Gender a společnost - klíčové termíny Flashcards
(281 cards)
1
Q
Jaký je rozdíl mezi pohlavím a genderem?
A
Pohlaví (sex) označuje biologické charakteristiky; gender je sociální a kulturní konstrukt.
2
Q
Co je genderová identita?
A
Vědomí jedince o vlastním zařazení do určitého genderu.
3
Q
Co znamená genderová role?
A
Očekávané chování, které společnost spojuje s mužem nebo ženou.
4
Q
Jaký je hlavní argument proti vrozenosti genderu podle Renzetti?
A
Gender je utvářen socializací a kulturními normami, nikoli vrozený.
5
Q
Proč jsou biologická vysvětlení atraktivní?
A
Vypadají vědecky, jsou v souladu se „selským rozumem“ a zbavují odpovědnosti.
6
Q
Jaká je hlavní kritika biologického esencialismu?
A
Ignoruje vliv kultury a zkušenosti, desinterpretuje genetiku.
7
Q
Jaké byly historické příklady biologického sexismu?
A
Např. Darwin a LeBon tvrdili, že ženy jsou intelektuálně méněcenné.
8
Q
Co tvrdí evoluční psychologie o rozdílech mezi pohlavími?
A
Muži mají promiskuitní strategie, ženy monogamní.
9
Q
Jaká je kritika evolučních teorií genderu?
A
Hypotézy jsou neprokazatelné a často zpětně racionalizované.
10
Q
Jaké rozdíly v mozku jsou spojovány s genderem?
A
Např. větší corpus callosum u žen, rozdílná lateralizace.
11
Q
Proč nelze určit pohlaví z mozku?
A
Výzkumy mají metodologické nedostatky a mozek je plastický.
12
Q
Jaký je vztah mezi testosteronem a agresí?
A
Testosteron nezpůsobuje agresi, ale zvyšuje již existující.
13
Q
Co je intersexualita?
A
Stav, kdy se vývoj pohlaví odchýlí od typického mužského/ženského vzorce.
14
Q
Uveď příklad intersexuálního syndromu.
A
Syndrom androgenové necitlivosti – XY osoba s ženským vzhledem.
15
Q
Co říká Thomas Laqueur o historii pohlaví?
A
Pohlaví bylo chápáno jako jedno (vagína = vnitřní penis).
16
Q
Jakou metaforu používá Haraway pro biologie?
A
„Biologie je pokračování politiky jinými prostředky.“
17
Q
Jaké jsou slabiny biologického determinismu?
A
Nepodložené hypotézy, ignorace alternativ a sociokulturní dimenze.
18
Q
Co znamená pojem gender jako situovaný proces?
A
Gender vzniká interakcí biologie, kultury a zkušenosti.
19
Q
Co symbolizuje Möbiův kruh v souvislosti s genderem?
A
Tělesnost je formována sociální zkušeností.
20
Q
Jaké rozdíly jsou větší – mezi pohlavími nebo uvnitř nich?
A
Uvnitř pohlaví.
21
Q
Co říká J. S. Mill o přirozených rozdílech?
A
Tvrdí, že jde o výmluvu, jak se vyhnout přemýšlení.
22
Q
Jaké faktory formují genderovou identitu?
A
Biologické, psychologické a sociální faktory.
23
Q
Jaký přístup je nutný pro pochopení genderu?
A
Interdisciplinární – sociologie, biologie, psychologie, filosofie.
24
Q
Proč biologie nevysvětlí rozdíly v genderu napříč kulturami?
A
Gender je sociální konstrukt, ne biologická konstanta.
25
Jaké byly závěry Margaret Mead?
Genderové role se radikálně liší napříč kulturami.
26
Které 3 společnosti zkoumala Meadová?
Arapéšové, Mundugumor, Čambuli.
27
Jak genderové role fungovaly u Arapéšů?
Muži i ženy byli mírumilovní a pečující, genderové role stejné.
28
Co ukazuje variabilita genderových rolí?
Gender je kulturně proměnlivý.
29
Je genderová dělba práce biologicky daná?
Ne, je většinou ideologická.
30
Co říkal Engels o vzniku genderové nerovnosti?
Vznikla s majetkem, rodinou a státem.
31
Co tvrdil Marvin Harris o válečnictví a genderu?
Válečnictví vytěsňuje ženy a upevňuje patriarchát.
32
Jakou roli hraje „male bonding“?
Segregace mužů → nižší postavení žen.
33
Jaká je role kolonizace pro postavení žen?
Obvykle ho zhoršuje.
34
Co znamenají genderové rituály (např. obřízka)?
Mají kulturní, ne biologický význam.
35
Které kultury uznávají alternativní genderové role?
Např. Navaho („nadle“), Mohave, Omani („xanith“).
36
Jak vypadá „xanith“ v kultuře Omanu?
Biologický muž se sociální ženskou rolí.
37
Co znamená „alyha“ nebo „hwame“ u Mohave?
Třetí a čtvrté genderové kategorie.
38
Co dokazuje rituální homosexualita u Sambia?
Sexualita je kulturně konstruovaná.
39
Jak se kultura liší v sexuálních praktikách?
Extrémní variabilita – důkaz kulturní konstrukce sexuality.
40
Jaký je význam gang rape v některých společnostech?
Homoerotická vazba, upevnění mužských hierarchií.
41
Jaké jsou hlavní instituce genderové socializace?
Rodina, škola, rituály, ekonomické struktury.
42
Kdy začíná genderová socializace?
Od narození a pokračuje celým životem.
43
Co je hlavním argumentem proti biologickému vysvětlení genderu?
Gender je sociální konstrukt, ne biologická konstanta.
44
Jaké kultury studovala Margaret Mead a co zjistila?
Arapéšové, Mundugumor, Čambuli – odlišné genderové role napříč kulturami.
45
Co ukazují výzkumy Margaret Mead o genderu?
Gender není univerzální – je kulturně podmíněný a variabilní.
46
Je genderová dělba práce biologicky daná?
Ne, v moderních společnostech je ideologická, ne biologická.
47
Jaké faktory ovlivňují postavení žen v různých kulturách?
Např. potřeba síly, sdílená péče o děti, kontrola majetku, kolonizace.
48
Co znamená „male bonding“ a jak ovlivňuje ženy?
Silné mužské vazby → nižší postavení žen.
49
Jaké důsledky má kolonizace pro ženy?
Obvykle zhoršuje jejich postavení.
50
Jaký význam mají genderové rituály jako obřízka?
Jsou kulturně specifické, ne biologicky univerzální.
51
Co ukazují příklady třetích genderových kategorií?
Gender není binární – existují alternativní identity v různých kulturách.
52
Uveď příklad třetího genderu z jiné kultury.
Nadle (Navaho), Xanith (Oman), Alyha a Hwame (Mohave).
53
Jak kultura ovlivňuje sexualitu?
Sexualita je kulturně konstruovaná, ne univerzálně biologická.
54
Co dokazuje rituální homosexualita u Sambia?
Sexualita může mít ne-sexuální sociální funkci.
55
Jakou roli hraje znásilnění v některých kulturách?
Nástroj dominance, ne sexuální touhy – např. v rámci války nebo gang rape.
56
Co formuje genderové normy v kultuře?
Instituce, rituály, symboly, jazyk, ekonomické struktury.
57
Kdy začíná genderová socializace?
Od narození – pokračuje celým životem.
58
Jak Freud vysvětloval vznik genderové identity?
V falickém období: kastrační úzkost vs. závist penisu.
59
Co kritizovala Karen Horney na Freudovi?
Navrhla koncept závisti dělohy, ne penisu.
60
Co přidala Nancy Chodorow k vývoji genderu?
Zdůraznila význam vztahu s matkou.
61
Co jsou M-F testy a jak se používaly?
Testy maskulinity/femininnosti podle genderových stereotypů.
62
Jaký je základ kognitivně vývojové teorie genderu?
Děti objevují gender jako sociální řád, vývoj závisí na věku.
63
Jaká je hlavní kritika kognitivně vývojové teorie?
Ignoruje vliv kultury a výchovy, gender vzniká i dříve.
64
Co tvrdí teorie sociálního učení o genderu?
Gender se učí pomocí napodobování a posilování.
65
Jaká je kritika teorie sociálního učení?
Děti jsou aktivní činitelé, ne pasivní přijímači vzorců.
66
Co ukázali Maccoby a Jacklin?
Rozdíly uvnitř pohlaví jsou větší než mezi nimi.
67
Jak vysvětloval Talcott Parsons genderové role?
Instrumentální (muži) a expressivní (ženy) role – pro stabilitu.
68
Jak kritizuje Sandra Bem genderové role?
Androgynní lidé jsou psychologicky stabilnější.
69
Co říká Joseph Pleck o genderových rolích?
Jsou nekonzistentní a rozporné.
70
Jaká je hlavní slabina strukturálního funkcionalismu?
Ignoruje moc a nerovnost, předpokládá falešnou univerzalitu.
71
Co je meziplanetární teorie genderu?
Muži z Marsu, ženy z Venuše – banální a neempirická teorie.
72
Co znamená, že gender je sociální konstrukt?
Není dán biologicky – je utvářen společností a kulturou.
73
Kdo řekl „Ženou se nerodíme, ženou se stáváme“?
Simone de Beauvoir.
74
Jaké úrovně má koncept genderu?
Individuální, symbolická, vztahová, institucionální.
75
Jak instituce udržují genderový řád?
Jsou zdánlivě neutrální, ale posilují genderové normy.
76
Co znamená andocentrismus?
Muž je vnímán jako norma lidskosti.
77
Co znamená genderová polarizace?
Představa zásadní odlišnosti mezi muži a ženami.
78
Jak probíhá reprodukce genderových norem?
Pomocí diskurzů, institucí a socializace.
79
Co je hlavním cílem feminismu podle těchto teorií?
Analyzovat gender jako vztah moci, ne pouhý rozdíl.
80
Co je feminismus podle Renzetti & Curran?
Souhrn teorií a hnutí usilujících o analýzu genderové nerovnosti, kritiku patriarchátu a rovnost pohlaví.
81
Je feminismus jednotný?
Ne, existuje mnoho proudů a teorií s různými cíli a metodami.
82
Jaký byl cíl první vlny feminismu?
Občanská a politická práva žen – především volební právo.
83
Kdo byly klíčové osobnosti první vlny feminismu?
Mary Wollstonecraft, Elizabeth Cady Stanton, Susan B. Anthony.
84
Jaká byla hlavní kritika první vlny feminismu?
Zaměření na zkušenosti bělošek ze střední třídy – neuniverzálnost.
85
Kdy probíhala druhá vlna feminismu?
1960–80. léta 20. století.
86
Jaká témata řešila druhá vlna feminismu?
Gender jako sociální konstrukt, práce, sexualita, násilí, tělo.
87
Co znamená heslo „osobní je politické“?
Osobní zkušenosti žen odrážejí systémovou nerovnost.
88
Jaký nový akademický obor vznikl během druhé vlny feminismu?
Gender studies.
89
Co je typické pro třetí vlnu feminismu?
Rozmanitost zkušeností žen, intersekcionalita, postkoloniální perspektiva.
90
Co znamená intersekcionalita?
Prolínání forem útlaku – gender, rasa, třída, sexualita, náboženství.
91
Jak třetí vlna přistupuje ke klasickému feminismu?
Kritizuje bílý, západní feminismus a jeho univerzalismus.
92
Jaké nové teoretické směry přinesla třetí vlna?
Queer teorie a zpochybnění binární opozice muž/žena.
93
Na čem je založen liberální feminismus?
Na rovnosti, svobodě a individuálních právech.
94
Jaké strategie používá liberální feminismus?
Reformy v rámci existujících institucí.
95
Jaká je kritika liberálního feminismu?
Ignoruje strukturální nerovnosti a rozmanitost ženských zkušeností.
96
Co tvrdí radikální feminismus?
Patriarchát je hlavní příčinou útlaku žen, důraz na tělo a sexualitu.
97
Jaký je cíl radikálního feminismu?
Transformace společnosti, ne pouze reformy.
98
Na čem staví marxistický feminismus?
Na kritice kapitalismu – ženy vykonávají neplacenou domácí práci.
99
Jak propojuje socialistický feminismus gender a třídu?
Analýzou třídního i genderového útlaku současně.
100
Co zdůrazňuje Nancy Chodorow ve feministické psychoanalýze?
Význam vztahu matka–dcera při utváření genderové identity.
101
Jak chápe postmoderní feminismus gender?
Jako fluidní a diskurzivní konstrukt, ne pevnou identitu.
102
Co je hlavní kritika esencialismu v postmoderním feminismu?
Neexistuje jedna „ženská zkušenost“.
103
Jaký význam má Judith Butler pro feministické teorie?
Uvedla koncept genderu jako performativity.
104
Co je patriarchát?
Systémová dominance mužů – v rodině, kultuře, institucích.
105
Co je androcentrismus?
Postavení mužské zkušenosti jako univerzální normy.
106
Co znamená genderová socializace?
Proces osvojování genderových rolí od raného dětství.
107
Co je reprodukce moci ve feministické teorii?
Udržování nerovností pomocí institucí, jazyka, médií a výchovy.
108
Jaký je hlavní přínos feministické teorie?
Pomáhá odhalit kulturní konstrukce a mocenské struktury genderu.
109
Jaká je tradiční představa o rodině?
Rodina jako útočiště: láska, intimita, bezpečí.
110
Co znamená původ slova „familia“?
Z lat. famulus = sluha – původně hierarchická jednotka.
111
Proč je rodina považována za instituci?
Funguje v kontextu moci, závislá na státu a společenských strukturách.
112
Jak se měnil význam manželství v historii?
Od svazku rodů k svazku individualit, ale paternalismus přetrvává.
113
Co znamenalo oddělení sfér v 19. století?
Muži ve veřejné sféře (práce), ženy v soukromí (domov).
114
Co charakterizovalo rodinu po roce 1945 v USA a ČSSR?
USA: posílení rodiny, ČSSR: únik do soukromí.
115
Jak se změnila rodina po roce 1989?
Dvoupříjmové modely, retradicionalizace, méně sociální podpory.
116
Co zjistila Jessie Bernard o manželství?
Je výhodnější pro muže – lepší zdraví, štěstí, nižší úmrtnost.
117
Proč je manželství méně výhodné pro ženy?
Kvůli genderované dělbě práce a nerovným očekáváním.
118
Jak se měří moc v manželství?
Podle rozhodování a přístupu ke zdrojům (ekonomickým, symbolickým).
119
Jaký je podíl žen na domácí práci?
Cca 80 %, v ČR jen 5 % mužů sdílí péči.
120
Jak se liší domácí práce mužů a žen?
Ženy: rutinní, neviditelná práce; muži: projekty, méně frekventovaná práce.
121
Co znamená „druhá směna“?
Ženy po placené práci vykonávají i domácí práce.
122
Jak ovlivňují děti manželské štěstí?
Zvyšují zátěž, snižují štěstí – zejména u žen.
123
Jaká je role otců v péči o děti?
Často baviči, méně pečovatelé, aktivní spíše na začátku.
124
Co je sendvičová generace?
Ženy pečující o děti i starší příbuzné současně.
125
Jak probíhá genderová socializace v rodině?
Od prenatálního věku – hračky, jazyk, očekávání, chvála jsou genderované.
126
Co je mentální zátěž matek?
Plánování a koordinace péče, např. školky, lékaři, jídlo.
127
Co znamená koncept „nových otců“?
Snahá o větší participaci, závislá na mikro a makro podmínkách.
128
Jaké podmínky podporují zapojení otců?
Podpora okolí + institucionální politika sladění rodiny a práce.
129
Kdo častěji iniciuje rozvod a proč?
Ženy – jako únik z nespokojeného vztahu.
130
Jak rozvod ovlivňuje muže a ženy?
Muži: psychická zátěž, lepší finance; ženy: pokles životní úrovně až o 70 %.
131
Co znamená feminizace chudoby?
Ženy, zejména matky, čelí chudobě častěji než muži.
132
Jaké jsou rozdíly mezi samoživitelkami a samoživiteli?
Muži: vzdělaní, stabilní, vnímaní pozitivně; ženy: chudoba, osamělost, stigmatizace.
133
Co je hlavní problém dětí z neúplných rodin?
Ne absence otce, ale chudoba a sociální nerovnosti.
134
Jaké požadavky mají gay a lesbické rodiny?
Rovná práva: manželství, adopce, zdravotní info, důchody.
135
Jak děti prospívají v LGBTQ+ rodinách?
Bez rozdílů – často větší tolerance a otevřenost.
136
Co říká feministická kritika o rodině?
Rodina není přirozená – je genderově strukturovaná instituce.
137
Co je klíčem ke změně genderových nerovností v rodině?
Institucionální reforma a kritika tradičních modelů.
138
V jakých oblastech se ve škole projevuje gender?
Fyzický prostor, složení učitelů a žáků, komunikace, výuka, vztahy, volba oborů.
139
Jak se liší využívání školního prostoru podle genderu?
Dívky a chlapci používají různé prostory, což snižuje interakci.
140
Co znamená genderovaná hierarchie ve školství?
Více žen učí, ale muži častěji řídí (ředitelské pozice).
141
Jak se měnila feminizace učitelského povolání?
Od mužské profese k převaze žen (2003: 84 % na ZŠ).
142
Jaké jsou genderové stereotypy učitelů/učitelek?
Učitelka = přísná/starší, učitel = autorita, schopnost.
143
Jaký je rozdíl v platech mezi pohlavími ve školství (2008)?
Muži mají vyšší platy – ředitelé: muži 42 707 Kč, ženy 34 128 Kč.
144
Co ovlivňuje platové rozdíly mezi učiteli?
Stereotypy, přístup k bonusům, přesčasům, příplatkům.
145
Jak vypadá genderová segregace na středních školách?
Technické obory: 85 % chlapci; zdravotnické/pedagogické: 85 % dívky.
146
Jak se mění vrstevnické vztahy podle věku?
Od smíšených skupin k oddělení kultur a později sexualizaci.
147
Jaký typ kurikula nejvíce reprodukuje stereotypy?
Skryté kurikulum – neuvědomělé kulturní vzorce.
148
Které předměty a aktivity jsou vnímány jako „dívčí“?
Rodinná výchova, cizí jazyky, výtvarka, nástěnky.
149
Které aktivity jsou vnímány jako „chlapecké“?
Matematika, fyzika, technika, výpočetní technika.
150
Jaké stereotypy se vyskytují v učebnicích?
Generické maskulinum, klišé, genderové role, stereotypní ilustrace.
151
Jak se projevují rozdíly v pedagogické komunikaci?
Chlapci dostávají více prostoru, zpětné vazby, pozornosti.
152
Jak se odlišují úkoly ve výuce pro dívky a chlapce?
Dívky: pomocné, organizační; chlapci: náročnější, obsahové.
153
Jaké jsou rozdíly v hodnocení žáků podle genderu?
Dívky mají lepší známky, ale jsou vnímány jako „paměťové“.
154
Jaké jsou genderové rozdíly v sebevědomí na SŠ?
Dívky mají nižší sebevědomí, i přes lepší výkony.
155
Jak puberty ovlivňuje IQ dívek a chlapců?
Dívky: pokles o 13 bodů, chlapci: o 3 body.
156
Co ovlivňuje volbu povolání u žáků?
Rodiče, vrstevníci, stereotypy, nikoli reálné schopnosti.
157
Jaká povolání jsou považována za „mužská“?
Řidič kamionu, horník, programátor, chirurg.
158
Jaká povolání jsou vnímána jako „ženská“?
Kosmetička, učitelka MŠ, kadeřnice.
159
Jaké důsledky má škola na genderovou socializaci?
Škola posiluje stereotypy, i když deklaruje rovnost.
160
Co znamená, že škola není genderově neutrální?
Reprodukuje nerovnosti ve všech aspektech – od prostoru po komunikaci.
161
Jakou roli hraje skryté kurikulum?
Předává genderové normy a stereotypy bez vědomého záměru.
162
Jak se liší šikana mezi pohlavími?
Častější u chlapců, často s homofobními prvky.
163
Proč je výuka pro dívky často méně podnětná?
Mají méně prostoru, jsou tišší, nedostávají tolik výzev.
164
Proč je důležité zkoumat média z genderové perspektivy?
Média spoluvytvářejí sociální realitu, formují představy o genderu.
165
Jak média ovlivňují gender?
Gender nekopírují, ale aktivně konstruují skrze obsah.
166
Jak lidé interpretují mediální obsah?
Na základě zkušeností, kulturního kontextu a genderové identity.
167
Jaké stereotypy jsou spojeny se ženami v médiích?
Důraz na vzhled, sexualitu, mládí; role: matka, milenka, oběť.
168
Jak jsou prezentováni muži v médiích?
Jako hrdinové, vůdci, experti – logičtí, mocní, málo emocionální.
169
Co znamená hegemonní maskulinita v médiích?
Normativní mužská identita: síla, dominance, kontrola.
170
Jak média zobrazují ženy v reklamách?
Sexualizované, objektifikované, redukované na tělo.
171
Jaká je reprezentace žen v televizi?
Podřadné role – partnerky, sekretářky; méně hlavních postav.
172
Jak média prezentují ženy ve zpravodajství?
Muži jako experti, ženy jako případ nebo emocionální reakce.
173
Jaký je obraz dívek a chlapců v dětských pořadech?
Dívky: pasivní, pečující; chlapci: akční, technicky zdatní.
174
Jak jazyk v médiích posiluje genderové stereotypy?
Používá generické maskulinum a genderová klišé.
175
Co znamená: „co se nepojmenovává, neexistuje“?
Média reprodukují genderový řád jazykem – opomíjené role mizí.
176
Jak jsou ženská těla zobrazována v médiích?
Jako objekt hodnocení, permanentní vizuální kontrola.
177
Jaké důsledky má tlak na ideální krásu?
Nízké sebevědomí, poruchy příjmu potravy, vnitřní kontrola.
178
Jakou roli hrají sociální sítě ve vztahu ke genderu?
Umožňují sebeprezentaci, ale i kontrolu a trolling.
179
Jaký je dopad online prostoru na ženy?
Více útoků, výhrůžek a sexualizovaného násilí.
180
Jsou digitální média genderově neutrální?
Ne – internet reflektuje a reprodukuje genderové nerovnosti.
181
Jak vypadá zastoupení žen v mediálních profesích?
Muži převažují ve vedoucích pozicích, ženy v „měkkých“ rubrikách.
182
Co znamená symbolická moc médií?
Média určují, co je důležité, normální a žádoucí.
183
Co říká kultivační teorie (Gerbner)?
Média dlouhodobě formují představy o světě – posilují stereotypy.
184
Co je agenda-setting teorie?
Média neurčují, co si myslíme, ale o čem přemýšlíme.
185
Co tvrdí teorie reprezentace?
Média nevytvářejí realitu, ale její zprostředkovaný obraz.
186
Co zkoumá feministická mediální kritika?
Jak média reprodukují patriarchát a genderovou nerovnost.
187
Jak média ovlivňují vnímání dětí a dospívajících?
Utvářejí představy o genderových rolích a ideálech.
188
Jaký je celkový vliv médií na gender?
Média jsou nástrojem sociální kontroly a kulturní reprodukce genderu.
189
Proč zkoumat pracovní trh z genderové perspektivy?
Pracovní trh reprodukuje genderové nerovnosti – v příjmech, statutu, uznání i postupu.
190
Co je horizontální segregace práce?
Genderová koncentrace v různých profesích a odvětvích.
191
Co je vertikální segregace práce?
Nerovnoměrné zastoupení žen a mužů v hierarchii (málo žen ve vedení).
192
Co jsou „růžová ghetta“?
Nízkopříjmové, pečovatelské profese, převážně obsazené ženami.
193
Jaká je genderovaná logika práce?
Práce je nastavena podle mužské normy – plný úvazek, bez přerušení, nevnímá péči.
194
Co je genderový pracovní kontrakt?
Muž jako živitel, žena jako doplněk nebo pečovatelka.
195
Jaké rozdíly existují v zaměstnanosti mužů a žen (ČR, cca 2010)?
Muži: vyšší zaměstnanost a příjmy; ženy: častěji zkrácené úvazky, nižší mzdy.
196
Co je gender pay gap?
Rozdíl v odměňování mezi muži a ženami – cca 20–25 %.
197
Čím je způsoben gender pay gap?
Nejen diskriminací – i strukturou práce, mateřstvím, stereotypy.
198
Co je skleněný strop?
Neviditelné bariéry, které ženám brání v kariérním postupu.
199
Co je skleněný výtah?
Muži v ženských profesích rychleji postupují.
200
Co je lepkavá podlaha?
Ženy uvíznou v nízko placených, málo prestižních pozicích.
201
Jak ovlivňuje rodičovství pracovní uplatnění žen?
Omezuje návrat, vede ke ztrátě postavení a zkráceným úvazkům.
202
Co je dvojí zátěž žen?
Placená práce + péče o domácnost a děti.
203
Jaké stereotypy se pojí s ženami na trhu práce?
Emocionalita, pečování, nižší výkonnost → nevhodné pro řízení.
204
Jaké stereotypy se pojí s muži na trhu práce?
Dominance, racionalita → nevhodní pro péči a školství.
205
Jak je mateřství penalizováno?
Předpoklad nižší výkonnosti, nižší spolehlivosti.
206
Jak je vnímáno otcovství?
Pozitivně – symbol zodpovědnosti a stability.
207
Jaký vliv má daňový systém na gender?
Společné zdanění znevýhodňuje druhý (ženský) příjem.
208
Jak ovlivňuje dostupnost péče o děti trh práce?
Nedostatek zařízení brání návratu žen do zaměstnání.
209
Co je gender mainstreaming?
Integrace genderu do všech politik a rozhodování.
210
Jaké změny jsou potřeba pro genderovou rovnost v práci?
Institucionální reformy, dostupná péče, změna firemní kultury.
211
Proč antidiskriminační zákony nestačí?
Problém je strukturální – nestačí zákaz diskriminace.
212
Jaká je role firemní kultury v nerovnostech?
Preferuje bezpečného, flexibilního zaměstnance bez závazků.
213
Co je klíčové pro rovnost v práci podle Renzetti?
Změna institucí, rozdělení péče, ocenění neplacené práce.
214
Proč je důležité zkoumat politiku z genderové perspektivy?
Politika je genderovaná oblast moci, kde jsou ženy a marginalizované skupiny často vyloučeny.
215
Jaké aspekty ovlivňuje politika?
Veřejný prostor, zdroje, občanství, práva.
216
Kdo je považován za „vhodného“ politického aktéra podle Renzetti?
Muž s racionálním, autoritativním a nezávislým vystupováním.
217
Jaký je genderovaný obraz ideálního politika?
Mužský – dominantní, racionální, silný.
218
Jak jsou ženy v politice hodnoceny?
Podle vzhledu, emocí a rodiny, ne podle kompetencí.
219
Jaké bylo zastoupení žen v české politice kolem roku 2010?
PS: 18 %, Senát: 17 %, Vláda: 2 ženy z 15.
220
Jaké bariéry brání ženám v politice?
Institucionální systémy, kultura, stereotypy, rodina, finance, networking.
221
Jak bylo historicky definováno občanství?
Muž jako občan, žena jako manželka a matka, objekt ochrany státu.
222
Jaký je rozdíl mezi veřejnou a soukromou sférou v genderu?
Muži = veřejná moc, ženy = rodina, soukromí.
223
Co je hlavním argumentem pro kvóty?
Kompenzují strukturální nerovnosti, zvyšují reprezentaci a kvalitu demokracie.
224
Co je hlavním argumentem proti kvótám?
Údajně ohrožují meritokracii, vytvářejí „nezasloužené výhody“.
225
Co znamená tokenismus v kontextu kvót?
Symbolické zastoupení žen bez reálné moci.
226
Co tvrdí Renzetti o meritokracii?
Je často postavena na mužských kritériích, kvóty mohou redefinovat kompetence.
227
Co je popisná reprezentace?
Reprezentanti sdílejí vlastnosti se skupinou (např. ženy reprezentují ženy).
228
Co je substantivní reprezentace?
Reprezentanti prosazují zájmy skupiny, bez ohledu na vlastní pohlaví.
229
Co je gender mainstreaming?
Začlenění genderové perspektivy do všech politik a rozhodnutí.
230
Proč nestačí formální rovnost v politice?
Skutečná rovnost vyžaduje aktivní politiku podpory a institucionální změnu.
231
Jaké mezinárodní rámce podporují genderovou rovnost?
OSN, EU, CEDAW, Istanbulská úmluva.
232
Jak média zobrazují političky?
Zdůrazňují vzhled, emoce, rodinu – místo odbornosti a programu.
233
Jaké jsou mediální stereotypy o ženách v politice?
Ženskost = opozice k moci, senzace místo obsahu.
234
Co je symbolická reprezentace žen v médiích?
Způsob zobrazení žen ovlivňuje jejich vnímání a legitimitu.
235
Proč ženy čelí znevýhodnění i při vstupu do politiky?
Kvůli kumulaci bariér: od stereotypů po institucionální nastavení.
236
Co je nutné ke změně genderové nerovnosti v politice?
Změna norem, institucí i praxe – nejen deklarace rovnosti.
237
Jsou kvóty samospásné řešení?
Ne – jsou nástrojem změny, ale je třeba i další opatření.
238
Co je intimita z pohledu sociologie?
Sociálně a genderově strukturovaný jev, ne pouze osobní zkušenost.
239
Jak se liší pojetí intimity v historii?
Předmoderně: majetek a reprodukce, moderně: emoce, sdílení, identita.
240
Co znamená „čistý vztah“ podle A. Giddense?
Vztah založený na komunikaci a emocionálním uspokojení, ne na tradici.
241
Jaké jsou rysy tradičního vs. moderního intimního vztahu?
Tradiční: povinnost, role; moderní: rovnost, sdílení, autonomie.
242
Proč není intimita genderově neutrální?
Od žen se očekává větší emoční kapacita a práce, muži bývají emočně uzavření.
243
Co je emocionální práce ve vztazích?
Neviditelná práce žen – péče, komunikace, udržování blízkosti.
244
Jak se projevuje moc v intimitě?
Nerovnost v očekáváních, přístupu k emocím, rozdílné role ve vztazích.
245
Co znamená, že i „čisté vztahy“ mohou být nerovné?
Můžou skrývat genderovanou dělbu moci a práce.
246
Jaká je role komunikace v intimitě?
Intimita vyžaduje otevřenost a sebereflexi, ale muži a ženy jsou jinak socializovaní.
247
Co znamená „on nemluví o pocitech“?
Genderový stereotyp, ale i kulturně naučený model.
248
Jak intimita souvisí se sebereflexí?
Vztahy jsou zrcadlem identity – očekává se kompatibilita, empatie, sdílení.
249
Jak se proměňuje intimita v digitální době?
Online sdílení, kontrola, žárlivost, tlak na neustálé spojení a viditelnost vztahu.
250
Co je performativní blízkost?
Zveřejňovaná intimita – selfíčka, statusy, „relationship goals“.
251
Jaké jsou rizika digitální intimity?
Dozor, tlak, ztráta soukromí, idealizace vztahu.
252
Jak může být intimita místem nerovnosti?
Emocionální vykořisťování, kontrola, manipulace.
253
Jak může být láska zneužita k moci?
Skrze věty jako „dělám to z lásky“ nebo „když mě miluješ, uděláš to“.
254
Proč není moderní ideál intimity samozřejmý?
Naráží na kulturu, normy, genderové stereotypy.
255
Jakou roli má gender v udržování intimity?
Ženy nesou větší odpovědnost za emocionální kvalitu vztahu.
256
Co shrnuje moderní pojetí intimity?
Intimita = prostor emocí, moci, identity a kulturních očekávání.
257
Proč zkoumat násilí z genderové perspektivy?
Násilí je sociálně strukturovaný jev, ne jen individuální akt agrese.
258
Co určuje gender v souvislosti s násilím?
Kdo je pachatel a oběť, jak je násilí vnímáno, trestáno, omlouváno.
259
Co tvrdí Renzetti o genderově podmíněném násilí?
Je to nástroj sociální kontroly žen a reprodukce patriarchální moci.
260
Jaké jsou základní formy násilí?
Fyzické, sexuální, psychické, ekonomické.
261
Jak definuje WHO násilí?
Úmyslné použití síly/moci s pravděpodobností způsobení újmy.
262
Jaké jsou fáze cyklu partnerského násilí?
Napětí → útok → usmíření (opakující se vzorec).
263
Co je cílem domácího násilí?
Kontrola a moc, ne afektivní zkrat.
264
Kdo jsou nejčastější oběti domácího násilí?
95 % jsou ženy, pachatelé většinou muži.
265
Jak se liší ženské násilí?
Je vzácnější, často reaktivní či sebeobranné, ale více kriminalizované.
266
Jaký je nejčastější mýtus o násilí?
„Může odejít, když chce“ – ve skutečnosti často nemůže (strach, děti, závislost).
267
Proč není násilí jen „soukromá věc“?
Má společenské důsledky: zdraví, děti, ekonomie, reprodukce nerovností.
268
Jaké jsou psychické důsledky násilí?
Úzkost, deprese, PTSD, ztráta sebedůvěry.
269
Jaké jsou sociální důsledky násilí?
Izolace, stigma, závislost na pachateli.
270
Jak násilí ovlivňuje děti?
Svědectví násilí = závažné zneužívání, má dlouhodobý dopad.
271
Jak reagují instituce na násilí?
Zlehčování, bagatelizace, nedostatek podpory, chybějící školení.
272
Jaké bariéry existují v systému pomoci?
Nedostatek azylových domů, krizové péče, vyškoleného personálu.
273
Jak kultura ovlivňuje normalizaci násilí?
Média a jazyk sexualizují a banalizují násilí, omlouvají pachatele.
274
Co je rape culture?
Kultura, která omlouvá násilníky a vinu klade obětem (Renzetti).
275
Jakou roli hraje intersekcionalita u násilí?
Zesiluje zranitelnost – např. migrantky, LGBTQ+, ženy s postižením.
276
Co znamená vícenásobné znevýhodnění?
Vyšší riziko násilí + nižší dostupnost pomoci.
277
Jaké jsou cesty prevence na osobní úrovni?
Výchova k rovnosti, práce s agresory, posilování obětí.
278
Co zahrnuje institucionální prevence?
Školení policie, zdravotníků, dostupná krizová pomoc.
279
Jaké politické kroky pomáhají prevenci násilí?
Legislativa (Istanbulská úmluva), gender mainstreaming, financování pomoci.
280
Co shrnuje podstata genderového násilí?
Násilí je strukturální problém zakořeněný v normách a moci.
281
Proč je důležitý holistický přístup?
Protože násilí vyžaduje právní, sociální, kulturní i preventivní řešení.
