V. Tkáně a pletiva Flashcards
definice, rozdělení tkání/pletiv a jejich stavba, příklady výskytu (19 cards)
Tkáně - obecně
- soubory buněk mající stejný původ, tvar a funkci
- soubor několika tkání zřetelně ohraničené od okolí = orgán
- orgány se sdružují v orgánové systémy (cévní, trávící a vylučovací)
- orgánové systémy tvoří harmonický celek = organismus
Typy tkání
- krycí a výstelková = epitely
- pojivová
- svalová
- nervová
Tkáně:
1. Epitely (krycí a výstelková)
a) podle tvaru buněk
a) dlaždicový (plochý) - tvořeny jednou nebo více řadami buněk, více do šířky
- výstelka plicních alveolů, kůže, ústní dutiny, konečníku, vagíny
b) kubický (krychlový) - štítná žláza, rohovka, pobřišnice, pohrudnice
c) cylindrický (válcový)
- vyšší, výstelka střeva a dýchacích cest, děloha
Tkáně:
1. Epitely (krycí a výstelková)
b) dle počtu vrstev
a) jednovrstevný - dlaždicový, kubický, cylindrický
- epitel rohovky, pobřišnice, pohrudnice
b) vícevrstevný - dlaždicový, kubický, cylindrický
- rohovatějící - kůže
- nerohovatějící - dutina ústní
c) víceřadý - cylindrický
- dýchací systém
d) přechodný - mění tvar dle náplně orgánu
- tvořen polydenrickými (mnohotvárnými) buňkami
- vnitřní povrch močového měchýře
Tkáně:
1. Epitely (krycí a výstelková)
c) dle prostorového uspořádání
a) trámčitý - vytvářejí prostorové řady = trámce
- jaterní buňky
b) retikulární - vzájemným propojením výběžku tvoří prostorovou síť
- brzlík (thymus)
Tkáně:
1. Epitely (krycí a výstelková)
d) dle funkce
a) krycí - kryje orgány, tělo
b) výstelkový - vystýlají orgány (žaludek, střevo)
c) žlázový - jednobuněčné - mezi buňkami jiného epitelu
- mnohobuněčné:
I. tubulózní (trubicovité) - potní žlázy
II. alveolární (váčkovité) - prsní žlázy
III. tubuloalveolární - slinné žlázy; exokrynní (s vlastním vývodem) - exkreční-produkují odpadní látky, sekreční - produkují látky s určitou funkcí (hormony, bílkoviny); endokrynní (bez vývodu) - předávají produkty (hormony) do krve nebo mízního oběhu
d) resorpční - tenké střevo
e) smyslové - specializované buňky reagující na různé zevní podněty - chemické (čichové, chuťové buňky), světelné (tyčinky a čípky), zvukové (buňky sluchového orgánu)
f) řasinkové - na povrchu řasinky, dýchací cesty (řasinkama posouván hlen), vejcovody
g) respirační - k výměně plynů mezi zevním prostředím a krví, plicní sklípky
h) pigmentové - uzpůsobené k absorpci světla; sítnice, duhovka
Tkáně:
2. Pojivová tkáň
a) vazivo
a) mezenchymové (zárodečné)
b) rosolovité - v pupečníku
c) retikulární - tvořeno retikulocyty, fybrocyty, retikulárními vlákny a mezibuněčnou hmotou; v lymfatických uzlinách, slezině, kostní dřeni
d) kolagenní - tvořeno fybrocyty a kolagenními vlákny
- dělení dle počtu vláken - I. řídké - málo vláken hodně hmoty, výplň mezi orgány a podkoží; II. tuhé - hodně vláken málo hmoty; ve vazech, šlachách, pouzdrech
e) elastické - tvořeno fybrocyty, mezibuněčnou hmotou a elastickými vlákny; zajišťuje pružnost, ve vazech na páteři
d) tukové - energetická rezerva, okolo orgánů - I. hnědé - tvořeno adipocyty s více tukovými buňkami; II. žluté (bílé) - v podkoží
Tkáně:
2. Pojivová tkáň
b) chrupavka
a) parenchymová - pouze u embrya
b) hyalinní (sklovitá) - tvrdá, bělavá, průsvitná, málo buněk, kolagenních vláken a hmoty; v kloubech, zebřech, hrtan, chrupavka nosu
c) elastická - žlutá, pružná; ušní boltec, meniskus, Eustachova trubice
d) vazivová - matně bílá, hodně buněk a kolagenních vláken, málo hmoty, mechanicky odolná; v meziobratlových destičkách
Tkáně:
2. Pojivová tkáň
c) kost obecně
tvořena:
a) osteofyty - buňky kostní tkáně
b) osteoblasty - nezralé buňky
c) osteoklasty - buňky odbourávající kostní dřeň
- z mineralizované mezibuněčné hmoty a koleganního vlákna
- mezibuněčná hmota obsahuje a) anorganické látky (Mg, Ca, Na, P) - postupně převládají nad organickými látky; b) organické látky - osein - bílkovina zodpovědná za pružnost
- vzniká osifikací vaziva nebo chrupavky
- okostice (perisot) - vazivový obal kosti
- cévně zásobená = dobrá hojivost
Tkáně:
2. Pojivová tkáň
c) kost - dělení
a) fibrilární (vláknitá) - neuspořádaná vlákna
- v kostních výběžcích a drsnatinách
b) lamelární - tvořena lamelami; kolagenní vlákna uspořádaná do plotének (lamel)
1. kompaktní (hutná)
- lamely uspořádany vedle sebe, v dlouhých kostech
- I. plášťové lamely - uspořádány rovnoběžně s povrchem kosti)
- II. Haversovy lamely - uspořádany koncentricky (do oblouku) okolo cévy
2. spongiózní (houbovitá) - lamely uspořádáne do trámců
- vyplňují symfýzu
- v krátkých kostech
Tkáně:
2. Pojivová tkáň
d) trofická pojiva (krevní plazma, krvinky, destičky, míza, tkáňový mok)
a) krevní plazma - žlutá vazká tekutina, obsahuje: 90% voda, bílkoviny, glukózu, minerální látky (zajišťující osmotický tlaka pH), hormony, vitamíny, plyny (O, N, CO2)
b) červené krvinky (erytrocyty) - umožňují přenos kyslíku, neustále se obnovují, odstraňovány v játrech a slezině, krevní barvivo = hemoglobin
c) bílé krvinky (leukocyty) - zajišťují obranyschopnost (imunitu), méně než erytrocytů - počet se zvětšuje za patologických stavů), děli se na:
I. granulocyty - v cytoplazmě jsou granuly, dělení dle barevnosti granul - neutrální-typické pro savce, schopny fagocytózy, eosinofilní-zmnožují se při parazitických onemocněních a alergiích, bazofilní-obsahují heparin a histamin;
II. agranulocyty - cytoplazma bez granul, lymfocyty se účastní imunitních reakcí, dělí se na: T-lymfocyty, B-lymfocyty, Monocyty
d) krevní destičky (trombocyty) - pouze u savců, drobné bejaderné útvary, vznikají odštěpením cytoplazmy z velkých buněk kostní dřeně, významné při srážení krve
e) míza (lymfa) - proudí v lymfatických cévách, složením se podobá krevní plazmě, osbahuje lymfocyty, přítomnost tuků = mléčně zakalená
f) tkáňový mok - vzniká prostupováním tekutiny z krve stěnami vlásečnic do mezibuněčných prostor, podobá se složením krevní plazmě, obsahuje menší množství bílkovin, zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami, z tkání je odváděn lymfatickými cestami do krve
Tkáně:
3. Svalová tkáň
- tvořena myocyty - svalové buňky, po dráždění se stahují, umožňují pohyb, tvoří stěny některých orgánů
- myofibrily - stažitelná vlákna, schopnost stahu (kontrakce)
a) hladká - tvořena vřetenovými buňkami, není ovlivnitelná vůlí - řídí jí vegetativní NS), ve stěnách cév a dutých orgánů (ledviny, střeva)
b) příčně pruhovaná kosterní - tvořena mnohojadernými svalovými vlákny-> vlákna spojena do svazků obalených vazivem->svazky tvoří sval - ovladatelná vůlí (řídí ji mozkomíšní nervy, na všech svalech kloubů
c) příčně pruhovaná srdeční - tvořena kardiomyocity (buňky srdeční svaloviny), schopnost kontrakce a nervového přenosu, není ovladatelná vůlí (aktiviva ovlivnitelná vegetativními nervy, aktivita stálá a rytmická), buňky těsně u sebe -> rychlý přenos vzruchu
Tkáně:
4. Nervová tkáň
- zajišťuje příjem a vedení vzruchu, tvoří nervovou soustavu
- tvořena neurony (složení):
a) tělo (soma) - obsahuje organely eukaryotní buňky, v jádře 23 chromozomů
b) dendrity - kratší výběžky
c) neurit (axon) - dlouhý výběžek, je obalen myleinovou pochvou (ochrana), vede vzruch od těla neuronu k synapsím
d) iniciální segment - spojuje tělo s axonem, zesiluje nervové signály
e) glie (gliové buňky) - pomocné buňky, nepřenášejí vzruchy, typy: ependymové (vystýlají dutiny v mozku a míše), astrocyty (vyživují neurony), alogodendroglie (tvoří se z nich myelinová pochva v mozku a míše), mikroglie - fagocytóza=imunitní funkce
rozdělení neuronů dle typu spojení:
a) aferentní (senzitivní) - spojené svými výběžky s receptory
b)eferentní (motorické) - spojené s buňkami výkonných orgánů
c)interneurony - spojené s jinými neurony
synapse = spojení dvou neuronů nebo spojení neuronu s jinou buňkou
typy:
a)axodendritická
b)axaxonální
c)axosomatická
d)dendrodendritická
synapse složena z šedé hmoty (tvořena z těl nervových buněk) a bílé hmoty (tvořena z nervových vláken)
Pletiva -
dělení dle způsobu vzniku
a) pravá
- mateřská buňka se rozdělila na dvě dceřiné (zůstávají spojeny)
- u vyšších rostlin
b) nepravá
- buňky byly původně rozděleny a uloženy, ale druhotně se seskupily
- u plodících hub
Pletiva -
dělení dle tvaru a tloustnutí buňky
a) parenchym
- z tenkostěných buněk s četnými mezibuněčnými prostory (intracelulárami), obvykle v dužině, dělí se na:
1. palisádový (v listech)
2. hranolovitý
3. krychlový
4. mezenchym (v mladých částech, kulovitý tvar)
5. aerenchym (kulovitý nebo hvězdicovitý tvar, mezery vyplněné vzduchem->nadlehčení, u vodních a bahenních rostlin
b)prosenchym - buňky jednosměrně protáhlé, zakončemi příčnými přehrádkami
- malé nebo žádné intraceluláry
- mladší buňky tenkostěnné, starší tlustostěnné
c) kolenchym - z tenkostěnných buněk, které jsou v rozích ztlustlé
- deskový kolenchym - stěna je ztloustlá pouze tam, kde jsou buňky rovnoběžné s rostlinným povrchem (orgánem)
d) sklerenchym - má ztlustné buněčné stěny s kanálky, kterými pronikají plazmodermy
- mechanická a zpěvňovací funkce
- len, konopí
Pletiva: Systém pletiv
1. dělivá (meristémy)
- tvořeny drobnými parenchymatickými buňkami s velkými jádry
- umožňují růst rostlin
- mají schopnost dělit buňky
1) vrcholové dělivé pletivo (protomeristém) - na vrcholcích stonků, kořenových špičkách, růstových částech listů
2) primární meristém - z protomeristému, ztrácí schopnost dělit se
- vytvářejí se z něj buňky trvalého pletiva
3) sekundární meristém - původní buňky trvalých pletiv u nichž se obnovila dělivá funkce; typy:
a)kambium - jeho činnostní vzniká druhotné lýko a dřevo
b)felogen - korkotvorné pletivo
c)kalus - hojivé pletivo
4) latentní meristém - druh primárního meristému, jeho buňky bývají umístěny mezi buňkami trvalých pletiv, mohou se dělit pouze za určitých podmínek; typy:
a)pericykl - kolem centrálního válce
b)perikambium - v kořeni pod endodermis, účastní se tvorby adventivních (vedlejších) kořenů a pupenů
Pletiva: Systém pletiv
2. trvalá - krycí (pokožková)
- kryjí povrch rostliny, usměrňují vypařování vody, umožňují výměnu látek mezi rostlinou a prostředím
a) průduchy (stomata) - výměna plynů a vody mezi rostlinou a prostředím, na pokožce v nadzemní části
b) hydatody - vodní skuliny, nemají schopnost se uzavírat, vylučují přebytečnou vodu v podobě kapek (gutace)
c) chlupy (trichomy) - různý tvar, stavba i funkce; krycí (protažené do špičky, chrání, např divizna), žlaznaté (zakončené paličkou - pelargonie, nebo miskovitě (chmel), žahavé (křehké, při dotyku se zlomí a vylijou žahavou látku - např kopřiva
d) tentakule - pokožkové výrůstky, obsahují lep a trávící enzymy, např rosnatka (hmyzožravá)
e) ostny - z pokožkových nebo podpokožkových buněk, bez cévních svazků (snadné odlomení)
f) čočinky (lencitely) - na zimu zarůstají, umožňují výměnu plynů, v borce (vnější vrstva korku nahromaděná nad sebou)
druhotné krycí pletivo (periderm)
- vzniká činností felogenu
- nahrazuje pokožku tam kde se trhá nebo praská, mechanická izolační schopnost
- dovnitř -> produkce zelené kůry
- ven -> produkce druhotné kůry -> korek -> borka
Typy:
1) Epidermis - pokožka s nadzemní částí rostlin
- bez chlorofylu, vnější stěny buněk jsou ztlustlé a jsou kryty kutikulou (tvořena kutinem)
2) Rhizodermis - pokožka na kořenech a na stoncích ponořených ve vodě
- nemá chlorofyl a kutikulu=mohou přijímat látky
Pletiva: Systém pletiv
2. trvalá - vodivá
- vyvinuly se při přechodu z vody na souš, poprvé u rhyniofytů
- slouží k rozvádění látek rozpuštěných ve vodě
- vodivá soustava = soubor cévních svazků
dřevní část (xylem) - tvoří cévice (tracheidy) - u kapraďorostů a nahosemenných rostlin, uskutečňují vzestupný transport; cévy (tracheje) - vzestupný transport, stěny ztloustlé
lýková část (foem) - z živých protáhlých buněk, nemají jádro a příčné překážky jsou proděravělé = sítkovice; len, konopí
cévní svazky:
a) uzavřené
b) otevřené - letokruhy
c) bočné (kolaterální) - dřevo a lýko zasebou
d) dvoubočné (bikolaterální) - dřevní část mezi dvěma lýky
e) paprsčité (radiální)
f) soustředěné (koncentrické) - jedna část obklopuje druhou ->
lýkostředné (leptocentrické) - lýko obklopené dřevem, u jednoděložných rostlin; dřevostředné (hadrocentrické) - dřevo obklopené lýkem, kapradiny
Pletiva: Systém pletiv
2. trvalá - základní
- tvořena parenchymatickými buňkami, vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy
funkce:
a) asimilační - obsahují chloroplasty, fotosyntetická asimilace co2
b) zásobní - slouží k ukládání zásobních látek - sacharidy, lipidy, oleje, bílkoviny
c) vodní - hromadí se v nich voda; kaktusy
d) vzdušné - v mezibuněčných prostorách se hromadí vzduch - leknín
e) vyměšovací - vylučování nebo hromadění produktů metabolismu (pryskyřice, alkaloidy, třísloviny) - medníky - speciální žlázky v květech, vylučují nektar = lákají opylovače
- mléčnice - trubicovité buňky, obsahují mléčnou šťávu (latex); mákovité a pryskyřicové čeledi
