Durkheim

Question 1

Jak se odlišuje vůle organická a vůle racionální, Gemeinschaft a Gesellschaft?

Answer 1

• Vůle organická (Hlubinná) - vytváří interakce na kterých je založena Gemainschaft (pospolitost)
• Vůle racionální - výtvorem myšlení, může být reflektována, poznávána. Vytváří vazby typu Gesellschaft.
• GemeinSchaft - rodová závislost, pokrevní pospolitost - příbuzenství, sousedství, přátelství a městská komunita.
  (Nástrojem kontroly jsou: tradice, zvyky, náboženství, kolektivní vlastnictví). Rodina jako pospolitost ducha.
• Gesellschaft - činnosti neplynou z vůle ducha jednoty, ale z individuálních zájmů. Vztahy ve společnosti jsou
  konkurenční a napjaté. Vládne obchod, průmysl, peníze, soukromé.

Question 2

Charakterizujte Durkheimův sociologismus.

Answer 2

• Začátek každého sociálního jevu, nebo procesu je nezbytné hledat pouze a jen ve společnosti.
• V sociologii je nutné aplikovat metody přírodních věd.

Question 3

Jaké místo má sociologie mezi ostatními vědami? Jaké jsou metody sociologie?

Answer 3

• Společenské vědy zkoumají, co se stalo, co je se děje ve společnosti, ale nezkoumají společnost samu.
• Tu zkoumá sociologie. A bez ní tyto disciplíny nemají sociální kontext.
• Pozorovatel musí být co nejvíce nestranný a neosobní.
• Funkcionální analýza - posuzování funkčnosti prvku vzhledem k sociálnímu prostředí.
• Kauzální analýza - Srovnává změny dvou jevů, natolik změna jednoho faktu vede ke změně druhého faktu.
• Metoda výkladu - Prezentace problému - Vyvrácení dosavadní myšlenky - Sociologické výklady svého
  předloženého problému.

Question 4

Jaký je podle Durkheima vztah jednotlivce a společnosti? Co jsou sociální fakta?

Answer 4

Společnost je prvotní ve vztahu k jedinci.
* Durkheim kritizuje Spencerův individualismus. Individuum nachází rovnováhu mezi sociálním pohlcením a mezi
naprostou vyvázaností.
* Sociální fakt Durkheim definuje jako: způsoby jednání, myšlení a cítění vnější individuu a
obdařené mocí donucení, která jednotlivce kontroluje. Jedná se o instituce (rodina, školství,
náboženství….).

Question 5

Co je mechanická a organická solidarita?

Answer 5

• V kontextu o společenské dělbě práce.
• Mechanickou solidaritu spojuje se společnostmi s méně rozvinutou dělbou práce. Je spíše
  záležitostí společných akcí a vztahů, které se konají automaticky a v podílu všech na jedné akci.
• Organická solidarita je příznačná pro společnosti s vysoce rozvinutou dělbou práce. Působí
  jako živý organismus s harmonií a soudržností na základě vzájemného působení velmi
  různorodých, na první pohled nespojitých částí.

Question 6

Co je anomie?

Answer 6

• Anomie - Nedostatek pravidel, nebo společenské organizace.
• Dělba práce může nabývat anomické projevy v podobě výrobních, obchodních krizí, v době
  otřesů sociální regulace a ztráty bývalých sociálních pravidel. Ale anomická situace může
  vznikat i v období bez sociálních otřesů a sociálního chaosu, tedy jako krize vyvolaná rozpadem
  sociálních vtahů, v důsledku konfliktu rolí a osobní dezorientace.

Question 7

Co soudí Durkheim o náboženství? Co je sféra sakrální a sféra profánní?

Answer 7

• Formy náboženství se mění, ale podstata zůstává.
• Náboženství je dle Durkheima sjednocený systém věr a praktik vztahujících se k posvátné věci a k věci
  zapovězené. Sjednocuje lidi v jedinou morální pospolitost, církev, všechny, kdož se jí podřizují.
• Posvátné - sakrální (Hodné úcty, nedotknutelnosti, či osobitých praktik).
• Profánní - světské. (Profánní je zběžné). Rituály a víra ve společnosti, bez nutného vyznání náboženství.

Question 8

Co soudí Durkheim o sebevraždě a jaké typy uvádí?

Answer 8

• Nemá příčiny psychologické. Příčiny jsou společenské.
• Každá společnost má podle své struktury sklony k sebevraždám. Záleží na propojení individua s ostatními.
• Egoistická sebevražda - Vzniká izolací jedince. Poklesem soudržnosti skupiny. (Rozvody, nebo po válkách)
• Altruistická sebevražda - Vzniká v důsledku vzrůstu sociální vázanosti jedince na skupinu. Plnění povinností a
  závazků ke skupině, které ústí až do sebeobětování.
• Anomická sebevražda - Náhlý otřes sociální rovnováhy, zřícení morální struktury v důsledku krizí, bankrotů.
• Fatalistická sebevražda - Vzniká pod tlakem přísné sociální regulace, která nedává člověku možnost rozvoje