Brainscape's Knowledge GenomeTM


Top Flashcards (Certified)
All Flashcards

Kriminalistika I (technika) > Kriminalistická chemie > Flashcards

Kriminalistická chemie Flashcards

(68 cards)

Start Studying
1
Q

Čím se zabývá krim. chemie?

A

zkoumáním vnitřní stavby širokého spektra látek, se kterémi se setkáváme v kriminalistické praxi (je to aplikace chemických poznatků pro potřeby kriminalistiky)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Platí obecně, že zkoumání v oblasti kriminalistické chemie vedou k INDIVIDUÁLNÍ identifikaci látky?

A

ne, obecně platí, že zkoumání kriminalistické chemie vedou ke SKUPINOVÉ příslušnosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

U jakých kriminalisticko-technických metod se uplatňuje kriminalistická chemie?

A

daktyloskopie (zviditelňování latentních daktyloskopických stop), grafická diagnostika (destruktivní zkoumání listin, dokladů, cenin, platidel), kriminalistická balistika (zkoumání povýstřelových zplodin), krim. pyrotechnika (zkoumání povýbuchových zplodin)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Jaké metody kriminalistické chemie rozlišujeme?

A

a) jednoduché metody (kapkové a zkumavkové metody) -> umožní získání orientační informace o zkoumaném materiálu
b) velmi citlivé a moderní metody (užití počítačových systémů) -> detailní informace o zkoumané látce

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Jaká metoda kriminalistické chemie je jedna z nejcitlivějších (= umožňuje zkoumat nepatrné množství hmoty)?

A

plynová chromatografie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Jaká oblast se kriminalsitickou chemii frekventovaně zkoumá?

A

zjišťování technických příčin požárů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Musí se ohledání místa požáru, vyhledávání a zajišťování stop a jejich zkoumání, účastnit odborník (znalec)?

A

v mnoha případech je to žádoucí, dokonce nezbytné

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jak může na místě požáru pomoci odborník, znalec?

A

může navrhnout, které stopy je vhodné zajistit a naopak vyloučit ty změny, které nemají k řešené události vztah

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jaké mohou být příčiny vzniku požáru?

A

a) fyzikální
b) chemické
c) fyzikálně-chemické
d) biochemické

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

V čem spočívají FYZIKÁLNÍ příčiny vzniku požárů?

A

v přehřátí hořlavých materiálů např. papíru, dřeva, textilií, sena, ..) nad teplotní mezi jejich zahoření -> působení různých zdrojů tepla např. vařiče, žehličky, žárovky, ..) -> Krim. chemie řeší otázku, jestli povrchová teplota tepelného zdroje mohla vést ke vznícení látky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

V čem spočívají fyzikálně chemické příčiny vzniku požárů?

A

vyskytují se zřídka, typičtější jsou v chemických provozech, laboratořích -> kombinace fyz. a chem. vlivů např. kombinované působení zvýšené teploty, intenzivního záření, iniciačního podnětu, fyzikálního stavu hmoty (aerosoly, ..)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

V čem spočívají CHEMICKÉ příčiny požárů?

A

exotermické reakce (uvolnění velkého množství tepla, které je dostačující ke vznícení určitých hořlavých látek), může se jednat i o samovznětlivé látky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

V čem spočívají BIOCHEMICKÉ příčiny vzniku požáru?

A

na našem území se téměř výhradně týká samovznícení nedostatečně usušených rostlinných hmot - frekventované v zemědělství

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

V jakém skupenství mohou látky hořet?

A

ve všech skupenstvích - zastoupení skupenství v kriminalistické praxi je rovnoměrné -> ALE vlastní průběh hoření probíhá vždy jen v plynné fázi - tzn. hoří nejrůznější hořlavé plynné produkty, které vznikly tepelným rozkladem kapalné nebo pevné hořlavé látky a jsou smíšeny s potřebným množstvím kyslíku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Co jsou typické hořlavé plyny?

A

zemní plyn, propan-butan, svítiplyn, acetylen, vodík, methan, oxid uhelnatý + řada plynných směsí, které jsou typické pro průmyslové provozy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Co jsou typické hořlavé kapaliny?

A

alkoholy, benzíny, petroleje, motorové nafty, rostlinné oleje, topné oleje, organická rozpouštědla

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Co jsou typické hořlavé pevné látky?

A

papír, dřevo, uhlí a výrobky z něj, koks, řada plastických hmot, ..

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Co jsou látky “samovznětlivé”?

A

převážně pevné látky, příčiny samovznětlivosti jsou různé, vždy ale dochází na základě prudké chemické k silnému vývinu tepla (exotermická reakce), které je způsobilé zapálit okolní snadno hořlavé materiály, nebo vznikají hořlavé plyny např. vodík

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Co jsou to tzv. vysychavé oleje?

A

zvláštní skupina samovznětlivých látek, které jsou kriminalisticky významné, jsou to některé rostlinné oleje a jejich směsi, které se často vyskytují jako komerční produkty

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Jak fungují tzv. vysychavé oleje?

A

při svém zasychání (tvrdnutí) na vzduchu uvolňují teplo, které je způsobilé za přesně definovaných podmínek zapálit snadno hořlavé látky a způsobit požár např. fermež a výrobky ji obsahující -> některé nátěrové hmoty (nátěry oken, dveří, dřevěných konstrukcí, ..)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Jaké jsou přesně definované podmínky, za kterých mohou “vysychavé oleje” způsobit samovznícením požár?

A

potřebná okolní teplota (min 5 stupňu, spíše více), uzavřený a dobře tepelně izolovaný prostor

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Jak dochází k samovznícení nedostatečně usušených rostlinných hmot?

A

případy, kdy je VLHKÁ rostlinná hmota uskladněna ve velkých objemech - dochází k mikrobiologickým dějům - intenzivní rozmnožování bakterií přítomných na rostlinné hmotě, které pro své životní funkce “spotřebovávají” roslitnnou hmotu - vedlejším produktem jejich činnosti je uvolňování tepla - ohnisko vytvořené uvnitř skladované hmoty cestuje na povrch, kde je již dostatečný přísun kyslíku a původní žhnutí přejde na plamenné hoření

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Jak lze poznat, že došlo v kupě materiálu k samovznícení?

A

lze nalézt prohořelá místa (tzv. kanály) - místa, kterými ohnisko cestovalo na povrch + typický zápach + lze jednoduchými chemickými metodami zjistit přítomnsot organických kyslein, které vznikly původní činností bakterií

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Jaká je prevence samovznícení rostlinných hmot?

A

systematická kontrola, měřní teplot uvnitř skladovaného objemu a nížení teploty “rozhrabáním” -> ochlazení okolním vzduchem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Jesamovznícení uhelných materiálů a výrobků z nich frekventované?
méně frekventované, typicky u velkých skladovaných množství MLADÝCH DRUHŮ UHLÍ (hnědé uhlí, lignit) např. skládky u tepelných elektráren, haldy odpadků, které vznikají při těžbě
26
Jak se předchází, potlačuje samovznícení uhelných materiálů?
udusáním (valcováním) skládek těžkou mechanizací = zamezení přístupu vzduchu, tedy i kyslíku
27
U samovznícení uhelných materiálů, jsou horší ekonomické následky nebo dopad na životní prostředí?
dopad na životní prostředí je horší (zápach, kouř, splodiny, kyselé exhalační produkty, ..)
28
Co je prvotní činností kriminalistů na místech požárů?
vyhledávání a zajišťování stop
29
Zajišťují se na místech požárů "plynné stopy"?
zpravidla ne, používají se různé druhy DETEKČNÍCH PROSTŘEDKŮ pro zjištění přítomnsoti plynů na místě
30
Jakým způsobem se zajišťují na místě požárů stopy kapalin?
do čistých skleněných nádob -> těsně se uzavřou -> zašlou ke zkoumání
31
Mohou se zbytky kapalin na místě požáru zajistit i s jejich nositelem?
ano např. dřevěné materiály, u kterých je podezření z toho, že byly polity hořlavou kapalinou | textilní materiály, atd... - takové stopy se zajišťují do čistých plastových sáčků, které se neprodyšně uzavřou a zašlou ke zkoumání - většinou plynová chromatografie - interpretace výsledků musí být obezřetná, protože ve stopě již nebývají zachovány nejtěkavější podíly původní látky
32
Jak se zajišťují stopy pevných látek?
obdobně jako stopy kapalin s jejich nositelem
33
Jak se zajišťují rostlinné materiály pro účely možného posouzení jejich samovznícení?
zajišťují se při postupném rozebírání skladovaného , odhořelého objemu rostlinné hmoty - vybírají se rovnoměrně zahnědlé části, které jsou součásti "kanálů", kterými ohnisko cestovalo na povrch kupy materiálu -> zasílání ke zkoumání buď v plastových nebo papírových sáčcích, pokud je zajištěný materiál vlhký nebo mokrý
34
V jakých případech se nejčastěji zkoumají nátěrové hmoty?
případy dopravních nehod, krádeže vloupáním, případy sprejerství (vandalismu)
35
Jak se nátěrové hmoty zkoumají v případě dopravních nehod?
zkoumání úlomků nátěrových systémů a OTĚRŮ nátěrových hmot na různých objektech
36
Jak se nátěrové hmoty zkoumají u krádeží vloupáním?
zkoumání drobných úlomků nebo otěrů na použitých nástrojích nebo napadených objektech
37
Jak se nátěrové hmoty zkoumají u sprejerství?
zkoumání SEJMUTÝCH vzorkůnátěrových hmot z posprejovaného objektu
38
V jakých formách jsou obvykle nátěrové hmoty předkládány ke zkoumání?
a) jako ÚLOMKY, které se oddělily od podkladu (typické pro dopravní nehody) b) jako OTĚRY, které ulpěly na nejrůznějších předmětech c) jako nepoužité nátěrové hmoty a jejich zbytky - nejčastěji slouží jako SROVNÁVACÍ MATERIÁL - buď v původních obalech nebo v jiných vhodných nádobách, případně i v podobě štětců, ..
39
Co se zjišťuje při zkoumání nátěrových hmot a k jakým zjištěním to vede?
zjišťuje se chemické složení, fyzikální vlastnosti, typické možnosti použití, .. - jejich zkoumání vede pouze k určení SKUPINOVÉ PŘÍSLUŠNOSTI
40
Jaké druhy nátěrových hmot mají největší význam pro kriminalistiku?
ty používané v automobilovém a obdobném průmyslu, dále ty, které se používají při nátěrech nejrůznějších předmětů a slouží k ochraně těchto předmětů před působením negativních vnějších vlivů, ale plní i funkci estetickou
41
V jaké formě (konzistenci) bývají nátěrové hmoty?
v tekuté nebo pastovité konzistenci, moderní nátěrové hmoty (používány ve velkém množství v průmyslu) jsou při své aplikaci také PRÁŠKOVITÉ nebo SUSPENZNÍ, přičemž kapalinu, které je součástí suspenze, tvoří často voda
42
Jaké jsou výhody moderních nátěrových hmot, které jsou buď v práškovité nebo suspenzní formě?
technologické výhody, ale i ekologické (nezatěžují svými těkavými podíly nebo jinými složkami životní prostředí)
43
Jakými způsoby může probíhat zasychání nátěrových hmot?
a) odpařování těkavých podílů b) zasychání na principu oxidace nebo polymerace c) kombinace oxidace a polymerace při běžných teplotách - typické pro nátěrové hmoty olejového, syntetického charakteru
44
V posledních letech jsou značně využívány jaké typy nátěrových hmot?
vodou ředitelné NH, většinou akrylátového typu - princip jejich zasycháníje obdobný oxidace, polymeraci, ale vyžaduje vyšší teploty (cca 100 stupňů) - PO ZASCHNUTÍ JSOU TYTP NÁTĚROVÉ HMOTY VODOU NEBO JINÝMI ROZPOUŠTĚDLY NEODSTRANITELNÉ
45
Má dělení nátěrových hmot podle účelu, kterému mají dané NH sloužit, význam pro kriminalistiku?
nemá velký význam, protože kriminalistika se musí zabývat vždy předloženými stopami, bez ohledu na to, zda konkrétní druh nátěrové hmoty byl použit v souladu s jejím určením
46
Jakými způsoby se nejčastěji zkoumají nátěrové hmoty?
a) vizuální zkoumání (určení barvy a odstínu, porovnání se srovnávacím materiálem) b) mikroskopická zkoumání (posouzení detailních znaků vzorku - praskliny, poškození, rovnost povrchu, ulpělé nečistoty, struktura jednotlivých vrstev - pokud byla NH nanesena ve více vrstvách) c) spektrofotometrické zkoušky (nejčastěji infračervené zkoumání)
47
Jaké metody zkoumání nátěrových hmot mají OMEZENÝ význam pro kriminalistiku?
a) zkoušky rozpustnosti (zaschlých nátěrových hmot s využitím rozpouštědel a jejich směsí) - pouze orientační usouzení na druh a charakter NH b) chromatografické zkoumání (nejčastěji modifikace plynové chromatografie v kombinaci s předcházejícím pyrolytickým rozkladem zkomaného materiálu)
48
Co je důležitá skutečnost o charakteru, složení nátěrových hmot, která komplikuje jejich zkoumání?
podle platných technických norem není často předepsáno přesné chemické složení NH, ale pouze stanoveny některé jejich vlastnosti (které musí splnit) před aplikací i po aplikaci např. roztíratelnost, krycí schopnost, stékavost, doba zasychání, vzhled a stabilita zatvrdlého materiálu, stálobarevnost, .. -> proto může chemické složení různých NH značně kolísat, což představuje obtíže při zkoumání
49
Může mít variabilita složení nátěrových hmot i nějakou výhodu pro kriminalistiku?
ano např. umožní jednoznačné odlišení PŮVODNÍ nátěrové hmoty od nátěrové hmoty použité např. na opravu karoserie motorového vozidla
50
Jaká zkoumání s provádí v rámci kriminalistické chemie?
1. zjišťování technických příčin požárů 2. zkoumání nátěrových hmot 3. toxikologické zkoumání 4. zkoumání léčiv a drog 5. zkoumání pohonných hmot, maziv, ochranných látek v zemědělství - pesticidy 6. zkoumání vody, tuků, zemin, kosmetických přípravků, koroze
51
Čím se zabývají toxikologická zkoumání?
působení JEDŮ na živý organismus (na lidi, zvířata, rostliny) - v kriminalistice - výhradně půsbení na lidský organismus
52
Kdo řeší případy, kdy je třeba posoudit působení jedů na rostliny nebo zvířata?
řeší specializovaná pracoviště mimo působnost Ministerstva vnitra
53
Co jsou to jedy?
obecně lze říci, že každá látka může být v dostatečném množství jedem, ale definice jedů: látky způsobující za určitých podmínek v živém organismu změny, které vedou k dočasným nebo trvalým změnám funkcí orgánů, v některých případech způsobují smrt jedince
54
Jaký chemický charakter mohou mít jedy?
organické látky (toxické plyny, alkoholy, pesticidy, org. rozpouštědla, rostlinné alkaloidy) i anorganické látky (sloučeniny kovů - olovo, arsen, rtuť, thalium)
55
Na jakých skutečnostech závisí účinek jedu na organismus?
charakter jedu, množství, čistota jedu, zdravotní stav, způsob aplikace a další vnější vlivy působící na organismus (extrémní teplota, ...)
56
Jak reaguje organismus po aplikaci jedu?
snaží se ho pomocí metabolických procesů v těle vypudit, buď v původní podobě nebo se převádí na různé metabolity (produkty metabolismu), které mohou být často více toxické než původní jed (nebo naopak méně toxické)
57
V jakých kriminalisticky relevantních událostech přichází v úvahu toxikologická zkoumání?
(pokus i dokončené) sebevraždy, náhlá úmrtí, vraždy, lékařské omyly, pracovní úrazy, ..
58
Jaké předměty bývají toxikologií zkoumány?
nápoje, jídlo a jejich zbytky, neznámé tekutiny, biologické matriály získané lékařským ošetřením osob nebo v průběhu pitvy zemřelých
59
Jaká pravidla se musí dodržovat při zajišťování materiálů pro toxikologické zkoumání?
přísná hygienická pravidla, na všechny tyto materiály se musí pohlížet jako na potenciálně infekční, toxické (rukavice, roušky, ..), naprosto je vyloučené hodnocení SMYSLOVÉ (organoleptické) jiným způsobem než vizuálně (to platí i o stopách biologických, stopách drog, léčiv, ..)
60
Jaká oblast zkoumání je v kriminalistické chemii (toxikologická zkoumání) méně frekventovaná než ostatní?
zkoumání pohonných hmot a maziv, pesticidů, vody, zemin, tuků, kosmetických přípravků, koroze
61
Jaký může být rozdíl mezi pojmy "léčivo" a "droga" v kontextu kriminalistiky?
podle ÚČELU aplikace ->léčivo = určeno k vyřešení zdravotních problémů | droga = účelem její konzumace je dočasné navození příjemného stavu, pocitů, slasti, uvolnění
62
Mohou některé látky spadat z kriminalistického hlediska jak do skupiny "léčiv", tak do skupiny "drog"?
ano např. morfin (ale mnoho léčiv se ve vyšších dávkách využívají lidmi jako "drogy")
63
Do jakých skupin můžeme dělit léčiva a drogy?
a) přírodní (upravené materiály rostlinného původu - části rostlin) např. sušené listy máty, .. b) polosyntetické (izolované účinné složky přírodních materiálů - extrakt z ../tinktura... c) syntetické (chemicky vytvořené sloučeniny)
64
Co jsou v kriminalistice nejfrekventovanější přírodní látky sloužící jako výchozí pro výrobu drog?
a) konopí (hašiš, marihuana, tekutý hašiš) b) kokain (slangově crack) c) mák (zaschlá šťáva z makovic: opium - morfin, heroin)
65
Jaké jsou např. dalš drogy přírodního původy, které jsou ale rozšířené jen na omezených teritoriích?
halucinogenní kaktusy, halucinogenní houby, halucinogenní byliny, muchomůrka červená, ...
66
Co jsou to "syntetické drogy"?
lze sem zařadit i některé léčiva, především využívaná v psychiatrii
67
Jaké jsou skupiny syntetických drog?
a) halucinogeny (LSD) b) budivé aminy (metamfetamin - pervitin) c) těkavá rozpouštědla (aplikace vdechováním "sniffing" - toluen, ředidla barev, chlorované uhlovodíky, ..) d) Brown - specialita ČR, připravována z kodeinu
67
Jaký detekční prostředek slouží k orientačnímu zjišťování v terénu?
souprava D-test -> výsledky se ale musí vždy ověřit laboratorními zkouškami

Kriminalistika I (technika) (21 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2025 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions