákona – např. zaměstnancem, vedoucím odštěpného závodu atd.
o na základě soudního/administrativního rozhodnutí – opatrovnictví
o sui generis – zastoupení statutárním orgánem

Question 5

střet zájmů

Answer 5

o zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět (§ 437 OZ)  relativní neplatnost
 pokud třetí osoba o střetu zájmů věděla nebo musela vědět – zastoupený se toho může dovolat
 vyvratitelná domněnka: má se za to, že je rozpor v zájmech, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti
o § 54-57 ZOK (novelou zrušen § 58 ZOK – ten tyto pravidla rozšiřoval i na prokuristu)
 člen voleného orgánu informuje orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, popř. nejvyšší orgán  kontrolní nebo nejvyšší orgán může pozastavit výkon funkce
 uzavření smlouvy mezi členem orgánu / osobou blízkou a danou OK – informuje orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, popř. nejvyšší orgán  kontrolní nebo nejvyšší orgán může zakázat uzavření smlouvy

Question 6

Úprava překročení uprávnění

Answer 6

o obecně: překročení (příp. nepřikázané jednatelství) musí být dodatečně a bez zbytečného odkladu zastoupeným schváleno; osoba v dobré víře jinak může požadovat plnění či náhradu škody po jednajícím (§ 440 OZ)
o smluvní zastoupení: je třeba oznámit nesouhlas osobě v dobré víře, jinak se má za to, že je překročení schváleno (§ 446 OZ)
o podnikatel: v případě dobré víry třetí osoby je podnikatel zavázán vždy a bez dalšího (§ 431 OZ)

Question 7

Zastoupení PO staturáním orgánem

Answer 7

• nepanuje jednotný názor, ale převažuje názor (podpořený judikaturou), že se jedná o zastoupení sui generis (ani zákonné, ani smluvní)  použije se pouze obecná úprava zastoupení (§ 436–440 OZ), a to toliko v rozsahu, v němž zde není zvláštní úpravy v hlavě II. díle 3. OZ, popř. v ZOK, nebo to není z povahy věci vyloučené – reálně tedy jen § 436 OZ
• § 164 odst. 1 OZ: „Člen statutárního orgánu může zastupovat PO ve všech záležitostech.“
  o = generální zástupčí oprávnění
  o ✘ zbytková působnost (§ 163 OZ) – statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, která není svěřena jinému orgánu PO
• neomezené a vůči třetím osobám neomezitelné

Question 8

Vnitřní omezení

Answer 8

o vnitřní omezení (např. zakladatelským právním jednáním, rozhodnutím jiného orgánu společnosti či jiným právním jednáním) – nemá vůči třetím osobám účinky, ani kdyby bylo zveřejněno v OR (§ 47 ZOK)
 typickým příkladem vnitřního omezení je: „Smlouvy nad 100 000 Kč uzavírá jednatel se souhlasem valné hromady.“
 stejnak je to i u obchodního vedení – obchodní vedení náleží statutárnímu orgánu, přičemž pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak a statutární orgán je kolektivní, tak je o obchodním vedení rozhodováno většinou hlasů  pokud by ale jednatel nějakou smlouvu v rámci obchodního vedení podepsal sám (jednat za společnost by mohl samostatně), i když to nebylo přijato statutárním orgánem, tak to bude platné jednání

Question 9

Vnější omezení

Answer 9

o vnější omezení (ze zákona) – chybí-li zákonem vyžadovaný souhlas nejvyššího orgánu  relativní neplatnost, nestanoví-li právní předpis jiný důsledek (§ 48 ZOK)
 např. § 53 ZOK: potřeba souhlas VH se smlouvou o vypořádání újmy
 požadavek souhlasu VH je stanoven na ochranu společnosti a zprostředkovaně i společníků  relativní neplatnosti se mohou dovolat společnost nebo kterýkoliv z jejích společníků (bez ohledu na velikost podílu) – subjektivní lhůta 6 měsíců, objektivní lhůta 10 let
 právní jednání stižené relativní neplatností se považuje za platné (fikce platnosti), dokud se oprávněná osoba neplatnosti nedovolá (§ 586 odst. 2 OZ) – učiní-li tak, prosadí se neplatnost ex tunc
 je-li zákonem požadovaný souhlas VH udělen dodatečně (před tím, než se oprávněná osoba účinně dovolá relativní neplatnosti), odpadá důvod relativní neplatnosti a právní jednání se z pohledu § 48 ZOK stává bezvadným