4 Účastníci řízení, jejich postavení v civilním procesu Flashcards
Vysvětli pojem účastník řázení
POJEM
- vedle soudu druhý základní subjekt civilního procesu – bez nich (a soudu) by řízení nemohlo existovat
- v každém řízení musí vystupovat minimálně jeden účastník (v nesporném řízení), častěji však 2 a více účastníků (dvě strany
ve sporném řízení)
- pouze osobě účastníka vznikají procesní P&P a pouze o jeho právech nebo povinnostech se jedná
o X osoby zúčastněné na řízení se mohou stát účastníky určitého úseku řízení, v němž se rozhoduje o jejich
dílčím právu (např. svědek – rozhodování o svědečném…) - účastník je účastníkem zásadně pro celé řízení, jen výjimečně účastník opustí řízení před jeho skončením (např. záměna
účastníka, procesní nástupnictví, důsledek rozhodnutí soudu) - účastník má nástroj, jak ovlivňovat průběh řízení – procesní úkon
- účastníci sporného řízení – žalobce + žalovaný + tzv. vedlejší účastník (§ 93 ten jen ve sporném řízení!)
o vedle žalobce a žalovaného se může zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku; má stejná
P&P jako účastník; do řízení může vstoupit z vlastního podnětu/na výzvu některého z účastníků učiněnou
prostřednictvím soudu - účastníci nesporného řízení – navrhovatel + ten, o jehož právech či povinnostech má být v řízení jednáno / ten, kterého
za účastníka označí zákon
Co je to způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivita)
ZPŮSOBILOST BÝT ÚČASTNÍKEM ŘÍZENÍ (procesní subjektivita)
- procesní subjektivita – právní způsobilost být nositelem procesních práv a povinností
- § 19 OSŘ – způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost, jinak jen ten, komu ji zákon přiznává (např.
zdravotnické zařízení dle § 67 ZŘS, správce daně…)
- FO – od narození do smrti, popř. prohlášení za mrtvého + nasciturus
- PO – od svého vzniku do svého zániku; také stát
- nedostatek způsobilosti být účastníkem je neodstranitelnou vadou řízení à zastavení řízení
Co je to procesní způsobilost?
PROCESNÍ ZPŮSOBILOST
- způsobilost vykonávat samostatně procesní úkony (způsobilost před soudem samostatně jednat)
- § 20 OSŘ – každý v rozsahu, v jakém je svéprávný
- FO – v plném rozsahu zletilostí, přiznáním dřívější svéprávnosti, uzavřením manželství
o nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním, která jsou přiměřená rozumové
a volní vyspělosti nezletilých jeho věku
- PO – způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost splývají
o za PO může v téže věci jednat jen jedna FO
o statutární orgán, jím pověřený zaměstnanec, prokurista, vedoucí odštěpného závodu
o stát – příslušná organizační složka nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
- povinné zastoupení advokátem (notářem) – dovolací řízení (účastník, který je plně svéprávný,
nemá přesto procení způsobilost samostatně jednat před soudem ve věcech dovolání – § 241
OSŘ)
Jaké jsou důsledky nedostatku procesní způsobilosti ?
Důsledky nedostatku procesní způsobilosti
- při zkoumání procesní způsobilosti postupuje soud z úřední povinnosti; kdykoliv v řízení vznikne pochybnost, zda je
účastník procesně způsobilý, je soud povinen zjednat si pro posouzení této otázky spolehlivý podklad – jedná se o podmínku
řízení dle § 103
- nedostatek procesní způsobilosti je odstranitelnou procesní vadou – zastoupení je možné i dodatečně během procesu
Zastoupení p. nezpůsobilého účastníka
Zastoupení procesně nezpůsobilého účastníka
- účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen
- tím, že je zastupován, není dotčeno účastenství procesně nezpůsobilého účastníka (zástupce se nestává účastníkem)
a) zákonné zastoupení
- zákonný zástupce – rodič, soudem ustanovený opatrovník, poručník
- obligatorní – FO, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo
opatrovníkem
- fakultativní – vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že FO, která není plně svéprávná, musí
být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat
samostatně
b) zastoupení na základě rozhodnutí
- soud ustanoví opatrovníka ad hoc účastníku, který nemůže před soudem samostatně jednat, a je-li zde nebezpečí z prodlení
- např. ve věcech péče soudu o nezletilé; pokud není žádná osoba oprávněná jednat za PO…
- soud může ustanovit účastníku opatrovníka také tehdy, je-li zde některý z důvodů uvedených v § 29 odst. 3 OSŘ (např.
účastníku neznámého pobytu / je přítomen ale neschopen se srozumitelně vyjadřovat – nemá tzv. postulační způsobilost
= způsobilost vyjádřit procesní úkon)
c) zastoupení procesně způsobilého účastníka na základě plné moci (smluvní)
- účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí, písemně nebo ústně do protokolu (někdy si zvolit musí –
viz dovolání)
- v téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce
Kdo je zmocněncem
zmocněnec (zásadně FO)
- advokát
- notář (jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného notářským řádem – zásadně ve věcech nesporných, ale i v dovolacím
řízení)
- patentový zástupce (ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví, NE dovolání)
- odborová organizace (svého člena v civilních věcech, NE věci týkající se vztahů mezi podnikateli)
- Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí – výživné se vztahem k cizině
- PO na ochranu proti diskriminaci (v těchto věcech)
- PO zabývající se ochranou práv podle autorského zákona (v těchto věcech)
- PO na ochranu cizinců – v pracovních věcech / věcech pobytu cizinců
- PO zabývající se ochranou práv subjektů údajů – ve věcech ochrany osobních údajů
Kdo je obecný zmocněnec?
obecný zmocněnec (§ 27)
- kterákoliv FO, která je plně svéprávná
- může jednat jedině osobně
- soud může rozhodnout, že takové zastoupení nepřipouští (např. zástupce zřejmě nezpůsobilý k řádnému zastupování, jako
zástupce vystupuje v různých věcech opětovně, tj. pokoutnictví)
Plná moc
plná moc
- účastník ji může zmocněnci udělit písemně nebo ústně do protokolu
- prostá plná moc (zmocňuje k provedení jednotlivého úkonu) / procesní plná moc (k zastupování v celém řízení; nelze ji
omezit)
o advokátu/notáři lze udělit pouze procesní plnou moc
- zánik – odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem (vůči soudu účinné, jakmile mu byly
účastníkem/zástupcem oznámeny, vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem)
Procesní PaP účastníků
PROCESNÍ PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ
- všichni účastníci mají rovné postavení – rovnost zbraní (§ 18)
- právo jednat před soudem v mateřském jazyce (§ 18)
- právo na doručování listin (zejm. na doručení žaloby žalovanému a rozsudku všem účastníkům)
- právo na předvolání ke všem jednáním (§ 115)
- právo vyjádřit se ke všem návrhům a důkazům (§ 123)
- právo vyjádřit se k osobám soudců z hlediska jejich podjatosti (§ 15a)
- právo nahlížet do spisu ve své věci (§ 44), právo dát se zastupovat zmocněncem
- dispoziční právo – realizuje se dispozičními procesními úkony
o ve sporném řízení – žalobce je oprávněn podat žalobu, v petitu žaloby vymezuje předmět řízení, v průběhu
řízení může žalobu změnit/vzít zpět/uzavřít smír
o v nesporném řízení – možnost dispozičních úkonů omezena, některé nelze činit vůbec (např. uzavřít soudní
smír)
- základní procesní povinností je povinnost starat se o proces (povinnost součinnosti se soudem)
- povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy
Společenství účastníků
SPOLEČENSTVÍ ÚČASTNÍKŮ
- více účastníků na jedné straně ve sporném řízení
- společenství může vzniknout na počátku, anebo během řízení (přistoupení účastníka, záměna, změna, spojení věci ke
společnému řízení…)
aktivní / pasivní a. aktivní společenství – na straně žalobců
b. pasivní společenství – na straně žalovaných
dobrovolné / nucené
a. dobrovolné – o vzniku rozhoduje vůle účastníků/soud (hospodárnost)
b. nucené – jeden účastník postrádá věcnou legitimaci a ze zákona je proto potřeba k úspěšnému
uplatnění práva účasti obou účastníků (např. spoluvlastnictví, manželé v SJM)
samostatné / nerozlučné
a. samostatné (obyčejné, formální) – každý ze společníků jedná sám za sebe (je v samostatném
vztahu k druhé straně), procesní úkony se týkají každého zvlášť; 1 rozsudek à o každém
účastníku rozhodnuto zvlášť (výsledek může být pro každého jiný); společná jen procesní
stránka
b. nerozlučné – nemohou se procesně odloučit, procesní úkony jednoho účastníka se vztahují na
všechny; 1 rozsudek à o všech rozhodnuto stejně; společná je i hmotněprávní stránka (např.
zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, účastníci řízení o pozůstalosti, kteří vystupují na jedné
straně řízení sporného, společenství matky a dítěte zastoupeného kolizním opatrovníkem
Vedlejší intervence
Vedlejší intervence (§ 93)
- do sporného řízení může vstoupit 3. osoba jako tzv. vedlejší účastník neboli vedlejší intervenient
- smyslem je umožnit subjektům, kteří mají na výsledku řízení právní zájem, aby mohly svou účastí na tento výsledek působit
(typicky ručitel, pojišťovna)
o musí mít právní zájem, tzn. výsledek řízení se jej bezprostředně dotkne
o není možné v manželských věcech
11
- vedlejší účastník může vstoupit do řízení v kterémkoli stádiu, a to z vlastního podnětu nebo na výzvu účastníka učiněnou
prostřednictvím soudu, vždy však vstupuje z vlastního rozhodnutí a ve svém vlastním zájmu – právní zájem je zkoumám
jen na návrh účastníka
- vedlejší účastník se v řízení připojuje k té straně sporu, na jejímž vítězství má právní zájem
Hlavní intervence
Hlavní intervence (§ 91a)
- umožnění 3. osobě (hlavní intervenient) napadnout žalobou účastníky probíhajícího řízení a uplatnit tak vlastní právo
k předmětu řízení – jde o zahájení nového řízení, v němž je hlavní intervenient žalobcem a účastníci původního řízení
žalovanými – nové řízení se připojuje k původně zahájenému řízení
- smyslem je, aby se spor o právu k témuž předmětu řízení mezi více subjekty vyřešil najednou – hlavní intervent může svůj
nárok uplatnit kdykoliv za řízení až do pravomocného skončení původního řízení (§ 91a OSŘ)
o např. v průběhu řízení o reivindikační žalobě podá 3. osoba žalobu proti oběma účastníkům řízení – v této
žalobě se domáhá vydání věci na základě svého tvrzení vlastnického práva
věcná legitimace
VĚCNÁ LEGITIMACE
- věcně legitimován je ten, kdo je podle hmotného práva skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva nebo tvrzené
subjektivní povinnosti, o nichž soud rozhoduje
- určuje, zda je žalobce oprávněn žalovat a zda žalovaný může být žalován
- zjistí se v okamžiku vydání rozsudku – předpoklad pro úspěch ve sporu
- aktivní věcná legitimace – na straně žalujícího; žalobce je legitimován, svědčí-li mu právo, jehož ochrany se domáhá
- pasivní věcná legitimace – na straně žalovaného; žalovaný je legitimován, má-li skutečně povinnost, jejíhož splnění se
žalobce domáhá nebo která má být určena
- nedostatek věcné legitimace vede k zamítnutí žaloby (nedostatek věcné legitimace nebrání účastenství – brání pouze
úspěšnosti žaloby) – bývá zjištěna až na konci řízení
- pouze teoretický pojem – předpisy jej nepoužívají, má význam ve sporném řízení, neboť se od něj odvozují procesní
instituty (např. záměna účastníka)
Způsoby řešení nedostatku věcné legitimace
A) přistoupení dalšího účastníka
B) záměna účastníka
C)procesní nástupnictví-singulární sukcese
D)procesní nástunictví -unoveruální sukcese
a) přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1)
přistoupit lze na stranu žalobce i žalovaného
- je-li nedostatek věcné legitimace původních účastníků zřejmý a snadno napravitelný tím, že se okruh původních účastníků
řízení rozšíří anebo změní
- podmínky – návrh žalobce, přivolení soudu, souhlas přistoupivšího žalobce (u žalovaného souhlasu není třeba)
