4A Vady právních jednání

Question 1

Obecný úvod

Answer 1

• § 574 OZ: „Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.“
• • preference platnosti právního jednání – maximální zohlednění autonomie vůle – může být nerespektována jedině tehdy, jsou-li k tomu závažné důvody
    o tedy když právní jednání od počátku své existence vykazuje nedostatky takové intenzity, že s nimi objektivní právo spojuje takové následky, které se liší od následků zamýšlených
• o právní jednání trpí vadou, která způsobuje, že právní jednání nevyvolává zamýšlené právní následky
• • právní jednání trpí vadou, jestliže není splněna některá z náležitostí právního jednání požadovaná zákonem, nebo v jiných okolnostech, pokud to zákon stanoví
• • - nedostatky, které nemají vliv na platnost či perfekci, nejsou vadami (např. chyby v psaní, počtech); to samé platí u nedostatků, které lze odstranit výkladem**
• • n**ásledkem vad je to, že takovému projevu vůle právo upírá právní účinky **(což nemusí být automatické, někdy se oprávněná osoba musí následku dovolat; nedovolá-li se, právní jednání bude vyvolávat zamýšlené účinky, i když trpí vadami)
• - následkem vad právního jednání může být neplatnost nebo zdánlivost (nelze kumulovat)
• • neřadíme sem relativní neúčinnost, neboť právní jednání nemusí být vadné, aby bylo vůči subjektu prohlášeno za relativně neúčinné (tedy: relativní neúčinnost není způsobena vadou právního jednání!)**

Question 2

Neplatnost

Answer 2

• základní pravidlo: na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné
  o stejně tak má přednost existující právní jednání před tím neexistujícím (zdánlivým)
• právní jednání tu sice je, ale má takové vady, že se na něj hledí, jako by nebylo učiněno, a proto nemá žádné právní následky
• výjimečná negativní vlastnost právního jednání, v důsledku vady (nedostatku náležitostí) nebo v důsledku jiných okolností právní jednání nevyvolává právní následky
• vada spočívá v nedostatku některé náležitosti, kterou stanovuje zákon či ujednání stran (často forma), ale také jiné závady v konkrétní situaci, která je upravena napříč OZ
• hlavní důvody neplatnosti jsou uvedeny v § 580–585 OZ (rozpor s dobrými mravy, rozpor se zákonem, nemožnost plnění, nedostatečná svéprávnost, nedostatek formy, omyl)
• neplatnost závazně a výhradně určuje soud (finguje se, že jednání nebylo, ale na rozdíl od zdánlivého vzniklo, byť s vadou)
• dovolávat neplatnosti se nemůže ten, kdo neplatnost způsobil (nikdo nemůže mít prospěch z vlastního nepoctivého jednání)
• chyby v psaní nebo počtech nejsou na újmu, je-li význam nepochybný (§ 578 OZ)
• OZ rozlišuje neplatnost absolutní a relativní
  o rozdíl je v tom, v čím zájmu je neplatnost právního jednání zákonem stanovena (jednotlivec, společnost či širší okruh osob)
  o ve většině případů neplatnosti právního jednání se jedná o relativní neplatnost (zásada je opačná než v dřívější úpravě)
  o pouze v případech uvedených v § 588 OZ (absolutně neplatné právní jednání) soud přihlédne k neplatnosti právního jednání i bez návrhu; ve všech ostatních případech je třeba, aby ten, v jehož zájmu je pravidlo dáno, se neplatnosti dovolal
• § 1755 OZ stanoví, že se nepřihlíží k tomu, pokud by se smluvní strana vzdala všeobecně námitek proti platnosti smlouvy  nemožnost vzdát se námitek proti platnosti smlouvy (nelze se také vzdát práva napadnout absolutní neplatnost)

Question 3

Absolutní neplatnost

Answer 3

• právní jednání neplatné přímo ze zákona a od počátku, zamýšlené právní následky nevyvolává
• není třeba se jí dovolávat, soud k ní přihlédne i bez návrhu
• chrání obecný zájem; podnět k jejímu zjištění může dát kdokoliv, nebo také nikdo (soud zjistí sám svou činností)
• stanovena na ochranu společnosti, zájmu všech, zájmu státu, v zájmu zachování společenského zřízení (zásadního způsobu uspořádání společenských poměrů)
• § 588 OZ (soud přihlédne i bez návrhu) – rozhodnutí soudu je vždy deklaratorní (✘ když relativní neplatnost, tak konstitutivní; u neplatnosti manželství ale – s ohledem na § 681 OZ asi vždy – konstitutivní); soud pouze zjistí (postaví najisto), že je právní jednání neplatné (právní jednání bylo, ale finguje se, že nebylo  nemá právní následky a nikdy nemělo)

Question 4

Důvody neplatnosti

Answer 4

• důvody absolutní neplatnosti
  o 1) právní jednání se zjevně příčí dobrým mravům – jednoznačná patrnost pro průměrně rozumnou osobu (§ 4 OZ); pokud se nepříčí zjevně  relativní neplatnost
  o 2) právní jednání odporuje zákonu (nemusí zjevně; je nutné určit, zda ustanovení chrání veřejný nebo soukromý zájem) a zjevně narušuje veřejný pořádek / smysl a účel zákona musí neplatnost takového právního jednání přímo vyžadovat
   absolutně neplatné bude i právní jednání, u něhož n**ení dodržena zákonem vyžadovaná forma **(pokud ustanovení chrání veřejný pořádek, tj. ne vždy) (není-li dodržena forma ujednaná stranami  relativní neplatnost)
   např. převody nemovitostí eviduje KN – nedodržení písemné formy (veřejný zájem)  absolutní neplatnost
  o 3) právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (takové, které je fyzikálně či technicky nemožné); pokud dojde k nemožnosti plnění až následně (následná nemožnost)  zánik závazku
• absolutně neplatné bude i pr**ávní jednání nezletilého v případě, že měl jednat jeho zákonný zástupce **(za předpokladu, že zákon nestanoví výjimku) – zřejmý rozpor se smyslem a účelem ustanovení zákona, tedy ochrana nezletilých a zachování veřejného pořádku
• u osob s omezenou svéprávností půjde o neplatnost relativní, pokud nedojde k dodatečnému schválení opatrovníkem
  -** pokud bylo plněno, následkem je bezdůvodné obohacení podle § 2991 OZ (plnění bez právního důvodu) a § 2993 OZ (následek neplatného závazku)**

Question 5

Relativní neplatnost

Answer 5

• jednání podmíněně platné, za platné se považuje do doby, než oprávněná osoba jeho neplatnost namítne
• chrání zájem určité osoby, podnět k jejímu zjištění a postavení najisto může dát jen určitá osoba
• na rozdíl od absolutní neplatnosti je třeba se jí dovolat  rozhodnutí soudu konstitutivní
• § 586 OZ – ochrana zájmu určité osoby, jen ta může vznést námitku neplatnosti; pokud to neudělá, považuje se právní jednání za platné, i když trpí vadou (namítne  právní jednání neplatné ab initio či ex tunc – použije se zde fikce, tedy „hledí se“)
• možnosti dovolání se neplatnosti:
  o vznesení námitky v případě, že proti osobě, která ji může uplatnit, byla podána žaloba
  o uplatnění neplatnosti soudně prostřednictvím žaloby na neplatnost právního jednání
  o uplatnění námitky neplatnosti vůči druhé straně mimosoudně – oznámením
• demonstrativní výčet neplatnosti právního jednání – právní jednání se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu, nedostatek způsobilosti jednající osoby, nedostatek formy, omyl, donucení

Question 6

Konvalidace

Answer 6

• konvalidace (dodatečné zhojení)
  o zhojení nedodržení formy právního jednání; dodatečné odstranění vady (dodání formy)
  o je možná jen u relativní neplatnosti a pouze za předpokladu, že se konkrétní osoba neplatnosti včas nedovolá
  o konvalidace schválením (tj. ratihabice) – prakticky se ale o schválení nejedná, jde o nové právní jednání (§ 65 OZ)
   jde v případě, kdy jednala osoba, jejíž svéprávnost byla omezena (což nepřichází vůbec v úvahu u částečně nesvéprávného nezletilého); např. opatrovanec jednal, ale neměl, a opatrovník to jednání dodatečně schválí
  o konvalidace „dodáním formy“ – neplatnost právního jednání pro nedostatek formy lze odstranit „dodatečným zhojením“, totiž tak, že strany dodají právnímu jednání tu formu, kterou zákon stanovil, případně tu, kterou si oni ujednali (§ 582 OZ)
  o konvalidace rozhodnutím soudu (§ 577 OZ)
   neplatnost v určení množstevním, časovém, územním či jiném
   soud změní ke spravedlivému uspořádání P&P, není vázán návrhy stran
  o konvalidace závady v právním stavu – např. konvalidace manželství (uzavření druhého manželství za existence překážky trvání prvního  první zanikne nebo se prohlásí za neplatné = konvalidace druhého)

Question 7

Částečná neplatnost

Answer 7

• (platí pro absolutní i relativní neplatnost)
• pokud jde neplatnou část od právního jednání oddělit, je neplatná pouze tato oddělitelná část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části (např. neplatně sjednaná doložka času) (§ 576 OZ)
• může spočívat v určení množstevního, časového, územního a jiného rozsahu v rozporu se zákonem (zde soud rozhodne tak, aby došlo k spravedlivému uspořádání P&P)

Question 8

Ratihabice

Answer 8

• ratihabice (považuje se za variantu konvalidace)
  o dodatečné schválení – osoba, která měla mít k právnímu jednání souhlas jiné osoby, jednala sama; tato jiná osoba napraví vadu právního jednání tím, že k němu dá dodatečný souhlas
  o např. dodání potřebného souhlasu jiné osoby v situaci, kdy jednající osoba překročí zástupčí oprávnění; dodatečné schválení právního jednání opatrovance opatrovníkem

Question 9

Konverze

Answer 9

o posouzení jako jiné právní jednání (§ 575 OZ) – neplatné právní jednání splňuje náležitosti jiného platného právního jednání  posoudíme jej jako toto jiné, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby (např. dědická smlouva musí být sepsána jako veřejná listina, není-li, lze ji považovat za závěť)

Question 10

Zdánlivé právní jednání

Answer 10

• právní jednání je stiženo některou z vad uvedených v § 551–553 OZ:
  o chybí vůle jednající osoby jako taková – chybí řádná vůle z důvodu donucení k jednání cizí fyzickou silou (jde o projev vůle někoho jiného – vis absoluta); např. někdo mi drží ruku a násilím mě podepisuje
   pokud jen hrozba fyzického či psychického násilí, která je schopna vzbudit důvodné obavy (zásadní ovlivnění vůle – vis compulsiva), jedná se vždy o relativní neplatnost (etsi coactus, tamen voluit – i když donucen, přece jen to chtěl)
  o nebyla-li zjevně projevena vážná vůle (např. sňatečný obřad v divadelní hře)
  o jeho obsah nelze pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit ani výkladem (avšak byl-li projev dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k vadě – fikce existence právního jednání, účinky ex tunc)

Question 11

Co znamená, když je v ustanovení výslovně uvedeno “nepřihlíží se”

Answer 11

• další ustanovení zákona, kde je výslovně uvedeno „nepřihlíží se“ – nejde o závadu týkající se podstaty právního jednání, ale o závadu v povaze, účelu či cíli právního jednání – takové jednání nemělo být podle vůle zákonodárce vůbec učiněno; taková právní norma je vždy kogentní
  o ovšem ne každé „nepřihlíží se“ stanoví automaticky zdánlivost: „Sankci spočívající v tom, že se k určitému právnímu jednání nepřihlíží, upravuje občanský zákoník i zákon o obchodních korporacích na mnoha místech. Jakkoliv důvodová zpráva naznačuje, že ve všech těchto situacích jde o právní jednání zdánlivá (srov. s. 685 nebo 1033), je zjevné, že tomu tak v řadě případů být nemůže. Např. v § 5 odst. 2 ZOK uvedený obrat vyjadřuje prekluzi práva, v § 14 ZOK dokonce toliko dočasnou neúčinnost určitého ujednání. Ostatně z pravidla určujícího, že je-li právní jednání zdánlivé, tak se k němu nepřihlíží (§ 554 ObčZ), nelze bez dalšího usuzovat na pravdivost obrácené implikace, tedy že každé jednání, k němuž se nepřihlíží, je zdánlivé.“

Question 12

zdánlivost =

Answer 12

• zdánlivost = právní jednání tu vůbec není (neexistuje), protože chybí některá z jeho náležitostí (např. nedostatek vůle)
• pouze budí zdání právního jednání, nemá však žádné právní následky (neexistuje); od neplatnosti právního jednání se liší tím, že zde o právní jednání vůbec nejde (zatímco neplatné právní jednání je právním jednání, avšak právní následky nenastanou proto, že právo shledalo takové právní jednání vadným)
• nepřihlíží se k němu, stojí mimo právo, nemá právní relevanci – bylo-li na jeho základě plněno, uplatní se ustanovení o bezdůvodném obohacení
• nepamatuje na ochranu třetích osob, nemá za následek vznik povinnosti k náhradě škody

Question 13

Zdánlivé X neplatné manželství

Answer 13

zdánlivé vůbec nevznikne, nebude existovat
neplatné důvodem neplatnosti je zákonná překážka manželství

Question 14

Zdánlivé manželství

Answer 14

o manželství nevznikne, nebude existovat
o alespoň u jedné z osob nebyly splněny takové náležitosti projevu vůle, nebo při obřadu splněny takové náležitosti, na kterých je třeba bezvýhradně trvat
 těmito jsou zejména u církevního sňatku přítomnost oprávněného církevního orgánu
 pokud se nejedná o uzavření manželství v ohrožení života, je takovou náležitostí i osvědčení matriky, že snoubenci splnily všechny zákonné požadavky

Question 15

Neplatné manželství §680 - 686 OZ

Answer 15

o důvodem neplatnosti je zákonná překážka manželství
o neplatnost soud prohlásí na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, ledaže je překážkou omezená svéprávnost (poté prohlásí neplatným i bez návrhu!)
o manželství nelze prohlásit za neplatné, pokud bylo uzavřeno nezletilou (a stále ještě nesvéprávnou) osobou, nebo osobou se svéprávností omezenou v tomto rozsahu, pokud bylo počato dítě a toto dítě se narodilo živé (zde převáží zájem na nerušeném rodinném životě)
o dále je důvodem neplatnosti nátlak (vis compulsiva) a omyl o totožnosti snoubence a povaze sňatečného právního jednání (např. snoubenec nerozumí užitému jazyku) – soud rozhodne na návrh daného manžela
o také soud rozhodne o neplatnosti i bez návrhu, pokud snoubenec již sňatek uzavřel a tento sňatek trvá (platí i pro registrované partnerství), nebo v případě manželství mezi předky a potomky, sourozenci, osvojenci

Question 16

o Rozlišuje se relativní (§ 586) x absolutní (§ 588) neplatnost

Answer 16

Rozlišujícím kritériem je na ochranu koho, resp. v zájmu koho je neplatnost právního jednání zákonem stanovena