10. Prosociální chování (bez agrese) Flashcards
(25 cards)
Co je to prosociální chování:
Jakýkoliv akt vykonaný pro prospěch druhého člověka nebo skupiny osob
- pomáhající chování
- cíl: přinést užitek druhým
Jak se liší prosociální chování od altruismu:
u altruismu si nevytváříme žádné nároky na odměnu/úhradu případné újmy či času
u prosociálního můžeme očekávat důsledky chování
Jaká jsou vysvětlení prosociálního chování?
biologické individualistické -> hypotéza empatie-altruismus interpersonální systémové
Popsat biologické odůvodnění prosociálního chování:
- > přežití lidského druhu
- > pomoc příbuzným
- > reciprocita = pomůžeme druhému, protože předpokládáme, že druhý nám pomůže zpět, když bude potřeba
- > Je to mezilidská reciprocita
- > V prvé řadě lidé pomáhají rodině nejdřív (zachovat svůj druh) a pak druhým (zachovám lidský druh)
Popsat individualistické odůvodnění existence prosociálního chování:
- rysy osobnosti, nálada
- pomáhají lidé, kteří mají k tomu i osobnostní rysy, např. uzavření lidé mají nižší míru prosociálnosti, mají více důvodů, proč nepomoct
- jde ale i o náladu, při optimistické náladě pomůžeme spíš
- mezi osobností a náladou stojí přemostění, jako je míra neuroticismu např., čím neurotičtější lidé jsou, tím prosociálnější jsou
Popsat hypotézu empatie-altruismus:
- vyvinula se v rámci individualistického odůvodnění prosociálního chování
- proč dáme peníze bezdomovci?
1) Situační empatie- >
Když dám např. peníze bezdomovci, tak za tím může být empatie (naladění, představení si nepříjemného stavu)
- >
2) Situační stres
- > situační stres, do kterého se pomáhající dostane kvůli přítomnosti toho, kdo to vyžaduje -> abychom sami sebe uklidnili, musíme vyřešit problém druhého. Neděláme to kvůli druhému, ale kvůli sobě, např. jdeme do divadla, vše je krásné a ideální, ale na ulici nás prosí bezdomovec -> pro uklidnění našeho stresu mu peníze dáme
Popsat interpersonální odůvodnění prosociálního chování:
- vzájemná závislost lidí, teorie výměny
- teorie výměny: lidé ve vztazích jsou vedeni k tomu, aby investovali, aby se to vrátilo zpět
Popsat systémové odůvodnění prosociálního jednání:
- kulturní hodnoty a normy
- vysvětluje, proč je možné, že se míra pomoci liší napříč kulturami
Kdy/proč pomáháme?
Sociální výměna -> reciprocita
Sociální normy -> jsme tak vychováváni
Empatie -> cítíme s člověkem
Kdy/proč nepomáháme?
- situace není vymezena jako pomoc
- příliš vysoké náklady na pomoc
- obava z nekompetence nebo posměchu
Formy prosociálního chování:
o Darování o Sympatie a porozumění o Pomoc při dosažení cíle o Nabídka ke spolupráci o Podpora
Popsat mechanismy reciprocity v prosociálním chování: Faktory ovlivňující, zda pomůžeme nebo ne:
Faktory ovlivňující, zda pomůžeme nebo ne:
- náklady spojené s pomocí (energie, překážky, čas, znalosti, nepříjemný zážitek, potenciální poškození organismu),
- náklady při neposkytnuti pomoci (sebeobviňování, případně kritika od jiných lidí),
- odměna spojená s pomoci (sebeocenění, ocenění od člověka, kterému byla poskytnuta pomoc, případně ocenění od jiných lidí),
- odměna při neposkytnutí pomoci (prospěch z vykonávání vlastní, právě probíhající činnosti)
Popsat sociální normy jako důvod prosociálního chování:
- Společenské normy, které se do nás vlévají od dětství, pokud má člověk normy interiorizované, prosociální chování se stává motivačním a osobnostním kamenem struktury osobonosti
- Reciprocita říká, že máme pomoci tem, kteří pomohli nám.
- Vyjadřuje očekávání, že lidé splatí dobro dobrem a že nepomohou těm, kteří je nějakým způsobem poškodili.
- Dočasně může být tato norma, založená na rovnosti, porušena (více dáváme, než dostáváme, či obráceně), ale v delším časovém úseku se očekává vyrovnaná výměna.
- Norma sociální odpovědnosti předpokládá, že lidé pomohou těm, kteří jsou na nich závislí a pomoc potřebují, a to bez ohledu na opětování pomoci.
- Při rozhodování o poskytnutí pomoci na základě sociální odpovědnosti však má důležitou roli posouzení příčiny toho, co způsobilo situaci či stav potřeby pomoci.
Popsat empatii jako prosociální chování:
- Dokážeme-li se vžít do situace druhého člověka, můžeme lépe rozpoznat jeho prožíváni a snadněji působit ve smyslu redukce jeho i vlastního nepříjemného stavu.
- Empatie má tedy kognitivní základ, který usnadňuje rozpoznání situace vyžadující pomoc.
- Empatie však nemusí vyvolat prosociální chování vždy. Mnoho lidí se např. nemůže dívat na hrůzostrašně vypadající neštěstí (ve skutečnosti i v televizi), protože u nich vyvolává stavy strachu, bolesti a napětí. Naproti tomu sklíčenost a trápení přítele navodí empatii takřka vždy a zároveň snahu pomoci mu, protože „nemůžeme vidět, jak se trápí“
Batsonova altruisticko-empatická hypotéza:
- Batson – zastánce přesvědčení, že lidé pomáhají nezištně
- formuloval tuto hypotézu
- Empatie prožívaná vůči jedinci či skupině nacházející se ve stavu potřeby pomoci vyvolává chování ve prospěch jiných, a toto chování může mít čtyři motivy:
• Egoistický – směřuje k odstraněni především vlastního nepříjemného stavu (redukci úzkosti, strachu, obav)
• Altruistický, jehož cílem je konat ve prospěch jiných bez ohledu na vlastní (dominuje redukce tíživého stavu druhého člověka)
• Kolektivní, zaměřený ve prospěch skupiny, bez ohledu na to, zda je či není pomáhající jejím členem (např. pomoc etnickým skupinám, nemocným AIDS)
• Principiální, vyznačující se podporou nějakým principům, ideálům, hodnotám (zejména tehdy, jsou-li ohroženy)
Inhibice prosociálního chování:
- Rozložení zodpovědnosti
- Efekt přihlížejících - s vyšším počtem se stává činnost méně pravděpodobná
- Pluralistická ignorance
Jmenovat některé výzkumy na prosociální chování:
- Výzkumy Lataného a Darleyho – 1968
* Bystander apathy experiment
Popsat výzkumy Lataného a Darleyho – 1968
- Začali se věnovat tomu, proč lidé nepomáhají nebo nereagují v krizových situacích
- Vedl je k tomu případ Kitty Genovesové (zavražděna před očima 38 lidí v New Yorku)
- Během krizových situacích (emergencies) je chování člověka ovlivněno: stresem, tlakem strachu, nejistotou, nejednoznačností a chováním ostatních
- Při setkání s takovou situací je důležité:
1) Situaci střízlivě zhodnotit
2) Předpokládat krizovou vážnost situace
Bystander experiment:
- Situace prezentována jako účast na skupinové diskuzi skrze sluchátka a mikrofon, kdy jsou od sebe diskutující odděleni stěnou
- Pravidla: Mohl mluvit pouze jeden, diskuze měla více kol
- Ve skupině byla vždy jen jedna zkoumaná osoba, hlasy ostatních byly nahrány na magnetofonovou pásku
- Jeden z diskutujících zmínil sklon k epileptickým záchvatům, během diskuze bylo jasně slyšet, že záchvat prodělává (emergency situation – jasně definována)
Výsledky:
A) Pokud si zkoumaná osoba myslela, že je sama, tak nahlásilo záchvat 85% lidí
B) Pokud si myslela, že jsou přítomni další 3 diskutující – 62%
C) Pokud si myslela, že je přítomno 6 diskutujících – 31% nahlásilo
Kdy pomoc nemusí být přijímána?
- rozdílné vnímání pomoci poskytovateli a příjemci – např. moc velké zavázání, nebo mi to přijde podezřelé
- nepříjemné pocity spojené s pomocí závisí na:
o záměrech a vlastnostech poskytovatele
o záměrech a vlastnostech příjemce
o vzájemný vztah – asymetrie vztahu…
o charakter a obsah pomoci:
DAR: není bezpečné vždy přijmout, vybuduje vztah mezi dárcem a obdarovaným
Negativní důsledky pomoci:
-> ohrožení vlastního já – ohrožení sebeidentity, jsme „neschopní a selhávající“, ze strany nabízejícího to může vytvořit paternalistický přístup
-> V pomáhajících profesích musíme být opatrní – prosazování toho, co si já myslím, co je pro daného nejlepší a co je to dobrý život – musíme se sami dost kontrolovat, k tomu slouží profesní mechanismy jako supervize apod
Vysvětlit pojem sociální opora v kontextu prosociálního chování:
- podpora a pomoc = emocionální, informační, praktická a odhad situace
- copingová strategie – strategie zvládání stresu
Caplan (1981): instrumentální a emocionální opora
o Instrumentální = poskytnutí informační či materiální pomoci pro řešení stresové situace (rozbije se auto, někdo nabídne odvoz)
o Emocionální = 1. morální vzpruha, která umožní konstruktivně řešit stresovou situaci (někdo mě podpoří, mám větší šanci, že problém vyřeším) 2.nebo jen k ventilaci pocitů, která přináší momentální úlevu (kanalizační prostředek, příležitost k vyjádření emocí, to je určitě dobré, momentální úleva je ale jen krátká, nemusí se nic podařit, může nebo nemusí být prospěšná)
hypotéza nárazníkového sociálního kontaktu:
- díky přesvědčení, že druzí nám pomohou, prožíváme zátěžové situace mírněji
- opora nemusí být přímo přítomna, stačí ten pocit, že nás někdo podpoří, že máme oporu díky tomu lépe zvládám stres, anebo se do něj vůbec nedostanu
Sociální síť:
- Sociální síť tvoří společenství druhých lidí a poskytuje určitou možnost záchrany a opory v případě těžkostí a potřeby
- Lidé, kteří připisují druhým lidem vyšší hodnotu než věcem, vytváří kolem sebe podpůrnou sociální síť přátelských vztahů
- Pojem sociální síť je užíván k charakteristice sociálních vazeb mezi lidmi
- Rozhodující je zde kvalita struktury sociálních vztahů a vazeb, jejich reciprocita, intenzita a bohatost
