10 Dokazování, pojem, předmět Flashcards

1
Q

Dokazování - pojem a účel

A

POJEM A ÚČEL
- činnost všech účastníků a soudu za účelem zjištění skutkového stavu
- rozhodování soudu musí být racionálně opřeno o určité vědomosti, resp. poznatky:
o právní poznatky (právní otázka, quaestio iuris) – znalost objektivního práva, týkající se konkrétních právních
poměrů; platí iura novit curia; získávají se studiem a odbornou přípravou
o skutkové poznatky (skutková otázka, quaestio facti) – poznatky o konkrétních individuálních skutečnostech,
na nichž se zakládají a z nichž plynou uplatňované nároky; získávají se procesním dokazováním a studiemi
a odbornou přípravou
§ skutečnosti obecně známé a skutečnosti známé soudu z jeho činnosti se nedokazují
- X nutno odlišit osvědčení (zdůvodnění) – skutečnost nemusí být striktně dokázána tak, aby soud o ní byl bezpečně
přesvědčen, stačí, jeví-li se vzhledem ke všem okolnostem pravděpodobná (např. u předběžného opatření)

  • procesní dokazování
  • důkazní prostředky
  • důkazy
  • důkaz opaku
  • protidůkaz
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

procesní dokazování

A

procesní dokazování – právem upravený postup soudu a účastníků směřující k utvoření potřebných skutkových poznatků
o rozhodných skutečnostech

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

důkazní prostředky

A

důkazní prostředky (§ 125) – všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci
o výčet v OSŘ je demonstrativní (např. výslech svědků, znalecký posudek, ohledání a výslech účastníků, zprávy
o vyjádření orgánů/FO/PO, jiné listiny, notářské/exekuční zápisy…)
o přímé – soudu přímo umožňují poznání určité skutečnosti (jen ohledání věci, místa, osoby)
o nepřímé – zprávy o skutečnostech zprostředkované osobami nebo věcmi (svědci, znalci, listiny)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

důkazy

A

důkazy – poznatky získané pomocí procesního dokazování, z důkazních prostředků
o přímé – platnost teze vyplývá přímo z argumentu (např. svědek viděl osobu na určitém místě a v čase – což
má být dokázáno)
o nepřímé – indicie; za pomoci další myšlenkové operace dospíváme k výsledku (např. svědek viděl osobu
v určitém čase a místě a podle logického uvažování usuzujeme, že tato osoba nebyla na jiném místě ve stejnou
dobu – což má být dokázáno), např. alibi

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

důkaz opaku

A

důkaz opaku – vyvrácení teze prokázáním opaku (lze např. u vyvratitelných domněnek – např. uznání dluhu à soud má
za to, že dluh existuje a věřitel ho nemusí prokazovat X dlužník může prokázat opak; dále např. test DNA – určení otcovství)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

protidůkaz

A

protidůkaz – pouhé vyvrácení argumentu (důkazu)
o je přípustný vždy, i u nevyvratitelných domněnek – zde vyvracíme premisu domněnky
o např. veřejná listina – vždy mohu napadat, že daná veřejná listina je podvrh
o fikce doručení při odmítnutí – lze použít protidůkaz, že k odepření vůbec nedošlo

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Předmět dokazování

A
  • konkrétní individuální skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska předmětu řízení
  • skutečnosti, které mají význam pro rozhodnutí soudu
  • ve sporném řízení určován dispozičními úkony účastníků – předmět řízení vymezený petitem
  • v nesporném řízení předmět řízení vymezuje soud v usnesení o zahájení řízení podle § 13 odst. 2 ZŘS – soud tedy
    nahrazuje svým rozhodnutím procesní aktivitu účastníků
    o předmětem dokazování pak tvoří skutečnosti tvořící právní základ nároku, o němž soud v nesporném řízení
    rozhoduje
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Skutečnosti, které není třeba dokazovat

A
  • skutečnosti, které není třeba dokazovat (§ 121)
    o skutečnosti obecně známé (tzv. notoriety) – skutečnosti, které jsou alespoň místně známé širokému okruhu
    osob (např. že v určité obci byla povodeň, že den má 24 hodin, že v noci lidi většinou spí)
    § účastník je může zpochybnit – pak musí být dokázány (§ 123)
    o skutečnosti známé soudu z jeho činnosti – o nich většinou existuje soudní spis
    § účastník může zpochybnit
    o předpisy uveřejněné nebo oznámené ve sbírce zákonů – nevztahuje se na cizí právo a obecně závazné vyhlášky
    à třeba dokazovat
    o nesporné skutečnosti ve sporném řízení (§ 120)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

rozsah dokazování ve sporném a nesporném řízení

A
  • obecně platí, že ve sporném řízení je soud omezen důkazy navrženými účastníky, podle § 120 však může provést i důkazy
    vyplývající ze spisu
  • v nesporném řízení soud provádí i nenavržené důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu (§ 21 ZŘS)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

cíl dokazování

A
  • získat takové poznatky o rozhodujících skutečnostech, které poslouží jako podklad pro meritorní rozhodnutí (tj. zjištěný
    skutkový stav)
  • zjištění získává soud a pouze soud rozhoduje, které skutečnosti má za dostatečně prokázané (součinnost účastníků je však
    nezbytná)
  • subjektivní přesvědčení soudu – instančně přezkoumatelné (je povinnost řádně jej odůvodnit)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Instity usnadňující dokazování
vyjmenovat

A

a) zákonné domněnky (§133)
b) prejudiciální (předběžná) otázka (§135)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

zákonné domněnky

A

a) zákonné domněnky (§ 133)
- skutkové i právní (používané v právu)
- ukládají soudu, aby vzal za prokázané to, co bezpečně prokázáno není, ale co mu domněnka ukládá vyvodit z určitých
zjištěných skutečností

  • vyvratitelná právní domněnka – ukládá soudu, aby považoval určitý závěr za zjištěný, přičemž připouští důkaz opaku
    o vyjádření „má se za to, že“ (např. domněnka otcovství)
  • nevyvratitelná domněnka – nepřipouští důkaz opaku, pouze vyvrácení důkazu (protidůkaz)
    o vyjádření „platí, že“ (např. veřejná listina zachycující projev vůle opatřená podpisem jednajícího, vypořádání
    SJM při pasivitě)
    o protidůkaz nevyvrací nevyvratitelnou domněnku, ale vyvrací skutečnost, ze které domněnka vychází
  • fikce – vědomý, ale právem podložený rozpor se skutečností (přípustný protidůkaz)
    o vyjádření „hledí se“ / „považuje se za“ (např. fikce doručení)
    o opět se vyvrací premisa fikce – např. písemnost odmítnuta nebyla, nebo nebylo doručeno jeho adresátu, ale
    někomu jinému
  • skutkové domněnky – založeny na všeobecné lidské zkušenosti
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

prejudiciální (předběžná) otázka

A

b) prejudiciální (předběžná) otázka (§ 135)
- právní otázka, která sama není předmětem řízení, ale na jejím vyřešení je závislé rozhodnutí, které má soud učinit
- např. ve sporu o autorskou odměnu otázka autorství nebo spoluautorství více osob // v řízení o rozvod manželství je
prejudiciální otázkou vznik a existence platného manželství // nájem bytu – zda je pronajímatel vlastníkem bytu (či má jiné
oprávnění)
- soud si může (ale není povinen) prejudiciální otázku posoudit pro účely svého vlastního rozhodnutí sám, bez ohledu na to,
zda patří do civilní jurisdikce a bez ohledu na příslušnost
- nejde o rozsouzení, uvádí to jen v odůvodnění, není to res iudicata, soud může vycházet z již existujícího rozhodnutí
- soud nemusí prejudiciální otázku posoudit, jestliže o ní řízení probíhá, nebo může dát k takovému řízení podnět a řízení
přerušit
- bylo-li již vydáno rozhodnutí, soud z něj vychází
- soud nesmí jako prejudiciální otázky posuzovat otázky osobního stavu (např. platnost manželství, určení otcovství,
osvojení, prohlášení za mrtvého aj.) – musí být řešeny v samostatném řízení, a otázky, zda a kým byl spáchán
TČ/přestupek/jiný správní delikt – musí vyčkat na vydání trestního rozsudku/jiného rozhodnutí
- prejudiciální posouzení nemá nikdy konstitutivní účinky!

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

fáze dokazování

A

FÁZE DOKAZOVÁNÍ

1)navrhování (označování) důkazů – především povinnost účastníků
2)obstarávání důkazů – navržené důkazy obstarává soud tak, aby je bylo možno provést (vyjma důkazů předložených
účastníky)
3)provádění důkazů – věc soudu, při jednání (účastníci mohou být přítomni, vyjadřovat se)
4)hodnocení důkazů – věc soudu; zásada volného hodnocení důkazů (výjimka např. veřejná listina – má větší váhu než listina
soukromá)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Procesní povinnosti a břemena v důkazním řízení

A

PROCESNÍ POVINNOSTI A BŘEMENA V DŮKAZNÍM ŘÍZENÍ

  • pouze ve sporném řízení (v nesporném neexistují – zásada vyšetřovací)
  • povinnost tvrzení – povinnost účastníka (žalobce) uvést všechny skutečnosti
  • povinnost důkazní – povinnost navrhnout/označit důkazy ke skutečnostem
  • břemeno tvrzení – procesní odpovědnost, že se soud skutečnosti dozví a že budou prokázány
  • důkazní břemeno – procesní odpovědnost, že skutečnosti budou prokázány
    o neunesení důkazního břemene má za následek neúspěch ve věci
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Důkazní prostředky

A

DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY
- soud může připustit použití i jiných důkazních prostředků a určí způsob jejich provedení (např. fotografie – soud rozhodne,
zpravidla na návrh účastníka, zda určitý jiný důkazní prostředek připustí à připustí-li jej, pak musí určit i způsob provedení
takového důkazu)
- toto pojetí důkazních prostředků odpovídá principu volného hodnocení důkazů – soud sám posoudí, jaké poznatky
(důkazy) z důkazního prostředku získal a jak jsou věrohodné
- některé skutečnosti mohou být prokázány jen určitými důkazními prostředky (např. pro vydání směnečného/šekového
platebního rozkazu je třeba prokázat existenci pohledávky předložením směnky/šeku)

1) výslech svědka (§126,126a)
2) odborné vyjádření a znalecký posudek (§127,§127a)
3) důkazní listinnou (§129)
4) ohledání (§130)
5) výslech účastníků (§131)

17
Q

výslech svědka

A

Výslech svědka (§ 126, § 126a)
- svědek – kterákoli FO, která určitou skutečnost přímo vnímala svými smysly a je schopna o tom podat soudu zprávu
- X svědkem nemůže být účastník, soudce nebo další osoba kterou vylučuje zákon
- svědkem může být vedlejší účastník – není účastníkem
- zákonná svědecká povinnost – každá FO povinna dostavit se na předvolání a vypovídat

  • právo odepřít výpověď – v případě, že by jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým
    o o důvodnosti odepření rozhoduje soud
    o dále § 124 stanoví, že je třeba šetřit zákonnou povinnost mlčenlivosti, pokud svědek není zproštěn
  • musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat
    o X nemusí být nestranný – soud nestrannost zjišťuje a bere v úvahu při hodnocení
  • nezastupitelnost svědka
  • způsobilost svědčit – způsobilost vnímat a vypovídat o tom, co vnímala (není vázána na svéprávnost)
  • průběh výslechu svědka – provádí soud při jednání
    o všeobecný výslech – zjišťuje se totožnost, poměr k účastníkům, další okolnosti, které mohou mít vliv na jeho
    věrohodnost, poučení svědka o jeho P&P a následcích křivé výpovědi (TČ křivé výpovědi)
    o výslech k věci
    § monologická část – svědek nejprve souvisle vylíčí vše, co ví o předmětu výslechu
    § dialogická část – následně může klást otázky svědkovi soudce, se souhlasem soudu účastníci/znalec
    § soudce odepře souhlas s položením otázky, považuje-li ji za nepřípustnou – nesouvisí s předmětem
    výslechu, otázky sugestivní (návodné), kapciozní (klamavé)
  • právo na svědečné – náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku
    o právo musí uplatnit nejdéle do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká – prekluze
  • nesplnění svědecké povinnosti je sankcionováno – pořádková pokuta, předvedení
  • znalecký svědek – svědek, který má zároveň odborné znalosti, které mu umožňují pozorované skutečnosti odborně hodnotit
    o např. lékař, který byl svědkem úrazu – nezbavuje to soud povinnosti ustanovit znalce, je-li zákonný důvod
18
Q

průběh výslechu svědka

A

průběh výslechu svědka – provádí soud při jednání
o všeobecný výslech – zjišťuje se totožnost, poměr k účastníkům, další okolnosti, které mohou mít vliv na jeho
věrohodnost, poučení svědka o jeho P&P a následcích křivé výpovědi (TČ křivé výpovědi)
o výslech k věci
§ monologická část – svědek nejprve souvisle vylíčí vše, co ví o předmětu výslechu
§ dialogická část – následně může klást otázky svědkovi soudce, se souhlasem soudu účastníci/znalec
§ soudce odepře souhlas s položením otázky, považuje-li ji za nepřípustnou – nesouvisí s předmětem
výslechu, otázky sugestivní (návodné), kapciozní (klamavé)

19
Q

znalecký svědek

A

průběh výslechu svědka – provádí soud při jednání
o všeobecný výslech – zjišťuje se totožnost, poměr k účastníkům, další okolnosti, které mohou mít vliv na jeho
věrohodnost, poučení svědka o jeho P&P a následcích křivé výpovědi (TČ křivé výpovědi)
o výslech k věci
§ monologická část – svědek nejprve souvisle vylíčí vše, co ví o předmětu výslechu
§ dialogická část – následně může klást otázky svědkovi soudce, se souhlasem soudu účastníci/znalec
§ soudce odepře souhlas s položením otázky, považuje-li ji za nepřípustnou – nesouvisí s předmětem
výslechu, otázky sugestivní (návodné), kapciozní (klamavé)

  • právo na svědečné – náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku
    o právo musí uplatnit nejdéle do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká – prekluze
  • nesplnění svědecké povinnosti je sankcionováno – pořádková pokuta, předvedení
  • znalecký svědek – svědek, který má zároveň odborné znalosti, které mu umožňují pozorované skutečnosti odborně hodnotit
    o např. lékař, který byl svědkem úrazu – nezbavuje to soud povinnosti ustanovit znalce, je-li zákonný důvod
20
Q

odborné vyjádření a znalecký posudek

A

Odborné vyjádření a znalecký posudek (§ 127, § 127a)
- rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí
- odborné vyjádření – vyjádření orgánu veřejné moci (pokud nepostačuje – ustanoví soud znalce); má přednost

  • znalec – vypovídá o tom, co poznal a zhodnotil na základě svých znalostí a zkušeností; nesmí být podjatý + je zaměnitelný
    o znalce soud ustanoví tehdy, je-li třeba odborných znalostí – znalec vypovídá, co shledal (X svědek vypovídá,
    co viděl)
  • znalecký posudek – odborné posouzení skutečností → tři části: nález (popis relevantních skutečností), posudek (odborné
    posouzení skutečností), znalecká doložka (prohlášení znalce o kvalifikovanosti – že v seznamu znalců je zapsán, označení
    oboru)
    o forma – především ústní (aby účastníci mohli klást doplňující otázky) i písemný
    o někdy obligatorně ze zákona – řízení o svéprávnosti / vyplývá z povahy věci či konstantní judikatury (např.
    má-li vzniknout nová hranice mezi pozemky, je třeba ustanovit znalce z oboru geodezie)
  • právo na znalečné – náhrada hotových výdajů a odměna
    o stanovuje soud na základě předložení vyúčtování znalcem; soud může snížit
  • soud musí stanovit znalce, i když má sám soudce odborné znalosti
  • znalci a tlumočníci jsou zapsáni v seznamu znalců a tlumočníků X výjimečně lze ustanovit i odborníka nezapsaného do
    seznamu znalců, ten ale musí nejdříve složit znalecký slib do rukou soudce
  • soudní tlumočníci mají v řízení postavení znalců
  • znalecký posudek může předložit i účastník; někdy se také předkládá „odborný posudek,“ „odborné vyjádření“ zpracované
    odborníkem, který není znalcem
21
Q

znalec

A

znalec – vypovídá o tom, co poznal a zhodnotil na základě svých znalostí a zkušeností; nesmí být podjatý + je zaměnitelný
o znalce soud ustanoví tehdy, je-li třeba odborných znalostí – znalec vypovídá, co shledal (X svědek vypovídá,
co viděl)

22
Q

znalecký posudek

A

znalecký posudek – odborné posouzení skutečností → tři části: nález (popis relevantních skutečností), posudek (odborné
posouzení skutečností), znalecká doložka (prohlášení znalce o kvalifikovanosti – že v seznamu znalců je zapsán, označení
oboru)
o forma – především ústní (aby účastníci mohli klást doplňující otázky) i písemný
o někdy obligatorně ze zákona – řízení o svéprávnosti / vyplývá z povahy věci či konstantní judikatury (např.
má-li vzniknout nová hranice mezi pozemky, je třeba ustanovit znalce z oboru geodezie)

23
Q

důkaz listinou

A

Důkaz listinou (§129)
- nepřímý důkazní prostředek – podání určité zprávy v písemné formě zachycené na movitém podkladu (papír/podobná
látka), který je možno soudu předložit
- za listinu se nepovažují písemné zprávy podané na jiném podkladu (např. vyryté do stromu/zdi – v takovém případě by šlo
o důkaz ohledáním, rozdíl je v tom, zda se daný substrát dá přinést na jednání)
- dělení listin – rozdíl je v důkazní síle, proto je okruh veřejných listin v zákoně přímo stanoven
o veřejné listiny – vydané státními orgány v mezích jejich pravomoci a další listiny zákonem prohlášené (např.
notářské zápisy, exekutorské zápisy)
§ obsah veřejné listiny je třeba považovat za pravdivý, dokud není prokázán opak (§ 134)
o soukromé listiny (např. dopis, smlouva sepsaná advokátem, směnka)
§ pravost a správnost (pravdivost obsahu) musí prokázat ten, kdo se jejího obsahu dovolává
- provedení listinného důkazu – soudce ji nebo část přečte nebo sdělí její obsah, příp. předloží účastníkům k nahlédnutí
- soud může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil – tzv. ediční (vydávací) povinnost

24
Q

ohledání

A

Ohledání (§ 130)
- přímý důkazní prostředek – soud, příp. znalec přímo vnímá zevní vlastnosti ohledávaného předmětu
- sepisuje se o něm protokol
- předmětem ohledání může být věci movitá/nemovitá, osoba, příp. i lidské tělo
- věci movité, které lze dopravit k soudu, se ohledají při jednání
- věci movité, které nelze dopravit a věci nemovité se ohledají na místě (účastníci se předvolají)
- ediční povinnost – soud může uložit tomu, kdo má předmět, aby jej předložil

25
Q

výslech svědků

A

Výslech účastníků (§ 131)
- je třeba odlišit od přednesů účastníků (vyjádření, tvrzení)
- důkazním prostředkem je pouze takový výslech účastníků, který soud zvlášť jako procesní důkaz nařídil k prokázání
tvrzených skutečností
- soud nařídí jen nelze-li prokázat dokazovanou skutečnost jinak a účastník souhlasí
- X nesporná řízení – lze nařídit vždy a není třeba souhlas (§ 22 ZŘS)
- probíhá podobně jako výslech svědka (ale není trestněprávní sankce za křivou výpověď)