10. LAUSANNSKÁ ŠKOLA. TEORIE CELKOVÉ ROVNOVÁHY. NOVÁ EKONOMIE BLAHOBYTU.

Question 1

Charakterizuj Lausannskou školu:

Answer 1

Lausannská škola (19. – 20. st.)

• podle university v Lausanne, kde působili její představitelé
• rozvíjela teorii všeobecné rovnováhy (na všech trzích)
• užívá soustavy rovnic
• první pokus matematicky formulovat soustavu podmínek, při jejichž splnění by národní hospod. bylo ve stavu rovnováhy
• lze rozdělit na: teorii všeobecné rovnováhy (Walras) a indiferenční analýzu (Pareto)

Question 2

León Walras (1834-1910)

Answer 2

• zakladatel lausannské školy
• kniha Základy čisté politické ekonomie
• položil základy všeobecné rovnováhy
• 4 trhy: trh spotřebních předmětů, služeb VF, VF, peněz
• utvoření rovnováhy chápe jako aukci, na které účastníci směny ohlašují své záměry, jaké množství a za kolik chtějí prodat a koupit
• rovnováha nastává procesem „tápání“ – cenové aukce

Question 3

Vilfredo Pareto (1848 – 1923)

Answer 3

• kniha Rukověť politické ekonomie
• ordinalistická verze teorie hodnoty, indiferenčními křivky (užitek je neměřitelný jen porovnatelný)
• přispěl i k rozvoji blahobytu, která řešila problém ekonomického optima
  Paretovo optimum – stav kdy si nemůže polepšit žádný subjekt; je to situace kdy neexistuje možnost zlepšení na jedné straně, aniž by došlo k zhoršení na druhé straně)

Question 4

John Richard Hicks (1904 – 1989)

Answer 4

• kniha Teorie ekonomické historie (1969)
• obdržel Nobelovu cenu za ekonomii
• přispěl k rozvoji teorii blahobytu, když stanovil základní podmínky společenského optima jako podmínky optimální směny, optimální výroby a optimální skladby produkce
• rozvíjel ordinalistickou teorii hodnoty pomocí mapy indiferenčních křivek a rozpočtového omezení, obdobnou metodu aplikoval i na ceny výrobních faktorů s využitím izokvant ( křivky stejné produkce) a izokost (přímky stejných nákladů),

Question 5

Charakterizuj Novou ekonomii blahobytu a charakterizuj dva přístupy.

Answer 5

A. Berson

• odmítá Piegouův a Marshallův kardinalistický přístup
• vychází z Paretovy ordinalistické teorie mezní užitečnosti
• neužívá národní důchod jako měřítko ekonomického blahobytu, hledá ekonomické optimum jako stav, ve kterém nikdo nemůže zvýšit svůj blahobyt na úkor jiného

Kardinalistický přístup – lidé jsou schopni kvantifikovat své preference (teorie užitku), je měřitelný

Ordinalistický přístup – lidé jsou schopni pouze uspořádat své preference, tj. určit pořadí (teorie inference)