Sociální skupiny Flashcards
(21 cards)
Co je sociální skupina:
Znaky vymezující sociální skupinu:
3 a více členů systém kontroly – pravidla pocit „my“ společné cíle dlouhodobé vztahy systém rolí a pozic -> hierarchizace a diferenciace
Diády: méně proměnlivé, není hierarchie, pro některé autory již skupina
Charakterizovat dlouhodobé vztahy v sociálních skupinách jako jejich znak:
pokud jsou koncipovány jako dlouhodobé, tak mohou být formulovány i prospektivně: pokud se lidé neviděli, setkají se poprvé, ale vědí, že spolu budou dlouhodobě, tak lze mluvit o sociální skupině, např. děti v 1. třídě se potkají poprvé, začíná probíhat proces diferenciace a už lze mluvit o soc. sk.
Charakterizovat společné cíle skupiny:
Existence cílů (formálních/neformálních) jsou důležité, pokud by nebyly, členové nebudou mít důvod patřit do sk, začnou unikat
děláme smysluplné aktivity a ten smysl určujeme dle toho, zda to směřuje k nějakému cíli)
Cíl tvoří smysluplnost, smysluplnost je nějakou formou motivace, která funguje jako kohezní mechanismus, tvoří mezi lidmi pocit, že k sobě patří.
Charakterizovat systém rolí a pozic v sociální skupině:
vzájemná závislost, změna místa 1 člena nutně vyvolá změnu v umístění těch ostatních. Vzájemná závislost se vyznačuje i ve vztahu ke společným cílům a aktivitám.
Charakterizovat systém sociální kontroly jako znak v sociálních skupinách:
- normy a hodnoty, členové si jsou vědomi nejen toho, jak se mají chovat, aby byli rozpoznáni jako členové sk., ale i sankcí, které přijdou při neprodukci požadovaného chování -> exkomunikace ze skupiny, nebo mírnější tresty
- Je to tedy vědomí toho, co máme dělat a odměn či trestu.
Charakterizovat sdílený pocit “my” jako znak sociální skupiny:
lidé se vnímají jako součást určité jednotky, zároveň se „my“ vymezuje vůči „oni“
Definovat agregát, kohortu a sérii:
- Agregát = uskupení osob, které se sešly na 1 místě, ale nemyslí si, že se někdy uvidí. Např. lidé jedoucí v autobuse
- Kohorta = lidé pojící sociální status či jiný nevybraný sociální znak. Např. generace
- Série = série podskupin ve velkých skupinách, kde se všichni nemohou navzájem znát
Definiční znaky skupiny podle FORSYTHA:
Interakce
- >
Vztahové
- >
úkolové
Cíle – vstupují do popředí v různých fázích procesu, budují se postupně a ověřuje se jejich platnost
- >
Formování
- >
Volba
- >
Vyjednávání
- >
realizace
Vzájemná závislost
Struktura
Jednota
Fce sociálních skupin:
PSYCHICKÉ POTŘEBY
IDENTITA
INFORMACE
CÍLE
Fce uspokojování psychických potřeb v sociálních skupinách:
uspokojování psychických potřeb, které nejsou možné v diádách, např. lepší pocit uznání je ze skupiny než z diády
Identitní fce v sociálních skupinách:
budování osobní, a zvláště sociální identity – bez nich by nebyla naše identita kompletně obsazená -> součást osobní identity
Sociální identita zahrnuje příslušnost k sociálním skupinám (= lidi mající mezi sebou vztahy) a sociálním kategoriím (např. kohorta, nejsou kontakty, ale mají společný znak a očekává se, že se budou shodně projevovat, např. studující, ženy, muži…)
Informační fce sociálních skupin:
- získávání informací – kognitivní důvod
- jako jednotlivci máme omezené zdroje v zisku informací – používáme další osoby, jejichž zkušenost přejímáme, stávají se jakoby našimi zkušenostmi a zúročujeme je v našem životě
- informace je i dostupnější, než z formálního zdroje, je spojená s emocionální vazbou
- Čím více skupin v našem životě máme a čím lepší vztahy v nich jsou, tím větší životní obzor získáváme
- Studie - jak snadno přijímáme informace, když je zprostředkovává osoba, k níž máme vazbu X nemáme vazbu X neosobní formální zdroj
Typologie sk. podle různých třídních znaků, vyjmenovat ty znaky:
o Velikost o Kontakt/potřeby o Důvod vzniku o Členství/identifikace – rozlišení my x oni o Přináležitost o Struktura o Vztah ke společnosti o Roviny fungování skupin
Dělení sociálních skupin podle velikosti + popsat:
1) Malé – členové se dobře znají, počet orientační, 7 +- 2, členové se znají stejně hluboce, všichni se znají cca stejně dobře
2) Střední – všichni se znají a mají spolem možnost komunikovat, ale neznají se všichni stejně dobře, do 50 lidí, ale někdy i 150 lidí jako max (150 je max lidí, které se člověk schopen znát a být s nimi v nějakém vztahu, registrace lidí jako těch, kteří patří do naší skupiny), např. školní třída, škola
3) Velké – spolčený znak jako národ, studenti 1 uni, ale už se mezi sebou neznají, už to není plnohodnotná soc. sk., ale spíš sociální kategorie
Důvody vzniku soc skupin:
Formální – vznik řezem, vstup do školní třídy, je jasný den, kdy nastoupíme. Nevybíráme si, musíme se přizpůsobit tomu, kdo skupinu tvoří a od 1. momentu jsou uplatňována již dříve existující pravidla. Mohou se překlopit ve formální. Vedoucí skupiny by měl znát i neformální vztahy, aby chápal např. nějaké formy rezistence či upravil na míru skupině formální řád.
Neformální – postupné sbližování na základě emocionální blízkosti. Málokdy se překlopí do formálních, výjimka max. 10ti leté děti, které mají potřebu formalizovat, např. jméno skupiny, vlastní pravidla, jazyk, čas střetávání se, utajení skupiny
Potřeby v sociálních skupinách:
Primární – uspokojujeme základní psych potřeby, je tu bezprostřední kontakt s členy. Dle Cooleyho by měl být kontakt face to face na denní bázi, např. rodina. Dnes se ale ví, že Face to Face tam být nemusí, lze i virtuálně, psychické potřeby jsou uspokojovány.
Sekundární – kontakt není tak intenzivní, uspokojování sekundárních psy potřeb, jde nám hlavně o UZNÁNÍ a SEBEREALIZACI. Ty uspokojujeme i v primárních sk., ale zatímco v prim jsou i další potřeby, u sekund nikoliv. Např. workoholik bude k pracovímu týmu, který je normálně sekundární, budou přistupovat jako k primární.
Dělení členství/identifikace:
členské
nečlenské
–> rozlišení my x oni
přináležitost k soc skupinám dělení:
Referenční – chci do ní patřit. Může se stát, že nečlenská je referenční, např. chodím do 4.A ale chci chodit do 4.B
Nereferenční – nechci do ní patři
Vztah ke společnosti sociálních skupin:
Nesociální
Antisociální
Prosociální
Pseudosociální
Roviny fungování sociálních skupin:
o Rovina struktury
- >
Jak v danou chvíli děti/dospělí v dané skupině jsou navzájem souvztažní, jaké pozice vůči sobě mají
- >
Řez teď a tady - kdo je na vrcholu žebříčku, kdo je šedá eminence, kdo je outsider
o Dynamiky
- >
jaké jsou zde procesy, jak skupina funguje, všechny typy recesů, které zde mohou fungovat
- >
Dynamika vytváří strukturu
- >
To, jaká je struktura vlisuje dynamiku - Pevný vůdce nějak se spolupracuje, nějak se spolupracuje, nefunguje to, někdo přebírá vedení…
