A5 Relativní neúčinnost Flashcards
(16 cards)
Co znamená účinnost ?
Účinnost je vlastnost právního jednání, zde je či není schopno vyvolat právní následky
X platnost - ta souvisí se splněním či nesplněním náležitostí právního jednání
Relativní neúčinnost § 589n an OZ
- (hmotně)právní institut, jehož smyslem a účelem je ochrana věřitele; prostředek odpůrčího práva (práva odporovat, vznést odpor – buď odpůrčí žalobou nebo odpůrčí námitkou)
- za určitých okolností se věřitel může s jeho pomocí vyhnout negativním následkům právních jednání, která dlužník učinil ve prospěch třetích osob a zároveň v neprospěch věřitele (tři subjekty: věřitel, dlužník, třetí osoba, s níž dlužník právně jednal, zpravidla v úmyslu zmenšit svůj majetek, a zkrátit tak věřitele)
- „dlužník“ largo sensu – nejen ve smyslu závazkového práva (např. lze odporovat i jednání manžela dlužníka nebo akcesoricky zavázaného)
- chrání věřitele proti takovému jednání dlužníka, kterým znesnadňuje či dokonce vylučuje uspokojení věřitele tím, že zmenšuje svou schopnost plnit věřiteli snižováním hodnoty svého majetku – jednání na úkor věřitele, tzv. fraudulózní jednání – konání i opomenutí (např. dlužník promine dluh nebo ho včas nevybere, neuplatní pohledávku žalobou, nevede exekuci, neodmítne předlužené dědictví …)
Odpůrčí právo věřitele - předpoklady
§589 OZ
- předpoklady
o vykonatelná pohledávka (je způsobilým exekučním titulem), a to alespoň v době rozhodování soudu
o nebyla zcela či zčásti uspokojena
o odporovatelné právní jednání dlužníka – viz níže (4 skupiny jednání)
o právní jednání dlužníka zkracuje věřitele
- věřitel má odpůrčí právo i v případě, že třetí osoba je teprve v očekávání prospěchu – právo na plnění už vzniklo, ale plnění ještě nedostala, a to dokonce přesto, že již získala vůči svému dlužníku (který je zároveň věřitelovým dlužníkem) vykonatelný titul
Odpůrčí žaloba
§ 589 odst. 2 OZ
Odpůrčí žaloba (§ 589 odst. 2 OZ)
- neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka
- zákon dává věřiteli právo na uspokojení vůči jiné osobě než dlužníku – vůči tomu, v jehož prospěch ke změně v majetku dlužníka došlo (odpůrce); věřitel bude žalovat tuto třetí osobu – podá odpůrčí žalobu
- žalovaný:
o kontrahent = kdo s dlužníkem právně jednal
o kdo z právního jednání dlužníka přímo nabyl prospěch
o dědic / právní nástupce při přeměně PO
o jiný právní nástupce, pokud mu byly známy okolnosti pro dovolání se neúčinnosti právního jednání / nabyl právo bezúplatně / je osobou blízkou (ledaže jí nemusely být známy okolnosti pro dovolání se neúčinnosti právního jednání)
- - rozhodnutí soudu o tom, že právní jednání je vůči věřiteli relativně neúčinné, má za následek, že toto právní jednání ztratí vůči věřiteli právní účinky (ex tunc) – právní jednání je platné a obecně účinné, ale není účinné vůči konkrétnímu věřiteli, který se neúčinnosti úspěšně dovolal
Odporovatelná PJ dlužníka
PJ zakládající právo věřitele domáhat se vyslovení relativní neúčinnosti jsou taxativně stanovena
- lhůty se počítají ode dne podána odpůrci žaloby nazpět, lhůty jsou prekluzivní
1) úplatná i bezúplatná právní jednání v úmyslu zkrátit věřitele (§590 dost. 1OZ)
2) mrhání majetkem za použití kupní nembo směnné smlouvy (§590 odsát. 2 OZ)
3) bezúplatné poskytnutí majetku (§ 591 OZ)
4) opomenutí (§592 OZ)
+ Výhrada (§593 OZ)
1) úplatná i bezúplatná právní jednání v úmyslu zkrátit věřitele
§ 590 dost. 1 OZ
o 3 skutkové podstaty; společný znak – úmysl dlužníka zkrátit právním jednáním věřitele (jakéhokoli věřitele, ne nutně nějakého konkrétního), liší se ve znalosti úmyslu dlužníka druhou stranou, případně zda se jednalo o třetí osobu nebo osobu blízkou; různé lhůty podle závažnosti právního jednání
1 o právní jednání, které dlužník učinil v posledních 5 letech, v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám
úmysl – může jít o nepřímý úmysl; stačí, aby dlužník věděl, že věřitele zkrátit může, a přesto tak jednal; věřitel úmysl dokazuje
byl znám – stačí pouhé vědomí druhé strany o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele, byla s tím srozuměna; vědomí žalovaného se nepředpokládá – je na věřiteli, aby prokázal, že druhá strana o úmyslu věděla
nejdelší lhůta – nejzávažnější skutková podstata; úmyslné jednání dlužníka, druhá strana měla plnou informaci o úmyslu
1 o právní jednání, kterým dlužník v posledních 2 letech (objektivně zřejmě) zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit
úmysl – může jít o nepřímý úmysl; stačí, aby dlužník věděl, že věřitele zkrátit může, a přesto tak jednal; věřitel úmysl dokazuje
musel být znám – druhá strana sice nevěděla o možnosti zkrácení věřitele, avšak vědět musela; šlo o právní jednání, kdy úmysl byl očividný, evidentní anebo byla druhá strana v postavení, že o úmyslu vědět prostě musela – nejednala s dostatečnou péčí a opatrností tak, aby úmysl rozpoznala
domněnka znalosti úmyslu – ulehčení postavení věřitele, stačí, když věřitel prokáže objektivní okolnosti, za kterých bylo jednáno
lhůta 2 roky – druhá strana jen zanedbala náležitou míru pečlivosti, méně intenzivní účast druhé strany
1 o právní jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních 2 letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání
vědění – u osoby blízké se předpokládá (§ 22 OZ); osoba blízká má právo dokázat, že jí nebylo nic o úmyslu známo a vzhledem k určitým objektivním okolnostem jí ani nic známo být nemuselo
2 Mrhání majetkem za použití kupní nebo směnné smlouvy § 590 OZ dost. 2 OZ
o věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován
o mrhání majetkem – dlužník zcizuje lehkomyslně kusy svého majetku pod cenou; věřitel prokazuje evidentní nedostatek ekvivalence vzájemného plnění
o na rozdíl od § 590 odst. 1 OZ se fraudulózní úmysl nevyžaduje, neboť se při tomto způsobu nakládání s majetkem bez dalšího předpokládá
o druhá strana musela poznat mrhání – bez obtíží z toho, že rozdíl mezi cenou tržní a kupní je nápadný; věřitel prokazuje, že žalovaný poznat musel
3 bezúplatné poskytnutí majetku
§ 591 OZ
o neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních 2 letech; to neplatí, jedná-li se o plnění povinnosti uložené zákonem (např. výživné), o obvyklé příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel či plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti
o jednání, kdy dlužník, který druhé osobě poskytuje nějakou majetkovou hodnotu, nedostane od druhé osoby žádnou úplatu; tzv. lukrativní právní jednání – druhá strana něco získává, aniž sama něco poskytuje
4 opomenutí
§ 592
o stejně se posoudí i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy způsobil; to platí i tehdy, odmítl-li dlužník dědictví, ledaže bylo předluženo
o nekonání má za následek, že nedojde k rozmnožení majetku dlužníka, tedy ke zvětšení úkojné masy, přestože se takové rozmnožení dalo očekávat
o vyžaduje se, aby si dlužník byl vědom, že může věřitele poškodit
Výhrada
(§ 593 OZ) – než věřitel získá vykonatelný exekuční titul, může uplynout lhůta k odporu, a věřitel tak odpůrčí právo ztratí – tomu lze zabránit tzv. výhradou odporu vznesenou proti odpůrci prodlouží se lhůta k podání odpůrčí žaloby, a to o dobu mezi učiněním výhrady a dnem, kdy se pohledávka stane vykonatelnou (= stavení lhůty)
§ 593 Vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.
Následky soudního rozhodnutí o odpůrčí žalobě § 595 an. OZ
- právo domáhat se uspokojení pohledávky vůči odpůrci + povinnost žalovaného plnit věřiteli
o z čeho je věřitel oprávněn se uspokojit: primárním zdrojem uspokojení je dlužníkův majetek (pokud má dostatečnou kvantitu a kvalitu, není odpůrčí žaloba namístě), sekundárně proti jiné osobě; může dojít i k částečnému uspokojení z majetku dlužníka a to, co chybí do úplného uspokojení, si může věřitel doplnit z toho, co ušlo
o peněžitá náhrada (např. dojde-li k převodu věci na další osobu, nebo je-li věc ztracena či zničena, a není tak možné získat právě tu věc, která dřív patřila do majetku dlužníka) - kdo je (podle vyhovujícího rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě) zavázán plnit (= žalovaný, tj. ten, proti komu odpůrčí žaloba směřovala), se považuje (fikce) za nepoctivého držitele
o kromě toho, co nepoctivě drží, vydá také veškerý užitek a plody a nahradí i škodu
o za nepoctivého držitele je třeba ho považovat už ode dne nabytí majetkového prospěchu od dlužníka
o pokud zemře/zanikne, jeho generální sukcesor se za nepoctivého držitele považuje jen tehdy, pokud mu byly nebo musely být známé okolnosti, pro než se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání ✘ jinak je poctivým držitelem
§ 597 – Zproštění se povinnosti povinného vůči věřiteli
Vůči komu může odpor směřovat, se může své povinnosti vůči věřiteli zprostit uspokojením jeho pohledávky za dlužníkem
* Aby svou povinnost vůči věřiteli splnil, může se sám obrátit na věřitelova dlužníka a žádat od něj vrácení vzájemného plnění (totiž toho, co mu navzájem poskytl jako protiplnění, pokud mu ho poskytl), anebo splnění pohledávky, která oživla proto, že věřitel vznesl odpor
