3A Právní jednání Flashcards
(32 cards)
Právní tituly
Právní důvody vzniku změny a zániku právního vztahu, tj. subjektivních práv a právních povinností
1 Zákon (ex lege, na základě zákona)
2 Právní skutečnosti ( na základě PS)
Právní skutečnost
Objektivní skutečnost, kterou objektivní právo, tj. právo v objektivním smyslu, jednak bere na zřetel, jednak s ní spojuje právní následky (Právními následky zpravidla rozumíme vznik nebo změnu, anebo zánik subjektivních práv a/nebo povinností)
Druhy – dělíme z hlediska souladu/rozporu s objektivním právem a z hlediska toho, zda jsou projevem vůle či ne
* Právní jednání – Projev vůle souladný s normami práva
o Právní jednání
o Individuální právní akty OVM
* Protiprávní jednání – Projev vůle v rozporu s normami práva
* Právní událost – Mimovolní skutečnost v souladu s normami práva
* Protiprávní stav – Mimovolní skutečnost v rozporu s normami práva
Občanskoprávní skutečnost
o Občanskoprávní skutečnost je tudíž taková objektivní skutečnost, kterou bere na zřetel občanské právo a spojuje s ní občanskoprávní následky.
Druhy občanskoprávní skutečnosti
* Právní skutečnosti, pro které je charakteristická existence vůle
o Právním jednáním
o Konstitutivním rozhodnutím státního orgánu
* Právní skutečnosti, pro které není existence vůle charakteristická
o Právní události – vznikají bez projevení vůle
Plynutí času, narození, smrt
* Vytvoření věci – je na pomezí mezi skutečností s projevem vůle a bez projevu vůle
o Bez vůle – například osoba trpící vážnou duševní poruchou
Ale je na pomezí, protože i osoba psychicky zcela nedostatečná je schopna věc, kterou může být, a často také je, dílo, které na rozdíl od věci v běžném smyslu slova vyžaduje tvůrčí prvek vytvořit
o Takto vytvořená věc bude předmětem vlastnického práva, pokud má takovou povahu, že je schopna být předmětem práv věcné povahy
* Složené (komplexní) právní skutečnosti, resp. složené (komplexní) právní důvody
o Právní následky nejednou vyvolávají dvě či více právních skutečností zároveň, jindy zákon jako právní důvod společně s právní skutečností
o Příklady
Kupní smlouva a nabytí vlastnického práva na jejím základě,
Nabytí vlastnického práva na základě vydržení, anebo promlčení práva na plnění
Právní jednání X právní skutečnost
- právní skutečnost je okolnost, která má za následek vznik, změnu nebo zánik P&P
o pokud nastaly bez projevu vůle osoby, jedná se o právní události (např. narození, smrt) nebo protiprávní stavy (např. živelní pohroma)
o pokud nastaly s projevem vůle, jedná se o právní jednání nebo protiprávní jednání - právní jednání je závislé na vůli ✘ právní událost nastane mimoděk (nezávisle na vůli) (může být jisté, že nastane – smrt, ale nemusí být zřejmé kdy; nebo může být jisté, kdy nastane, ale ne zda skutečně nastane – dosažení 80 let věku, nebo může být zcela nahodilá a nejistá)
- OZ definici právního jednání neuvádí, ale tento pojem používá zjednodušeně – právní jednání je takové chování subjektu práva (osoby), které je podle zákona způsobilé vyvolat právní následky
- definice teorie – projev vůle, který je (podle ustanovení objektivního práva) schopen vyvolat právní následky, tedy vznik, změnu či zánik P&P (definice jednání z trestního práva – „Jednání je projev vůle (…) ve vnějším světě spočívající v konání, opomenutí, nebo nekonání.“)
- každý projev vůle není právním jednáním (např. společenská úsluha – není vůle jednat s právními následky)
Složky PJ
1 vůle (vnitřní pohnutek ani motiv jednání jsou irelelevantní)
2 projevená navenek
3 vyvolávající právní následky: (výslovně vyjádřené či plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí, zavedené praxe stran)
Právní událost
Mimovolní skutečnost v souladu s normami práva
Protiprávní stav
Mimovolní skutečnost v rozporu s normami práva
Druhy občanskoprávní skutečnosti
- Právní skutečnosti, pro které je charakteristická existence vůle
- PS pro které není charakteristická existence vůle
- Vytvoření věci
- Složené PS
Projev vůle navenek
Komisivním PJ
právním jednáním (facere, dare) ✘ omisivním právním jednáním – non facere – nekonání ve vztahu k určité povinnosti, omittere – zdržení se určitého jednání (mám právo, ale nevyužiji ho), pati – strpění (umožním sousedům, aby si odebírali vodu z mé studny)
Výslovně: (slovy vyjádřené)
Konkludentně
(takovým způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, co jednající osoba chtěla projevit či vyjádřit; např. kývnutí, roztrhání smlouvy, nastoupení do tramvaje)
mlčení
– zvláštní druh právního jednání spočívající v nekonání (na rozdíl od konkludentního, které je konáním), které má právní následky tam, kde byla povinnost konat, nebo lze-li z něj vyvodit, že se o projev vůle opravdu jedná mlčení neznamená souhlas! může být projevem vůle (právním jednáním) jen tehdy, lze-li z něj vyvodit, že se skutečně jedná o projev vůle (určitého obsahu)
Náležitosti PJ
- splnění je podmínkou existence a platnosti právního jednání – důležité pro odlišení od případů, kdy je právní jednání stiženo vadou (následkem neplatnost) nebo kdy o jednání vůbec nejde (hlavně zdánlivých jednání)
- chybí-li některá z náležitostí neplatnost nebo zdánlivost
Subjekt
Vůle
Projev vůle
Forma
Předmět projevu vůle
Subjekt PJ - náležitosti
- právní jednání musí učinit ten, kdo je k němu způsobilý (právní osobnost + svéprávnost)
- nezpůsobilost je dána těmito okolnostmi – nezletilost kontrahenta a zároveň nepřiměřenost jednání rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku, nebo kontrahent byl zbaven svéprávnosti v rozsahu předmětného právního jednání
- důsledkem nezpůsobilosti je neplatnost (absolutní – pokud jde o nezletilého ✘ relativní – pokud jde o osobu, jejíž svéprávnost byla omezena, a výsledek jednání působí opatrovanci újmu – viz § 65 OZ) takového právního jednání, a to bez ohledu na případnou dobrou víru osoby, se kterou nesvéprávný jednal (§ 581 OZ)
Vůle jako náležitost PJ
Vůle he psychický vztah jednajícího k zamyšlení následku
-vůle je chtění, zájem na nějakém výsledku
- pokud zcela chybí vůle -> zdánlivé jednání
Musí být
- svobodná ve svém vzniku a projevu ztn. neovlivněná stavem tísně
- vážná
- prostá omylu
Co znamená, že je vůle svobodná?
o svoboda vzniku, svoboda projevu vůle
o neovlivněná stavem tísně (objektivní stav, který omezuje svobodu rozhodování; zejména ve spojení se zvlášť nevýhodnými podmínkami)
o vis absoluta – fyzické násilí, fyzické donucení zdánlivé jednání
o vis compulsiva – bezprávná výhružka, psychické donucení, tj. hrozba tělesným nebo duševním násilím (vynucuje něco, co vynucováno být nesmí, nebo hrozí něčím, co není oprávněn provést či je oprávněn provést, ale není oprávněn tím hrozit (např. podat žalobu) = protiprávní + vzbuzuje důvodnou bázeň + adresovaná + příčinná souvislost) relativní neplatnost
Co znamená, že je vůle vážná?
o skutečná vůle s úmyslem založit právní následky
o simulovaná (zastírající) – předstíraná (hra, příslib, žert, výuka…) zdánlivé jednání
o disimulovaná (zastřená) – např. uzavřu kupní smlouvu, ale ve skutečnosti jde o darování (úplata nebude) platí darování
o jednání s vnitřní výhradou – jednající nechce vyvolat následky s právním jednáním spojené, avšak tento záměr má zůstat adresátovi utajen bez vlivu na existenci právního jednání (zásada, že nikdo nemůže namítat vlastní nepoctivost)
Co znamená, že je vůle prostá omylu?
o pouze podstatný omyl způsobuje neplatnost – právně relevantní, mající pro právní jednání zásadní význam ✘ omyl nepodstatný týkající se vedlejší okolnosti nezpůsobuje neplatnost, ledaže byl vyvolán lstí
o omyl v předmětu, v jakosti, v osobě spolukontrahenta, v jiných okolnostech
o úmyslný omyl v důsledku lsti právní jednání je neplatné, i pokud se omyl týká pouze vedlejší okolnosti
o negativní následky pro právní jednání má omyl v případě, že se jedná o podstatný omyl či omyl vyvolaný lstí, i kdyby šlo o nepodstatný omyl (o vedlejší okolnosti), pokud druhá strana musela o omylu vědět nebo jej způsobila
o pokud omyl vyvolá třetí osoba, je právní jednání platné (to neplatí, pokud druhá jednající osoba o omylu věděla)
Náležitosti projevu vůle
1 určitost
2 srozumitelnost
3 náležitá forma
**Formy **vůle při PJ
- zásada bezformálnosti (§ 559 OZ) – každý si smí zvolit libovolnou formu, pokud není omezen zákonem (forma určená zákonem) či ujednáním stran (forma určená dohodou)
1 ústní forma (vybraná právní jednání rodinného práva) – např. prohlášení o uzavření manželství, prohlášení otcovství
2 písemná forma – zrakem vnímatelná podoba, zachyceno na jakémkoliv materiálu
o písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje či převádí věcné právo k nemovité věci (které jej mění nebo ruší)
o k bezvadnosti právního jednání se vyžaduje podpis jednajícího (možnost nahradit elektronickým či mechanickým podpisem)
o ten, kdo se nemůže podepsat, opatří listinu před dvěma svědky vlastním znamením
2A Veřejná listina – Přísná písemná forma
o Listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci (např. rozsudek soudu), nebo listina, kterou za veřejnou prohlásí zákon (např. např. pořízení závěti (ev. odkazu) nezletilou osobou nikoli plně svéprávnou, která již dovršila patnáct let věku)
Listina je obecně písemnost, která zachycuje děj, stav nebo událost
2B Soukromá listina
o Každá právně relevantní listina (obsahuje PJ, osvědčuje PJ), která není veřejnou listinou
Musím dokázat pravost a správnost
C Změna obsahu – ve stejné, či jiné ujednané, pokud to není vyloučeno
Veřejná listina X soukromá listina
o soukromá listina – každá listina, která obsahuje právní jednání (např. smlouva), nebo listina zaznamenávající, oznamující či osvědčující existenci právního jednání nebo jiné právní skutečnosti (např. plná moc osvědčující zástupčí oprávnění), a která není veřejnou listinou
pokud se dovolávám její skutečnosti, musím dokázat pravost (nezfalšovaná) a správnost (nevypovídá o skutečnosti lživě); např. závěť nebo smlouva
o rozdíl mezi nimi je v důkazní síle (do jaké míry zakládají dobrou víru v jejich pravost a pravdivost)
- změna obsahu právního jednání – tatáž forma nebo přísnější
- není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí (= konvalidace) ✘ např. smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy
Předmět projevu vůle (čeho se PJ týká) - náležitosti
- možný předmět (fyzicky, objektivně dnes, ne v budoucnu); pokud je od počátku nemožné absolutní neplatnost (např. modré z nebe); neplést s následnou nemožností plnění (následkem je zánik závazku)
- dovolený předmět; nedovolenost předmětu plnění není možné z právního důvodu (vylučuje zákon, např. res extra commercium)
Obsah PJ
- je určován subjekty v rámci jejich smluvní volnosti (nutné respektovat kogentní právní normy), dále může být ovlivněn také rozhodnutím orgánu veřejné moci a obsahem dispozitivních norem, pokud jejich účinky nebyly vyloučeny smluvními stranami
- obsah každého právního jednání tvoří jeho složky
Složky PJ
- podstatné
- pravidelné
- nahodilé
Jaké jsou podstatné složky PJ
nutné k perfekci; bez nich by právní jednání vůbec neexistovalo (zdánlivé právní jednání); např. výslovně u typových smluv, jako je kupní smlouva (předmět a cena)
objektivní (zákon) / subjektivní (jinak by do toho nešli)
Jaké jsou pravidelné složky PJ?
zpravidla se objevují (čas a místo plnění), ale pokud chybí, na platnost právního jednání nemají žádný vliv
Jaké jsou nahodilé složky PJ ?
- Podmínky
v době jednání není jasné, zda skutečnost, která podmiňuje následky právního jednání, nastane, nebo kdy nastane
suspenzivní (odkládací) / rezolutivní (rozvazovací)
kladné (pozitivní) / záporné (negativní)
splnitelné / nahodilé (závisí na skutečnosti, která není závislá na lidském chování) / smíšené - Doložení času
stanovení budoucí jisté události, na které podle určení stran závisí účinky právního jednání (od podmínek se liší tím, že je jisté, že událost nastane, jen nevíme kdy)
čas, od kterého účinky počínají / ke kterému účinky končí
Výklad PJ
- právní jednání má být posuzováno dle svého obsahu (podle skutečného obsahu – u disimulovaných) (§ 555 OZ)
- dle úmyslu jednajícího; pokud druhé straně nebyl znám, tak podle pravidelného významu (§ 556 odst. 1 OZ)
- důraz na praxi, předcházející a následné chování (§ 556 odst. 2 OZ)
o co právnímu jednání předcházelo
o jaký obsah daly strany následně najevo - výrazy jdou k tíži toho, kdo je použil jako první (contra proferentem) – je-li možný různý výklad pro určitý výraz
- obchodní zvyklosti mezi podnikateli
- zvláštní úprava při styku s podnikatelem (§ 558 OZ)
- nepodaří-li se právní jednání vyložit a zůstane neurčité nebo nesrozumitelné, je sankcionováno zdánlivostí (§ 553 odst. 1 OZ)
