Kriminalistická metalografie a defektoskopie Flashcards
(38 cards)
Co zkoumá?
zjišťování místa, rozsahu, příčin vad a průběh poškození a porušení KOVOVÝCH a NEKOVOVÝCH materiálů, předmětů, částí strojů, zařízení, jejich vlastnosti a funkce
Co zkoumá kriminalistická metalografie?
zkoumá kovové materiály (jejich vady, poškození) - jejich VNITŘNÍ STAVBU za účelem zjištění způsobu mechanického a tepelného zpracování
Co zkoumá kriminalistická defektoskopie?
zkoumá nekovové materiály (jejich vady, poškození) např. pneumatiky
Objekty zkoumání krim. metalografie a defektoskopie:
a) poškozené, porušené kovové a nekovové předměty, části strojů a zařízení
b) VLASTNOSTI předmětů z kovových a nekovových materiálů
c) poškozené PNEUMATIKY (pláště, vzdušnice a disková kola)
d) nečitelné, pozměněné a odstraněné znaky (symboly, čísla) vyražené na kovových materiálech
e) odstraněné a pozměněné identifikační znaky motorových vozidel
f) druh, shodnost a vastnosti materiálů (struktura kovů a slitin, chemické složení, ..)
g) natavené elektrické měděné vodiče
V čem se kriminalistická elektrotechnika a krim. metalografie a defektoskopie překrývají?
metalografie a defektoskopie zkoumá natavené elektrické měděné vodiče
Co je nejčastějším defektoskopickým objektem zkoumání?
pneumatiky a části automobilů (např. vyšetřování dopravních nehod) a různé části strojů (např. vyšetřování průmyslových havárií)
Co je cílem defektoskopického zkoumání?
musí být zjištěno, zda POŠKOZENÍ vzniklo jako NÁSLEDEK nehody (havárie) nebo zda bylo její PŘÍČINOU
Co jsou (podle informací z praxe) nejčastější příčiny poškození pneumatik?
- přetížení
- podhuštění (méně nahuštěné než je předepsaný tlak)
- mechanické poškození (proříznutí, proražení)
- výrobní vady pláště a vzdušnice (= duše), diskových kol
Pškození plášťů, duší nebo diskových kol pneumatik může být způsobeno čím?
a) výrobní vadou
b) nesprávným užitím a údržbou (podhuštením, přehuštěním, vadnou montáží pláště na diskové kolo, přetěžováním apod.)
c) mechanickým poškozením (před jízdou, v průběhu, po jízdě, pmyslně nebo neúmyslně)
Kriminalisticko-technické zkoumání kovových materiálů lze rozdělit do dvou skupin?
1) zkoumání kovových materiálů na bázi železa (a jejich vad)
2) zkoumání NEŽELEZNÝCH (barevných) kovových materiálů (a jejich vad)
Jak se liší princip zkoumání kovových materiálů na bázi železa a zkoumání neželezných kovových materiálů?
princip je stejný, vychází z makro a zejména z mikro zkoumání jednotlivých STRUKTURNÍCH SLOŽEK a jejich fázových přeměn - kovy a slitiny mají charakteristikou krystalickou stavbu, mechanické, fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti, kterými se liší od ostatních materiálů (kovová mřížka)
Jaká zkoumání byla vivinuta pro posouzení kovových materiálů?
- chemický rozbor
- fyzikální zkoumání
- zkoumání mechanických vlastností
- zkoumání technologických vlastností
- metalografická zkoumání
- defektoskopická zkoumání
Co analyzuje a zkoumá metalografické zkoumání kovů?
analyzuje vnitřní strukturu kovů, zkoumá zákonitosti vzniku vnitřní struktury a jejího vlivu na vlastnosti kovového materiálu -> zkoumání spočívá v klasifikaci struktury příslušného kovu/slitiny a v objasnění podmínek, za kterých struktura vznikla - to umožňuje vedle určení druhu a původu materiálu provádět porovnávání jednotlivých zajištěných materiálů - resp. určit podmínky, kterými byla ovlivněna jejich struktura
Z jaké skutečnosti vychází metalografické metody zkoumání kovů?
z toho, že kovy jsou krystalické látky, zpravidla polymorfní, tzn. že se mohou vyskytovat v různýchmodifikacích, které jsou základem pro vznik různých strukturních složek - tyto charakteristické strukturní složky vznikají a existují pouze za určitých podmínek např. při určitém chemickém složení slitiny, teplotě, rychlosti ochlazování, apod.
Jaké skutečnosti lze zjistit metalografickým a defektoskopickým zkoumáním struktury kovového materiálu?
čistota oceli, velikost zrna, velikost deformace materiálu, struktura materiálu v blízkosti lámavé plochy, způsob tepelného zpracování součásti
Metalografické zjištění struktury materiálu je možné jen na dokonale … a … ploše:
na dokonale vybroušené a vyleštěné - alespoň 3 vzorky (3 výbrusy) a to tak, aby plocha výbrusu byla 1-2 cm2 -> vybroušená a vyleštěná plocha se vhodným způsobem NALEPTÁ -> tím se zvýrazní struktura materiálu, kterou je pak možné zkoumat mikroskopicky
Jaké druhy leptání se používají ke zvýraznění struktry materiálu na vybroušených a vyleštěných místech?
a) chemické
b) elektrolytické (pro kovy s vysokou chemickou stálostí)
c) okysličování během ohřevu (zahřívání v kovové lázni)
d) katodové leptání ve vakuu
e) tepelné leptání
f) magnetickou suspenzí
Jak se mikroskopicky zkoumá naleptáním zvýrazněná struktura kovového materiálu?
zkoumáno v dopadajícím světle speciálního metalografického mikroskopu - např. u oceli se zjišťuje obsah uhlíku a určuje se o jaký druh oceli jde, lze určit také ZPŮSOB tepelného zpracování oceli, případně určit příčinu havárie, způsobenou materiálovou vadou
Jak se kovové materiály zkoumají DEFEKTOSKOPICKY?
zkoumají se bez porušení jejich struktury -> další výhodou, kromě neporušení materiálu je to, že některými metodami lze zkoumat i ROZMĚRNÉ OBJEKTY - metodami se zjišťuje velikost, průběh, umístění a rozsah vnitřních vad
Jaké defektoskopické metody jsou nejvíce užívané?
a) ultrazvuková defektoskopie (nejen kovové materiály, ale i plastické hmoty)
b) nedestruktivní MAGNETICKÉ metody
Co je jedním z nejčastějších ultrazvukových měření defektoskopie?
zkouška kvality svárů
Jaké skutečnosti lze zjistit ultrazvukem u defektoskopie?
a) tloušťku materiálu
b) podle vzhledu tzv. poruchového echa zjistit a posoudit defekt materiálu např. zdvojení, shluk, dutiny, trhliny vzniklé vnitřním pnutím, atd.
Jak se nazývají ultrazvukové přístroje měřící tloušťku předmětů?
jednosondové a dvousondové DEFEKTOSKOPY (funguje na principu odražení vysílaného signálu od vady v materiálu)
Lze zjišťovat i POLOHU vnitřní vady materiálu pomocí defektoskopického zkoumání (ultrazvuk - defektoskop)
ano
