15. Struktura a dynamika malé sociální skupiny Flashcards
(37 cards)
Definovat pojem skupinová struktura:
- systém pozic a rolí ve skupině a jejich obsazení konkrétními členy skupiny
- výsledek procesu diferenciace – na základě ní se struktura vytvoří, ale diferenciace pokračuje, skupina neustále stojí před novými úkoly, které vyžadují změnu pozic
Jak spolu souvisí skupinová struktura a dynamika?
- obojí spolu souvisí - struktura je výsledkem dynamiky, ale zároveň určuje to, jaká bude další dynamika
- ovlivňují ji další základní skupinové fenomény – skupinové normy, kohezivita (soudržnost), kultura skupiny
- základní rysy skupiny vznikají rychle, již vytvořená struktura je relativně stabilní
Definovat pojem dynamika skupiny:
= všechny procesy, které probíhají uvnitř skupiny a mezi skupinami
Co je proces diferenciace + jej popsat v čase:
- vzájemné poznávání jednotlivých členů skupiny a obsazování sociálních pozic
- cílem je, aby se členové ve skupině vzájemně poznali, zjistili, jaké jsou jejich silné a slabé stránky tak, aby došlo k obsazení sociálních rolí
- Cílem procesu je vytvořit strukturu skupiny
- Děti v první třídě se sejdou, je jasné, že tu bude nějaký vůdce - kdo bude stát na vrcholu žebříčku?
- To, jaké dítě na vrchol obsadí, bude vycházet z toho, že se zde budou vyskytovat přirozeně situace, kde bude nutné, aby někdo něco zorganizoval, řekl nahlas před ostatními, něco navrhl. Dítě, které toto bude schopno dělat, bude se ostatním jevit jako někdo, kdo má charakteristiky toho, co očekáváme od vůdce.
- Ve chvíli, kdy skupina vzniká, diferenciace běží naplno
- pak dojde ke stabilizaci struktury
- proces se oslabuje, ale běží dál
- jeho dalším cílem už není vytvořit strukturu, ale ověřovat, že existující struktura je pro skupinu pořád funkční
- V čase se totiž skupina mění - úkoly, které se před ni staví, lidé se vyvíjí…
- Proces diferenciace prověřuje, zda vytvořená struktura přináší to, co od ní skupina očekává. Pakliže ne, může dojít k výměně.
- Diferenciace tvoří vazbu mezi tím, co skupina potřebuje řešit a tím, co nabízí členové.
- Je to ovšem neuvědomovaný proces.
Popsat obecné parametry struktury vztahů v malé skupině:
Co je kohezivita:
Kohezivita = sjednocenost, soudržnost, stmelenost skupiny -> nakolik členi „drží“ spolu = souhrn všech sil, které působí na členy, aby zůstali ve skupině (Festinger)
Kohezivita jako vzájemná spjatost členů skupiny se dává do souvislosti s přáním členů zůstat ve skupině, resp. být jejím členem.
Kohezivita může nabývat různou úroveň – od nízké až po velmi silnou.
Důsledky kohezivity = schopnost skupiny udržet si své členy, síla vlivu skupiny na své členy, stupeň participace a loajality členů, pocity jistoty členů, produktivita, spokojenost, vývoj…
Statusový systém skupiny:
Míra autority, prestiže, uznání, které má jedinec vůči ostatním členům skupiny
Status jedince ve skupině je dán jeho vztahem k ostatním členům – jde vlastně o rozdělení moci mezi členy skupiny
Statusový systém se vyvíjí rychle během prvních interakcí – 2 vysvětlení
1) očekávání, předpokládaného příspěvku jedince k dosahování cílů skupiny
2) členové odhadují sílu osoby podle vzhledu a chování
Skupinový systém rolí:
Sdílená očekávání, jak se jedinec má chovat – př. Role vůdce, pokladníka, nováčka
Role určuje, jak se má konkrétní člen chovat vůči ostatním, jaké úkoly má ve skupině nebo navenek plnit.
V některých případech je role přesně určená, v některých není úplně jasná.
Ve skupinách význam rolí souvisí jednak s jejich vlivem na jedince, ale i s tím, že podle rolí se členové skupiny vzájemně vnímají a podle nich se i k sobě chovají.
- Role jednotlivých jedinců tvoří propojený celek – skupinový systém rolí
- Může být formální a neformální
- Jedinec i skupina sledují své zájmy a hledají co nejlepší řešení pro sebe
Skupinové normy:
Ze statusového systému a systému rolí se vytváří pravidla -> vyplývají jisté důsledky, týkajících se chování jedince jako člena skupiny
Vytvářejí se pravidla, které určují akceptovatelné chování členů skupiny => normy skupiny
Normy a role mají shodnou povahu – jsou to předpisy (očekávání)
Rozdíl mezi skupinovou normou a rolí ve skupině:
Role je vlastně norma, která se vztahuje na jedince
Jsou opatřeny sankcemi – pozitivní (odměny), negativní (tresty)
Přímo se váží na fungování skupiny a členství v ní
Jejich úlohou je zabezpečit, aby bylo chování členů v souladu se skupinovými cíli
Normy orientované dovnitř (in-group) – chování členů vůči sobě
Normy orientované navenek (out – group) – prezentování členstva navenek
Normy se odvíjí od skupinových cíl a hodnot – skupinové cíle vyjadřují, jaké potřeby svých členů může (chce) skupina uspokojit, hodnoty vyjadřují požadavky skupiny na jejich dosahování
Popsat obecné parametry struktury vztahů v malé skupině:
Dvě sféry, které mají odlišné zacílení procesů
-> VÝKONY a UDRŽOVÁNÍ SKUPINY
Popsat výkon skupiny jako jeden z parametrů skupiny:
= procesy, které říkají, co se bude dělat a jak – pokyny a návody k jednání
- výkon skupiny jako dosahování cílů
Složky:
- operativní plánování: i ve smyslu rozhodování o činnostech, často obnáší diskuzi v rámci skupiny, musí dojít k situaci, kdy jsou členové schopni o
aktivitách mluvit (ve vztahu k dlouhodobému cíli)
- strukturování úkolů: každý úkol je naplněn fázemi, které musí být v nějaké posloupnosti a intervalech od sebe, strukturu musí někdo zadat a někdo ji kontrolovat
- kontrola: pozornost vůči dosahování cíl
Popsat udržování skupiny jako jeden z parametrů skupiny:
- udržování příjemného funkčního schématu ve skupině – podporování dobrých mezilidských vztahů
- konflikty a jejich řešení jsou důležité
- pozitivní podpora – uznání a chválení (pozitivní fixace procesu diferenciace)
- ochrana před minoritami– ve smyslu vyjednávání rozšířenosti určitých názorů ve skupině – aby skupina mohla fungovat, musí mít majoritní jádro, ale minority tam jsou, aby skupina držela, minority nelze eliminovat, ale zároveň nemůžou převážit nad majoritou
- podpora samostatnosti a kooperace
Vyjmenovat a charakterizovat obvyklé sociální pozice ve skupině: nejdřív struktura, podle čeho:
Soc. pozice podle soc. přitažlivosti
Soc. pozice podle míry osobní moci
Obvyklé sociální pozice ve skupině
Rizikové prvky ve skupině:
o Přílišná heterogenita skupiny (zvláště nezralost)
o Přílišná homogenita skupiny
o Vážné osobnostní poruchy některých členů
o Agresivita členů, spojená s nízkou autoregulací
o Odmítání pobytu ve skupině, nízká motivace
o Negativismus
o Nevhodný způsob vedení
o Nevhodný prostor a atmosféra
o Nevhodná spolupráce s rodiči a dalšími osobami
Sociální pozice podle sociální přitažlivosti:
- > populární osoby (pro většinu členů přitažlivé)
- > oblíbené osoby (pro mnohé členy přitažlivé)
- > akceptované osoby (část skupiny je preferuje)
- > trpěné osoby (malá část skupiny je preferuje)
- > mimostojící osoby (nikdo ze skupiny je nepreferuje)
Sociální pozice podle míry moci:
- > dominující osoby (vůdcové)
- > aktivní osoby (pomocníci)
- > závislé osoby (souputníci)
- > periferní role
Dimenze sociálních pozic + autor
MORENO
- obliba, sympatie
- > Když mluvíme o druhých, máme tendenci mluvit o emocionální rodině – jak je máme či nemáme rádi
- > Míra atraktivity, kterou vůči druhému pociťujeme, je to bipolární, takže jak + tak – - vliv, moc - Podstatná je ale i dimenze VLIVU
- > Vliv druhých: naše míra ochoty, jakou toho druhého následujeme
- > Ochota může vyplývat z různých věcí, jako respekt, sympatie, nebo vynucená ochota z formálního vztahu, negativní emoce vynucení: strach
Obliba i vliv
- >
jsou relační kategorie, ani jedna nemůže existovat bez druhého člověka, obě jsou definovány z pohledu DRUHÉHO, který jej vnímá, jde o to, co ten člověk vyvolává v DRUHÝCH
- >
nejsou inherentní = nejsou charakteristika daného člověka, ale věc VZTAHOVÁ
Obvyklé pozice ve skupině:
o Vůdce - je ten, kdo vyvolává ve druhých ochotu se jím řídit
o Oudsider - negativní postoj, má málo vlivu a středně málo obliby. Jeho přítomnost ve sk je nám lhostejná. Spíše si jich prostě nevšímají, jeho přítomnost není podstatná.
o Izolát/mimostojící - nikdo si jej nevšímá, nevýrazný, má vlivu málo a středně nebo více obliby.
o Ambivalentní - v situaci napětí mohou ambivalentní děti nějakým slovem rozpoutat hádku, ale nejde v ní o ambivalentního, ale mezi jinými dvěma, je ROZBUŠKOU. Typicky ve skupinách s nižší mírou koheze.
o Šedá eminence = člověk, který je v jedné oblasti důležitý ne pro celou skupinu, ale pro toho vedoucího. Vedoucí si je vědom toho, že mu chybí schopnosti v jedné oblasti a tak se opře o jednoho člena, který pro ostatní nemá vliv. Mnohdy není v silách 1 člověka, aby zvládl vůdcovstní (musí dobře zvládat školní úkoly, komunikaci s dospělými, organizace zábavy, řešení vztahů ve třídě apod. -> ne vždy má pro vše dispozice 1 osoba) – může vznikat paralelní vůdcovství, je jich víc a každý z nich je vedoucí pro určitou oblast. Čím více je cílů, tím více se bude objevovat pluralitní vůdcovství.
o Hvězda – člověk, který obdržel nejvíce hlasů (výběrů i odmítnutí), z nichž převažují ty pozitivní a tento jedinec je ve skupině nejoblíbenější. Je V OPOZICI k vůdci. Má vysoký vliv a oblibu.
o Zavržený / antihvězda – nejvyšší počet negativních voleb
Vysvětlit kooperaci:
- společné plnění činností
- Potřebujeme, aby byli lidé schopni spolupráce, aby byli schopni plnit úkol
- Jsou zde různé cíle, úkoly skupiny - třeba i aby se jim tam líbilo, aby se rozvíjeli…
- Otázka je, kdo přichází s návrhy na aktivity, které bude skupina plnit a tím plnit cíle. Může to být úkol povolit napětí kvůli zkouškám - kdo se první zasměje a uvolní atmosféru?
- (Hledají se cesty ke kooperaci - například jak transparentně nazývat schopnosti lidí, které ke kooperaci pomáhají; jak pomáhá ke kooperaci to, že máme úkoly rozděleny do dílčích kroků…)
Vysvětlit konflikt:
- Proces, který vyžaduje, aby ho psychologie nějak etablovala, ve většině příruček ne pro psychology, ale pro lidi pracující se skupinami říká: konflikty jsou špatné, musíme pracovat na tom, aby se nevyskytovaly.
- Konflikty skupiny potřebují, není otázkou, zda konflikty ano/ne, ale jak je zvládat, aby se skupina nerozpadla. Absence konfliktů naopak k rozpadu vede.
- Konflikt je střet mezi potřebami, motivacemi, postoji, návrhy, typy chováním - střet mezi něčím, co není stejné
- Konflikty ukazují, že jsou členové aktivní, mají na skupině zájem (prezentovat odlišný názor vyžaduje investici), pocit bezpečí, prostoru se vyjádřit, je zde heterogenita skupiny.
- Jeden z důvodů, proč jsou skupiny důležité, je, že nám přináší nové obzory
- Zaangažovanost - když jsou lidé lhostejní, není zde dostatečná koheze, skutečné zaangažování, které by motivovalo k aktivitě, chybí
- Strach vyjádřit jiný názor, vzniká odosobnění, skupina není to „my“, ale já a skupina, identitní funkce, že skupina tvoří mou sociální skupinu, mizí
- Konflikty jsou klíčové, když zde nebudou, je to proto, že je skupina špatně řízená, bojí se, nezajímá je to, nebo jsou stejní -> nerozvíjí je…
- Když konflikt ve skupině je a je to konflikt, který skupina dokáže konstruktivně zvládnout, vypovídá to o tom, že funguje skupina dobře, členové jsou aktivní, rozvíjí se atd.
- Konflikty by měly být zvládány tak, aby to vedlo k rozvoji skupiny.
- Nezvládnutý konflikt je takový, kde se od věcného (mohou to být ale i emoce) přejde k taktikám, které jsou spíše ego-obranné, abych z konfliktu vyšel dobře, se sebeúctou a mají partnera odrovnat
funkce vůdce ve skupině:
o zahajuje plánování a akce o organizuje skupinu o zastupuje skupinu o integruje skupinu o projevuje souhlas/nesouhlas o přijímá a poskytuje informace
znaky dobře fungující skupiny:
o vnitřně relativně bezkonfliktní o společensky integrovaná a výkonná o s homogenní vnitřní skladbou o s plnou formou komunikace o s přiměřenými normami o s přirozeným počtem členů o s jasně vytčenými cíli o dobře vedená
Typy vůdců:
- vůdce jako výkonný organizátor a koordinátor skupiny
- vůdce jako stratég skupinové činnosti
- vůdce jako tvůrce skupinové politiky
- vůdce jak arbitr, který smiřuje, urovnává a zprostředkovává
- vůdce jako ideolog, který vytváří ideologii skupiny
- vůdce jako vnější reprezentant skupiny, resp. její mluvčí
