Psychopatologie Flashcards

(90 cards)

1
Q

Psychopatologie

A

Zaberá sanabnormalitami a patologickými projevy psychických funkcí

obecná část oboru psychológie, tiež nazývána obecnou psychiatrií

Zabývá se základními příznaky (symptomy - určitý projev, známka nemoci) (typická seskupení symptomů - syndromy)

Normální - ty projevy, které (v dané určité oblasti) lze zaznamenat u většiny lidí

Abnormální - projevy, které vybočují z daného rozmezí normy
*Choroba, nemoc, patologie je proto speciálním případem abnormality

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Vnímanie

A

Vnímání (základní psychická funkce) - základní součástí poznávacích schopností člověka

smyslové orgány (zachycení vjemu)
nervové dráhy (vedení signálu)
určité struktury mozku (vlastní zpracování signálu)

Vnímání - aktivní děj, aktivní zpracování podnětů, nelze je tedy ztotožnit pouze s činností smyslových orgánů.
Je nutno posuzovat jeho objektivnost a reálnost.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Vlastní poruchy vnímania

A

1) Výpadok funkcie zmyslového orgánu
2) Kvantitatívne poruchy
3) Kvalitatívne poruchy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Výpadek funkce smyslového orgánu

A
  • při vlastním organickém poškození
    (porušení příslušného orgánu, nervové dráhy či oblasti mozku)
  • psychogenně (konverzně disociativními mechanismy = hysterie)
    (např. psychogenní hluchota, slepota atd..)
  • v rámci tzv. gnostických poruch
    (porucha schopnosti poznávat, tj. porovnávat aktuální vjemy s dřívějšími
    zkušenostmi)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Kvantitativní poruchy vnímania

A

Snížená vnímavost
Zvýšená vnímavost
Metamorfopsie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Kvalitativní poruchy vnímání

A

Iluze
Halicinace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Snížená vnímavost

A

– vnímání ztrácí intenzitu, živost, pestrost. Vyskytuje se u stavů, při kterých je psychická činnost utlumena

(např. únava, deprese, intoxikace tlumivými látkami…)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Zvýšená vnímavosť

A

– vnímání je naopak bohatší, pestřejší, živější.

např. stavy mánie, intoxikace stimulujícími látkami apod.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Metamorfopsie

A

je změna vnímání velikosti a tvaru

Je-li vše vnímáno jako zmenšené jedná se o mikropsii, je-li vše vnímáno jako zvětšené jde o makropsii.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Iluze

A

je nesprávné, zkreslené, deformované vnímání skutečných podnětů

*Iluze dělíme dále podle jednotlivých smyslů.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Halucinace

A

jsou nereálné vjemy bez vnějších podnětů, pro postiženého však mají skutečný charakter

Uvědomuje-li si postižený nereálnost těchto vjemů, hovoříme o nepravých halucinacích –
pseudohalucinacích.

Halucinace mohou mít charakter elementárních počitků nebo naopak složitějších komplexních vjemů.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Halucinace dělíme podle smyslů

A
  • Sluchové (jedny z nejčastějších), elementární (šumy, zvuky), složitější verbální halucinace
    (slova, věty, hlasy..).
  • Zrakové (jednodušší záblesky, světla nebo složitější např. postavy či celé scény).
  • Čichové
  • Chuťové
  • Tělové – taktilní (dotyky, píchání apod.) nebo tzv. cenestopatie (postižení pociťují orgánové
    změny např. kamenná játra apod.)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Halucinace mimo smyslové orgány

A
  • inadekvátní halucinace: postižený vnímá jinou částí těla, než je obvyklé (např. vidí prstem)
  • intrapsychické halucinace: pocity vkládání či odnímání myšlenek
  • extrakampinní halucinace: vnímané mimo dosah daného smyslu (např. vidí za sebe)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Emotivita

A

Emotivita - psychická kvalita, pomocí níž je vyjadřován subjektivní vztah k projevům vlastním i k situacím vnějším.

Strukturálními elementy emotivity jsou
jednodušší pocity, emoce
a složitější afekty a nálady.

Z hlediska intenzity a trvání rozlišujeme
afekty - tedy intenzivnější, prudší a kratší emotivní reakci
a nálady – tedy dlouhodobější emotivní podbarvení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Poruchy afektů

A

Patický afekt
Nezvládnutelný afekt
Afektivní stupor
Afektivní dráždivost
Afektivní labilita
Neadekvátní afektivita
Emočná oploštenosť

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Patický afekt

A

maximálně vystupňovaná intenzita afektu, výbuch, na jehož vrcholu dochází
k poruše vědomí (postižený je bez sebe, projev ztrácí osobnostní rysy, na tuto dobu je amnezie),
následuje vyčerpání a často spánek.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Nezvládnutelný afekt

A

liší se od předchozího tím, že není porucha vědomí, postižený ví, co dělá,
částečně je však zhoršeno ovládání se.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Afektivní stupor

A

po silném hrůzném zážitku, postižený není schopen reakce, pohybu, jakoby
„zamrznul“. Trvá krátkou dobu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Afektivní dráždivost

A

zvýšenou pohotovost reagovat emotivně

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Afektivní labilita

A

zvýšenou odklonitelnost afektů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

neadekvátní afektivita (parathymie)

A

je charakterizována emoční nepřiléhavostí k danému prožitku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Poruchy nálad

A

Ve smyslu „+“
Ve smyslu „-“

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Pamäť

A

schopnost přijímat, ukládat, uchovávat a reprodukovat získané informace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Kvantitatívne poruchy pamäte

A

Hypermenzie
Hypomenzie
Amnezie
Konfabulace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Hypermenzie
zvýšení paměti, většinou jednostranné, jdoucí na úkor kvality Může se vyskytovat např. u mánie.
26
Hypomenzie
Oslabení a snížení výkonu pamäte
27
Amnezie
znamená úplnou ztrátu paměti může být ostrůvkovitá, např. při úrazech hlavy dále můžme rozlišovat retrográdní (nepamatuje si, co předcházelo úrazu) anterográdní (porucha paměti v úseku po návratu vědomí).
28
Konfabulace
stav kdy postižení vyplňují mezery a poruchy v paměti náhodnými okamžitými smyšlenkami s přesvědčením o jejich pravdivosti. Konfabulace jsou však měnlivé, na stejnou otázku dostaneme po chvíli zcela jinou konfabulovanou odpověď.
29
Kvalitatívni poruchy pamäte
Nepravé vzpomínky Ekmnézie Kryptomnézie Iluze pamäti Halucinace pamäti
30
Nepravé vzpomínky
vyplnění mezery v paměti fantazií, přičemž fantazie je pokládána za pravou vzpomínku. (Vyskytuje se i u zdravých.)
31
Ekmnézie
je nesprávná časová lokalizace skutečného zážitku
32
Kryptomnézie
ztrácí vzpomínka (např. na přečtenou knihu, viděný film…) svůj charakter, takže je člověk nakonec přesvědčen, že se jedná o jeho původní myšlenku. (= neúmyslný plagiát)
33
Iluze pamäti
Skreslenie pôvodného zážitku
34
Halucinace pamäti
Spomienky bez původního zážitku
35
Poruchy intelektu
Demence Mentálni retardace
36
Mentální retardace (oligofrenie)
znamená nedostatečný rozvoj inteligence tam, kde nikdy nebyla
37
Demence
je pak úbytkem inteligence předtím normálně rozvinuté
38
Mentalní retardace
se dle stupně postižení a hodnoty IQ dělí na lehkou (50-70) středně těžkou (35-50) těžkou (20-35) a hlubokou (do 20) *(Dříve debilita, imbecilita a idiotie) Za hraniční je označována slaboduchost podprůměr průměr (90-110) nadprůměr a konečně genialita (nad 140).
39
Myslenie a poruchy myslenia
Myšlení je komplexní proces, psychická funkce, zahrnující kognitivní pochody, schopnost uvažování a řešení problémů. Poruchy myšlení dělíme na poruchy formální (kvalitativní a kvanititativní) a obsahové
40
Kvantitativní poruchy myslenia
Tachypsychismus Bradypsychismus
41
Bradypsychismus
Zpomalení myšlení Projevuje se jak v řeči tak v pohybech; hovoříme o sníženém psychomotorickém tempu.
42
Tachypsychismus
zrychlení myšlení až myšlenkový trysk * jeho prejav zrychlení, v řeči se označuje jako logorrhea
43
Kvalitativní poruchy myslenia (8)
Autistické Magické či symbolické Katatymní Zabíhavé Nevýpravné Paralogie Inkoherentní/roztržité Neologismy
44
Autistické myšlení
vystupňované denní snění pohroužení se do svého vnitřního světa únik z reality a stírání hranic mezi realitou a vnitřním světem ztráta kontaktu s realitou
45
Magické či symbolické myšlení
představuje přisuzuje jevům tajemné, symbolické významy Katatymní myšlení je zkreslené vlivem emotivity
46
Katatymní myšlení
je zkreslené vlivem emotivity
47
Zabíhavé myšlení
neodliší podstatné od vedlejšího ulpívavé se vrací stále ke stejné představě *Stálé opakování téhož se nazývá perseverace
48
Myšlení nevýpravné
nespěje kupředu, stále přežvykuje stejné téma
49
Paralogie
je pospojování jevů pouze podle povrchních souvislostí
50
Inkoherentní, roztříštěné (též někdy rozjíždivé) myšlení
ztrácí logické i gramatické vazby, extrémním vyjádřením je tzv. slovní salát
51
Neologismy
označujeme novotvary, nově tvořená slova, která bývají často projevem individuální symboliky
52
Obsahové poruchy myšlení
Obsese - vtíravé opakující se myšlenky, jejichž nevhodnost a obtížnost si postižený uvědomuje. Způsobují člověku úzkost a napětí. Blud (základná opm) - mylné, nesprávné přesvědčení, vzniklé na chorobném podkladě, kterému postižený nevývratně věří a které má vliv na jeho jednání.
53
Bludy dělíme na
expanzivní, depresivní a paranoidní.
54
Mezi expanzivní bludy patří
- megalomanický: nemocný přeceňuje svůj význam, je význačnou osobností apod. - extrapotenční: přesvědčení o výjimečných schopnostech - erotomanický: např. přesvědčení, že je pacientka sexuálně žádána či obtěžována někým význačným. - inventorní = vynálezecký - reformátorský - religiózní: nemocný je spasitel, světec, atd…
55
Bludy depresivní
- mikromanický: podceňuje svůj význam, schopnosti, je na obtíž… - autoakuzační: je charakterizován sebeobviňováním - ruinační: přivedl všechny na mizinu - insuficienční: nic neumí, vše dělá špatně, ničemu nerozumí… - hypochondrický: nehorázné přesvědčení o vlastních chorobách - nihilistický: popírá existence sebe nebo někoho z okolí.
56
Bludy paranoidní
- podmíněny především vztahovačností a podezřívavostí. Patří sem bludy: - persekuční: nemocný se domnívá, že je pronásledován - ovlivňování: je ovlivňován někým (mafiíí, mimozemšťany, sousedem apod..) nebo něčím (rádiem, paprsky, laserem apod…) - emulační = žárlivecký
57
Vedomie
bdělostí (vigilitou) a sebeuvědomováním Poruchy vědomí jako takové dělíme na kvantitativní a kvalitativní *Fyziologickou opakující se změnou vědomí je spánek.
58
Kvantitativní poruchy vedomia
- se projevují různým stupněm snížení lucidity (jasnosti) vědomí - jde o stejnoměrné snížení všech psychických funkcí Somnolence Sopor Kóma
59
Somnolence
- lehčí stupeň, spavost, zpomalení, opoždění reakcí Postižený je ospalý, silnějšími podněty jej lze alespoň na chvíli přivést k jasnějšímu vědomí
60
Sopor
hlubší útlum, k vědomí lze postiženého přivést pouze silnými podněty a pouze na krátkou dobu Kontakt je obtížný. Bývají postiženy i tělesné funkce
61
Kóma
nejhlubší stupeň bezvědomí, postiženého nelze přivést k vědomí ani silnými podněty, bývají postiženy tělesné funkce. Kóma lze dále členit dle hloubky
62
Kvalitativní poruchy vedomia
Delírium Amnece (zmatenost) Obnubilace (mrákotný stav)
63
Delirium
narušení obsahu vědomí, porušena orientace, zmatený obsah činností, je zvýšená sugestibilita Průběh je často bouřlivý a kolísá, nástup bývá rychlejší. Objevují se tzv. psychotické fenomény: tj. např. halucinace, bludy. Vzhledem ke kolísání stavu bývá po odeznění částečná ostrůvkovitá amnezie
64
Amnece
někdy považována za mírnější formu deliria porucha sebeuvědomění, orientace, bezradnost Projevy mírnější, nástup pozvolnější Po odeznění částečná amnezie
65
Obnubilace (mrákotný stav)
nejvýraznější změny v sebeuvědomění Porucha je velmi hluboká, nástup bývá velmi náhlý. Hloubka poruchy vědomí je rovnoměrná, proto bývá úplná amnezie po odeznění * Rozlišuje se forma delirosní, automatická, oneiroidní (snová), exstatická, stuporózní
66
Pozornosť a poruchy pozornosti
Pozornost je schopnost vědomí soustředit se na ty informace, které jsou pro danou situaci a okamžik vhodné. Aprosexie Hypoprosexie Paraprosexie
67
Aprosexie
je globální porucha, ztráta pozornosti
68
Hypoprosexie
snížení pozornosti
69
Paraprosexie
je změna pozornosti v napjatém očekávání určité situace, takže reakce subjektu je pak předčasná nebo opožděná. (Běžec očekává startovací výstřel a vyběhne dřív nebo zaspí.)
70
Poruchy pudů
Poruchy obživného pudu Anorexie (sitiofobie)- snížené přijímání či odmítání potravy. Bulimie- nadměrná konzumace dosažitelných pokrmů (následována často zvracením – srov. menální bulimie). Poruchy pudu sebezáchovy Sem patří sebevražda a sebevražedné jednání a automutilace, tedy sebepoškození. Poruchy pohlavního pudu představují obsáhlé kapitoly z oblasti sexuologie. Projevují se změnou intenzity či zaměření, nebo odchylným způsobem sex. upokojování. Projevy poruch rodičovského pudu lze spatřovat v nezájmu o potomstvo, zanedbávání či týrání dětí.
71
Poruchy vůle
Abulie Hypobulie Hyperbulie
72
Abulie
znamená ztrátu vůle, neschopnost cokoli chtít a o něco usilovat.
73
Hypobulie
snížení volních činností (vůle)
74
Kvantitatívni poruchy psychomotoriky
- psychokinetický útlum (hypokineza): ochuzení a zpomalení pohybových projevů, snížení spontaneity - psychokinetická excitace (hyperkineza): zvýšená aktivita psychomotorických funkcí, zvýšená vzrušivost, neklid, agitovanost
75
Kvalitativní poruchy psychomotoriky (označované též jako parakinetické či katatonní)
Příznaky bývají velmi specifické, u parakinéz bývá disociace mezi pohybovým jevem a duševní činností, pohyby se stávají pro okolí nepochopitelné a nesrozumitelné.
76
Katatonní hyperkineza
neúčelné stereotypie, neklid, bezcílnost, nemotivovaná impulsivita Objevují se pohybové stereotypie, povelová automacie, automatické napodobování mimiky, pohybů, opakování slov Projev působí někdy až strojově
77
Katonomní akineza
má charakter většinou anomálního postoje, polohy, držení těla Typickými příznaky jsou nástavy, kdy postižený zůstává v nepřirozených navozených polohách Často se objevuje mutismus (výpad řeči), pasivní negativismus, jindy bizardní obřady, rituály, manýrování
78
Katatonní stupor
Při katatonním stuporu setrvává nemocný extrémně dlouho bez pohybu v jedné poloze
79
Několik obecných poznámek k poruchám osobnosti
Globální poruchy osobnosti se projevují celkovým postižením psychiky jedince Globální snížení úrovně osobnosti - degradace osobnosti porucha nejvýraznější v oblasti sociálních vztahů - depravaci osobnosti (např. u chronických alkoholiků) postižení zejména v oblasti intelektových funkcí - deterioraci osobnosti Pro specifické poruchy osobnosti je charakteristické, že ve srovnání se zdravými, „normálními“ osobami jsou jejich některé vlastnosti přebujelé a jiné nedostatečně vyvinuté. Složky jejich osobností jsou nevyvážené a jejich projevy trpí často okolí i ony samy. Takovéto osobnosti se nazývaly psychopatické. Pokud je porucha či nevyváženost osobnosti pouze mírného stupně, kdy je osobnost některými vlastnostmi nápadná, avšak normě ještě nepříliš vzdálená, pak lze mluvit o osobnosti akcentované, případně anomální. Mezi specifické poruchy osobnosti patří poruchy osobnosti paranoidní, schizoidní, dissociální, emočně nestabilní, hraniční, histrionská, anankastická, anxiosní, závislá a některé další… Tyto poruchy tvoří dle klasifikace nemocí samostatné nozologické jednotky (jednotky nemocí) a jsou předmětem zájmu oboru speciální psychiatrie.
80
Zvláštní projevy vnímání (nejedná se o patologii!):
Eidetismus - schopnost navozovat představy, které získávají intenzitu a živost skutečného vjemu. Paobrazy - vjemy, které přetrvávají v době, kdy vyvolávající podnět již nepůsobí. Pareidolie - schopnost z nepřesně ohraničených počitků vytvářet jasné vjemy /podíl fantazie/.
81
Projev zástavy myšlenkového toku
- záraz myšlení
82
Nepravé iluze – pseudoiluze
Stavy kdy postižený je přesvědčen o nereálnosti a klamnosti svých iluzorních vjemů (tedy když si jejich nereálnost uvědomuje)
83
Poruchy nalad ve smyslu -
Nálada je pokleslá, subdepresivní, depresivní. Charakterizována smutkem, lítostí, ztrátou schopnosti prožitků radosti (anhedonie), ztrátou vyhlídek, pocity nedostatečnosti. Je-li výrazně v popředí napětí a úzkostnost, pak hovoříme o náladě anxiosní. Dle převažujících charakteristických znaků lze hovořit též o náladě bezradné, případně apatické.
84
Poruchy nalad ve zmyslu +
Nálada může být zvýšená, tedy dle stupně zvýšení popisujeme náladu jako nadnesenou, euforickou, hypomanickou, manickou až exstatickou. Zvláštní formou je nálada rezonantní, charakterizována zvýšeným povzneseným sebehodnocením, avšak nevlídností, dráždivostí, často zlobnými reakcemi. Je-li intenzita mírnější, lze hovořit o rozladě (dysforii) či morozitě.
85
Hyperprosexie
zvýšení pozornosti
86
Labilní pozornost / dekoncentrace pozornosti
je pokud se pozornost neúčelně přesouvá a těká
87
Pudy
vrozené, vývojově staré a druhově specifické reakce na podněty mají charakter stereotypů. jejich nejnižší formy bez individuální variability se nazývají instinkty
88
Vůle
osobnostní vlastnost, která cílevědomě reguluje vlastní činnost
89
Hyperbulie
zintenzivnění (realizace nápadů bez rozmyslu) (vůle)
90
Inteligence
soubor schopností umožňující orientovat se v situacích Pri posuzování vzájemných vztahů a souvislostí Schopnost řešit tvořivě různé i zcela nové úkoly na základě zpracovaných informací Inteligence je nejčastěji vyjadřována inteligenčním kvocientem IQ. Nízké IQ je spojeno buď s mentální retardací nebo s demencí.