Kriminalistická biologie

Question 1

Co je to?

Answer 1

aplikovaná biologická věda, samostatná část kriminalistické techniky zabývající se vyhledávání, zajišťováním, zasíláním, zkoumáním a vyhodnocováním biologických materiálů lidského, zvířecího nebo rostlinného původu s cílem určení druhové příslušnosti či individuální identifikace

Question 2

Co tvoří dominantní skupinu biologických materiálů?

Answer 2

biologické materiály lidského původu

Question 3

V jakém roce má původ?

Answer 3

1901 (německý lékař Paul Uhlenhuth - odlišení lidské krve od zvířecí)

Question 4

Jaké jsou konkrétní nejčastěji lidské biologické materiály?

Answer 4

krev, sliny, pot, ejakulát, vlasy, chlupy, moč (toxikologický význam), kosti, kostry, ostatní vzácně

Question 5

Jak můžeme dělit biologické materiály podle mechanismu vzniku?

Answer 5

a) spontánním oddělením
b) použitím násilí
c) v souvislosti se zánikem (smrtí) organismu

Question 6

Jaké druhy biologických stop (podle viditelnosti) můžeme vyhledávat a zajišťovat?

Answer 6

viditelné a latentní (např. sliny, pot, slzy - přepokládá se jejich výskyt na určitých objektech - zajištění celých objektů)

Question 7

Jaké platí zásady pro zajišťování biologických stop?

Answer 7

1) platí obecné zásady kriminalistické techniky, ALE maximálně je třeba zohlednit časové hledisko (co nejrychlejší zajištění) z důvodu nebezpečí rozkladu, negativního působení vnějších vlivů
2) vhodná je sterilita nástrojů, ale není podmínkou
3) nedotýkat se holou rukou
4) když je to možné, zajišťují se celé předměty
5) předměty se ke zkoumání zasílají SUCHÉ

Question 8

Jaké hygienické zásady se musí při zajišťování biologických stop dodržovat?

Answer 8

1. ochranné pomůcky
2. zákaz pití, jídla, kouření na místě nálezu (platí u všech stop)
3. eliminovat možnost poranění při kontaktu s ostrými předměty
4. vyvarovat se sekundární kontaminaci
5. zasílané biologické stopy nesmí ohrožovat dopravující osoby

Question 9

Co znamená v kontextu zajišťování biologických stop “sekundární kontaminace”?

Answer 9

používání, dotýkání se různých jiných předmětů (mobil, klíče, propiska) v rukavicích, které slouží k bezpečné manipulaci s biologickou stopou

Question 10

Jakým způsobem (jediným) se zajišťují biologické stopy?

Answer 10

in natura (vyplývá to z povahy biologických stop a z potřeb jejich následujícího zkoumání a vyhodnocování) - nejvhodnější i s jejich nosičem

Question 11

Co se provádí, pokud nelze biologickou stopu zajistit in natura (např. na zdi, podlaze, vozovce, nábytku)?

Answer 11

je třeba použít postupy pomocí kterých dojde k oddělení stopy od nosiče (MECHANICKY nebo FYZIKÁLNĚ)

Question 12

Jak se biologická stopa odděluje od nosiče mechanickým způsobem?

Answer 12

oloupnutí, seškrábání z povrchu nosiče - často vložení do čisté laboratorní zkumavky

Question 13

Jak se biologická stopa odděluje od nosiče fyzikálním způsobem?

Answer 13

SMYTÍ stopy z povrchu nosiče (čistý vatový tampon zvlhčený destilovanou vodou nebo fyziologickým roztokem) - tampon se většinou až po uschnutí vloží do čistého obalu (často laboratorní zkumavka)

Question 14

Co se musí VŽDY provést v procesu oddělování biologické stopy od nosiče?

Answer 14

musí se zvlášť také zajistit také vzorek čistého, PODKLADOVÉHO MATERIÁLU (materiálu nosiče na kterém prokazatelně není biologický materiál) - seškrábání povrchu zdi, smyje se část povrchu nábytku, podlahy atd.

Question 15

Co se musí VŽDY provést v procesu oddělování biologické stopy od nosiče?

Answer 15

musí se zvlášť také zajistit také vzorek čistého, PODKLADOVÉHO MATERIÁLU (materiálu nosiče na kterém prokazatelně není biologický materiál) - seškrábání povrchu zdi, smyje se část povrchu nábytku, podlahy atd. - slouží při zkoumání biologických stop pro posouzení možného ovlivnění výsledků nespecifickými reakcemi majících původ v charakteru nosiče - pokud se zajišťují stopy i nosičem toto provádí znalec v laboratoři)

Question 16

Zajišťují se na místě činu VŠECHNY biologické stopy?

Answer 16

teoreticky by se měly zajistit všechny biologické stopy, ale v praxi to tak nefunguje - zajišťovány jsou pouze ty stopy o kterých lze důvodně předpokládat, že pochází od odlišných lidí (policista musí v těchto případech využít svoje zkušenosti, odborné znalosti a posouzení místa nálezu z pohledu kriminalistické taktiky)

Question 17

Jak se provádí usušení biologických stop před jejich odesláním ke zkoumání do laboratoří?

Answer 17

při běžné pokojové teplotě (ne na přímém slunečník světle nebo v blízkosti tepelných zdrojů) + je potřeba zajistit aby nedošlo k jejich znečištění

Question 18

V jakých obalech se biologické stopy odesílají?

Answer 18

prostupných, pórovitých obalech (umožňuje případné dosychání materiálu a brání případné kondenzaci vodních par uvnitř obalu) např. čistý papír / tekuté b.m.: skleněné obaly

Question 19

V jakých 4 krocích probíhá zkoumání biologických stop?

Answer 19

1. orientační zkoušky
2. specifické zkoušky
3. rozlišení podle kategorie (lidský, zvířecí, rostlinný)
4. bližší specifikace (lidského) biologického materiálu

Question 20

Co je cílem orientačních zkoušek při zkoumání biologických stop?

Answer 20

zjistit, zda zkoumaný materiál může být tvořen biologickým materiálem

Question 21

Co je cílem specifických zkoušek při zkoumání biologických stop?

Answer 21

jednoznačné potvrzení (nebo vyvrácení) skutečnosti, že se jedná o biologickou stopu a zjištění JAKÉHO DRUHU (krev, sliny, ..)

Question 22

Probíhají v praxi všechny 4 kroky zkoumání biologických stop postupně a odděleně?

Answer 22

ne vždy, jedním druhem zkoumání lze často uskutečnit dva nebo více kroků najednou (např. mikroskopické zkoumání) např. je tomu tak při zkoumání vlasů

Question 23

Jsou v současnosti orientační zkoušky při zkoumání biologických materiálů časté?

Answer 23

nejsou, často se neprovádí - aby se “zbytečně” neplýtvalo získaným biologickým materiálem

Question 24

Jaká orientační zkoušky se použijí pro krev?

Answer 24

s peroxidem vodíku, UV záření (jeví se jako tmavá skvrna), roztok luminolu (hemoglobin obsažený v krevní stopě vznikem reakce dochází ke fosforescenci), indikátorové proužky

Question 25

Jaké specifické zkoušky se použijí pro krev?

Answer 25

1. mikrokrystalografická (vhodné činidlo, směs se zahřeje, mikroskop - krystalky, které jsou tvořeny sloučeninami hemoglobinu 2. spektroskopická (na zkoumaném materiálu typické absorpční pásy, které odpovídají hemoglobinu)

Question 26

Co je cílem fáze "bližší specifikace lidského biologického materiálu"?

Answer 26

co největší přiblížení se k individualitě (totožnosti) lidského jedince

Question 27

Zatímco dříve se k bližší specifikaci lidského biologického materiálu využívaly sérologické metody, co se využívá dnes?

Answer 27

molekulární biologie - zkoumání lidské DNA - za optimálních podmínek vede až k individuální identifikaci osoby

Question 28

Co jsou sérologické metody?

Answer 28

založeny na reakci mezi antigenem a protilátkou (jedna složka reakce je vždy známá, druhou vyšetřujeme)

Question 29

Jakými reakcemi se ve specifických zkouškách zkoumá moč?

Answer 29

biochemické reakce

Question 30

Jak se zkoumají vlasy a chlupy?

Answer 30

mikroskop (odlišná struktura od zvířecí srsti)

Question 31

Každý ze dvou řetězců DNA (dvoušroubovice) je tvořen základními stavebními jednotkami, které se nazývají?

Answer 31

nukleotidy

Question 32

Co obsahuje nukleotid?

Answer 32

sacharidovou složku (deoxyribóza), fosfátovou skupinu, purinovou/pyrimidinovou bázi (ploché cyklické molekuly obsahující dusík)

Question 33

Jaké dvě purinové báze se vyskytují v DNA?

Answer 33

A-adenin a G-guanin

Question 34

Jaké dvě pyrimidinové báze se vyskytují v DNA?

Answer 34

C-cytosin a T-thymin

Question 35

Co se vytváří vzájemným řazením bází DNA?

Answer 35

informační kódy - geny

Question 36

Jaká metoda analýzy DNA je v současné době ve většině zemí rozšířena

Answer 36

STR (Short Tandem Repeat) - analýza krátkých sekvencí DNA na vybraných úsecích (= lokusy)

Question 37

Jaký softwarový systém používá ČR od roku 2002 k provozování tzv. národní databáze DNA?

Answer 37

CODIS (The Combined DNA Indexing System)

Question 38

Jaký další druh DNA (než jaderná DNA obsažená v jádře buňky) je v kriminalistice využívaný?

Answer 38

mtDNA (mitochondriální DNA) - je mnohem kratší než jaderná DNA a na jednu jadernou připadá několik stovek až tisíc mtDNA -> v případech, kde "tradiční" analýza jaderné DNA selže např. u vlasů

Question 39

Ukládají se výsledky analýz mitochondriální DNA do systému CODIS?

Answer 39

ne

Question 40

Jaké známe pyramidinové báze DNA?

Answer 40

C-cytosin a T-thymin

Question 41

Jsou analýzy mtDNA rutinní v praxi?

Answer 41

ne - pracná příprava vzorku a finanční nákladnost (většina laboratoří striktní pravidla pro použití analýz mtDNA v konkértních kriminálních případech - nejzávažnější trestné činy)

Question 42

V jakém případě se může specificky použít podstatný rys mtDNA?

Answer 42

mitochondriální DNA se dědí pouze po MATCE - může být použito jako srovnávací vzorek např. biologický materiál sourozence nebo matky

Question 43

Co je hlavním úkolem kriminalistické antropologie?

Answer 43

součást kriminalistické biologie, posuzování kostí a kostrových nálezů s cílem individuální identifikace osoby + zjišťování, zda na dvou nebo více fotografiích (obrazových zobrazeních) je jedna a tatáž osoba

Question 44

Jakou roli hrála dlouhou dobu v oblasti kriminalistické biologie kriminalistická antropologie pro individuální identifikaci osob?

Answer 44

dlouho to byla jediná metoda kriminalistické biologie umožňující individuální identifikaci osoby (k tomu kromě antropologických informací napomáhaly i nalezené předměty v okolí kostrového nálezu + informace z kriminalistických evidencí (např. datum, místo, oblečení osoby v době jejího zmizení)

Question 45

Na jaké otázky se hledá odpověď při zkoumání konstrových nálezů?

Answer 45

1. Lidský/zvířecí původ? 2. Pozůstatky jedince/více osob? 3. Je místo nálezu místo prvotního uložení/bylo s pozůstatky manipulováno? 4. Muž/žena? (stavba lebky a pánve) 5. Stáří v době smrti? (osifikace kostí, stav chrupu) 6. Tělesná výška jedince? 7. Jaká doba uplynula od smrti do nálezu? (zjištěné změny na kostech - měkké a chrupavčité tkáně | lomivost | bílkovinné a tukové složky kostí)

Question 46

Jaká je kriminalisticky relevantní doba u nálezů kostí a koster?

Answer 46

70 až 75 let (průměrná doba života)

Question 47

Jaké mohou být další otázky na které lze odpovědět při zkoumání kostrových pozůstatků?

Answer 47

1) příčina smrti (poškození lebky, páteře) 2) choroby jedince (tuberkulóza, některá nádorová onemocnění, křivice) 3) úrazové změny/změny po lékařských zákrocích 4) zda konkrétní nález přísluší konkrétnímu jedinci (mj. pomocí DNA analýzy z kostí)

Question 48

Jaká metoda kriminalistické antropologie se použije je-li k dispozici fotografie osob, o jejíž pozůstatky by se mohlo jednat?

Answer 48

superprojekce (komparace nalezené lebky s fotografií osoby - překrytí - dříve se vyfotila lebka ve stejné poloze jako hlava osoby na fotografii a jako diapozitiv se na fotografii přiložila) - v současnosti počítačově plně digitalizovaná superprojekce

Question 49

Kdy se provádí identifikace osob podle fotografií (název v množném čísle, spadá pod kriminalistickou antropologii)?

Answer 49

když je potřeba prokázat, že na dvou nebo více fotografiích se nachází ta samá osoba např. posuzování cestovních dokladů - pasů vydaných na odlišná jména - při posuzování se podobně jako u superprojekce z polohy antropometrických bodů a vyhodnocuje se zda jsou v obou vyobrazeních shodné (pomocné prostředky: zakreslení geometrických sítí)

Question 50

Kam spadá v kriminalistice "identifikace osoby podle fotografie"?

Answer 50

do problematiky portrétní identifikace (, slouží ke kontrole fyzicky přítomné osoby podle předloženého osobního dokladu

Question 51

Čím se zabývá forenzní entomologie?

Answer 51

studium působení hmyzu na mrtvé lidské tělo (z fáze životních cyklů hmyzu lze určit čas mezi smrtí a nálezem těla + klimatické a jiné podmínky) - rozšířenější v USA než v Evropě

Question 52

Čímse zabývá forenzní odontologie?

Answer 52

zabývá se chrupem (zuby), využití hlavně v případech, kdy jsou kosterní ostatky ve značném stádiu rozkladu a nemají již identifikační hodnotu | použití stomatologických záznamů a rentgenových snímků pořízených zaživa - hodnotný materiál pro komparaci