16. PŘÍNOS CHICAGSKÉ ŠKOLY (MODETARISMUS A DALŠÍ)

Question 1

Charakterizuj Chicagskou školu a urči období:

Answer 1

(30. léta 20. st.)
- pojem chicagská škola se vztahuje k Chicagské univerzitě od roku 1930 do současnosti
- odmítají keynesiánskou stimulaci poptávky (Keynes: efektivní nabídka si vždy najde efektivní poptávku) a preferují stimulaci nabídky (efektivní nabídka si tvoří efektivní poptávku)
- užívali metodologický pozitivismus (vychází z toho, že jsou-li závěry teorie v souladu s ekonomickou realitou, jsou pravdivé)
- metodologický pozitivismus odlišoval chicagskou školu od keynesiánství i od rakouské školy
- kladli důraz na studium cenové teorie

Question 2

Výjmenuj představitele

Answer 2

Frank Knight (1895-1972)
Milton Friedman (1912 - 2006)
George J. Stigler
Theodore W. Schultz

Question 3

Frank Knight (1895-1972)

Answer 3

• kritika rakouské školy (teorie kapitálu a úroku) – zisk a úrok je odměnou za odhad budoucnosti a za řízení

Question 4

Milton Friedman (1912 - 2006)

Answer 4

• kniha Monetární historie USA 1867 – 1960 (1963), článek Úloha měnové politika (1968)
• zakladatel monetarismu
• odmítá jakékoliv zásahy ze strany vlády o plnou zaměstnanost či zásahy centrální banky
• zaměřoval se na teorii peněz a monetární politiku (monetarismus)
• kritizuje Keynese, že spotřeba závisí na úrovni běžného důchodu
• tvrdí, že lidé přizpůsobují svoji spotřebu dlouhodobě očekávané výši důchodu tj. permanentnímu důchodu - je závislý na velikosti bohatství domácnosti, lid. kapitálu, úrok. míře a očekáv. pracov. příležitostech. Je stabilnější poptávka po penězích.
• tzv.pevné měnové pravidlo (pravidlo měnového růstu) => požadoval růst peněžní zásoby o 3 – 5%
• Phillipsovu křivku rozšířil o adaptivní očekávání

Question 5

George J. Stigler

Answer 5

• význam informací zejména na trhu práce (nezaměstnanost je způsobena zejm. vyhledáváním a vyhodnocováním informací),
• teorie regulace („teorie ovládnutého strážce“).

Question 6

Theodore W. Schultz

Answer 6

• ekonomické problémy zemědělství v USA a v rozvojových zemích (zde by měl být podporován rozvoj venkova, nikoliv urbanizace),
• význam vzdělání pro produktivitu (rozvoj „lidského kapitálu“): výnosnost investic do lidského kapitálu je vyšší, než investic do finančního nebo reálného kapitálu