18 Úpadek A Jeho Formy, Zásady,Průběh Řízení Flashcards
Insolvenční řízení
INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ
- v IŘ se rozhoduje o úpadku a jeho řešení (zvláštní kolektivní řízení)
- zahrnuje prvky řízení nalézacího (rozhodnutí o úpadku) i vykonávacího (řešení úpadku)
- cílem je dosáhnout majetkového uspořádání mezi větším počtem subjektů
- IŘ je právním prostředkem sloužícím pouze k řešení úpadku – nesmí být použito k jiným cílům (zejména je vyloučeno, aby
jej bylo využíváno k běžnému vymáhání peněžních pohledávek, aniž by byl dlužník v úpadku)
- (běžné) vykonávací řízení je možné považovat za spravedlivé jen, pokud má povinný dostatečný majetek k uspokojení všech svých věřitelů; pokud by tomu tak nebylo, je třeba zvolit jiné uspořádání poměrů, tzn. místo individuální pohledávky
řešit stav platební neschopnosti (úpadku) dlužníka, ve zvláštním kolektivním řízení – insolvenčním/úpadkovém řízení
- předmět IŘ – řešení (hrozícího) úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených postupů za účelem uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a co nejvyšší, zásadně poměrné, uspokojení dlužníkových
věřitelů
- od r. 1991 zákon o konkursu a vyrovnání, v roce 2006 nahrazen novým (současným) insolvenčním zákonem
Úpadek
- úpadek – stav, při němž má dlužník vůči řadě věřitelům závazky a není v jeho reálných možnostech je všechny splnit
- 2 formy úpadku – platební neschopnost/předlužení
- platební neschopnost – dlužník má nejméně 2 věřitele, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po splatnosti a není schopen
tyto závazky splnit (objektivní neschopnost) - druhotná platební neschopnost (§ 143 odst. 3 IZ) – dlužník není v úpadku pro předlužení a jeho platební neschopnost
vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby, přičemž lze důvodně předpokládat, že dlužník platební neschopnost
odvrátí do 3 měsíců po splatnosti peněžitých závazků (v takovém případě ins. soud návrh podaný věřitelem zamítne) - předlužení – dlužníkovy splatné závazky vůči věřitelům jsou vyšší než dlužníkův majetek
- hrozící úpadek – stav, kdy se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně
a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků
o situace, kdy dlužník v úpadku ještě není, ale hodlá mu aktivně zabránit využitím sanačních opatření dle IZ
(vyhlášením moratoria/reorganizací/oddlužením) - úpadek musí být v IŘ osvědčen a zjištění úpadku dlužníka může být nesporné (tvrdí jej dlužník) či sporné (tvrdí jej věřitel)
- pluralita věřitelů není osvědčena, jestliže dlužník považuje věřitelem tvrzený dluh za sporný
- má-li dlužník pouze jednoho věřitele, nikdy nemůže jít o úpadek, ať je situace sebevíc kritická!
- vyvratitelné domněnky úpadku dlužníka (§ 3 odst. 2 IZ):
o dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
o peněžité závazky neplní po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, nebo
o není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
o dlužník v probíhajícím IŘ nesplnil povinnost předložit seznamy dle § 104 odst. 1 IZ, jež mu uložil ins. soud (seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců)
Prameny
PRAMENY
o není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
o dlužník v probíhajícím IŘ nesplnil povinnost předložit seznamy dle § 104 odst. 1 IZ, jež mu uložil ins. soud (seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců)
- především zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
- přiměřeně se použijí ustanovení OSŘ týkající se sporných řízení pro insolvenční řízení a incidenční spory, pokud IZ
nestanoví jinak a není-li to v rozporu se zásadami insolvenčního řízení
- není-li možné použít ustanovení OSŘ, použije se ZZŘS
- ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí a exekuce se použijí, jen pokud na ně IZ výslovně odkazuje
- výjimky z působnosti IZ (§ 6 IZ) – v některých případech nelze postupovat dle IZ – dlužníkem je stát, územní samosprávný
celek (netýká se však státních podniků a příspěvkových organizací), veřejné vysoké školy, ČNB, VZP (i další zdravotní pojišťovny, dokud jsou nositeli povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění), PO (převzal-li stát její dluhy nebo se za ně zaručil), politické strany a hnutí v době vyhlášených voleb…
Zásady
- uplatnění zásad specifických pro IŘ i zásad obecných pro civilní proces
- hybridní povaha IŘ – různé fáze řízení, různé způsoby řešení úpadku – prvky sporného i nesporného řízení (subsidiární
použití OSŘ či ZŘS)
1. zásada „par conditio creditorum“ (zásada specifické rovnosti věřitelů) - IŘ musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn
- výjimky – určité skupiny věřitelů mají zvýhodněné postavení – v rámci jedné skupiny mají věřitelé rovné postavení
2. spravedlivé, rychlé, hospodárné a efektivní vedení řízení - žádný z účastníků nesmí být nespravedlivě poškozen či naopak zvýhodněn
- IŘ musí být vedeno tak, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů
3. ochrana práv nabytých v dobré víře - nabyl-li věřitel před zahájením IŘ své právo, jež nyní uplatňuje, v dobré víře, lze takové právo omezit výlučně v souladu s IZ, a to zcela výjimečně (rozhodnutím soudu či ins. správce)
4. zákonné omezení volnosti věřitelů - věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, které by směřovalo k uspokojení se mimo IŘ, pokud to zákon nedovoluje 5. princip zákonného soudce
- především ve vztahu k ins. správci 6. zásada dispoziční
- řízení lze zahájit jen na návrh oprávněné osoby
- výjimečně zásada oficiality (v rámci dohledávací činnosti ins. soudu při nařizování předběžných opatření, lze-li je nařídit
i bez návrhu), zásada jednotnosti řízení, zásada vyhledávací, zásada přímosti, zásada písemnosti i ústnosti, zásada veřejnosti (k IŘ jako celku)
Insolvenční rejstřík
- veřejný seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy
- pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis
- cílem je zajištění publicity IŘ – každý si může ověřit, zda osoba, se kterou právně jedná, není v úpadku
- také má význam pro doručování písemností v řízení – oznamuje se zahájení IŘ
Subjekty insolvenční řízení dělení
1) fakultativní
-insolvenční správce
-SZ
-likvidátor dlužníka
2) obligatorní
-dlužník
-insolvenční soud
-věřitelé
3) věřitelské orgány
-schůze věřitelů
-věřitelský výbor (případně zástupce věřitelů)
Kdo patří do fakultativních subjektů insolvenčního řízení ?
1) insolvenční správce
insolvenční správce – jeho úkolem je nakládání s majetkovou podstatou dlužníka a v případě konkursu odpovědnost za zpeněžení majetku, řešení insolvenčních a dalších sporů; nejde o zástupce žádného z účastníků (samostatné postavení)
o ustavuje a odvolává ho ze seznamu ins. správců, který vede MS, ins. soudàje mu odpovědný
o bez něj od rozhodnutí o úpadku nemůže IŘ probíhat
o jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něj přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou
o schůze věřitelů může správce odvolat a zvolit jiného (soud musí potvrdit)
o předběžný ins. správce – lze ustanovit před rozhodnutím o úpadku
o řádný ins. správce – ustanoven po rozhodnutí o úpadku
o zvláštní ins. správce – ustanoven, vyžaduje-li to rozsah správcovy činnosti (specializace)
o oddělný ins. správce – – je-li správce vyloučen z některých nepodstatných úkonů pro svůj poměr jen
k některému účastníkovi
2) státní zastupitelství – může vstoupit do řízení, může podat opravný prostředek proti rozhodnutí ins. soudu, jen mají-li toto
právo všichni účastníci řízení
3) likvidátor dlužníka – vykonává působnost v rozsahu, v jakém nepřešla na ins. správce (do jeho působnosti patří i součinnost s ins. správcem uložená zákonem dlužníkovi)
typy insolvenčních správců
o předběžný ins. správce – lze ustanovit před rozhodnutím o úpadku
o řádný ins. správce – ustanoven po rozhodnutí o úpadku
o zvláštní ins. správce – ustanoven, vyžaduje-li to rozsah správcovy činnosti (specializace)
o oddělný ins. správce – je-li správce vyloučen z některých nepodstatných úkonů pro svůj poměr jen
k některému účastníkovi
Obligatorní subjekty insolvenčního řízení
dlužník – účastník řízení, proti němuž směřuje insolvenční návrh
- insolvenční soud – vydává rozhodnutí, provádí předepsaná jednání, vykonává dohled nad ostatními subjekty; samosoudce
o věcná příslušnost – krajský soud
o místní příslušnost – krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka - věřitelé – účastníci řízení, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku a jejich orgány
Věřitelské orgány
zvláštní procesní subjekty, které reprezentují zájmy většiny věřitelůàokruh věřitelů je široký a proměnlivý a bylo by těžké jednat s každým zvlášť
- schůze věřitelů
o ustavuje věřitelský výbor a jinak vykonává jen to, co si vyhradí z působnosti věřitelských orgánů
o svolává ji a řídí insolvenční soud na návrh i bez návrhu (do 30 dnů ode dne, kdy byl ins. soud požádán; ins.
soud svolá z vlastní iniciativy či na návrh ins. správce, věř. výboru, min. 2 věřitelů s pohledávkami tvořícími
1/10 přihlášených pohledávek)
o právo zúčastnit se schůze má dlužník, věřitelé, insolvenční správce, příp. státní zastupitelství
o hlasování – 1 Kč pohledávky/1 hlas
o u konkursu a reorganizace na začátku vždy povinně, u oddlužení se konat nemusí (svolána na návrh 1⁄2+
věřitelů) - věřitelský výbor (příp. zástupce věřitelů – jen 1 osoba)
o ustanovení věřitelského výboru je povinné, pokud počet věřitelů přesahuje 50àmá min. 3 a max. 7 členů, v čele předseda (lze mít náhradníky)
o vykonává působnost věřitelských orgánů vyjma toho, co si vyhradila schůze věřitelů nebo co náleží dle zákona výhradně schůzi věřitelů
o lze mít i prozatímní věřitelský výbor
Druhy věřitelů
- dělí se na určité skupiny, kdy některé mají výhodnější postavení (pro různost povahy/vzniku)
- dle toho, zda musí podat přihlášku pohledávky nebo uplatňují své nároky jiným způsobem (zcela nebo částečně
uspokojeni již v průběhu řízení anebo až v jeho závěru) - věřitelé podávají přihlášky od zahájení řízení až do rozhodnutí o úpadku
- ins. správce pořídí seznam přihlášek, přezkoumají se přihlášené pohledávky (přezkumné jednání)
- druhy pohledávek:
o pohledávky zajištěných věřitelů – zajištěné zástavním/zadržovacím právem, omezením převodu NV, převodem práva atd.àmusí podat přihlášku a prokázat zajištění, uspokojují se přednostně
o pohledávky za majetkovou podstatou – vznik až po zahájení řízení (v jeho důsledku)àodměna správce, členů věřitelského výboru, daně, poplatky atd.; nemusí být přihlašovány a lze je uspokojit kdykoliv během řízení (uplatňují se vůči správci, nikoliv vůči úpadci)
o pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou – např. výživné, náhrada škody na zdraví; uspokojí se kdykoliv po rozhodnutí o úpadku
o pohledávky vyloučené z uspokojení v IŘ – dají se uspokojit po skončení IŘ běžnými právními prostředky (především pohledávky akcesorické povahy – smluvní pokuty, úroky; i pohledávky, které nebyly přihlášeny ve stanovených lhůtách)
o pohledávky podřízené – uspokojují se jako poslední
o pohledávky společníků/členů dlužníka, který je obchodní spol./družstvem – neuplatňují se, jen se oznamují
ins. správci, který je uspokojí, jen jsou-li uspokojeny všechny ostatní přihlášky
Průběh insolvenčního řízení
1) zahájení insolvenčního řízení
2) projednání a rozhodnutí o insolvenčního návrhu
3) stanovení způsobu řešení úpadku
5) skončení insolvenčního řízení
Zahájení insolvenčního řízení obecně
1) ZahájeníIŘ
- platí dispoziční zásada – IŘ se zahajuje výlučně na návrh dlužníka/věřitele
- zahajuje se dnem, kdy IN dojde věcně příslušnému soudu
Insolvenční návrh - náležitosti
insolvenční návrh
- k podání legitimován dlužník nebo kterýkoli z věřitelů, v případě hrozícího úpadku pouze dlužník (§ 97 odst. 7 IZ)
- věřitel je oprávněn podat návrh sám, musí však prokázat, že i další osoby jsou dlužníkovými věřiteli, další věřitelé mohou
k řízení přistoupit – podají tzv. další návrh (všechny návrhy projednány společně)
- náležitosti (§ 103 odst. 1 IZ) – obecné/zvláštní (označení ins. správce, navrhovatele, dlužníka, rozhodující skutečnosti,
které svědčí o úpadku, označení důkazů, čeho se navrhovatel domáhá, úředně ověřený/elektronický podpis…)
- předepsaný počet stejnopisů (stejnopis věřitelského IN se doručuje pouze dlužníku do vlastních rukou), listinné důkazy,
jichž se navrhovatel v IN dovolává, povinné přílohy
Přílohy k věřitelskému IN
- přílohy k věřitelskému IN – doložení existence splatné pohledávky spolu s připojením přihlášky této pohledávky (nejde-
li o pohledávku uplatňovanou jiným způsobem); skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh; důkazy
