Sociální psychologie - klíčové termíny Flashcards
(239 cards)
1
Q
Kým byl Kurt Lewin a proč je považován za významného?
A
Židovský gestaltistický psycholog, který emigroval do USA a přinesl nový přístup k chápání sociálního chování. Často nazýván „otcem“ moderní sociální psychologie.
2
Q
Co je teorie pole (Field Theory)?
A
Lewinova koncepce: chování je výsledkem dynamických sil v tzv. životním prostoru, tvořeném jedincem a jeho prostředím.
3
Q
Co tvoří životní prostor (life space)?
A
Osoba + okolní prostředí + působící síly s valencí, směrem a intenzitou.
4
Q
Co je valence v Lewinově teorii?
A
Pozitivní nebo negativní hodnota síly, která přitahuje nebo odpuzuje jedince v životním prostoru.
5
Q
Jaký je účel rovnováhy v Lewinově teorii pole?
A
Zachování stability mezi vnitřní motivací a vnějšími tlaky.
6
Q
Co představují „Lewinova vajíčka, vany a brambory“?
A
Grafická znázornění skupinových procesů: např. hranice, napětí, síly, interakce.
7
Q
Jak Lewin využil Gestalt psychologii?
A
Uplatnil myšlenku, že celek je víc než suma částí, důraz na kontext a strukturu.
8
Q
Kteří autoři byli Lewinovi žáci?
A
Fritz Heider (teorie atribuce) a Leon Festinger (kognitivní disonance).
9
Q
Jaký byl cíl Lewinovy studie stylů vedení (1939)?
A
Zjistit vliv typů vůdcovství na skupinovou dynamiku, výkonnost a atmosféru.
10
Q
Jaké byly tři styly vedení ve studii z r. 1939?
A
- Autokratický, 2. Demokratický, 3. Laissez-faire (benevolentní).
11
Q
Jak fungovala autokratická skupina?
A
Výkonná, ale napjatá a agresivní.
12
Q
Co charakterizovalo demokratické vedení?
A
Participativní styl, vedl k samostatnosti a stabilitě i po odchodu vedoucího.
13
Q
Jaký byl efekt benevolentního stylu?
A
Nejnižší výkonnost, ale nejvyšší subjektivní spokojenost členů.
14
Q
Co ukazuje Lewinův výzkum stylů vedení o vedení skupin?
A
Styl vůdcovství zásadně ovlivňuje atmosféru, efektivitu a vztahy ve skupině.
15
Q
Kým byl Leon Festinger a proč je důležitý?
A
Žák Lewina, autor teorie kognitivní disonance, hlavní postava kognitivního obratu v SP.
16
Q
Co je kognitivní disonance?
A
Psychické napětí, které vzniká při rozporu mezi dvěma poznatky, postoji, či chováním.
17
Q
Co motivuje jedince při vzniku disonance?
A
Snížení disonance – snaha o obnovení kognitivní konzistence.
18
Q
Uveď příklad disonance mezi chováním a postojem.
A
Kouřím, i když vím, že je to škodlivé → vznik disonance → racionalizace: „Na něco umřít musím.“
19
Q
Co znamená „ospravedlnění námahy“?
A
Čím více námahy jedinec investuje, tím cennějším se mu výsledek zdá.
20
Q
Jaký význam měl výzkum sekty a konce světa pro Festingera?
A
Doložil, že lidé si raději upraví realitu než by přiznali omyl – disonance.
21
Q
Co je Hawthornský efekt?
A
Změna chování účastníků, protože vědí, že jsou pozorováni.
22
Q
Jaký je rozdíl mezi americkou a evropskou SP?
A
USA – důraz na experiment a kvantifikaci; Evropa – důraz na smysl, kontext, jazyk.
23
Q
Jaké jsou kulturní rozdíly v pojetí emocí?
A
V USA je hrdost kladná, v Evropě často negativní – kulturní konstrukce emocí.
24
Q
Kdy nastala krize americké SP a proč?
A
V 60. letech – přehnaný důraz na kvantitativní měření, ztráta relevance pro společenský kontext.
25
Co přinesla krize SP v USA?
Návrat k kvalitativním a kulturním přístupům, vliv hippies, sociálních hnutí.
26
Co označujeme jako zlaté období SP?
Období konce 50. let, boom teorií, experimentů a výzkumů SP.
27
Jaké teorie vznikly během zlatého období SP?
Teorie kognitivní disonance (Festinger), atribuce (Heider), teorie malých skupin, persuaze a propaganda.
28
Co je teorie atribuce (Heider, 1958)?
Vysvětlení chování druhých – dispoziční vs. situační příčiny.
29
Co je základní atribuční chyba?
Tendence přehánět vliv osobních faktorů při vysvětlování chování druhých.
30
Co zkoumá teorie malých skupin (Thibaut a Kelley)?
Interakce, sociální normy, konformita, spolupráce vs. soutěžení.
31
Co je sociální interdependence?
Teorie, že jedinci ovlivňují a jsou ovlivňováni ostatními ve skupině.
32
Co zkoumala teorie persuaze a propagandy?
Jak ovlivnit veřejnost, např. během války, formování postojů, autorita.
33
Co je to individualistické paradigma?
Předpoklad, že skupina je pouhým součtem jedinců – důraz na chování izolovaného jedince.
34
Proč bylo individualistické paradigma kritizováno?
Ignorovalo vztahy, kontext a skupinovou dynamiku – redukcionismus.
35
Jaké směry nahradily individualistické paradigma?
Interakcionistické, konstruktivistické a systémové modely.
36
Co jsou sociální role?
Skupinou sdílená očekávání ohledně chování, vztahů a úkolů jednotlivce v určité situaci.
37
Jaké mohou být typy rolí?
Jasně dané (např. mluvčí) nebo nejasné (např. hlava rodiny).
38
Proč jsou role klíčové pro skupinovou dynamiku?
Určují funkce, odpovědnosti a vztahy mezi členy skupiny.
39
Co je konfúze rolí?
Situace, kdy má člověk více rolí současně (např. student, dítě, partner).
40
Jak se role mění?
Jsou dynamické, mění se dle skupiny a situace.
41
Jak souvisí atribuční chyba s rolí?
Lidé přeceňují osobnost a podceňují roli (např. tazatel v soutěži působí chytře).
42
Jak role ovlivňuje chování?
Lidé se chovají jinak v různých rolích (např. rodič vs. učitel).
43
Jak souvisí empatie s rolí?
Empatie zahrnuje vžití se do role druhého – klíčové pro altruismus.
44
Co jsou adaptační role?
Role, které jedinec přijímá pro sociální integraci ve skupině.
45
Co jsou genderové role?
Kulturou utvářená očekávání spojená s pohlavím, ovlivňují vnímání a preference.
46
Co ukázal Stanfordský vězeňský experiment?
Role mohou přebít osobnost – jedinci přijali roli dozorců i vězňů extrémně.
47
Co ukázal Milgramův experiment o roli?
Lidé v roli učitele byli schopni páchat násilí, pokud to vyžadovala autorita.
48
Co je skupinový status?
Míra prestiže, vlivu a uznání, kterou má jedinec ve skupině.
49
Jak status souvisí s rolí?
Společně určují očekávání, normy a chování členů skupiny.
50
Jak rychle vzniká status ve skupině?
Velmi rychle – silným/slabým jedincům je status připsán ihned.
51
Co je skupinová norma?
Očekávané chování členů skupiny – může být formální i neformální.
52
Kdo určuje normy?
Často členové s vyšším statusem – a někdy se jimi sami neřídí.
53
Co jsou skupinové sankce?
Reakce na porušení normy – mohou být formální (vyloučení) i neformální (zesměšnění).
54
Co je internalizace norem?
Proces, kdy jedinec normy plně přijme za své.
55
Jaké typy vlivu normy známe?
Veřejná konformita a internalizace.
56
Co je norma reciprocity?
Očekávání: „Pomoz a bude ti pomoženo.“
57
Jak se projevuje norma sociální odpovědnosti?
Pomoc těm, kdo ji potřebují (např. děti, senioři).
58
Co ukázal Sherifův experiment s autokinetickým efektem?
Lidé si v nejisté situaci vytvoří sdílenou normu → informační vliv.
59
Jak se projevují normy v Zimbardově experimentu?
Normy prostředí určovaly krutost dozorců, i když nebyly instruováni.
60
Co je skupinová koheze?
Soudržnost skupiny – síla, která udržuje členy pohromadě.
61
Co přináší vysoká koheze?
Lepší výkonnost, větší účast, loajalitu, pomoc.
62
Co je sociální facilitace?
Zvýšený výkon při přítomnosti jiných u jednoduchých úkolů.
63
Kdo byl Norman Triplett?
První experimentální sociální psycholog – zkoumal sociální facilitaci (1898).
64
Co ukázal Triplettův experiment s navíjením vlasce?
Děti byly výkonnější, když byly v přítomnosti druhého dítěte.
65
Co je efekt pouhé přítomnosti?
I neinteragující přítomnost jiné osoby ovlivňuje výkon.
66
Jak to vysvětlil Zajonc?
Přítomnost → vyšší aktivace → usnadnění jednoduchých úkolů, zhoršení složitých.
67
Co je sociální zahálka?
Nižší úsilí ve skupině, když není viditelný individuální výkon.
68
Jak se sociální zahálka měřila?
Např. křikem – jednotlivci ve skupině křičeli méně než sami.
69
Co je risky shift?
Skupina má tendenci dělat riskantnější rozhodnutí než jednotlivci.
70
Jak vzniká risky shift?
Sociální srovnání, nové argumenty, potvrzování ve skupině.
71
Co je skupinová polarizace?
Posun postojů ke krajnosti po diskusi ve skupině.
72
Kdo zkoumal skupinovou polarizaci?
Moscovici & Zavalloni (1969).
73
Co je groupthink?
Skupinové rozhodování zaměřené na konsenzus místo kritického myšlení.
74
Jaké jsou symptomy groupthinku?
Iluze neporazitelnosti, sebecenzura, tlak na jednotu, ignorování alternativ.
75
Jak groupthink omezit?
Ďáblův advokát, rozdělení skupin, externí konzultace.
76
Co je teorie minimální skupiny?
I nahodilé zařazení do skupiny vede ke zvýhodňování své a diskriminaci jiné.
77
Kdo formuloval teorii minimální skupiny?
Henri Tajfel.
78
Co ukázal Tajfelův experiment?
Účastníci dávali víc své skupině, i když nebyl žádný důvod.
79
Co je in-group a out-group?
In-group = moje skupina, out-group = cizí.
80
Co je efekt out-group homogenity?
Vnímání členů cizí skupiny jako „všichni stejní“.
81
Co je kognitivní disonance?
Nepříjemný stav, když jsou postoje v rozporu s chováním.
82
Kdo formuloval teorii kognitivní disonance?
Leon Festinger (1957).
83
Jak lze disonanci redukovat?
Změnou postoje, chování, racionalizací nebo trivializací konfliktu.
84
Co ukázal Festinger & Carlsmithův experiment (1959)?
Ti, co lhali za 1 dolar, změnili postoj → redukce disonance.
85
Co je hostilita v psychologii?
Osobnostní rys charakterizovaný nepřátelským postojem vůči druhým; může, ale nemusí vést k agresi.
86
Jaký je rozdíl mezi agresí a hostilitou?
Agrese je chování zaměřené na ublížení, hostilita je dispoziční postoj.
87
Co znamená asertivita v psychologickém kontextu?
Schopnost otevřeně a s respektem vyjadřovat své potřeby a názory, aniž by docházelo k agresi.
88
Jaký je rozdíl mezi asertivitou a dominancí?
Asertivita respektuje práva druhých, dominance usiluje o kontrolu bez ohledu na druhé.
89
Jaké jsou 3 hlavní směry vysvětlující původ agrese?
1. Instinktivní teorie (vnitřní), 2. Frustrační teorie (vnější), 3. Teorie sociálního učení (naučená).
90
Kdo je autorem instinktivní teorie agrese a co tvrdí?
Konrad Lorenz – agrese je vrozený pud, hromadí se a hledá uvolnění (hydraulický model).
91
Jak definuje agresi teorie frustrace-agrese?
Každá frustrace vyvolává tendenci k agresi, protože zablokuje dosažení cíle.
92
Jak teorii frustrace-agrese přeformuloval Berkowitz?
Frustrace vede k agresi pouze při negativním afektu a v kombinaci s kognitivní interpretací.
93
Co tvrdí Bandurova teorie sociálního učení o agresi?
Agrese je naučené chování skrze pozorování, modelování a posilování.
94
Jaký experiment proslavil Banduru v souvislosti s agresí?
Bobo doll experiment – děti napodobily agresivní chování modelu (dospělého).
95
Co ukazuje zbraňový efekt (Weapon effect)?
Přítomnost zbraně zvyšuje pravděpodobnost agresivní reakce po frustraci.
96
Co je frustrace v rámci teorie agrese?
Zablokování očekávaného cíle, které vyvolává negativní emoční reakci.
97
Jaký experiment provedli Barker, Dembo & Lewin (1941)?
Dětem byly odepřeny hračky → frustrované děti projevily více destruktivity.
98
Jak může být agrese ovlivněna situačními faktory?
Bolest, vedro, frustrace, pocit nespravedlnosti zvyšují riziko agresivního chování.
99
Jaký vliv mají sociální stereotypy na agresi?
Můžou ospravedlňovat agresi vůči určitým skupinám (rasismus, xenofobie).
100
Co je deindividuace?
Stav, kdy jedinec ztrácí osobní identitu, cítí anonymitu a snižuje se jeho sebekontrola.
101
Kdo se nejvíce zasloužil o výzkum deindividuace?
Philip Zimbardo – tvrdil, že anonymita a dav podporují antisociální chování.
102
Jaký efekt má uniforma nebo dav na deindividuaci?
Zvyšuje pocit anonymity → dochází k útlumu vnitřních norem a zábran.
103
Jaký výsledek měl Zimbardův experiment s elektrickými šoky?
Anonymní ženy aplikovaly silnější šoky než identifikovatelné.
104
Jaký vliv měla deindividuace ve Stanfordském vězeňském experimentu?
Uniformy vedly k anonymizaci dozorců, kteří projevili sadistické chování.
105
Co je persuaze?
Proces ovlivňování postojů, názorů či chování pomocí argumentů, emocí nebo jiných prostředků.
106
Kde se persuaze běžně uplatňuje?
V mezilidské komunikaci, reklamě, politice, propagandě a při sociálním vlivu.
107
Jaké jsou 3 základní složky persuaze podle modelu komunikace?
1. Zdroj (důvěryhodnost, atraktivita), 2. Sdělení (jednostranné/oboustranné, v zóně přijetí), 3. Publikum (ovlivnitelnost, inteligence, osobnost).
108
Jaké dvě cesty persuaze rozlišujeme?
Periferní cesta (emoce, atraktivita) a centrální cesta (hloubková analýza argumentů).
109
Jaký je hlavní rozdíl mezi periferní a centrální cestou persuaze?
Periferní je povrchní a méně trvalá, centrální hluboká a trvalejší.
110
Kdo vytvořil Elaboration Likelihood Model?
Petty a Cacioppo (1986).
111
Co je postoj?
Trvalejší psychologická tendence hodnotit objekt pozitivně nebo negativně.
112
Jaké složky má postoj?
Afektivní, kognitivní a behaviorální.
113
Jaké jsou 4 funkce postojů?
1. Adaptivní, 2. Sebevyjadřovací, 3. Ego-obranná, 4. Kognitivní.
114
Jak se postoje utvářejí?
Genetika, kulturní normy, modelování, vlastní zkušenost, vliv autorit.
115
Co je teorie kognitivní disonance?
Festinger (1957): napětí vznikající z nesouladu mezi postojem a chováním, které člověk chce odstranit.
116
Jak se kognitivní disonance redukuje?
Změnou chování, postoje, nebo racionalizací.
117
Co je selektivní vyhýbání?
Vyhýbání se informacím, které odporují našemu postoji.
118
Co je stereotyp?
Mentální reprezentace určité skupiny, zjednodušený, zobecněný obraz.
119
Jaké složky má stereotyp?
1. Kognitivní, 2. Afektivní, 3. Konativní (behaviorální).
120
Jak stereotypy vznikají?
Na základě vzhledu, řeči, frustrace, vlivu okolí, naučeného chování.
121
Které osobnostní rysy zvyšují náchylnost ke stereotypům?
Autoritářství, rigidita, dogmatismus.
122
Co je individuace?
Proces vnímání individuálních znaků namísto stereotypu.
123
Co je předsudek?
Negativní postoj k osobě/skupině na základě její příslušnosti, bez ohledu na individuální vlastnosti.
124
Jaká je souvislost mezi stereotypy, předsudky a diskriminací?
Stereotyp = kognice, předsudek = emoce, diskriminace = chování.
125
Jak vzniká autoritářská osobnost?
Vlivem přísné výchovy → potřeba řádu, loajalita k autoritám, agrese vůči slabším.
126
Co je diskriminace?
Negativní chování vůči osobám kvůli jejich skupinové příslušnosti.
127
Jaké jsou stupně předsudečného chování podle Allporta?
Antilocution, vyhýbání, diskriminace, fyzické násilí, exterminace.
128
Co ukázal experiment “modré oči – hnědé oči”?
Jak rychle se může vytvořit diskriminace i v uměle vytvořených podmínkách.
129
Co je sociální identita?
Část identity člověka založená na příslušnosti ke skupině a hodnotě, kterou tomu přikládá.
130
Jaké jsou fáze sociální identity podle Tajfela a Turnera?
1. Sociální kategorizace, 2. Identifikace, 3. Srovnávání.
131
Co je in-group favoritismus?
Zvýhodňování vlastní skupiny oproti jiným, často bez objektivního důvodu.
132
Co je efekt primárnosti?
Kognitivní zkreslení, kdy první přijatá informace výrazně ovlivňuje celkové hodnocení a interpretaci dalších údajů.
133
Kdo je autorem výzkumu efektu primárnosti?
Solomon Asch.
134
Co ukázal Aschův experiment s popisem osoby (1946)?
Pořadí prezentovaných vlastností ovlivňuje výsledný dojem – první informace mají větší váhu.
135
Co je “peak-end rule”?
Zkreslení, kdy lidé hodnotí zážitek podle vrcholu (nejintenzivnějšího momentu) a konce, nikoli podle celkového průběhu.
136
Kdo je autorem výzkumu peak-end rule?
Daniel Kahneman a Barbara Fredrickson (1993).
137
Co ukázal Cold Pressor Experiment?
Účastníci preferovali delší bolestivý zážitek, pokud končil méně bolestivě – důkaz peak-end rule.
138
Čím se zabýval Solomon Asch?
Výzkumem konformity, efektu primárnosti, teorií centrálních rysů.
139
Co je Aschovo konformní paradigma (1951)?
Lidé často podlehnou tlaku skupiny, i když znají správnou odpověď (např. experiment s úsečkami).
140
Co je halo efekt?
Kognitivní zkreslení, kdy pozitivní nebo negativní dojem o jedné vlastnosti ovlivní hodnocení dalších vlastností.
141
Kdo popsal halo efekt jako první?
Edward Thorndike (1920).
142
Co zjistili Nisbett & Wilson (1977) ve studii s profesorem?
Příjemný projev vedl ke zkreslenému hodnocení objektivních vlastností – vliv halo efektu.
143
Co je efekt novosti?
Tendence přeceňovat poslední přijatou informaci v řadě.
144
Jak se efekt novosti liší od efektu primárnosti?
Primárnost zdůrazňuje první informaci, novost poslední.
145
Co je efekt přetrvávání (perzistence)?
Setrvání u závěru i po vyvrácení původní informace (např. náhodně negativní hodnocení).
146
Jaký experiment ilustruje efekt přetrvávání?
Ross, Lepper & Hubbard (1975) – falešná zpětná vazba při hodnocení schopností.
147
Co je efekt zdánlivé korelace?
Vnímání souvislosti mezi dvěma jevy, které spolu reálně nesouvisí (např. menšiny a negativní činy).
148
Kdo zkoumal efekt zdánlivé korelace?
Hamilton & Gifford (1976).
149
Co ukázal experiment Hamiltona & Gifforda?
Účastníci vnímali menšinovou skupinu jako více negativní, i když obě skupiny měly stejný poměr činů.
150
Co je teorie atribuce?
Proces, kterým si lidé vysvětlují příčiny chování sebe i druhých.
151
Kdo je zakladatelem atribuční teorie?
Fritz Heider.
152
Jaké dva typy atribuce Heider rozlišuje?
Dispoziční (vnitřní) a situační (vnější).
153
Co je základní atribuční chyba?
Tendence přeceňovat vnitřní (dispoziční) příčiny a podceňovat situační okolnosti při hodnocení chování druhých.
154
Kdo zavedl pojem základní atribuční chyba?
Lee Ross (1977).
155
Co je efekt aktéra a pozorovatele?
Aktéři přisuzují své chování situaci, pozorovatelé ho připisují jejich osobnosti.
156
Co je teorie korespondujících závěrů?
Teorie, podle níž lidé připisují chování druhých jejich vlastnostem, pokud je chování úmyslné, netypické a má jednoznačné důsledky.
157
Kdo vytvořil teorii korespondujících závěrů?
Jones & Davis (1965).
158
Co je Kelleyho kovarianční teorie?
Atribuce je odvozována na základě konsenzu, distinktivnosti a konzistence.
159
Co znamená vysoký konsenzus, distinktivnost a konzistence v Kelleyho modelu?
Situační příčina chování.
160
Co znamená nízký konsenzus, distinktivnost a konzistence v Kelleyho modelu?
Dispoziční příčina chování.
161
Kdo je autorem Simmelovy iluze a co ilustruje?
Heider & Simmel – lidé přisuzují záměr i neživým objektům, ukazuje naši tendenci tvořit kauzální příběhy.
162
Co je efekt přihlížejícího (bystander effect)?
Jev, kdy pravděpodobnost, že člověk pomůže v krizové situaci, klesá s rostoucím počtem přihlížejících.
163
Kdo zavedl pojem bystander effect?
Darley a Latané (1968).
164
Jaký případ inspiroval výzkum efektu přihlížejícího?
Vražda Kitty Genovese v New Yorku (1964), kdy 38 svědků údajně nereagovalo.
165
Jaké 4 faktory přispívají k efektu přihlížejícího?
Rozptýlení odpovědnosti, nejednoznačnost situace, obava ze selhání, kolektivní nezásah.
166
Co je rozptýlení odpovědnosti (diffusion of responsibility)?
Pocit, že odpovědnost za pomoc nese někdo jiný, čím více lidí je přítomno.
167
Jaký experiment ukázal rozptýlení odpovědnosti?
Darley & Latané (1970): simulace epileptického záchvatu přes interkom.
168
Jaký byl výsledek tohoto experimentu (Darley & Latané 1970)?
Pomohlo 85 % lidí, když byli sami; pouze 31 %, když byli ve skupině 6 lidí.
169
Co ukazuje experiment “kouř v místnosti”?
Jednotlivec reagoval rychle, skupina pomalu nebo vůbec – důkaz vlivu skupinového kontextu.
170
Co znamená kolektivní nezásah?
Lidé čekají, až někdo jiný zareaguje, a tím dochází k paralýze celé skupiny.
171
Jaký vliv má vztah s obětí na pravděpodobnost pomoci?
Pokud přihlížející zná oběť nebo má navázaný kontakt, pravděpodobnost pomoci roste.
172
Kdo je John M. Darley?
Spoluautor teorie efektu přihlížejícího a konceptu rozptýlení odpovědnosti.
173
Jaký model navrhli Darley & Latané pro poskytnutí pomoci?
1. Všimnout si události, 2. Vyhodnotit jako nouzovou, 3. Převzít odpovědnost, 4. Znát pomoc, 5. Rozhodnout se pomoci.
174
Kdo je Bibb Latané?
Spoluautor výzkumů efektu přihlížejícího a rozptýlení odpovědnosti.
175
Co znamená prosociální chování?
Chování vykonané ve prospěch druhého bez očekávání odměny.
176
Co je altruismus?
Prosociální chování motivované empatií a nezištností, často chápaný jako osobnostní rys.
177
Co je teorie sociální směny?
Lidé poskytují pomoc, pokud očekávané zisky převyšují náklady.
178
Co říká norma reciprocity?
Pomoz druhým, a bude ti pomoženo.
179
Co říká norma sociální odpovědnosti?
Pomáháme těm, kdo jsou na nás závislí (děti, senioři).
180
Jak ovlivňuje nálada ochotu pomoci?
Pozitivní emoce zvyšují pravděpodobnost pomoci.
181
Které osobnostní rysy podporují prosociální chování?
Empatie, sebedůvěra, vnitřní locus of control, nekonformita, cílevědomost.
182
Jaký význam má egoistický paradox v pomáhání?
Pomáháme i proto, abychom se sami cítili lépe.
183
Co ukázal Stanfordský vězeňský experiment (Zimbardo, 1971)?
Sociální role a prostředí mohou vést k chování bez empatie a přihlížení zlu.
184
Co ukázal Milgramův experiment poslušnosti (1963)?
Lidé jsou schopni ubližovat druhým na základě autority – poslušnost převáží nad morálním úsudkem.
185
Jak se liší přihlížení zlu od nečinnosti?
Přihlížení zlu je aktivní pasivita – ignorace nespravedlnosti nebo násilí.
186
Jaké faktory zvyšují pravděpodobnost pomoci?
Známa skupina, osobní kontakt s obětí, očekávání budoucí interakce.
187
Jak ovlivňuje nejednoznačnost situace rozhodnutí pomoci?
Pokud není jasné, co se děje, lidé často nereagují – čekají na jistotu.
188
Co je konformita?
Změna chování, postoje nebo názoru v důsledku skutečného nebo domnělého tlaku jiných lidí.
189
Jaký je rozdíl mezi normativním a informativním vlivem?
Normativní = potřeba být přijat, informativní = potřeba mít pravdu v nejasné situaci.
190
Co ukázal Aschův experiment (1951)?
Lidé se přizpůsobí i zjevně chybnému názoru skupiny kvůli tlaku a touze po přijetí.
191
Co ukázal Sherifův autokinetický experiment (1936)?
V nejednoznačné situaci lidé vytvoří společnou normu a tu vnitřně přijmou – akceptace.
192
Co je akceptace ve smyslu sociálního vlivu?
Vnitřní přijetí norem skupiny – člověk se s nimi ztotožní.
193
Který experiment ilustruje akceptaci?
Sherifův autokinetický efekt – přijetí skupinové normy i o samotě.
194
Jaké jsou tři typy sociálního vlivu podle Kelmana (1958)?
Vyhovění, identifikace, internalizace (akceptace).
195
Co je vyhovění (compliance)?
Vnější změna chování bez vnitřního přesvědčení – často kvůli tlaku nebo očekávání.
196
Jaké techniky vyhovění popsal Cialdini?
Foot-in-the-door, door-in-the-face, low-ball, that’s-not-all.
197
Co je foot-in-the-door technika?
Malý požadavek → následně větší; založeno na principu závazku a sebepojetí.
198
Co je door-in-the-face technika?
Nejprve přemrštěný požadavek → poté menší; využívá princip reciprocity.
199
Co je low-ball technika?
Nejprve výhodná nabídka → poté skryté navýšení; využívá princip závazku.
200
Co je that’s-not-all technika?
Přidání výhod po původní nabídce, což zvyšuje ochotu vyhovět.
201
Jaké jsou Cialdiniho 6 principů ovlivňování?
Reciprocita, závazek, sociální důkaz, autorita, obliba, nedostatek.
202
Co je poslušnost (obedience)?
Změna chování v důsledku přímého příkazu autority.
203
Jaký je hlavní rozdíl mezi konformitou a poslušností?
Konformita = tlak skupiny; poslušnost = přímý rozkaz autority.
204
Kdo provedl slavný experiment poslušnosti?
Stanley Milgram (1963).
205
Jaký byl výsledek Milgramova experimentu?
65 % účastníků udělilo maximální šok (450 V), i přes zjevné utrpení oběti.
206
Jaké faktory ovlivňovaly poslušnost v Milgramově experimentu?
Vzdálenost autority a oběti, institucionální kontext, podpora druhých, uniforma.
207
Co ukazuje Milgramův experiment o lidském chování?
Lidé mohou vykonávat zlo, pokud cítí, že autorita nese odpovědnost.
208
Co je Zimbardův experiment a jeho účel?
Stanfordský vězeňský experiment (1971) – vliv rolí a prostředí na chování.
209
Jaké byly výsledky Zimbardova experimentu?
Dozorci vykazovali sadismus, vězni pasivitu a stres – experiment ukončen po 6 dnech.
210
Jaký psychologický jev popisuje Zimbardo v “Lucifer Effect”?
Běžní lidé mohou páchat zlo, pokud se ocitnou v mocenských a skupinových strukturách.
211
Jaký je rozdíl mezi vyhověním a poslušností?
Vyhovění = tlak bez moci, poslušnost = autorita s mocí vydává příkaz.
212
Kdy je konformita nejvyšší podle výzkumů?
Ve skupinách o 3–5 členech, pokud je skupina atraktivní a soudržná.
213
Jaký efekt má jeden disident na konformitu?
Jeden nesouhlasící hlas výrazně snižuje konformitu, zejména když mluví první.
214
V jaké kultuře je vyšší míra konformity?
V kolektivistických kulturách.
215
Co je afiliace?
Afiliace je vnitřní potřeba člověka navazovat sociální vztahy – přátelství, lásku, spolupráci.
216
Kdy se afiliace zvyšuje?
Ve stresu nebo nejistotě – lidé vyhledávají kontakt kvůli podpoře.
217
Co říká Festingerova teorie o afiliaci?
Lidé srovnávají své prožívání s ostatními, aby snížili nejistotu (sociální srovnání).
218
Co zjistil Schachter v experimentu s úzkostí?
Lidé čekající na šoky raději byli s ostatními – afiliace snižuje úzkost.
219
Kdo zařadil afiliaci mezi základní motivy?
McClelland – vedle motivu moci a výkonu.
220
Co je přátelská přitažlivost?
Sympatie a zájem o přítomnost druhé osoby.
221
Co je tělesná přitažlivost?
Fyzické zalíbení, sexuální touha, touha po intimitě.
222
Co je WHR a proč je důležitý?
Waist-hip ratio – ideální poměr pas/boky (0.7) u žen – signál atraktivity.
223
Jaký efekt popsal Zajonc?
Mere exposure effect – čím častěji jsme něčemu vystaveni, tím víc to máme rádi.
224
Co je homogamie?
Přitažlivost mezi podobnými – ve vzhledu, hodnotách, postojích.
225
Co říká teorie komplementarity?
Přitahují se rozdílní lidé – např. dominantní a submisivní.
226
Co je Trojúhelníková teorie lásky?
Sternberg: intimita + vášeň + závazek = úplná láska.
227
Jaký typ lásky zahrnuje jen intimitu?
Mít rád.
228
Jaký typ lásky zahrnuje vášeň a závazek, ale chybí intimita?
Pošetilá láska.
229
Jaký typ lásky je ideál podle Sternberga?
Úplná láska – kombinace všech tří složek.
230
Co je sociální srovnávání?
Hodnocení sebe sama na základě porovnání s ostatními.
231
Kdo vytvořil teorii sociálního srovnávání?
Leon Festinger (1954).
232
Co je pygmalion efekt?
Očekávání ovlivňuje chování – vyšší očekávání → lepší výsledek.
233
Co je reciprocita?
Sociální norma „pomoz, a bude ti pomoženo“.
234
Jaká teorie vysvětluje reciprocitu?
Teorie sociální směny – lidé vyvažují zisky a náklady.
235
Jak funguje reciprocita v pomoci?
Pokud mi někdo pomůže, cítím se povinen oplatit.
236
Co je sebenaplňující se proroctví?
Očekávání vyvolá chování, které očekávání potvrdí.
237
Příklad sebenaplňujícího proroctví?
Bankovní panika – očekávání kolapsu vyvolá reálný kolaps.
238
Co je sebevyvracející se proroctví?
Negativní očekávání vede k chování, které proroctví zmaří.
239
Jak proroctví souvisí se školním výkonem?
Očekávání učitele ovlivňuje výkon žáka – pygmalion efekt.
