8A Subjektivní P&P Flashcards
(15 cards)
Osnova
8A Subjektivní právo a subjektivní povinnost
SUBJEKTIVNÍ PRÁVO = míra a způsob dovoleného chování osob v mezích objektivního OP + zároveň zaručeno a chráněno (zejm. státním donucením – soudní mocí)
NÁROK = není-li plněno dobrovolně lze vymáhat (spočívá ve vynutitelnosti); vlastnost subjektiv. práva *natur. oblig., výhra ze sázky
SUBJEKTIVNÍ POVINNOST = objektivním pr. uložená míra nutnosti jednání osoby / dare, facere, omittere, pati
ODPOVĚDNOST (z deliktního práva)
DRUHY PRÁV:
ABSOLUTNÍ (VP, osobnost., pr. subjek. dědické) a RELATIVNÍ
OSOBNÍ, RODINNÁ a MAJETKOVÁ
DRUHY POVIN.: PJ, protipr. J, pr. události, protipr. stavu, zákona, jinak
ODPOVĚD.: škoda, vady, prodlení, újmy, bez/zavinění, mimo/smluvní
OCHRANA subjektivních PRÁV:
§ 12 soudní ochrana
§ 14 svépomoc
zvláštní ochrana držby (posesorní, publiciánské žaloby)
ZMĚNY V SUBJEKTECH (otázka 14B)
Rozdíl mezi subjektivním a objektivním právem
- objektivní občanské právo se realizuje subjektivními P&P, tedy konkrétními P&P; ty vznikají na základě objektivního práva, zpravidla v důsledku právní skutečnosti
Subjektivní právo
Objektivní právo se realizuje subjektivními P&P, tedy konkrétními P&P, ty vznikají na základě objektivního práva, zpravidla v důsledku právní skutečnosti
Subjektivní právo
- subjektivním právem se rozumí míra a způsob chování osoby v mezích stanovených objektivním právem, přičemž toto právo je objektivním právem chráněno (objektivní právo ho dovoluje, zaručuje a chrání, a to zpravidla poskytnutím státního donucení k jeho prosazení); lze říci, že jde o:
o oprávnění subjektu určitým způsobem se chovat, resp. míra faktické možnosti chování subjektu, která je objektivním právem (zákonem) chráněna proti neoprávněnému rušení někým jiným, včetně státu samého
o možnost požadovat určité chování od jiné osoby (dare, facere, omittere, pati)
o možnost požadovat od státu právní ochranu v případě, kdy dojde k neoprávněnému zásahu do subjektivního práva
Občansko právní nárok
- občanskoprávní nárok – právo vymáhat povinnost, kterou někdo porušil (vymahatelné právo); nárok vystoupí v okamžiku, kdy vznikne možnost uplatnit právo u soudu
Naturální práva
- naturální práva – taková, která nejsou spojená s nárokem
o od počátku vzniku subjektivního práva (např. nevymahatelné právo na výhru ze sázky)
o zánik nároku v průběhu trvání práva (např. v důsledku uplatnění námitky promlčení) tj. právo dále trvá, jen není úspěšně vymahatelné (pokud dlužník bude plnit, nejedná se o bezdůvodné obohacení)
Dělení
absolutní
X
relativní
————————————-
věcná
-vlastnické právo
-věcná práva k věci cizí)
X
závazková
- smluvní
-kvazismluvní
-deliktní
-kvazideliktní
X
Práva dědická
X
Práva na ochranu osobnosti
X
Práva duševního vlastnictví
-práva k individuálním výsledkům lidské činnosti (autorská)
-práva průmyslová
X
manželská a rodinná práva
————————————————
a. osobní – osobní v užším smyslu (např. mezi manželi) / statusová práva (osobní stav) / osobnostní práva; absolutní charakter
b. rodinná – osobní i majetkový charakter; převážně absolutní charakter, ale spíš se nerozlišují (např. právo na výživné)
c. majetková – věcná / dědická (absolutní) / závazková (relativní)
———————————————
a. hmotná
b. procesní
Výkon subjektivních práv
- realizace práva subjekty práva – uvádění práva v život; nejen právním jednáním, ale jakýmkoli faktickým chováním
- realizace subjektivních práv je zaručena objektivním právem, spočívá v:
o činnosti subjektů – aktivní výkon
dare (dát) / facere (konat)
o nečinnosti subjektů – pasivní výkon
omittere (zdržet se) / non facere (nekonat povinnost) / pati (strpět) - realizace závazkových subjektivních práv – chráněný a dovolený výkon: právo existuje + respektuje zákon, dobré mravy a veřejný pořádek (§ 6 OZ) + nejde o zjevné zneužití práva (§ 8 OZ)
Ochrana subjektivních práv
- ochranu práv obecně zabezpečuje svým subjektům celý právní řád jako celek a různá právní odvětví v mezích své působnosti
- z hlavy páté a z čl. 36 odst. 1 LZPS, podle něhož se každý může domáhat svého práva u nezávislého soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, vyplývá, že prioritní postavení má soudní ochrana práv občanů
- ochrana preventivní (odvrácení ohrožení práva) ✘ následná ochrana (reparace – náhrada škody, restituce – navrácení do původního stavu, satisfakce – zadostiučinění)
- soudní ochrana
-svépomoc
Soudní ochrana
Soudní ochrana (§ 12 OZ)
- základní způsob ochrany
- poskytovaná soudní mocí – jestliže se subjekt obrátí na soud a splní přitom všechny zákonem stanovené podmínky, soud jej nesmí odmítnout a musí jeho věc rozhodnout, proto základními formami poskytnutí ochrany subjektivního práva jsou rozhodnutí soudu
- § 12 OZ: „Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.“
- předvídatelnost rozhodování (§ 13 OZ) – právní případy shodující se v podstatných znacích budou rozhodnuty obdobně
- významné je rozhodnutí soudu, ale každý se může domáhat ochrany i u jiného orgánu
Svépomoc
§ 14 OZ
- nelze chápat jako běžnou alternativu k soudní ochraně, pouze za splnění níže uvedených podmínek
- přípustná pouze tzv. obranná svépomoc proti komisivnímu jednání, nikoliv útočná proti nečinnosti (tj. nelze poukázat na pomalost soudního řízení a vystěhovat svépomocí nájemce po skončení nájmu)
- obecná svépomoc (§ 14 odst. 1 OZ)
o možnost si ke svému právu přiměřeným způsobem pomoci sám, pokud je mé subjektivní právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě - zvláštní případ svépomoci (§ 14 odst. 2 OZ)
o hrozí-li neoprávněný zásah do mého práva bezprostředně, mohu jej odvrátit úsilím a prostředky, které se jeví jako přiměřené situaci
o zásah musí být připravován nebo musí trvat, nesmí být ukončen
o pokud má svépomocné jednání pouze zajistit právo, které by jinak bylo zmařeno (např. zadržení zloděje), je ten, kdo k jednání přikročil, povinen se obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci (např. policii) - některé další zvláštní případy svépomoci
o svépomoc v souvislosti se sousedskými právy (§ 1016 odst. 2 a 3 OZ – možnost odstranit převislé větve nebo kořeny stromů v případě, že zasahují do mého pozemku a soused je ani na požádání neodstraní sám) nebo svépomocná ochrana držby (§ 1006 OZ)
Subjektivní povinnost
- protipól subjektivního práva
- struktura subjektivního práva zahrnuje jak samotnou možnost chování, tak tomu odpovídající povinnost jiného subjektu (právní povinnost lze vymezit jako nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce) a oprávnění domoci se s úspěchem svého subjektivního práva uplatněním donucení u státního orgánu (především soudní rozhodnutí a jeho exekuce)
- právem uložená míra nutnosti jednání osoby (chovat se určitým způsobem), které, jestliže není plněno dobrovolně, je vynutitelné státním donucením povinnost dát / konat / strpět / zdržet se
- ne ale každé subjektivní právo a jemu odpovídající povinnost jsou vynutitelné (povinnost být věrný manželu atd.)
- vůči určité osobě (relativní) nebo neurčitému okruhu všech osob – všem (absolutní)
+ dělení
Dělení subjektivní povinnosti dle vzniku
o z právních jednání (ze smluv – ex contractu; z jednostranných právních jednání – např. odstoupení od smlouvy, závěť)
o z protiprávních jednání – projev vůle není v souladu s objektivním právem (např. porušení povinnosti ze smlouvy)
o z právních událostí – právní skutečnosti nezávislé na vůli osoby (např. narození, smrt člověka, uplynutí času)
o z protiprávního stavu (debaty, jestli je to samostatný důvod vzniku, anebo je to jenom právem reprobovaný důsledek právní události – stavem se totiž nic nezakládá ani nemění) – např. povodeň
právo dovoluje určitou nebezpečnou činnost, protože je pro společnost prospěšná, zároveň ale nedovoluje, aby nebyla odčiněna újma, která vznikla na základě takovéto činnosti
o ze zákona (ex lege) – např. zákonný zástupce, služebnosti, vyživovací povinnost
o z jiných právních skutečností – např. vytvoření věci, konstitutivní rozhodnutí (působí ex nunc) – např. vypořádání podílového spoluvlastnictví
změna v subjektu závazků
B14
Občanskoprávní odpovědnost
B18
