18. Konformita Flashcards
(16 cards)
Vysvětlit pojem konformita:
= změna názoru, postoje či chování menšiny pod vlivem setkání s rozdílným názorem, postojem či chováním většiny
- Lze konformního člověka označit jako přizpůsobivého, ale za účelem zisku výhody – takovou to má alespoň konotaci
- V Soc.Psy ale konformitu vnímáme jako fenomén neutrální až pozitivní, bez určité míry konformity nemůže fungovat sociální život
- Určitá její míra je důležitá pro kohezi
- Změna u jednotlivce/menšiny pod vlivem většiny
Jaké jsou příčiny konformity?
Příčiny konformity
a) Informační vliv -> vnitřní konformita => konverze
b) Normativní vliv -> vnější konformita => vyhovění
Popsat informační vliv jako příčinu konformity:
= přijetí názoru většiny kvůli vyšší důvěře v úsudek ostatních
- názor většiny má vyšší informační hodnotu
- Vnitřní konformita = konverze => skutečná, internalizovaná změna vlastního názoru
Míra vnitřní konformity roste:
1) s velikostí skupiny
2) s nejednoznačností podnětů či obtížností úkolu
3) se sociální oporou (subjektivní významností skupiny)
Popsat normativní vliv jako příčinu konformity:
- přijetí názoru většiny kvůli touze být akceptován druhými
- obava z vyčlenění ze skupiny
- Vnější konformita = vyhovění => změna vnějšího chování a prezentovaného názoru, avšak uchování původního přesvědčení
Rozdíl mezi vnitřní a vnější konformitou:
vnitřní konformita může být v podobě KONVERZE – ta narůstá, je vnitřní x VYHOVĚNÍ je pouze vnější, psychologicky ale nesouhlasím, např. nechci jít do hádky, protože je to promrhaná energie
Vyjmenovat významné výzkumy na konformitu:
Asch - přímky
Milgram - elektrošoky
Sherif - autokinetický efekt
Popsat Aschův experiment (1951):
- inspiroval se Sherifem a skupinovou normou
- opakované porovnávání délky tří čar se standardní čarou: liší se odhady o samotě a ve skupině?
- úkol: porovnávání délky přímek
- 1 pokusná osoba + 6 spolupracovníků experimentátora
- 0,7 % chyb v případě odhadů o samotě
- 37 % chyb v případě odhadů ve skupině
Popsat Sherifův experiment (1935):
- v tmavé místnosti zavření lidi, postupně rozsvěcoval body – AUTOKINETICKÝ EFEKT, ptal se, jak daleko musejí být od sebe, aby člověk viděl jako letící bod
- zkoumání percepčního prahu
- opakované sledování autokinetického efektu: liší se odhad o samotě a ve skupině?
- sledování o samotě: jedinec si vytvoří osobní normu, normy lidí ve skupině se liší
- sledování ve skupině: odhady lidí ve skupině si jsou blízké, vytvoří se skupinová norma
Popsat Milgramův experiment:
(60–70´s)
- „Výzkum paměti“
- Zkoumané osoby v roli učitele – při špatné odpovědi žáka museli vykonat trest (různě silný elektrický šok) – přerušení výzkumu bylo odmítáno
- Chování zkoumaných osob – 65 % absolutní poslušnost
- Příčiny:
a) sociální normy (přijetím úkolu vzniká závazek)
b) konformita vůči autoritě je stejná jako vůči skupině (má i kognitivní složku)
c) bezprostřední kontakt autority, vykonavatele a „oběti“ zvyšuje poslušnost
d) ideologie legitimizuje autoritu a její nadřazenost
Vliv výzkumníka:
o Fixace nadřazeného postavení různými atributy- brýle, vizitky, plášť, chování
o Legitimizace- je to pro vědu, pokračuj
o Snímání zodpovědnosti- autorita pokračovala
o Když nevidí důsledky- ochota jít do krajnosti byla vyšší
o Začalo se na nízké úrovni a zvyšovalo se- pomalu se vařící žába
o Pocit závazku k pokračování (vy už jste do toho výzkumu vstoupili)
o Potřeba být konzistentní
o Když byl výzkumník v místnosti s učitelem/byl na telefonu- dávali šok o nižší intenzitě. Čím přímější dohled, tím větší potřeba vyhovět.
- Pozadí- WW2- jak to mohli lidé udělat, jak mohli poslouchat takové rozkazy
- Není to jen selhání konkrétních lidí, ale je to rys lidské psychiky. Aby byli lidé schopni odolávat autoritě, je třeba je k tomu vést, nepředpokládat, že toho budou rovnou schopni.
- Milgram odkazoval k slavné eseji Hanah Arentové • H. Arentová byla přítomna soudu a Eichmanem a napsala o tom reportáž a fliosofickou úvahu o tom, jak se snadné páchat evidentní zlo, když máme možnost to na někoho svést a odejmout ze sebe morální závazek a nepřemýšlet nad tím, zda to je v pořádku.
Vysvětlit rozdíl mezi konformitou a poslušností vůči autoritě:
poslušnost = požadavek je vznesen autoritou v podobě příkazu a vede ke změně chování
X
vyhovění - přímý a jasně formulovaný požadavek, nemusí to být příkaz, nemusí být vznesen autoritou, my mu vyhovíme
- vyhovění je určitý typ konformity – při konformitě obecně nemusí být ani žádný požadavek formulován a nemusí být přímý (např. se jen ostatní nějak chovají, tak se tak taky chováme)
- určitá poslušnost je nutná k přežití společnosti (respektování zákonů, norem, zvyků)
- když je vyžadována slepá poslušnost vůči normám, jež je v rozporu s morálními hodnotami, tak to přináší obrovské dilema – přežít za cenu černého svědomí nebo mít čisté svědomí a nést následky?
Výsledky a variace Milgramova výzkumu:
- „šokující“ - 63% šlo „all the way“ – až do hrozivě působícího XXX (450 V)
- všichni dosáhli hranice minimálně 300 V
- během 12 let uskutečnil 21 pokusů – chtěl vědět komplexněji, co se vlastně děje
- varioval různé proměnné
- Variace výzkumu:
1. Vzdálenost učitele od žáka – když se nacházel učitel a žák ve stejné místnosti, tak poslušnost klesla na 40%; čím je vzdálenost nižší, tím je poslušnost menší
2. Blízkost autority – když experimentátor opustil místnost a dával rozkazy telefonicky, tak poslušnost klesla na 21%; také pokud byl experimentátor nahrazen jinou zástupnou osobou
3. Prestiž autority – pokud se prezentoval jako středoškolský učitel biologie, tak poslušnost klesla na 48% (v původní verzi to bylo na půdě univerzity a prezentováno pro vědecké účely)
Popsat sociální vliv na prosociální chování - rozložení zodpovědnosti a pluralistická ignorance, nejdříve pouze rozložení odpovědnosti:
- protože jsou tam druzí, přenecháme aktivitu jim
- kdybychom tam byli sami, chopili bychom se situace spíše
- důvodem může být, že se necítím kompetentní, že někdo to zvládne líp
- Situace, kdy neposkytneme pomoc, jelikož tam jsou přítomni další lidé, u kterých předpokládáme, že oni budou pro tu pomoc vhodnější
- Když jsem sám pomůžu rychle a pokud jsou tam další tak se buď prodlouží reakční čas nebo nepomohu vůbec
- vyhýbám se situacím, ve kterých si nejsem jistý – facilitace klesá v případě, že si úkolem nejsem jistý, ale tady to klesá až tak, že to ani nezačnu dělat
- napomáhá trénink: s dětmi nacvičujeme pomoc
- pokud jsme někdy prošli výcvikem první pomoci, je mnohem vyšší šance, že zasáhneme – pocit kompetence
- nemusí docházet k tréninku přímo (reálná simulace), může to být jen trénink mentální (s někým se bavím, jak by asi zareagoval v nějaké situaci)
- Pokud máme master experience, už jsem situaci zažili a víme, že dokážeme pomoci => pomáhá pro zrušení rozložení zodpovědnosti
• rozložení zodpovědnosti může zafungovat i ve školní třídě, když dojde k šikaně (někdo tu učitelku už určitě informoval, někdo by se dokázal určitě lépe zastat)
Popsat pluralistickou ignoranci:
- spíše kognitivní fenomén
- druzí nereagují -> situaci vyhodnotíme jako nezávažnou a utlumíme naší reakci
- Příklad – The smoke-filled room experiment (v otázce agrese a prosociální chování)
- oba fenomény se často spojují
- může fungovat i v dyádě
- Snižování rizik pod vlivem nezájmu ostatních
Vražda Kitty Genovese
- Událost, která rozpoutala zájem pro zkoumání prosociálního chování -> lidé byli přítomni vraždě, která trvala poměrně dlouho dobu a křičela o pomoc a nikdo, kdo o tom věděl a zaslechl jí, ji nepomohl => první experimenty, který replikovaly tuto událost -> nejprve rozložení zodpovědnosti a potom k té ignoranci
- Může fungovat i sama o sobě, není to jenom mechanismus, proč nastává rozložení zodpovědnosti
- Z reakce ostatních usuzuji na závažnost dané situace = probíhá sociální srovnávání a na základě toho vyhodnocuji, jestli situaci rozumím dobře jako ne nebezpečnou
Inovace:
= změna názoru většiny na základě odlišného názoru menšiny
Moscovici:
- Jádro vlivu menšiny spočívá ve STYLU CHOVÁNÍ
Postup menšiny při inovaci:
- Aby menšina mohla odolávat tlaku většiny, musí svůj názor představit JASNĚ a PEVNĚ SE HO DRŽET
- Důležitá je KONZISTENCE, se kterou menšina brání a obhajuje svůj názor
- > Intraindividuální konzistence – stabilní v čase
- > Interindividuální konzistence – stabilita uvnitř menšiny
Jen pokud menšina souhlasí mezi sebou a vytrvá, může se stát, že většina začne své názory zpochybňovat a nechají se menšinou ovlivnit
Sociální srovnávání v rámci inovace:
- Účastník srovnává svou odpověď s odpověďmi ostatních, kterým člověk hodnotí správnost a adekvátnost vlastního chování
- Menšina navodí proces validace – kognitivní aktivita zaměření na porozumění tomu, proč se menšina konzistentně drží svého názoru:
o prezentace menšinového názoru
o soustředění na objekt, nikoliv názor
o vyhovění
o návrat k původnímu názoru
o zájem většiny o názor (je shledán relevantním)
