OTÁZKY Z OPORY Flashcards

1
Q

Čím se zabývá didaktika?

A

Didaktika původně zahrnovala celou teorii vzdělávání (systém vyučování, obsah vzdělání, soustavu vyučovacích předmětů, metody a zásady vyučování, výchovné problémy a mravní výchovu), později se jejím předmětem staly cíle, obsah, metody a organizační formy vyučování.

TEDY

Je to teorie vzdělávání a vyučování řešící problémy efektivity vyučovacího (edukačního) procesu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Jmenujte alespoň tři disciplíny speciální pedagogiky.

A

ETOPEDIE - edukace sob s poruchami chování
PSYCHOPEDIE - edukace osob s mentální retardací
SOMATOPEDIE - edukace osob tělesně postižených či znevýhodněných (např. dlouhodobě nemocných).
LOGOPEDIE - zabývá se korekcí nebo odstraňováním poruch řeči
SURDOPEDIE - edukace osob s různými vadami sluchu
OFTALMOPEDIE - edukace osob se zrakovým postižením

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

ZAMYSLETE SE:

a) Jaké důvody vedou některé odborníky k závěru, že základní pedagogickou disciplínu dějiny pedagogiky a školství vlastně mezi základní pedagogické disciplíny nepatří.
b) Jaké mohou být argumenty pro jejich tvrzení? Jaké naopak proti?

A

TBC (to be checked)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

ZAMYSLETE SE:

Ke kterým vědním disciplínám má pedagogika vztah a jaký?

A

psychologie, filosofie, sociologie - v poslední době i ekonomie

Pedagogika svým univerzálním charakterem vyplývajícím z mnohostranné podmíněnosti předmětu jejího zkoumání se nemůže izolovat od ostatních věd, ale má hluboké vztahy k těm vědám, které jí poskytují materiál pro analýzu výchovného jevu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

ZAMYSLETE SE:

a) Jakým způsobem mohou vznikat nové hraniční či aplikované pedagogické disciplíny?
b) Znáte nějakou, která se „vyprofilovala“ v posledních 10–15 letech?

A

a) Hraniční disciplíny vznikají
spoluprací pedagogiky sjinou, nepedagogickou vědou, která je pro pedagogiku důležitá (hovoří se o tzv. spolupracujících vědách, mezi něž
patří především psychologie a sociologie, ale i ekonomie, politologie
a mnohé další). Na rozhraní pedagogiky a těchto spolupracujících věd
pak vznikají nové, hraniční, obory, ke kterým počítáme např. pedagogickou psychologii, sociologii výchovy, filozofii výchovy, vzdělávací politiku, pedagogickou antropologii a další.

b) TBC (to be checked)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Jaký je rozdíl mezi vzděláváním a vzděláním?

A

Vzdělávání je celý řízený proces získávání poznatků, učení schopností či dovedností a vzdělání je jeho výsledkem.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Jaký je rozdíl mezi učením a vyučováním?

A

VYUČOVÁNÍ je záměrné (cílevědomé) a systematické působení učitelů a učitelek na žáka s cílem vštípit mu určité vědomosti, dovednosti a návyky, způsoby chování a charakterové vlastnosti.

UČENÍ je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí, hodnot a podobně. Učením se u lidí i u některých živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce chování.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Co se rozumí pod pojmem edukace, edukační realita?

A

Edukační (vzdělávací) realita je základní pojem pedagogické vědy. Je to jakýkoli úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají určité edukační procesy. Může to být například prostředí rodiny, školy, sportovního klubu nebo podniku. Tento pojem rozšiřuje z hlediska moderní pedagogiky okruh různých edukačních situací a v nich začleněných (učících se a vzdělávaných) subjektů z prostředí školy na daleko početnější a kvalitativně různorodá prostředí, resp. životní situace.

Také: pedagogická skutečnost, pedagogická realita, vzdělávací realita, edukativní dění.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Pokuste se definovat edukační proces.

A

Edukační procesy jsou veškeré činnosti lidí, při nichž dochází k učení. K učení dochází přímo v kontaktu s jiným člověkem nebo zprostředkovaně (textem, technickým zařízením aj.)[10].

Příklad: osvojování mateřského jazyka dítětem. Jeden subjekt (dítě) se učí jazykovým a komunikačním dovednostem ve styku s jinými subjekty (matka, otec, jiní dospělí, vrstevníci), kteří mu dovednosti záměrně i bezděčně ukazují.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

a) Vysvětlete termín informální učení.

b) Zažili jste tento druh učení takzvaně na „vlastní kůži“? V jakém kontextu?

A

a) Informální učení je získávání dovedností a schopností z každodenních aktivit běžného života, činností v práci, ve volném čase atd. Jde o sebevzdělávání. Jde o neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované vzdělávání. Občas se mluví o tom, že informální učení je nezáměrné a bezděčné. Jde tedy o neplánované a spontánní učení při každodenní rutině.
b) např. Rozhovor se známými, kteří už mají hypotéku předtím než si o ni zažádáme my. :)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Vysvětlete rozdíl mezi cíli výchovy a funkcemi výchovy.

A

Z CÍLŮ vyplývají jak adekvátní prostředky, tak odpovídající výchovné principy, formy i
metody.Výchovný cíl se mění s epochou, státem a národem, s filozofií, kulturou.

FUNKCÍ výchovy je celoživotní působení na procesy lidského učení a socializaci s cílem přeměny člověka po všech stránkách, tedy tělesné i duševní.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jaké jsou základní funkce cílů výchovy?

A

FUNKCE CÍLŮ VÝCHOVY (Blížkovský):
1. orientační a anticipační – správná pedagogická orientace, anticipace základních pedagogických možností

  1. motivační a stimulační - dosahování postupných cílů a úspěšné překonávání překážek
  2. realizační – správně stanovené cíle = proměna pedagogických představ ve skutečnost
  3. regulační – srovnávají hodnotu žádoucího výsledku (cíle) s hodnotou dosaženého výsledku
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jaký je vztah mezi výchovnými prostředky a cíli výchovy?

A

VÝCHOVNÉ PROSTŘEDKY chápeme jako jeden z činitelů výchovně-vzdělávacího procesu, zprostředkující působení pedagoga na výchovný objekt.

CÍLE jsou jednou ze základních pedagogických kategorií. Chceme-li poznat a pochopit
výchovnou koncepci, musíme především zkoumat výchovné cíle, které si daná koncepce z těch či oněch
důvodů klade.

TEDY

Z cílů výchovy “vypadnou” výchovné prostředky .

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Co se rozumí pod pojmem rysy výchovy? Jaké jsou tři základní rysy výchovy?

A

Výchova je konkrétní povahy a determinována (určena a vymezena). Současná výchova je historicky podmíněný model, odpovídající podmínkách české demokratické společnosti. Výchovu chápeme jako jeden z významných činitelů rozvoje společnosti vedle činitelů ekonomických, morálních a kulturních
nutné uvědomit si dělení výchovy dle míry intencionality na záměrnou a nezáměrnou

Základní dělení rysů výchovy:

  1. permanentní charakter
  2. univerzální charakter
  3. mnohostranná orientace
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jste schopni charakterizovat strukturu cílů výchovy?

A
nejobecnější/globální cíl → 
dílčí cíle
 → 
cíle formativní a institucionální 
→ 
cíle individuální
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaké může mít vychovávaný jedinec postavení v pedagogickém procesu?

A

1) tradiční model výchovy
→ pedagog jako jediný aktivní subjekt pedagogického procesu a žák jako pouhý receptivní objekt přijímající informace

2) moderní pedagogické myšlení
→ v čele umístěna aktivita vychovávané osobnosti, vychovávaný jedinec není pouze příjemcem, ale aktivním tvůrcem, pedagog je spíše průvodcem a tutorem

3) autoritativní výchova málo respektuje jedince a sleduje pouze osvojení předem daných vědomostí, pedagog je absolutní autoritou
4) výchova jako služba jedinci zabezpečuje proměny, které si jedinec sám žádá, úlohou pedagoga je pomoci vychovávanému jedinci
5) současná pedagogika ve výchovně-vzdělávacím procesu usiluje o výchovu na jedné straně respektující autoritu pedagogického pracovníka a na druhé straně umožňující uplatnění aktivity a iniciativy vychovávaného jedince

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Definujte hlavní úkoly pedagoga.

A

Nese odpovědnost za plný rozvoj jedinců, za jejich přípravu pro
základní sociální role, za utváření stránek osobnosti, za jejich rozvoj z hlediska
výchovných složek
Takovéto úkoly kladou nároky na odborné i charakterové kvality pedagoga, na jeho přípravu
a mnohostranný rozvoj
V praxi jsou častým jevem velké rozdíly mezi jednotlivými učiteli (vynikající pedagogičtí
pracovníci X učitelé a vychovatelé rozporuplní ve svém morálním a lidském profilu)
Pedagogická teorie odhaluje, klasifikuje a hodnotí významné stránky pedagogovy osobnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

ZAMYSLETE SE:

a) Jaké jsou hlavní rozdíly mezi tradičním modelem výchovy a moderním pedagogickým myšlením?
b) V čem vnímáte klady a zápory u jednotlivých koncepcí?

A

a) TRADIČNÍ MODEL VÝCHOVY - vytvářena z koncepcí předních teoretiků
jsou přesvědčeni o vhodnosti // žádoucnosti určitých principů a modelů edukace a vytvářejí teoretické konstrukce o tom, jaká má edukace být, jak má být ve školách realizována
tyto konstrukty však mají vadu, jelikož jim chybí opora v realitě běžné edukace, nejsou opřeny o konkrétní výzkumné poznatky

MODERNÍ MODEL VÝCHOVY - není pro ni prioritní vytváření teoretických koncepcí o ideální výchově, nýbrž se snaží objasňovat reálné jevy edukace, její fungování a to pomocí exaktních výzkumných procedur
zásadní je poznávání a vysvětlování edukační reality, nikoliv přímo její přetváření

b) TBC

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Charakterizujte základní kompetence pedagoga?

A
  • kompetence odborně předmětové → vědecké základy podmínkami
  • kompetence psychodidaktické → podmínky pro učení
  • kompetence komunikativní → vztah k dětem, světu i dospělým
  • kompetence organizační a řídící → schopnost plánovat a projektovat svou činnost
  • kompetence diagnostická a intervenční → jak žák myslí, cítí, jedná a proč
  • kompetence poradenské a konzultativní → vztahy k rodičům
  • kompetence
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Co se rozumí pod pojmem autodidaxe?

A

AUTODIDAXE (také sebevýchova) je schopnost koncipovat svůj další rozvoj a cíle.

fáze sebevýchovy – schéma autodiagnostika → automotivace → autodidaxe a autoedukace → plánování

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

V čem spočívá důležitost rodiny v rámci rodinné formy výchovy?

A

Fungující rodina zajišťuje dítěti od narození základní potřeby: pocit jistoty, potřebu bezpečí, citové zázemí, rozvoj osobnosti, potřebu společenského uznání a uplatnění a potřebu otevření budoucnosti.
Prvním výchovným prostředím, se kterým se dítě obvykle setkává, je rodina. Je to pro ně prostředí nejpřirozenější, ve kterém jsou současně uspokojovány jeho každodenní potřeby a které jej uvádí do prostředí svého okolí a do života v lidské společnosti.

22
Q

ZAMYSLETE SE:

Jaký vliv na úroveň vzdělání mohou mít rozdílné sociokulturní podmínky rodiny, lokalita, země, případně i jiné dějinné období.

A

TBC (to be checked)

23
Q

Co jsou to pedagogické principy a kdo se jimi kromě J. A. Komenského v minulosti zabýval?

A

Při výuce samé aplikoval Komenský tyto zásady:

1) zásada názornosti – přímá žákova zkušenost
2) zásada systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi. Je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim
3) zásada aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi
4) zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat
5) zásada přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí

Pedagogickými principy se v minulosti dále zabývali také: Johann Heinrich Pestalozzi, Adolf Diesterweg, Konstantin Dmitrijevič Ušinskij, Herbert Spencer, John Dewey

24
Q

a) Co rozumíme principem názornosti?

b) Jaké další principy znáte?

A

a) Zásada názornosti vyjadřuje takový požadavek na učitele, aby vedl žáky k vytváření a zobecňování představ bezprostředním vnímáním skutečnosti či jejího zobrazení, nebo při výuce uplatňoval takový výklad, který vyvolá v edukantech již dříve vytvořené
představy popisované skutečnosti.

b) DALŠÍ PRINCIPY:
- cílevědomosti
- aktivnosti
- soustavnosti a systematičnosti
- uvědomělosti
- trvalosti
- přiměřenosti
- emocionálnosti (radostnosti)
- jednotnosti

25
Q

ZAMYSLETE SE:

Zda a případně v čem se liší pedagogické principy od didaktických zásad. Zdůvodněte svůj názor.

A

PEDAGOGICKÉ PRINCIPY: nejobecnější požadavky, normy, pravidla vyplývající ze zákonitostí výchovně vzdělávacího procesu a optimalizující výchovně-vzdělávací činnost; výchovně-vzdělávací zásady ovlivňující efektivitu vzdělávací činnosti

DIDAKTICKÉ ZÁSADY:
Didaktické zásady jsou obecná doporučení týkající se procesu vyučování. Jedná se o nejobecnější požadavky na organizování, průběh a účinnost vzdělávacího procesu, které musí být uplatňovány jako jednotný systém. Když se těmito zásadami bude učitel řídit, bude výuka efektivnější a účinnější. Vztahují se nejen na učitelovu vyučovací činnost, ale také na metody výuky, formy výuky, materiální didaktické prostředky, na učivo atd.

26
Q

Jaký je rozdíl mezi vzdělavatelností a vzdělaností?

A

VZDĚLAVATELNOST je schopnost a dovednost přiměřeně kvantitativně i kvalitativně zvládat nároky institucionálního (např. školního) vzdělávání.

VZDĚLANOST je soubor hodnot vytvořených tělesnou i duševní činností lidí a utvářejících lidskou společnost; soubor těchto hodnot v jisté vývojové etapě; kultura, civilizace

27
Q

a) Co se rozumí pod termínem právo na vzdělání?

b) Je toto právo nějakým způsobem ošetřeno v rámci České republiky? Na základě, kterých dokumentů?

A

a) K tomu, aby bylo právo na vzdělání naplňováno, je potřeba existence dostatečného množství dostupných vzdělávacích institucí. Právo na vzdělání zahrnuje právo na povinné a bezplatné základní vzdělávání, přístup ke vzdělávání pro všechny a stejný přístup ke vzdělávacím institucím pro všechny. Právo na vzdělání by mělo být zajištěno i dětem se specifickými potřebami.
b) Právo na vzdělání je jedním ze základních sociálních práv, které je v českém právním řádu zakotveno v Listině základních práv a svobod a vyplývá také z řady mezinárodních smluv.

28
Q

Jaké druhy vzdělání lze rozlišit?

A

Vzdělávání v Česku je rozděleno do primárního (základní škola), sekundárního (základní a střední škola) a terciárního (vyšší odborná škola, vysoká škola). Od 1 roku může dítě navštěvovat jesle, od 2 do 5 let může navštěvovat mateřskou školu, kde je poslední rok před nástupem na základní školu povinný. Základní školu navštěvují žáci od 6 do 15 let (9 ročníků), střední školu od 15 do 19 let (4 ročníky) a v následném terciárním vzdělávání podporuje stát studenty do věku 26 let.

29
Q

Jaký je rozdíl mezi vyučováním a učením?

A

Vyučování je záměrné (cílevědomé) a systematické působení učitelů a učitelek na žáka s cílem vštípit mu určité vědomosti, dovednosti a návyky, způsoby chování a charakterové vlastnosti.

Učení je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí, hodnot a podobně. Učením se u lidí i u některých živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce chování.

30
Q

a) Vysvětlete specifika vyučování a výuky.

b) Jaké jsou hlavní rozdíly u těchto pojmů?

A

a) VÝUKA - systém, ketrý zahrnuje nejen proces vyučování, ale především cíl výuky, obsah výuky, podmínky,
determinanty a prostředky výuky, vlastní vzdělávací proces, výsledky výuky

VYUČOVÁNÍ - složitý společenský proces, jehož systém je utvářen vzájemným spojením několika dílčích soustav
= vyučující, učící se, soustava učiva, soustava materiálních podmínek; charakter vazeb je určován především
funkcí činností, které vazby realizují

b)
výuka = vyučování - činnost učitele
učení - činnost žáků

31
Q

Jaké jsou základní funkce výuky a vyučování?

A

TBC

Výběr vhodné vyučovací metody je jednou z klíčových kompetencí učitele. V současné době je na učitele v tomto ohledu vyvíjen velký tlak, protože se stále více zdůrazňuje zapojování žáků aktivně do výuky. Současně promyšlený výběr vyučovacích metod chrání učitele před stereotypem.

32
Q

Pokuste se definovat, co se rozumí pod pojmem edukační prostředí. Jaké jsou jeho hlavní složky?

A

Edukační prostředí je vytvářeno všemi fyzikálně-senzorickými elementy, jako je osvětlení, barva, zvuk, prostor, nábytek aj., které charakterizují místo, v němž se má žák učit. Je to však také soubor psychosociálních vlivů a vztahů působících v edukačních procesech.

Typologie edukačních prostředí:

  • rodinné
  • školní
  • skupinové (formální a neformální)
  • náboženské
  • profesní
  • mediální
  • intimní
  • zdravotnické
  • sportovní
  • vojenské
33
Q

Co se rozumí pod termínem:

a) edukační proces
b) efekty edukačního procesu
c) výsledky edukačního procesu

A

a) EDUKAČNÍ PROCES – činnost lidí, při níž se nějaký subjekt učí a jiný subjekt mu toto učení
zprostředkovává

b) FUNKCE:
- připravit na sociální role (občan, pracovník, partner, uživatel volného času, rodič, řidič, ochránce život. prostředí, tvůrce a uživatel hodnot aj.)
rozvíjet fyzické i duševní, psychické kvality jedince – vědomosti, dovednosti, návyky, schopnosti, postoje, potřeby, zájmy
- rozvíjet v jednotlivých oblastech kultury (věda, filozofie, technika, umění, ekonomika,
- právo, politika, sport, morálka, zdraví aj.) – vždy některá složka/y převažuje, je dominantnější a další jsou doplňující

c) VÝSLEDKY:
- charakter, sociální chování
- rozvinuté postoje, zájmy, potřeby chování

34
Q

ZAMYSLETE SE:

a) Jakým způsobem může různé edukační prostředí ovlivnit výsledky vzdělávání a proč.

(Jakým způsobem může různé edukační prostředí ovlivnit výsledky vzdělávání a proč. Pro snadnější přemýšlení se podívejte například do historie a představte si, jakým způsobem mohla probíhat výchova a vzdělávání ve starověkém Řecku v tzv. palestře, na českých vesnicích v době před reformou Marie Terezie, na českých menšinových školách v době Rakouska-Uherska a dnes. )

b) Co z tohoto srovnání vyplývá?

A

TBC

35
Q

Shrňte základní informace o J. A. Komenském.

A
  • 28/3/1592 na Moravě, † 15/11/1670
  • poslední biskup Jednoty bratrské
  • teolog, polyhistor, pedagog (pokládá základy novodobé pedagogiky)
  • studuje v Herbornu a Heidelbergu, r. 1628 nucen odejít do polského Lešna, pak do Anglie a následně do Amsterdamu
  • velmi nábožensky zaměřený - ve 12 letech mu umřeli rodiče, následně při epidemii žena a děti
  • chtěl nastavit společnost vzděláváním - pokládá základy našemu současnému vzdělávacímu systému

CÍLE:

1) poznat sebe a svět
2) vládnout vzdělání
3) povznést se k Bohu

OBLASTI VÝCHOVY:

1) vzdělání ve všech vědách a uměních
2) mravní výchova
3) náboženská výchova

PRINCIPY:
- názornosti, systematičnosti, aktivnosti, přiměřenosti

ŠKOLSKÁ ORGANIZACE:
4 šestileté stupně - mateřská šk. (do 6 let), obecná v mateřském jazyce (do 12 let), latinská v univerzálním svět. jazyce (do 18 let), akademie (do 24 let)

DÍLO: 
velká didaktika
Informatorium školy matečšké
Brána jazyků otevřená
Svět v obrazech
36
Q

Jaké znáte pedagogické směry 20. století a jejich hlavní představitele?

A

REFORMISMUS (Kellyová, Montessoriová)

PRAGMATICKÁ PEDAGOGIKA (Dewey)

DUCHOVĚDNÁ PEDAGOGIKA (Spncer)

PSYCHOLOGICKY ORIENTOVANÁ PED. (Freud, Maslow, Frankl, Gromm, Rogers)

NEOTOMISTICKÁ PED. (Maritain)

SOVĚTSKÁ PED. (Makarenko, Bolnskij)

SOCIOLOGICKÁ PED. (Durkheim, Nartop)

EXISTENCIALISTICKÁ PED. (Schaller)

37
Q

Jaké znáte představitele českého pedagogického myšlení?

A

Lindner, Masaryk, Kádner

38
Q

ZAMYSLETE SE:

Z jakých důvodů probíhala ve starověké Spartě výchova a vzdělávání tak rozdílně ve srovnání se starověkými Athénami. Jaké byly hlavní rozdíly v otázkách výchovy a vzdělávání u těchto dvou starověkých států?

A

TBC

39
Q

Kdo to byl Jan Opletal a proč je spojován s oblastí vzdělávání?

A

Jan Opletal byl student Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939.

Tehdy byl na lékařské fakultě nedostatek skript a učebnic v češtině. Zejména se jednalo o literaturu k fyziologii. Tato zkouška byla velmi obávaná, a proto Jan využil svých jazykových dovedností a začal překládat knihy z anglického a francouzského originálu do češtiny. Ze svých poznámek a zápisů zhotovil provizorní skripta, které obohatil o grafy, schémata a různé nákresy. Tato skripta následně byla opisována a kolovala mezi studenty. Přesto si Opletal sám musel zkoušku z fyziologie na examinátorovi přímo vybojovat, složil ji však úspěšně.

Pro trvalou připomínku události zavření českých vysokých škol byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Mezinárodním dnem studentstva. Jediný mezinárodní den, který vznikl na našem území.

40
Q

Pokuste se stručně v obecné rovině charakterizovat význam pedagogických teorií.

A

Pedagogické teorie jsou souborem teorií vázaných na výchovu a vzdělávání. Můžeme je vnímat jako souhrn obrazů pedagogické reality mající tendence buďto bránit nebo naopak iniciovat změnu. V současné době existuje mnoho názorových proudů, které našly inspiraci především ve filosofii, psychologii a sociologii, ale i dalších vědách. Rozdělení pedagogických teorií se může autor od autora lišit.

41
Q

Jaký je vztah pedagogických teorií k pedagogické praxi?

A

Vztah pedagogické teorie a praxe nepředstavuje problematiku novou, spíše
jen znovu živě diskutovanou v nových společenských podmínkách. Je to však
problematika velmi závažná, jejíž řešení je předpokladem zvýšení účinnosti
učitelského vzdělávání. Je to zároveň problematika náročná a široká, která
vyžaduje širší diskusi a zejména interdisciplinární řešení.

42
Q

a) Vyjmenujte alespoň tři pedagogické teorie a pokuste se je stručně charakterizovat.
b) Zároveň uveďte hlavní představitele těchto teorií a vysvětlete význam těchto teorií.

A

1) SPIRITUALISTICKÉ
Spiritualistický proud, nazývaný též metafyzický či transcendentální, je považován za jeden z nejstarších směrů na této planetě. Svého novodobého rozmachu se dočkal v 70. letech 20. století. Zastánci spiritualistických teorií vzdělávání se zajímají o vztah mezi lidským já a univerzem. Tyto teorie jsou často spojovány se sociokulturním proudem New Age. Člověk se dle těchto teorií musí naučit osvobodit od viditelného světa a překročit sama sebe, aby se mohl pozvednout na vyšší duchovní úroveň. Využít během takového procesu musí svoji vnitřní energii. Toho může dosáhnout meditaci či kontemplaci. Hlavní zdroje pro tento vzdělávací proud jsou uváděny zen-buddhismus a taoismus.

Strukturní prvky: duchovní hodnoty vepsané do nitra lidské bytosti, metafyzika, Tao, Bůh, intuice, duchovní dimenze univerza

Představitelé: Richard Bucke, Marylin Ferguson, Constantin Fotinas, Willis Harman, Carl Gustav Jung a další

2) PERSONALISTICKÉ
Personalistické teorie, nazývány též humanistickými, nedirektivními, organickými, svobodnými či otevřenými, se opírají hlavně o lidské já, svobodu a autonomii osoby samotné. Pánem svého poznání v procesu učení jest osoba sama. Vychovatel má vést svěřence k seberealizaci. Zdůrazněna je svoboda žáka, jeho zájmy a jeho vůle učit se.

Strukturní prvky: růst osoby, nevědomí, afektivita, přání, pudy, zájmy, já

Představitelé: Alfred Adler, Pierre Angers, Sigmund Freud, Kurt Lewin, Abraham Maslow, André Paré, Carl R. Rogers a další

3) KOGNITIVNĚ PSYCHOLOGICKÉ
Kognitivně psychologické teorie se u žáka zaměřují na rozvoj kognitivních procesů: usuzování, analýza, řešení problémů, vytváření reprezentací, prekonceptů, mentálních obrazů atd. Základy těchto teorií lze najít v kognitivní psychologii.

Strukturní prvky: procesy učení, prekoncepty, spontánní reprezentace, kognitivní konflikty, pedagogické profily, předvědecká kultura

Představitelé: Gaston Bachelard, André Giordan, Jean Piaget, Alain Taurisson a další

4) TECHNOLOGICKÉ
Technologické teorie, nebo také technicko-systémové nebo systémové, zdůrazňují zdokonalení předávání poznatků s použitím vhodných technologií. Takové technologie zahrnují postupy v koncipování výuky a didaktické pomůcky pro komunikaci a zpracování informací. Výzkumy zahrnují především zlepšení kvality interakce mezi člověkem a počítačem.

Strukturní prvky: informace, technologie komunikace, informatika, média, systémový přístup k výuce, konstrukce poznání

Představitelé: John Carroll, Donald Cunningham, Bill O’Neill, B.F. Skinner, a další

5) SOCIOKOGNITIVNÍ
Sociokognitivní teorie zdůrazňují význam kulturních a sociálních faktorů při výstavbě vzdělání. Důraz je v nich kladen na roli sociální interakce v mechanismech učení.
Zajímavý je pohled na rozdílné názory L. S. Vygotského a J. Piageta. Dle L. S. Vygotského je učení předpokladem vývoje jedince. Dle J. Piageta je mentální vývoj naopak napřed před samotným kognitivním vývojem.

Strukturní prvky: kultura, sociální prostředí, okolní prostředí, sociální determinanty poznání, sociální interakce

Představitelé: Albert Bandura, Jerome Bruner, Bruce Joyce, Leslie McLean, Lev Vygotskij a další

6) SOCIÁLNÍ
Sociální teorie se zakládají na faktu, že vzdělání má umožnit řešení sociálních a kulturních problémů a rovněž i problémů týkajících se životního prostředí. Příprava žáků má směřovat k jejich přípravě na řešení takových problémů. Problematika je spojena s tématy jako kulturní a sociální nerovnosti, sociální a kulturní dědičnost, elitářství, negativní vliv technologi, industrializace a degradace života na planetě Zemi.

Strukturní prvky: společenské třídy, společenské determinanty lidské přirozenosti, problémy životního prostředí a sociální problémy, moc, osvobození, společenské změny

Představitelé: Pierre Bourdieu, John Dewey, Paolo Freire, Ira Shor, Alvin Toffler a další

7) AKADEMICKÉ
Akademické teorie, taktéž nazývané jako tradicionalistické, generalistické a klasické, se soustřeďují na předávání obecných poznatků. Obvykle se staví proti velkému vlivu specializovaného vzdělávání. Akademický proud je dále rozdělen na dvě skupiny: tradicionalisty a generalisty.

Strukturní prvky: obsahy, předměty, disciplíny, logika, uvažování, intelekt, západní kultura, tradice, řecká a latinská humanitní studia, klasické díla, kritické myšlení

Představitelé: Mortimer J. Adler, Allan Bloom, Richard Paul a další

43
Q

Jaké jsou základní charakteristiky pedagogického výzkumu?

A

Pedagogický výzkum je plánované získávání údajů o edukační realitě. Bývá realizován pedagogickými výzkumníky. Cílem je, aby jeho výsledky zkvalitnily výchovu a vzdělávání. Pedagogický výzkum spadá do oblasti výzkumu v sociálních vědách.

44
Q

a) Jaké trendy v pedagogickém výzkumu převažují v zemích západní Evropy a v České republice?
b) Ve kterých oblastech pedagogického výzkumu ve srovnání se zeměmi západní Evropy „pokulháváme“ a proč?

A

a) Pedagogický výzkum v České republice je tvořen především na vysokých školách, na fakultách pedagogických, filozofických a někdy i přírodovědných a v institutech spadajících pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tato pracoviště se zaměřují na pedagogiku, oborové didaktiky či pedagogickou psychologii.Zahraniční pedagogický výzkum je velmi rozvinutý a podporován institucionálně - především univerzity mu tvoří silnou základnu. Komunikace vědeckých výsledků mimo publikace také probíhá skrze mezinárodní vědecké konference.
b) TBC

45
Q

Jakým způsobem lze dělit pedagogické informační zdroje?

A

1) pedagogické časopisy a noviny

2) webové stránky

46
Q

Které odborné české pedagogické časopisy jsou zařazeny do databáze SCOPUS?

A

Časopis Studia paedagogica

47
Q

Existuje nějaký český odborný pedagogický časopis, který by byl zaregistrován v databázi Web of Science? Pokud ano, který?

A

TBC

48
Q

S jakým populárně-naučným českým pedagogickým časopisem se můžete setkat jak v tištěné, tak i elektronické podobě?

A

Pedagogika (vyd. KU)

49
Q

Znáte nějaký český odborný pedagogický časopis, který by existoval pouze v elektronické verzi? Který?

A

e-Pedagogium (vyr. UPOL)

50
Q

ZAMYSLETE SE:

K čemu mohou výsledky pedagogického výzkumu posloužit? Jaké může být jejich využití pro pedagogickou praxi?

A

Cílem je, aby jeho výsledky zkvalitnily výchovu a vzdělávání. Pedagogický výzkum spadá do oblasti výzkumu v sociálních vědách.