1. Ekonomické myšlení v Antické a Středověké Fylozofii Flashcards
(10 cards)
Hlavními znaky byly
využívání práce otroků; ekonomické myšlení se vztahovalo k etice, k myšlení; pozitivní přístup ke zkoumání (zkoumá realitu takovou jaká je); snažili se odpovědět na otázku, jaká by ekonomika měla být; obhajovali malé hospodářství založené na výměnném obchodě (důraz na zemědělství)
- naturální hospodářství x tržní hospodářství
Oblasti, Období a představitelé
Ekonomické učení antického Řecka (5. – 4. st. př. n. l.) Xenofón (430 - 355 př. n. l.) Homér (8.-.7 st) Platón (427 – 347 př. n. l.) Aristoteles (384 – 322 př.n.l.)
Ekonomické učení starého Říma (3. - 1. př. n. l.)
Marcus Porcius Cato (2 st. př. n. l.)
Marcus Terentius Varro (1. st. př. n. l.)
Ekonomické myšlení raného křesťanství (4. – 13. st.)
Sv. Augustýn (353 – 430)
Tomáš Akvinský (1225-1274)
Homér
bohatsví vzniká z válek, daní a obchodu
Xenofon
- spis Oikonomikos: zavedl pojem ekonomie = oikos (dům), nomos (zákon) = zákonitosti vedení domácího hospodářství; hospodaření městského státu
- významem díla: definice pojmů
• majetek - vše, co je užitečné; pokud je konkrétní věc pro někoho užitečná, je to právě majetek
• bohatství - určuje úměrností majetku k potřebám, bohatý je ten, kdo má malý majetek
• řemesla a obchod - považuje za opovrženíhodná zaměstnání, jelikož neprospívají tělu ani veřejnému životu, fyzická práce náleží otrokům
• přirozená dělba práce mezi mužem a ženou, zdůrazňuje funkci úspor a co se obchodu týká, jeho předmětem mohou být pouze pozemky či zemědělské přebytky
Platon
- spis Politeía (Ústava) – pojednává o ideálním státě – 3 spol.třídy – vojáci, vláda, pracující
- 3 společenské třídy - moudrost (vládci), statečnost (strážci, vojáci), pracující
- otroci nepatří k žádnému stavu - vidí je jako mluvící nástroje
- demokracie je škodlivá, vede k majetkovým nerovnostem, prorůstání peněžních vztahů a jejím vyústěním je vláda silných tzv. tyranida. Vhodnou formou vlády je vláda oligarchie.
Aristoteles
- spis Politika, spis Etika Níkomachova, vychovatel Alexandra Makedonského
- tvrdí, že společný majetek nemůže být nikdy tak dobře spravován jako majetek soukromý, proto požaduje zachování soukromého vlastnictví
- rozlišil pojmy ekonomika a chremastika
- ekonomika – představuje souhrn materiálních hodnot, peníze = prostředek směny (tvorba materiálních hodnot)
- chremastika – chápe jako hromadění peněz díky obchodu a lichvě
- lichvu považuje za morálně odsouzeníhodnou a používání peněz za účelem jejich dalšího hromadění za nepřirozené
Marcus Porcius Cato
- spis O zemědělství (De agricultura) - radil, jak zacházet s otroky a předcházet vzpourám, popisuje běžné polní práce, choroby, modlitby a zaříkávání
Marcus Terentius Varro
- spis Tři knihy o zemědělství ( Rerum rusticarum libri III)
Sv. Augustýn (353 – 430)
- za ctnost považuje fyzickou práci, jejímu vyhýbání se označuje za lenost. Nejctnostnější je práce v zemědělství, obchod není důstojným pro lidi pravé víry.
Tomáš Akvinský (1225-1274)
- spis Summa theologicae
- jeho názory navazují na Aristotelovo učení, zejména v otázce uspořádání společnosti a soukromého vlastnictví
- vlastnění soukromého majetku je přirozené a je přirozené i jeho dědění z generace na generaci, pokud je používán v rámci produktivní zemědělské výroby. Naopak pouhé hromadění majetku je nepřípustné. Přirozené je také rozdělení společnosti na vládnoucí a poddané.
- lichva je hříchem, jelikož peníze jsou sterilní a není možné vracet půjčenou částku s úrokem. Úrok je odměnou za čas, ale jelikož čas je darem božím, není možné jej zpeněžovat.
- spravedlivá cena je cenou, která umožní obchodníkovi či zemědělci nejen uhradit náklady, ale i takový obchodní zisk, který udrží jeho společenské postavení a zároveň nepřekročí hranice slušnosti.