Brainscape's Knowledge GenomeTM


Top Flashcards (Certified)
All Flashcards

atkinsonova - ucebnice - pojmy > Senzorické procesy > Flashcards

Senzorické procesy Flashcards

(81 cards)

Start Studying
1
Q

co jsou to počitky

A

zazitky vyvolane jednoduchymi podnety (napr blikajici modre svetlo)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

co jsou to vjemy

A

interpretace počitků
(napr vidime blikajici modre svetlo => jede pozarni auto)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

zpětné projekce

A

upravuji zpusob zpracovanu senzorickych vstupnich informaci

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

jak vidime citlivost

A

jako smysly na psychologicke urovni

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

jaka uroven je senzoricke kodovani

A

biologicka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

kvantum

A

nejmensi jednotka svetelne energie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

absolutni prah

A

minimalni velikost podnetu, ktery je mozno spolehlive odlisit od nepritomnosti podnetu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

psychofyzicke metody

A

postupy pouzite v urceni absolutniho prahu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

standardni dvojice

A

prvni z dvojice prezentovana probandum ve studiich

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

diferenční prah

A

nejmensi pozorovatelny rozdil

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

co je ten nejmensi pozorovatelny rozdil

A

minimalni rozdil ve velikosti podnetu ktery je nezbytny pro odliseni dvou pusobicich podnetu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Weberuv - Fechneruv zakon

A

mezi nejmensim pozorovatelnym rozdilem a standardnim podnetem existuje vztah prime umery

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

reakcni cas

A

cas mezi zacatkem pusobeni podnetu a zacatkem patrne reakce na podnet

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

dva druhy reakcniho casu a charakteristika

A

jednoduchy reakcni cas = vyzaduje jednoduchou reakci napr mrknuti oka nebo zvukovou reakci hned po rozpoznani podnetu
vyberovy reakcni cas = vyzaduje jednu co voce ruznych reakci v zavisloti na pusobicim podnetu
napr stisknuti tlacitka vpravo pro rozsviceni zeleneho svetla a vpravo pro cervene svetlo

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

proces transdukce

A

prelozit odpovídající fyzikální energii do elektrickych signalu aby se pak ty signaly mohly dostat do mozku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

cim je transdukce umoznena

A

specialnimi bunkami ve smyslovych organech => RECEPTORY

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

proces citi prubeh

A

senzoricke procesy->smyslove organy nebo nervove drahy -> zisk info o podnetu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

procesy vnimani jak jde za sebou

A

percepcni procesy-> vyssi korove urovne-> prisuzovani vyznamu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

co je Stevensuv zakon

A

vnimana psychologicka intenzita podnetu je mocninnou funkci fyzikalni intenzity

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

vzorecek stevensova zakona

A

fi = ro na r ( = mocnitel jedinecny pro kazdy smyslovy organ)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

o cem je teorie detekce signalu

A

kazda informace se sklada z vlastniho signalu ( dulezita cast info) a sumu ( nepodstatná cast info)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

co je planny poplach

A

pocit ze vidim signaly ackoliv je to jem sum

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

co jsou zasahy

A

spravne rozpoznani signalu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

pokud je podil zasahu a podil planyvh poplachu stejny co to znamena

A

NENI ZADNA CITLIVOST

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
pokud je podil zasahu vetsi i nepatrne nez podil planych poplachu
VYSOKA NEBO NIZKA CITLIVOST
26
co je citlivost a predpojatost na priklade uved
linda a karolina - stejne citlivost (bystrost) ale k je konzervativni ( malo PZ i PPP) a l je liberalni ( hodne PZ i PPP)
27
co je senzoricke kódování
zpusob prenosu podnetu ze smyslovych receptoru do mozku (prostrednictvim nervovych vzruchu)
28
dva problemy se senzorickych kodovanim
1. jak prevest (transdukovat )vstupujici info v nervove vzruchy 2. jak v techto vzrusich zachytit fyzikalnu vlastnosti ( napr intenzita, odstin)
29
jak se resi prvni problem senzorickeho kodovani a postup
resi ho receptory postup : PONDET -> SMYSLY A STIMULACE RECEPTORU-> VZNIK AKCNIHO POTENCIALU -> PREDANI SIGNALU JINYM NEURONUM -> SIGNAL JDE DO KOROVYCH OBLASTI(kazdy smysl jde do jine oblasti)-> V MOZKU ELEKTRICKY SIGNAL USTI VE VEDOMY ZAZITEK
30
co a jak prokazal Wilder Penfield
kdyz cítíme dotyk, vjem se objevi v mozku a ne v kuzi - experiment stimulave elektrodou somatozenzorickeho kortexu ( pacient popisuje simrani ruzne po tele) po presunu elektrodou v teto oblasti mozku se brneni presouvalo a to zpusobovalo ze treba v chutovych receptorech majednou je horkost
31
jak se resi druhy problem senzorickehi kodovani
receptory a jejich nervove drahy vedouci do mozku MUSI modovat intenzitu i kvalitu
32
jak probiha kodovani v mozku
zaznamenavanim el. aktivity v receptorech nerv. drahach do mozku za pusobeni podnetu ( lze urcit na ktere vlastmosti podnetu neuron reaguje)
33
na cem zavisi kodovani intenzity tri zpusoby
1. na poctu nervovych vzruchu za jednotku casu ( nekdo se mi dotkne ruky, vzruchy, zacne tlacit , mnohem vice vzruchu) 2. skrz casovy vzorec - nižší intenzita = delsi cas mezi vzruchy, promenliva delka - vyssi intenzita = intervaly mezi vzruchy 3. kodovani kvality podnetu
34
kdo se zabyval kodovanim kvality podnetu a jak
JOHANNES MULLER -mozek rozlisuje info prichazejici z ruznych organu -protoze jsou vedeny ruznymi senzorickymi nervy ktere konci v ruznych oblastech kury
35
co jsou specificke nervove energie
energie diky kterym odlisujeme kvalitu diky specifickym neuronum
36
co je zrakovym podnetem
svetlo (vlnova delka 390-760nm)
37
krátkozrakost a dlouhozrakost jinak
k - myopticky d - hypermetropicky
38
jaky je prvni stupen zraku
oko vytvari obraz a prevadi jej na el vzruchy
39
druhy receptoru zrakovych
tycinky (nocni videni, mensi mnozstvi svetla,nizsi rozliseni)a cipky(ve dne, vyssi intenzita svetla, barevne pocitky vysoke rozliseni)
40
co je zkuta skvrna
nejcitlivejsi oblast sitnice -mnoho cipku zadne tycinky
41
co je slepá skvrna
misto kde nerv vystupuje z oka a nejsou zacne receptory
42
jak funguje sitnice
tycinky a cipky ( fotopigmemty - chem latky) -> pohlucuji svetlo -> vzruch (=transdukce) -> vzruch do mozku -> bipolarni bunky -> gangliobe bunky
43
co tvori nerv vedouci do mozku
axony gangliovych bunek
44
co urcuje citlivost ve vmimani svetla
urcuji tyvinky - pri nedostatecnem osvetleni cipky - prenaseji videni za svetla
45
co je zraková ostrost a s cim souvisi
vnimani tvaru, schopnost oka rozlisovat detaily (souvisi s cipky)
46
co dela Snellenova tabule
nerozlisuje mezi prostorovou ostrosti a kontrastni ostrosti
47
co je Hermanova mrizka
čau cistuji spone snizujici altivitu gangliovych bunek
48
jakym barvam odpovidaji ruzne vlnove delky v nm
450-500 🔵 500-570 🟢 650 -780 🔴
49
konstanta barvy
schopnost vnimat jednu barvu i pres ruzne svetelne podminky
50
nejmensi pozorovatelny rozdil pro vlnovou delku
2nm
51
co jsou metamery
dve svetla jineho fyz slozeni ktera vypadaji stejne
52
kdy a kdo rozvinul teorii vnimani barev
1807 - Young a Helmholtz
53
co je Young Helmholtzova teorie
trichomaticka teorie vnimqni barvy pouze tremi typy cipku kazdy druh je citlivy na jednu barvu vlnovou delku spolecna aktivita vsech trech = vnimani kazde urcite barvy
54
dichromatie a monochromatie
d - postradaji jeden typ receptoru(cipku) m - postradaji dva typy
55
kdo a kdy prisel s teorii oponentniho procesu(teorie protikladnych barev)
1878 - Edward Hering cerna bila, modra zluta, cervena zelena, fialova zluta
56
co je podnetem pro sluch
ZVUKOBA VLNA neboli zmena tlaku vzduchu
57
jak vznikaji zvukove vlny
pohybem nebo vibraci predmetu (pokud je cisty zvuk je to sinusoida)
58
co je frekvence
pocet kmitu za sekundu (Hz)
59
kdo rekl ze jakykoliv zvuk lze rozlozit na ciste tony
FOURIER
60
amplituda
zaklad vnimani hlasitosti (dB)
61
barva
vnimani slozitosti zvuku
62
co patri do sluchove spustavy
usi, cast mozku, nervive drahy 1. prenosova soustava = vnejsi ucho, stredni ucho 2. prevodni soustava = sluch receptory, vnitrni uchi
63
dve poruchy sluchu
prevodni (konduktivni) - spatne stredni ucho, zvyseny prach slyšitelnosti u vsech frekvenci percepcni ( se zoneutralni) - spatne vnitrni ucho, prah zvyseny nerovnomerne, nejvic u vysich frekvenci
64
kdo a kdy prisel s casovou teorii vnimani vysky tomu
1886 - Rutherford vnimani nizkych frekvenci, vyska zavisi na frekvenci
65
kdo prisel na mistni teorii vnimani vysky to u
Helmholtz vnimani vysokych frekvenci kazde spec misto ma bazil membrane vede k vnimani tonu urcite vysky
66
co pouzivaji zivocichove pro komunikaci
feromony (chem latky sirici se vzduchem) lide maji jen pozustatek techto schopnosti
67
co je cichovy podnet
molekuly uvolňované z urcite latky
68
kolik pachu rozlisi lide
10 000-40 000
69
kolik kodovani kombinaci receptoru rozlisime u cichu
tisice (ne jako v oku tri)
70
cim ovlivnime chuťové vjemy
genetickou vybavou a zkusenosti
71
co je chutovym podnetem
latka rozpustna ve slinach
72
kolik mame typu chutovych vlaken a co delaji
ctyri mozna i vice kazdy na konkretni chut (slana sladka atd)
73
3 typy kozniho citi
vnimani tlaku, bolesti a teploty
74
jak vnimame tlak
nejcitlivejsi rty nos a tvare, ovlivneno poctem receptoru dokaze se prizpusobit vnejsim podminkam
75
jak vnimame teplotu a jake mame receptory u teploty dva
podnet pro vnimani je teplota kuze chladove a tepelne receptory
76
jak vnimame bolest a dva typ bolesti
jakymkoliv podnetem kzery je schopen poskodit tkan fazicka - hned po zraneni katkodoba a ostra tonicka - pozdeji, dlouhodoba a tlumena
77
co hraje pri vnimani bolesti stejnou roli jak smyslove receptory
STAV MYSLI
78
kdo prisel s veatkovou teorii
Wall a Malzack otevreni vratel bolesti zavisi na mysli cloveka (periakveduktalni seda hmota v mozku (PAG)
79
co pusobi jako anestetikum
stimulace PAG ( periakveduktalni sede hmoty v mozku)
80
cim je vyvolana anelgezie
stimulavu PAG, navozuji endorfiny a enkefaliny
81
co a proc zmirnuje bolest
treni bolestivehi mista uzavira nerviva vratka pro bolest

atkinsonova - ucebnice - pojmy (12 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2025 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions